Při hodnocení hokejového šampionátu se nabízí slůvko „rozpačitý.“ Oproti loňsku se toho mnoho nezměnilo, divácká účast byla ještě slabší a zápasy se často hrály před nedůstojnou kulisou. Dojem umocnil i výkon českého týmu, v tomto případě je „rozpačitý“ možná ještě slabé slovo – ale i to se stává.
Pro milovníky hokeje přinesl turnaj řadu okamžiků, které stojí za zaznamenání. Přepisoval totiž letité rekordy. Události, které se nesmazatelně zapsaly do historie, najdete v následujících kapitolách.
1. Úspěch domácího týmu
V roce 1985 začalo Československo domácí turnaj bídně, prohrálo s Rusy a Američany, remizovalo s Kanadou a po základní části bylo čtvrté. Jenže pak přišla finálová jízda – 2:1 se Sovětským svazem, 11:2 s USA a 5:3 s Kanadou. Zlato zůstalo doma. O rok později zopakovali stejný kousek Sověti, kteří dokonce v Moskvě neztratili ani bod.
Na 27 dlouhých let to byl poslední úspěch domácího celku. Jistě, drobnou roli v tom hrál i fakt, že mistrovství čím dál častěji pořádaly i země, pro něž by zlato bylo šokem (Lotyšsko, Německo či Norsko). Ale vzpomeňme na neskutečný kolaps Rusů v roce 2000, čtvrtfinálovou náhlou smrt českého týmu s USA či švédské selhání se Slovenskem v roce 2002.
Až rok 2013 přinesl změnu. Ač to tak zprvu nevypadalo, Švédové po všelijaké základní skupině zvládli bez klopýtnutí play-off a odvalili tak prokletý balvan hostitelů turnaje.
Foto: Profimedia.cz