Straka na mistrovství světa? Byla by to krásná tečka za skvělou kariérou

Straka na mistrovství světa? Byla by to krásná tečka za skvělou kariérou

Plzeň slaví a ještě pár dní slavit bude. Čekání na první hokejový titul bylo dlouhé, o to více si nyní hráči a fanoušci vítězství vychutnávají. O Martinu Strakovi to platí dvojnásob.

Čtyřicetiletý centr vyhrál olympijské hry v Naganu, z Vídně si dovezl titul mistra světa, na extraligový pohár ale čekal spoustu let. Každý, kdo fandil Plzni, jí přál titul hlavně kvůli Strakovi. Hokejový matador pro něj byl ochoten obětovat cokoliv. V rozhodující sedmé bitvě bylo několikrát blízko k tomu, aby se jeho sen rozplynul, nakonec to byl ale právě on, kdo Indiánům zajistil vítězství.

Straka se nesmazatelně zapsal do dějin českého hokeje. Říká se, že v nejlepším je třeba skončit. A „Stračena“ dosáhl stropu zřejmě nyní. Kvality na to, aby válčil v extralize dál, sice stále má. Stejně tak „jeho“ Plzeň může v příštím roce zaútočit na mistrovskou obhajobu.

Platí ale pravidlo, že druhý titul už nikdy „nechutná“ tolik, jako ten první. Proč by Straka absolvoval celý kolotoč znovu, navíc s nejistým koncem a klidně i tím, že by jako Petr Nedvěd bojoval o extraligovou příslušnost, když se může loučit jako král?

Je spousta těch, kteří by ho rádi viděli na ledě i v příští sezoně. Plzeňská osmadvacítka má obrovský respekt. Právě proto si zaslouží skončit na absolutním vrcholu. Je otázkou, jak by se mu po mistrovské sezoně hledala motivace, když teď už má, po čem celou kariéru toužil.

Je dost pravděpodobné, že rozhodující finálovou trefou ukončil Straka bohatou a úspěšnou kariéru. Alespoň tu klubovou. Definitivní tečku by mohl napsat na světovém šampionátu, který startuje už za pár dní.

Plzeňský rodák sice už dříve v reprezentaci skončil, teď je ale příležitost, aby se do ní ještě jednou vrátil. Formu má jako hrom, je plný emocí a je na vrcholu. Sen si sice splnil, proč se ale nepokusit ještě o jednu, možná už poslední misi?

Větších srdcařů než je Straka český hokej moc nemá. Bylo by symbolické, kdyby do posledního zápasu kariéry nastoupil s reprezentačním znakem na prsou. To je pocta, kterou by si zasloužil. Ale kdo ví, třeba bude za rok slavit druhý titul s Indiány…

Foto: Profimedia.cz

Doporučujeme

Články odjinud