Po stopách fotbalové historie se často dostaneme k turnajům, které už drtivé části fanoušků vypadly z paměti. Jedním takovým byl i Pohár Hassana II. v Maroku.
Prvního ročníku Poháru Hassana II. v Maroku se v roce 1996 zúčastnil domácí tým, Nigérie (tehdy respektované mužstvo, které zanechalo solidní dojem na mistrovství světa 1994), Chorvatsko (čtvrtfinalista Eura 1996) a Česká republika, která na tomtéž turnaji dokráčela do finále. Tedy slušné obsazení.
Hrálo se jednoduchým systémem – v semifinále Chorvati remizovali s Marokem 2:2 a postoupili na penalty. Ve druhém utkání Češi brankami Druláka a Wagnera (jednalo se o jeho premiérovou reprezentační trefu) porazili Nigérii 2:1.
Obě semifinále dle oficiálních čísel sledovalo v Casablance 80 tisíc diváků. Oldřich Machala, který proti Nigérii odehrál minutu, se mimochodem stal nejstarším debutantem v národním týmu (bylo mu 33 let a od té doby za národní tým nikdy nehrál).
Domácí Maročané získali po výhře 2:0 nad Nigérií alespoň bronz, a jako vyvrcholení turnaje čekalo na fanoušky evropské finále.
V něm Češi (před o poznání slabší návštěvou 34 tisíc fanoušků) vedli rychlým gólem Druláka, ale mužstvo okolo Prosinečkiho, Solda a Vlaoviće dokázalo srovnat. Prodloužení nerozhodlo (Češi po vyloučení Kubíka dohrávali o deseti) a v penaltách se vicemistrům Evropy nedařilo, podlehli 1:4 a skončili tak druzí. Penaltu proměnil jen Drulák, Čížek mířil do tyče a ani Bejbl gólmana Ladiće nepřekonal.
V sestavě se objevilo sedm medailistů z Anglie – Kouba, Kubík, Rada, Kotůlek, Frýdek, Drulák a Bejbl. Ti nejlepší (Nedvěd, Poborský či Berger) z různých důvodů chyběli. Češi se na turnaji snažili napravit dojem z nevydařeného vstupu do kvalifikace na mistrovství světa 1998 – po výhře nad Maltou remizovali bez branek se Španělskem a prohráli v Jugoslávii 0:1 (pamětníci si jistě vybaví řadu zahozených šancí).
Další ročníky turnaje (1998 a 2000) opanovala Francie. Na Čechy už si pořadatelé s pozvánkou nevzpomněli.