Rozhodčí jsou jenom lidé. A lidé dělají občas chyby. Někdy menší, zanedbatelné, jindy umí vyrobit pořádné kiksy, za něž by se měli stydět. Platí to i ve fotbalovém světě.
Norský rozhodčí Tom Henning Ovrebo je podepsán pod jedním z největších zářezů v historii Ligy mistrů. V roce 2009 připískával v semifinále soutěže v utkání Chelsea - Barcelona zcela očividně španělskému týmu. (Foto: Profimedia.cz)
Když před několika lety uznal sudí v Německu „gól“, který padl děravou boční sítí, nemluvilo se o ničem jiném. Podobných minel arbitři na zelených pažitech nastřádali během uplynulých desetiletí pěknou řádku. Jedenáctku nejhorších kiksů všech dob najdete v následujících kapitolách.
Pokračování 2 / 12
Ray Tinkler (Leeds United – West Bromwich, 1971)
Hlavní rozhodčí Ray Tinkler v utkání Leeds – West Bromwich absolutně kašlal na signalizaci svého kolegy na čáře. Asistent dával jasně najevo, že se hráč West Bromu Colin Suggett ocitl v ofsajdu poté, co se začal po získání míče rodit útok hostujícího týmu.
Domácí fotbalisté přestali hrát, ale Tinkler nechal pokračovat útok a akce skončila gólem Jeffa Astleho, který sudí uznal jako regulérní. Porážka zmařila Leedsu cestu za titulem. Ten nakonec získali fotbalisté Derby County, kteří měli na konci sezony o jediný bod víc než United.
Pokračování 3 / 12
Stuart Atwell (Watford – Reading, 2008)
V roce 2008 se v druhé nejvyšší anglické soutěži „vyznamenal“ sudí Stuart Atwell. Po rohovém kopu a následné zapeklité situaci v pokutovém území rozhodl o tom, že záložník Watfordu John Eustace vsítil vlastní gól. Když se však podíváte na video, nenajdete na něm míč, který by se dostal do blízkosti brankové čáry, natož za ni. Přesto Atwell na brance trval i po dlouhé konzultaci s asistentem na pomezí.
Pokračování 4 / 12
Kim Young-Joo (Brazílie – Turecko, 2002)
V základní skupině na mistrovství světa v Koreji a Japonsku se favorizovaná Brazílie pořádně nadřela na těsné vítězství proti Turecku. Evropský tým šel na konci první půle do vedení, na začátku druhého poločasu srovnal Ronaldo na 1:1 a dlouho to vypadalo, že tímto výsledkem zápas skončí.
V 87. minutě však korejský sudí Kim Young-Joo ukázal červenou kartu Özalanovi a nařídil penaltu, kterou proměnil Rivaldo. Tentýž hráč se stal o pár minut později, už v nastaveném čase, „hrdinou“ jednoho z nejnechutnějších okamžiků v historii světových šampionátů.
Rivaldo čekal u praporku na míč, aby mohl rozehrát rohový kop. Poslal mu ho Hakan Ünsal, a to poněkud razantněji, než je obvyklé – napálil balon do brazilského hráče, který sehrál neuvěřitelné divadlo. Přestože míč trefil jeho nohu, svalil se na trávník a držel se za obličej. Sudí ukázal (celkem správně) Ünsalovi druhou žlutou kartu, ale filmujícího Rivalda nepotrestal.
Pokračování 5 / 12
Mark Clattenburg (Manchester United – Tottenham Hotspur, 2005)
Rozhodčí Mark Clattenburg okradl záložníka Pedra Mendese o nejkrásnější gól jeho fotbalové kariéry a navíc upřel Tottenhamu v roce 2005 první vítězství na Old Trafford od roku 1989. Neuznal totiž regulérní gól, který padl po nádherné střele portugalského záložníka z poloviny hřiště.
Gólman United Roy Carroll vyškrábl míč z branky až poté, co zcela jasně přešel čáru. Podíl na neuznaném regulérním gólu má také asistent na pomezí.
Pokračování 6 / 12
Ahmet Akcay (Ankaragücü – Besiktas, 1986)
Rozhodčí nejsou na hřišti proto, aby stříleli góly. Ale turecký sudí Ahmet Akcay se stal v utkání celků Ankaragücü a Besiktas Istanbul jediným střelcem, který rozhodl o vítězství domácího celku.
V posledních minutách zápasu po rohovém kopu Ankaragücü se v šestnáctce hostujícího mužstva ocitl v cestě jedné ze střel a hlavou nasměroval balon mezi tyče. Domácí vyhráli utkání díky jeho trefě 1:0.
„To je poprvé od mých sedmnácti let, co jsem dal gól,“ řekl po zápase pro deník Milliyet Akcay a dodal, že jeho svědomí je čisté. Branka nakonec rozhodla o tom, že Besiktas přišel o turecký titul. Ligu vyhrál Galatasaray Istanbul, který měl na konci soutěže o jediný bod víc. Pokud by Besiktas tento bod neztratil kvůli brance sudího, stal by se díky lepšímu skóre tureckým mistrem…
Pokračování 7 / 12
Tom Henning Ovrebo (Chelsea – Barcelona, 2009)
Norský sudí Tom Henning Ovrebo udělal ze semifinále Ligy mistrů mezi Chelsea a Barcelonou v roce 2009 one man show. Hlavním „hrdinou“ byl on sám.
Rozhodčí celý zápas naprosto očividně připískával katalánskému velkoklubu. Velkoryse například přehlédl zákeřnou hru loktem v případě Busquetse, úder brankáře Valdese, faul na Drogbu v pokutovém území, ruku Piquého a spoustu dalších špinavostí Barcelony. Utkání skončilo na Stamford Bridge remízou 1:1, která španělskému mužstvu stačila k postupu do finále.
Pokračování 8 / 12
Jorge Larrionda (Německo – Anglie, 2010)
Osmifinálové utkání Německo – Anglie na mistrovství světa v Jihoafrické republice vešlo do dějin hlavně kvůli neuznanému regulérnímu gólu Franka Lamparda. Anglický záložník vyslal na branku Manuela Neuera nádhernou pumelici, po níž se míč odrazil za čáru a pak se vrátil zpět do pole. Uruguayský sudí Jorge Larrionda ale nechal pokračovat ve hře.
Angličané v tu chvíli mohli vyrovnat na 2:2 a dál se rvát o postup, místo toho je rozhodnutí arbitra poslalo do kolen. Inkasovali ještě dva góly a po porážce 1:4 pro ně šampionát skončil.
Pokračování 9 / 12
Graham Poll (Chorvatsko – Austrálie, 2006)
Anglický rozhodčí Graham Poll pískal na mistrovství světa v Německu poslední utkání základní skupiny F mezi Chorvatskem a Austrálií, v němž nešlo o nic menšího než o postup do osmifinále. Zkušený arbitr opouštěl hřiště jako šašek po remíze 2:2, která poslala dál Australany. Podařil se mu totiž kuriózní kousek. Chorvatskému obránci Josipu Šimuničovi udělil tři žluté karty.
Až do tohoto fatálního omylu byl Poll považován za jednoho nejlepších soudců na turnaji a mluvilo se o něm jako o favoritovi pro řízení finálového utkání. Po tomto nešťastném incidentu už si ale na mistrovství světa nezapískal a předčasně odcestoval domů.
Pokračování 10 / 12
Gottfried Dienst (Anglie – Německá spolková republika, 1966)
„It’s a goal!“ křičel televizní komentátor, když švýcarský rozhodčí po poradě s asistentem rozhodl, že se po ráně Geoffa Hursta v nastaveném čase finálového utkání na mistrovství světa v roce 1966 mezi Anglií a Západním Německem ocitl míč po odrazu od břevna za brankovou čarou. Dodnes není úplně jisté, zda tomu tak bylo, ale podle všeho balon celým objemem nebyl v brance a gól tudíž neměl platit.
Pokračování 11 / 12
Ali Bennaceur (Argentina – Anglie, 1986)
O Maradonově „boží ruce“ už bylo řečeno a napsáno snad úplně všechno. Fenomenální Argentinec ukázal ve čtvrtfinálovém střetnutí na mistrovství světa v Mexiku dvě tváře. Tu lepší, když dal gól po fantastickém sólu téměř přes celé hřiště, tu horší, když záměrně skóroval rukou.
Tuniský rozhodčí Ali Bennaceur si jeho házenkářského zákroku nepovšiml a branku uznal. Anglii tímto verdiktem poslal domů, Argentince nasměroval k titulu mistrů světa. Jihoameričané byli lepším týmem a pravděpodobně by vyhráli i bez tohoto nečistého gólu, který zanechal v dějinách anglického fotbalu štiplavý zápach nespravedlnosti.
Pokračování 12 / 12
Martin Hansson (Irsko – Francie, 2009)
Pro Irsko se stalo odvetné barážové utkání o postup na mistrovství světa do Jihoafrické republiky národním neštěstím. Úvodní duel na domácí půdě prohráli ostrované 0:1, stejný výsledek ale uhráli po devadesáti minutách na hřišti v Paříži, když se trefil Keane.
Utkání dospělo do prodloužení, ve kterém přišla „velká házenkářská chvíle“ domácího útočníka Thierry Henryho. Forvard Arsenalu přihrál v pokutovém území rukou Gallasovi a ten vsítil branku, která poslala do Jižní Afriky reprezentaci galského kohouta. Švédský sudí Martin Hansson gól uznal.
Malou satisfakcí pro Irsko mohlo být francouzské fiasko na šampionátu, kde se tým rozhádal s trenérem i mezi sebou a ani nepostoupil ze základní skupiny. Incident však navždy poskvrnil Henryho kariéru a v očích Irů se stal největším podvodníkem.