Většina z nás by na chybné rozhodnutí sudího reagovala ječením, nadávkami případně vrháním jakýchkoli předmětů, které by byly po ruce. Hawkins neudělal nic z toho. Jako student oboru umělá inteligence se raději zamyslel nad tím, jak podobné chyby ve sportu eliminovat.
O devět let později už pracoval ve výzkumném centru, kde se jeho myšlenka začala pomalu měnit ve skutečnost. Vyvinul systém kamer, které dokázaly sledovat dráhu letícího míčku i ve vysoké rychlosti a spolu se sofistikovaným počítačovým programem nastínil cestu, kudy se bude ubírat kontrola sporných momentů v budoucnosti.
Podle jeho jména dostal systém i název – Hawk-Eye - jestřábí oko. Jeho prvotní idea se týkala samozřejmě kriketu. Poprvé se technologie uplatnila v akci během kriketového utkání mezi Anglií a Pákistánem v květnu 2001. Pár let nato se jestřábí oko začalo používat i při tenisových duelech.
Impulsem pro zavedení technologie do tenisového prostředí bylo utkání Sereny Williamsové s Jennifer Capriatiovou na US Open v roce 2004. Televizní záběry tehdy odhalily neuvěřitelný počet omylů rozhodčích a tak o dva roky později už na stejném Grand Slamu mělo jestřábí oko své pevné místo.
Systém je rychlý, přesný a neobejde se bez něj žádný důležitý turnaj. Jestřábí oko dohlíželo na dopady míčků během nedávného fedcupového finále českých tenistek se Srbkami a stejně tak bylo v pohotovosti při finálovém boji o Davisův pohár, v němž Češi v Praze hostili Španěly.
5 tenistů v důchodu. Co dělají Borg, Safin či Agassi po skončení kariéry?
Hawkins se snaží prosadit tuto technologii i do fotbalového prostředí. Jako Angličan má v dobré paměti mistrovství světa v roce 2010, kdy ve střetnutí s Německem vstřelil Frank Lampard nádherný a naprosto regulérní gól, který rozhodčí neuznal, protože neviděl míč za brankovou čárou.
Miliony fotbalových fanoušků od té doby požadují zavedení moderních technologií do fotbalu, ale světová fotbalová federace FIFA na toto volání dlouho nechtěla slyšet. Až předloni v létě schválili bafuňáři zkoušky jestřábího oka a konkurenčního systému GoalRef, které mají dohlížet na to, zda míč přešel brankovou čáru. Signál z jestřábího oka, a tedy i přesný verdikt, bude mít arbitr díky speciálním hodinkám ve vteřině k dispozici.
Paul Hawkins by měl možná kriketovému sudímu, který ho v roce 1990 svým výrokem „zařízl“, uctivě poděkovat. Za jeho technologii totiž předloni zaplatila společnost Sony 32 milionů dolarů, přičemž tvůrce systému zůstává nadále ředitelem společnosti.
Stvořitel jestřábího oka se teď dívá směrem k dalším sportovním oblastem, z nichž chce odstranit lidskou omylnost a nedokonalost smyslů. Podle jeho názoru by bylo možné, aby systém rychle a přesně vyhodnocoval ofsajdy na fotbalových trávnících nebo auty na basebalových hřištích.
Může to znít nesmyslně nebo neuvěřitelně, ale možná, že díky Hawkinsově prvotnímu nápadu budou některé sporty v blízké budoucnosti rozhodovat už hlavně počítače. A lidští rozhodčí budou jen zvedat tabulky při střídání hráčů na fotbalovém hřišti…
Foto: Profimedia.cz