Český hokej měl v letošním draftu NHL jednoho zástupce v prvním kole, který má velkou šanci, že bude hrát v příštích letech pravidelně v elitní zámořské lize. To ale neznamená, že by z mladíků, kteří šli na řadu až mezi posledními, nemohli vyrůst hvězdy. Jak totiž ukazuje historie, budoucí persony elitní soutěže se mohou ukrývat i v pozadí.
Dvě jedničky draftu NHL dosud pocházely z České republiky. Tou první se v roce 1992 stal Roman Hamrlík, který napsal dlouhou a úspěšnou zámořskou kariéru. Druhou byl v roce 1999 Patrik Štefan, jenž se ale v NHL příliš neprosadil.
Ne vždy jsou však ti, které si rozeberou kluby nejdříve, těmi nejlepšími. A platí to také opačně. I v posledních kolech mohou být draftováni hokejisté, kteří se následně stanou osobnostmi ligy. Patnáct Čechů, u nichž takový případ nastal, najdete v následujících kapitolách.
Pokračování 2 / 16
15. Jaroslav Modrý – 9. kolo (179. celkově) – 1990, New Jersey Devils
Českobudějovický odchovanec Jaroslav Modrý prošel draftem NHL v roce 1990 až v devátém kole, přesto strávil v nejslavnější hokejové lize světa 13 sezon. Nikdy sice nepatřil k extrémně produktivním bekům, přesto zaznamenal tři sezony s více než 30 body a jednu, v níž pokořil čtyřicetibodovou hranici. V ročníku 2001/02 se stal nejproduktivnějším zadákem Los Angeles, kde strávil většinu kariéry, když posbíral v 80 zápasech 42 bodů (4+38). NHL opouštěl v roce 2008 s bilancí 725 odehraných utkání a 250 bodů (49+201).
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 16
14. Roman Turek – 6. kolo (113. celkově) – 1990, Minnesota North Stars
Mistr světa z Vídně z roku 1996 strávil v NHL devět sezon, během kterých chytal za Dallas Stars, St. Louis Blues, a Calgary Flames. V Dallasu sice plnil roli náhradníka, v roce 1999 ale s týmem oslavil zisk Stanley Cupu a společně s Edem Belfourem také William M. Jennings Trophy. Tu získal i během první ze dvou sezon v St. Louis, kde měl pozici týmové jedničky.
Drahomír Kvasnička, Petr Sobol
Úspěšné bylo také jeho poslední angažmá v zámoří v kanadském Calgary. Během výluky v NHL v sezoně 2004/05 se vrátil do Českých Budějovic, odkud už se zpět do zámoří nevydal. Jeho účet v NHL čítá 328 utkání v základní části soutěže s průměrem 2,31 inkasovaných branek na utkání a úspěšností zákroků 90,7 %. Dalších 22 duelů odchytal v play-off.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 4 / 16
13. Ondřej Palát – 7. kolo (208. celkově) – 2011, Tampa Bay Lightning
V první polovině sezony 2013/14 byl za jednoho z favoritů na zisk Calder Trophy pro nejlepšího nováčka považován Tomáš Hertl. Toho ale na nějakou dobu vyřadilo ze hry nepříjemné zranění, takže o šanci přišel. Přesto mohla trofej poprvé putovat do České republiky. Zásluhu na tom měl hráč Tampy Bay Ondřej Palát.
Šikovný útočník, který debutoval v soutěži v ročníku 2012/13, posbíral v následující sezoně, která pro něho byla oficiálně premiérovou, v 81 duelech 59 (23+36) kanadských bodů, byl druhým nejproduktivnějším nováčkem a pomohl Lightning do play-off. Sezonu snů však prestižním oceněním nezavršil. Calder Trophy získal Nathan MacKinnon z Colorada.
Palát však tehdy jasně naznačil, že i když byl draftován až v sedmém kole na začátku třetí stovky celkového pořadí, je nutné s ním počítat. V průběhu dalších let byl nepostradatelnou součástí mužstva a jednou z jeho opor. Než v létě 2022 poprvé změnil dres a zamířil do New Jersey, významnou měrou pomohl Bleskům během deseti sezon dvakrát ke Stanley Cupu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 5 / 16
12. Martin Erat – 7. kolo (191. celkově) – 1999, Nashville Predators
Martin Erat se stal šťastnou volbou Nashvillu v draftu roku 1999. Predátoři sáhli po českém útočníkovi až v sedmém kole draftu na konci druhé stovky, ale od roku 2001, kdy mu dali první šanci v NHL, byl jednou z opor mužstva.
Pětkrát během jedenácti sezon pokořil hranici padesáti kanadských bodů v základní části soutěže a v roce 2013 odcházel do Washingtonu jako jedna z klubových legend. Momentálně je čtvrtým nejproduktivnějším hráčem (481 bodů) v historii Nashvillu, pátým nejlepším střelcem (163 branek) a čtvrtým nejlepším nahrávačem (318 asistencí). Jen tři hráči odehráli v dresu Predators víc utkání než on.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 6 / 16
11. Petr Mrázek – 5. kolo (141. celkově) – 2010, Detroit Red Wings
Premiéru v nejslavnější hokejové soutěži světa si odbyl vítkovický odchovanec Petr Mrázek v sezoně 2012/13 v pouhých dvaceti letech. Kouč Detroitu Mike Babcock se jej rozhodl povolat z farmy, dal pauzu Jimmymu Howardovi a poslal českého gólmana do zápasu na ledě St. Louis.
Drahomír Kvasnička, Petr Sobol
Český mladík si vedl skvěle. Odchytal celé střetnutí, chytil 26 střel, pustil jediný gól a pomohl k výhře Rudých křídel 5:1. Za svůj výkon získal ocenění druhá hvězda zápasu. Postupem času se vypracoval v týmovou jedničku, ale pak o tento post zase přišel. Na konci sezony 2017/18 byl vytrejdován do Philadelphie, od roku 2018 hájil barvy Caroliny, pak Toronta a od ledna má v kapse dvouletou smlouvu v Chicagu, která mu zajišťuje v této sezoně příjem ve výši 4,85 milionu dolarů. Momentálně má na kontě čtyři stovky utkání v NHL, což jej mezi českými gólmany v historii elitní zámořské ligy řadí na třetí místo.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 7 / 16
10. Filip Kuba – 8. kolo (192. celkově) – 1995, Florida Panthers
Obránce Filip Kuba je neodmyslitelně spojen s prvními sezonami Minnesoty Wild v NHL. Vítkovický odchovanec byl outsiderem draftu v roce 1995, v němž se dostal na řadu až v osmém kole skoro na konci druhé stovky, ale stala se z něho jedna z osobností soutěže.
Za Floridu, která si ho v draftu vybrala, odehrál během dvou ročníků pouze 18 zápasů a v klubu s ním zřejmě moc nepočítali, takže pro rozšiřovací draft zůstal mezi nechráněnými hráči. Už jako po patnáctém hokejistovi po něm sáhla Minnesota a v klubu tohoto rozhodnutí zřejmě v dalších letech nelitovali.
Po pěti letech odešel jako volný hráč do Tampy Bay, kde strávil další dva povedené ročníky, pak následovaly čtyři kvalitní sezony v Ottawě. Hned v té první v dresu Senators si vytvořil individuální bodový rekord. V ročníku 2008/09 odehrál 71 střetnutí a posbíral rovných 40 bodů za tři branky a 37 asistencí.
S NHL se rozloučil po ročníku 2012/13, který odehrál v dresu Floridy. Přestože měl ještě rok platnou smlouvu, Panthers ho z ní vyplatili. Dodnes je držitelem zajímavého rekordu – je jediným bekem v historii soutěže, který v každém týmu dokázal bodovat během úvodních osmi zápasů, do kterých nastoupil.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 8 / 16
9. Pavel Kubina – 7. kolo (179. celkově) – 1996, Tampa Bay Lightning
Kdo by to v roce 1996 čekal, že se jednou bude český obránce Pavel Kubina pyšnit prstenem pro vítěze Stanley Cupu. Skauti od něho moc neočekávali, což potvrzuje i fakt, že v draftu se dostal na řadu až v sedmém kole, ale urostlý bek dokázal experty pořádně překvapit. Z nejcennější trofeje se napil v roce 2004 v dresu Tampy Bay Lightning.
Kubina prožil v NHL dlouhou a úspěšnou kariéru, na jejímž konci bylo 970 utkání v základní části a 51 duelů v play-off. Nejdelší a nejpovedenější část strávil ve floridském klubu, který ho draftoval, mezi hvězdy NHL ale patřil také po přestupu do Toronta v roce 2006, kde odkroutil tři sezony, z nichž dvě byly nejproduktivnějšími v jeho kariéře.
V roce 2009 se upsal na rok Atlantě a pak se vrátil na dva roky opět do Tampy Bay. Kariéru v NHL ukončil v roce 2012 po výměně do Philadelphie a s hokejem se definitivně rozloučil o rok později ve švýcarské lize. Ve statistikách NHL má zaznamenáno 386 bodů za 110 gólů a 276 nahrávek, což jej řadí na čtvrté místo v produktivitě mezi všemi zadáky draftovanými v roce 1996.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 9 / 16
8. Michal Rozsíval – 4. kolo (105. celkově) – 1996, Pittsburgh Penguins
Michal Rozsíval je jedním z řady kvalitních obránců, kteří prošli draftem v roce 1996 a následně se prosadili v NHL. Odchovanec jihlavské Dukly se dostal na řadu až ve čtvrtém kole, kdy si ho vybral Pittsburgh. Následně zamířil z Vysočiny do zámořské juniorské soutěže, kde pak dva roky válel v dresu celku Swift Current Broncos v soutěži WHL. Vedl si náramně dobře. Ve 134 zápasech zaznamenal 108 bodů a dal jasně najevo, že je typem ofenzivního beka, který se však nebojí tvrdých soubojů.
Drahomír Kvasnička, Petr Sobol
Další rok strávil Rozsíval na farmě Pittsburghu v nižší soutěži AHL, ale sezonu 1999/2000 už odehrál celou v NHL. Velmi záhy se etabloval mezi nejlepší beky v soutěži.
Po odchodu z Pittsburghu pak potvrzoval svoje kvality necelých šest sezon v New Yorku Rangers, odkud se přes krátké angažmá ve Phoenixu dostal do Chicaga, kde působil od roku 2012. Během šesti let v dresu Blackhawks se dvakrát radoval ze zisku Stanley Cupu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 10 / 16
7. Radim Vrbata – 7. kolo (212. celkově) – 1999, Colorado Avalanche
Zpočátku to vypadalo, že Radim Vrbata není typem hokejisty, který se v nejslavnější hokejové soutěži prosadí, ale rodák z Mladé Boleslavi si tvrdou prací zasloužil místo na ledě. V Coloradu mohli být trpělivější, nicméně po dvou sezonách, v nichž shodně posbíral 30 bodů, ho pustili do Caroliny. Toto angažmá se mu příliš nevyvedlo, lepší to bylo po přestupu do Chicaga, kde strávil dvě zimy.
Drahomír Kvasnička, Petr Sobol
Na Vrbatu se však usmálo štěstí v podobě trejdu do Phoenixu, kde nasbíral 56 bodů v 76 zápasech. Po kratičké anabázi v Tampě Bay se vrátil do Arizony, kde působil od roku 2009 až do konce sezony 2013/14 a byl jednou z největších opor týmu. Od dalšího ročníku oblékal dres Vancouveru, kde patřil k během prvního roku k největším hvězdám týmu. Následující sezona se mu ale nepovedla a tak se opět vrátil do Arizony, kde znovu pookřál a byl oporou mužstva. Zámořskou kariéru završil po sezoně 2017/18 v dresu Floridy. Na jejím konci měl ve statistikách 1057 utkání, 284 branek a sedm hattricků.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 11 / 16
6. Jaroslav Špaček – 5. kolo (117. celkově) – 1998, Florida Panthers
Plzeňský obránce Jaroslav Špaček byl draftován Floridou Panthers v roce 1998 jako 117. hráč v pořadí. Bylo mu už 24 let a do výběru ho dostaly zápasy na olympiádě v Naganu, kde tehdy neznámý mladík šokoval suverénními výkony proti nejzářivějším hvězdám z NHL. Jen o pár měsíců později už Špaček dostal šanci zahrát si proti nim i v zámoří. Mistr světa z Vídně působil v NHL až do roku 2012 a v sedmi klubech odehrál přes 900 zápasů. Pravděpodobně je nejvíce nedoceněným českým bekem v historii elitní zámořské soutěže.
V NHL oblékal dresy sedmi klubů a ve dvou z nich se mu podařilo sezonu zakončit se ziskem 45 bodů. Poprvé v ročníku 2002/03, kdy byl hráčem Columbusu, podruhé už jako ostřílenému čtyřiatřicetiletému veteránovi, kdy byl zaměstnancem Buffala. Sezonu tehdy zakončil s osmi góly a 37 nahrávkami a po ní se stěhoval do Montrealu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 12 / 16
5. Robert Lang – 7. kolo (133. celkově) – 1990, Los Angeles Kings
Útočník Robert Lang zvládl v NHL odehrát téměř tisíc utkání v základní části soutěže. Nejlepší část kariéry strávil v Pittsburghu, kde se v sezoně 2000/01 prostřílel nad třicetigólovou hranici (31). O tři roky později se na ni dostal znovu. Tehdy nasázel 29 branek v dresu Washingtonu a jednu trefu přidal poté, co byl vytrejdován do Detroitu.
Drahomír Kvasnička, Petr Sobol
Langa draftovali Kings z Los Angeles až v sedmém kole, ale byla to šťastná volba. V dresu kalifornského klubu strávil první čtyři sezony a když se po ročníku 2009/ s NHL rozloučil, měl na kontě 989 střetnutí a 703 bodů (261+442). Je desátým nejlepším českým střelcem v historii nejprestižnější zámořské ligy.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 13 / 16
4. Marek Židlický – 6. kolo (176. celkově) – 2001, New York Rangers
Marka Židlického draftovali v roce 2001 New York Rangers, jeden z nejlepších českých beků posledních let si ale za tým z Manhattanu nikdy nezahrál. V NHL debutoval v sezoně 2003/04 a v té době už patřil Nashvillu. Ofenzivně laděný bek strávil u Predators čtyři nesmírně povedené sezony, načež se přesunul za další výzvou do Minnesoty.
I v dresu Wild patřil ke klíčovým osobnostem, ale postupem času začaly jeho výkony uvadat. Znovu se dokázal vzchopit po přesunu do New Jersey. Kariéru zakončil v roce 2016 v barvách New Yorku Islanders. S elitní ligou se rozloučil s bilancí 836 zápasů a 417 bodů (89+328). Dalších 49 utkání a 16 bodů (1+15) přidal v play-off.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 14 / 16
3. Tomáš Kaberle – 8. kolo (204. celkově) – 1996, Toronto Maple Leafs
Tomáš Kaberle je pravděpodobně nejlepším českým obráncem, který se objevil v NHL. V roce 1996 to ale asi tušil málokdo, jinak by kladenský odchovanec nečekal až do osmého kola draftu, kdy po něm sáhlo Toronto.
Poprvé nakoukl do nejslavnější hokejové ligy světa v ročníku 1998/99. Okamžitě dal o sobě vědět a prezentoval se jako skvělý ofenzivní bek, který je nesmírně vhodný pro přesilovky. V dresu Maple Leafs pak strávil necelých dvanáct sezon, během nichž patřil k nejlepším a zároveň nejproduktivnějším zadákům v NHL.
V sezoně 2010/11 byl vytrejdován do Bostonu, což se ukázalo jako šťastné řízení osudu, protože s Bruins vybojoval svůj jediný Stanley Cup. Kariéru v NHL uzavřel v Montrealu roce 2013. Na kontě má 984 odehraných zápasů a 563 bodů (87+476), což z něho dělá druhého nejproduktivnějšího obránce draftovaného v roce 1996.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 15 / 16
2. Tomáš Vokoun – 9. kolo (226. celkově) – 1994, Montreal Canadiens
Gólman Tomáš Vokoun byl do NHL draftován v roce 1994 Montrealem, za který odchytal první zápas v sezoně 1996/97. Během dvaceti minut ale inkasoval čtyři góly a na svou premiéru v dobrém nevzpomíná.
Jiné kafe už to bylo v Nashvillu, kde strávil osm let. Jen dvakrát se sice s tehdy podprůměrným týmem probojoval do play-off, kde pouť celku skončila vždycky už v prvním kole, ale v NHL si však během angažmá v hlavním městě country music vypracoval skvělou pověst napříč celou soutěží. V roce 2007 se rozhodl změnit povětří a podepsal už jako hvězda smlouvu na Floridě.
V dresu Panterů strávil polovinu doby, kterou předtím působil v Nashvillu, ale během pouhých čtyř sezon se nesmazatelně zapsal do klubové historie, a to navzdory faktu, že ani jednou nepřivedl mužstvo do vyřazovacích bojů. V historických tabulkách brankářů Floridy Panthers mu patří čtvrtá příčka v počtu odchytaných zápasů (248), čtvrtý je v počtu vychytaných vítězných utkání (101). Mezi gólmany, kteří nastoupili alespoň do stovky střetnutí, kraluje statistikám v procentuální úspěšnosti zákroků (92,3%) i v průměru inkasovaných gólů na zápas (2,57).
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 16 / 16
1. Dominik Hašek – 10. kolo (199. celkově) – 1983, Chicago Blackhawks
Dominik Hašek si na vstup do NHL musel počkat. První utkání odchytal až v roce 1990, kdy mu bylo 25 let. V brance Chicaga však přes tehdejší suverénní jedničku Eda Belfoura neměl moc šancí se prosadit a tak o dva roky později putoval do Buffala, kde se z něho stal slavný „Dominator.“
Český brankář ohromil NHL neortodoxním stylem. Kritici se mu nejdříve kvůli němu vysmívali, po čase jim ale sklaplo.
Nebýt toho, že chytal v průměrném týmu, mohl během kariéry dosáhnout na podstatně více trofejí. Přesto jich ani přes devět let strávených v Buffalu není málo. Že si tam jeho služeb dodnes považují, dokázali, když Hašana uvedli do klubové Síně slávy a jeho dres s číslem 39 vyřadili a vyvěsili ke stropu hokejové arény.
Pro českého fanouška už navždy zůstane strůjcem zlatého úspěchu na olympiádě v Naganu v roce 1998. Pardubický odchovanec však po přestupu do Detroitu pomohl Red Wings i ke dvěma Stanley Cupům, šestkrát získal Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana NHL a dvakrát dokonce Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče soutěže.
Naposled si Dominator zachytal v NHL, když mu bylo 43 let. V sezoně 2007/08 pomohl Detroitu k zisku Stanley Cupu, který ve stejném klubu získal i v roce 2002.
Foto: Profimedia.cz