Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. A zranění fotbalistů přicházejí nedlouho poté, co rozhodčí vytáhl žlutou kartu. Zní to šíleně? Právě k těmto výsledkům ale dospěli vědci ze švédské Sahlgrenska Academy, kteří ve spolupráci s organizací FIFA analyzovali zranění hráčů v průběhu několika světových šampionátů.
Na první (logický) pohled by se zdálo, že fotbalisté se mohou zranit kdykoli během hry. Jenže fotbal nemá logiku.
Frekvence zranění se drží jasného vzorce. Podle něj hrají hlavní roli při zranění okamžiky, jež jakýmkoli způsobem ovlivní emocionální a fyzický stav hráče. Vyplývá to ze tří studií, které vypracovali vědci z Univerzity ve švédském Göteborgu.
Zpráva vychází ze statistik zranění ze světových šampionátů v letech 2002, 2006 a 2010 a byla zveřejněna v odborném magazínu British Journal of Sports Medicine. Jasně z ní vyplývá, že počet zranění se liší v závislosti na tom, zda tým vede, prohrává, nebo hraje nerozhodně. Největší riziko zranění hrozí hráčům mužstva, které je ve vedení.
„Tento fakt může být částečně způsoben tím, že prohrávající celek začíná hrát více agresivně,“ míní Jaako Ryynänen, který se podílel na vypracování studie. V největším ohrožení jsou podle něj útočníci. „V mezinárodních turnajích jako je mistrovství světa, může být výsledek jednoho utkání nesmírně důležitý, což zvýrazňuje roli ofenzivních fotbalistů a vede k daleko většímu tlaku na tyto hráče.“
Analýza tvrdí, že existuje přímá souvislost mezi počtem přímých kopů a počtem zranění během utkání. Riziko úrazu prudce roste prvních pět minut po udělení žluté nebo červené karty, ale třeba také po vstřelení gólu. „Jsou to rušivé momenty. Podle jedné teorie hráč ve chvílích, kdy se nehraje, ztrácí koncentraci, což následně zvyšuje možnost zranění,“ tvrdí Ryynänen.
I další zjištění, které zpráva přináší, je poměrně překvapivé. Neplatí totiž rovnice „čím delší odpočinek, tím méně zranění.“ Počet úrazů na mistrovstvích světa je tím vyšší, čím delší je přestávka mezi zápasy. Vědci soudí, že to opět souvisí s koncentrací.
Podle Ryynänena je studie důležitá, protože by mohla pomoci pochopit zákonitosti, které vedou ke zraněním hráčů a tím omezit jejich počet. „Naším hlavním cílem je upozornit na to, že můžeme zabránit některým zraněním v určitých fázích zápasů, kdy se statisticky vyskytují nejčastěji. Protože je na světě 260 milionů fotbalistů, může to pomoci hodně lidem.“
Výzkum bude i nadále pokračovat a nakonec by mohl přispět k zavedení nových pravidel. Jako příklad zmiňuje Ryynänen možnost dočasného vyloučení hráče za faul, jako je tomu třeba v hokeji.
„Je na příslušných fotbalových orgánech, aby tuto možnost zvážily. Ale velmi pravděpodobně by to mělo preventivní efekt a počet zranění by klesl,“ uzavírá vědec.
Foto: Profimedia.cz