Sejde z očí, sejde z mysli. Ve fotbalovém světě to ale nemusí vždycky znamenat, že hráč, o kterém už neslýcháme, mrskl s kopačkami do zaprášeného sklepa a věnuje se chovu holubů.
Jsou fotbalisté, kteří se na výsluní zájmu vyhřívají prakticky po celou kariéru, a pak jsou takoví, o nichž se po určitém čase, kdy byli známí, prakticky neví. Je to ten druh hráčů, na které si mlhavě vzpomínáte a (mylně) předpokládáte, že se jejich sportovní život naplnil a oni už si spokojeně užívají vydělaných milionů. Chybný úsudek.
Spousta takových borců stále ještě hraje. V následujících kapitolách najdete pět chlapíků, o kterých jste si nejspíš až do této chvíle mysleli, že to mají fotbalově za sebou, jenže oni jsou stále ještě na place a do důchodcovských bačkor se (zatím) nechystají.
Pokračování 2 / 6
Martin Cáceres (Uruguay)
Uruguayský obránce Martín Cáceres býval velkým fotbalovým talentem. V roce 2008 přestoupil za 16,5 milionu eur z Villarrealu do Barcelony, jeho kariéru v katalánském klubu však poznamenala zranění. A když už byl zdravý, měl problém se dostat do sestavy, v níž na jeho postu zářili Carles Puyol a Gerard Piqué, kteří hráli v životní formě a dostávali přednost. Přesto je podepsán po vítězstvím v La Lize i v Lize mistrů v sezoně 2008/09. Barca poslala Cácerese na hostování do Juventusu Turín, kam později přestoupil a kde zažil nejlepší léta kariéry, během nichž vybojoval se Starou dámou šestkrát italský titul v Serii A.
Od té doby uplynulo hodně času, ale Cáceres je stále aktivním hráčem. V 37 letech nastupuje v americké Major League Soccer v dresu Los Angeles Galaxy a v týmu má důležitou roli. Smlouva mu vyprší na konci tohoto roku, ale klub může uplatnit opci a prodloužit ji o další sezonu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 6
Ondřej Kúdela (Česká republika)
V roce 2007 byl členem české dvacítky, která na mistrovství světa vybojovala stříbro. Poté se zkoušel prosadit ve Spartě, ale na Letné moc prostoru nedostal. Hrál také v Mladé Boleslavi a v Liberci, odkud v sezoně 2017/18 zamířil do Slavie. Stal se vůbec prvním hráčem Slovanu, jehož si do Edenu přivedl tehdy nový kouč Jindřich Trpišovský. Moc lidí tomuto kroku nerozumělo, jenže on rychle ukázal své kvality, vybojoval si místo v sestavě a dlouho byl slávistickým stoperem číslo jedna. Později vedle něho vyrostl i talentovaný David Zima. V sešívaném dresu vybojoval tři tituly a zahrál si i Ligu mistrů.
V sezoně 2021/22 byl však kvůli svalovému zranění půl roku mimo hru a vypadalo to, že po skončení smlouvy to zabalí a odejde do sportovního důchodu. Jenže on dal do kupy a jako volný hráč zamířil předloni v červenci do indonéské první ligy. Upsal se na tři roky klubu Persija a stále patří do základní sestavy. S fotbalem v 37 letech ještě končit nehodlá.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 4 / 6
Martin Škrtel (Slovensko)
Slovenský stoper Martin Škrtel si udělal skvělé jméno během působení na Anfield Road, kde hrál od roku 2008 až do roku 2016. V klubu si skvělými výkony zajistil silnou pozici a tu měl také v národním týmu.
Odchovanec Trenčína přišel na britské ostrovy ze Zenitu Petrohrad, a když Liverpool o osm let později opouštěl, mířil za šest milionů eur do Turecka, kde však dlouho nepobyl. Po odchodu z Anglie byl už víc na marodce než na hřišti, proto může být překvapivé, že ještě v 39 letech stále patří mezi aktivní hráče. Nepůsobí sice na profesionální úrovni, ale je na soupisce klubu Hajskala Ráztočno.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 5 / 6
Roman Jeremenko (Finsko)
Fin s ruskou krví v žilách – to je Roman Jeremenko. Za národní tým Suomi odehrál 73 utkání a nastřílel pět branek. Během kariéry vystřídal pěknou řádku klubů - hrál v italském Udine a v Sieně, v ukrajinském Dynamu Kyjev, v moskevském CSKA a Spartaku, Kazani a Rostově.
Třikrát byl vyhlášen nejlepším finským fotbalistou roku, vyhrál ruský i ukrajinský titul i Superpohár, ale do povědomí fanoušků asi nejvíc vstoupil dvouletým zákazem startů od disciplinární komise UEFA za užití kokainu. I když by člověk očekával, že to znamená konec kariéry, v případě Jeremenka to tak nebylo. Aktuálně sedmatřicetiletý ofenzivní záložník se vrátil do profesionálního fotbalu a dokonce stále kope v nejvyšší soutěži. Momentálně je hráčem finského klubu IF Gnistan, kde má podepsanou smlouvu do konce kalendářního roku.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 6 / 6
Adrián Ramos (Kolumbie)
Sedmatřicetinásobný kolumbijský reprezentant Adrián Ramos je patrně nejvíc spojen s dresem Herthy Berlín, který oblékal pět sezon, během nichž patřil k ofenzivní elitě na německých trávnících a vysloužil si v roce 2014 přestup do Dortmundu, kde měl zaplnit místo po odchodu Roberta Lewandowskiho do Bayernu.
V barvách Borussie už ale nedostával na hřišti tolik prostoru a času, přesto během necelých tří sezon stihl nastřílet v 52 ligových zápasech 13 branek a pomohl vybojovat vítězství v Superpoháru. Následně se přes čínskou nejvyšší soutěž vrátil v zimě roku 2018 do Evropy, kde nastupoval za Granadu ve druhé španělské lize. V lednu roku 2020 se vrátil do vlasti, kde se upsal klubu América de Cali, kde kdysi s fotbalem začínal, a působí tam dodnes. Smlouva mu vyprší na konci prosince a pak velmi pravděpodobně udělá za hráčskou kariérou tečku.
Foto: Profimedia.cz