Největší fotbalový svátek na planetě Zemi už je skoro tady. Do Brazílie cestují desetitisíce fanoušků ze všech koutů světa, aby viděli v akci nejlepší hráče a týmy. Ještě než se dostanou do hotelů a na stadiony, čeká je srážka s tvrdou nefotbalovou realitou už po výstupu z letadla.
Portugalští fanoušci na cestě do Brazílie. Na rozdíl od drtivé většiny příznivců ze zbytku světa se budou moci na šampionátu cítit skoro jako doma. (Foto: Profimedia.cz)
Organizátoři mistrovství světa v Brazílii bagatelizují tisíce problémů a nedodělků, které těsně před startem šampionátu stále víc bijí do očí a předseda Mezinárodní fotbalové federace FIFA Sepp Blatter optimisticky chlácholí všechny kolem sebe, že vše bude nakonec v pořádku a čeká nás fantastická a bezproblémová akce. První fanoušci, kteří přistávají na brazilských letištích, se takovým řečem mohou jenom smát. Nebo nad nimi vztekle ronit slzy.
Peklo si prožívají po výstupu z letadla například cestující na letišti Guarulhos v Sao Paulu. Jakmile unavení poutníci zamíří k odbavení, zjistí, že z nového mezinárodního terminálu, který stál 1,3 miliardy dolarů, funguje pouhá čtvrtina. Zbytek tone v temnotě, nemluvě o tom, že se jeho tvář za posledních třicet let nijak výrazně nezměnila.
Když už fanoušci přetrpí odbavení, mají před sebou další test trpělivosti v podobě čekání na taxík, který je zaveze do hotelu. V pondělí, kdy město ochromila stávka pracovníků metra, museli vyčkávat minimálně dvě hodiny na volný vůz.
Vysoce postavení politici a organizátoři však neustále zpívají stejnou písničku o tom, že je všechno v nejlepším pořádku. Prezidentka země Dilma Rousseffová prohlašuje, že je Brazílie na šampionát připravená. Letištní infrastruktura podle ní není na pokraji kolapsu, to je prý jen zdání. Protože stále rostoucí střední třída v zemi víc cestuje vzduchem, jsou terminály zkrátka zaplněnější, zní její vysvětlení.
Brazílie je přitom na letecké dopravě závislá. Největší země na jihoamerickém kontinentě má špatnou silniční síť a prakticky neexistující železniční spojení. Osobní doprava po kolejích chybí i mezi dvěma největšími městy – 416 kilometrů vzdáleným Rio de Janeirem a Sao Paulem.
Původně se měl šampionát kvůli nedostatečné dopravní infrastruktuře konat v osmi městech, pořadatelé si však na organizaci FIFA vymohli, aby jich bylo dvanáct. Minulý týden už starosta Rio de Janeira Eduardo Paes připustil, že to byla chyba.
Dalším problémem, se kterým se musejí fotbaloví cestovatelé vypořádat, je selhávající Wi-Fi síť na letištích nebo hlášení a nápisy pouze v portugalštině. Kdo místní jazyk aspoň trochu neovládá, může mít po příletu poměrně dost problémů. Pro lidi, kteří jsou zvyklí na běžný letištní standard, je podle mnohých fanoušků přistání v Riu či Sao Paulu šokem.
Kdo očekává, že problémy s infrastrukturou vyváží pohostinnost brazilských domorodců, může být hořce zklamaný. V zemi nepanuje z šampionátu žádná euforie. Podle posledního průzkumu šest z deseti Brazilců považuje mistrovství světa za nesmysl, který zbytečně spolkne peníze, jež měly být použity na řešení palčivých problémů ve zdravotnictví nebo na vzdělávání. To může vysvětlovat, že na letišti v Riu je jediným důkazem o konání turnaje jen několik bannerů a jeden obří maskot…