Vypadá to, že po anglických hřištích budou brzy běhat jen hráči černé pleti. Pokud budou aspoň trochu chytří, snadno vymažou z ligy všechny své bledé protihráče. Stačí si postěžovat na rasistické chování a urážky, a soupeř si může hledat nový flek někde v Rusku nebo v Číně.
Podle desetibodového plánu, který má „řešit“ rasismus na fotbalových trávnících, by měli být tvrději postihováni i fanoušci. V případě xenofobních výlevů z hlediště mají být zápasy okamžitě ukončeny. Mezi body jsou například tyto perly:
- minimálně šesti až devítiměsíční zákaz hraní za rasistické chování, v případě opakování až pětiletý distanc
- vytvoření reprezentativního sdružení pro černé hráče a trenéry
- sankce za rasistické chování mají být součástí smlouvy každého fotbalisty
- kluby mají investovat do „osobního“ vzdělávání všech svých hráčů, včetně univerzitního vzdělání
GLOSA: Údajně, prý, asi – i bez důkazů dostal Terry pokutu a distanc
Předkladatelé návrhu prohlašují, že oficiální fotbalové orgány dostatečně nepostihují rasistické chování a chtějí proto vytvořit „Asociaci černých hráčů,“ která by jejich práva „bránila.“ Například 11 let staré tresty pro Johna Terryho z Chelsea a liverpoolského Luise Suáreze prý některé černé fotbalisty rozčarovaly.
Terry dostal zákaz hraní ve čtyřech zápasech a pokutu 220 tisíc liber za údajné urážky obránce Antona Ferdinanda z Queens Park Rangers, a to navzdory tomu, že ho civilní soud neshledal vinným. Suárez vyfasoval osmizápasový distanc za výroky na adresu beka Manchesteru United Patrice Evry. A to pouze na základě svědectví „postiženého“ hráče, který navíc několikrát změnil výpověď. K oběma incidentům došlo v roce 2011.
„Černí právníci“ označili tyto tresty jen jako „plácnutí přes zápěstí.“ Co by tedy asi bylo dostatečným trestem? Poprava hříšníka přímo na hrací ploše?
Ano, rasismus do fotbalu nepatří. Stejně tak do něj ale nepatří ani politikaření. Už léta si na tzv. „xenofobii“ přihřívají polívčičku nejrůznější vyžírkové z (ne)ziskovek, kteří si z ní udělali slušný byznys.
Dani Alves a 6 dalších hráčů, kteří se potýkali s rasistickými urážkami
Rasistické chování je většinou záležitostí několika primitivů, kteří by potřebovali dostat pár facek. Pokud se něco takového objeví na hřišti mezi fotbalisty, měli by si to dotyční vyřídit po zápase mezi čtyřma očima. Jakmile by opadly emoce, došlo by zřejmě na prostou omluvu a podání ruky.
Takhle čeká fotbal cesta do (černočerného) pekla…
Foto: Profimedia.cz