Peníze? Zahraniční hvězdy? No problem! I tak je čínská liga nezajímavá

Čínský prezident Si Ťin-pching se netají přáním, aby jeho země hostila fotbalové mistrovství světa, na němž by triumfoval domácí tým. Zatímco první část jeho snu se klidně může uskutečnit, ta druhá bude nejspíš hodně dlouho bláznivou utopií.
S velkou pompou přestupoval v roce 2012 do klubu Šanghaj Shenhua útočník Didier Drogba. V Asii odehrál jedenáct zápasů, nastřílel osm branek a tiše zmizel zpátky do Evropy. (Foto: Profimedia.cz)

Předchůdce současného čínského prezidenta – Teng Siao-pching – vkládal do fotbalu velké naděje. V roce 1924 údajně prodal svůj jediný kabát, aby si mohl koupit lístek na jedno utkání olympijského fotbalového turnaje v Paříži. Tehdy doufal, že by se kopaná mohla stát čínským národním sportem. Spletl se. Ani skoro sto let poté není fotbal v Číně národním sportem.

V aktuálním žebříčku FIFA najdeme Čínu až na 77. místě za karibským ostrovem Curacao. Na mistrovství světa se národní tým probojoval jen jednou – v roce 2002 nedokázal ve třech zápasech základní skupiny vstřelit jediný gól a tiše opět odletěl domů. Odborníci hovoří o tom, že úroveň čínského fotbalu je dnes dokonce horší než v roce 1990, kdy se otevřely státem kontrolované ligové soutěže soukromým investorům.

Sponzoři vrazili do fotbalu 4,5 miliardy dolarů. Nejvíc urval Manchester United

Sponzoři vrazili do fotbalu 4,5 miliardy dolarů. Nejvíc urval Manchester United

Peníze nejsou všechno

Pro zemi, která na domácí olympiádě v roce 2008 získala víc medailí než Spojené Státy, není moc pěknou vizitkou, že nedokázala poskládat slušnou fotbalovou jedenáctku, která by na hrách důstojně reprezentovala. Nejlidnatějšímu státu světa to bolestně připomíná fakt, že za peníze si nelze koupit všechno.

Skutečně – nedostatek financí nebyl až donedávna důvodem, proč se fotbal v Číně stále nachází v plenkách. Většina ze šestnácti týmů tamní nejvyšší soutěže měla bohaté vlastníky i sponzory. Jenže na rozvoj domácího mládežnického fotbalu dávali jen zlomek financí. Většinu peněz utráceli majitelé za zahraniční hráče.

3 důvody, proč fotbalisté odcházejí do Číny

3 důvody, proč fotbalisté odcházejí do Číny

Čína se stala v minulých letech zajímavou destinací (nejen) pro dosluhující fotbalisty a trenéry z evropských soutěží, kteří si chtěli v Asii na sklonku kariéry ještě slušně namastit bankovní konto.

Vítěz posledních osmi mistrovských titulů z posledních deseti ročníků Superligy, klub Guangzhou Evergrande, si před lety za roční plat deset milionů eur pořídil italského trenéra Marcella Lippiho, který dovedl Squadru Azzuru v roce 2006 k titulu mistrů světa. Po jeho odchodu v listopadu roku 2014 převzal nakrátko klub jeho krajan Fabio Cannavaro a od června roku 2015 byl manažerem bývalý trenér mistrů světa z Brazílie (2002) Luiz Felipe Scolari a nyní je u týmu opět Cannavaro.

Klub Šanghaj Shenhua platil bývalému hráči Chelsea Didierovi Drogbovi 200 tisíc eur měsíčně. Útočník z Pobřeží slonoviny však v Číně dlouho nevydržel a poměrně rychle se přesunul zpět do Evropy.

Drogbův bývalý spoluhráč Nicolas Anelka si v Šanghaji vydělal za týden 247 tisíc eur (asi 6,4 milionu korun). Také on se však po několika měsících sbalil a vrátil se do Evropy. Jak je vidět, ani nadstandardní platy zahraniční hvězdy v Číně neudrží.

Chaos, korupce, zastaralé metody

V čem je tedy problém? Pěkně to vylíčil novinář Rowan Simons v knize „Bamboo Goalspots“, v níž rozebírá vývoj čínského fotbalu v posledních desetiletích. „Jde tu do značné míry o ego majitelů klubů, kteří si vlastnictvím oddílů dokazují, že jsou něčím víc. Pomáhá jim to také při jednání s významnými politiky. Finančně ten systém ale nedává žádný smysl,“ tvrdí Simons.

Čísla jeho slova potvrzují. V roce 2012 zaznamenal klub Guangzhou Evergrande ztrátu ve výši 80 milionů juanů (cca 246 milionů korun). Někdejší mistr Číny, klub Dalian Shide, zase nebyl schopen splatit dluh, a tak ho koupil za 320 milionů juanů (asi 986 milion korun) konkurenční oddíl Dalian Aerbin. Klubem Šanghaj Shenhua zase otřásly insolventní problémy, protože neměl na platy (proto ten úprk Drogby a Anelky zpět na starý kontinent).

Aktuální mistr FC Ťiang-su nedávno ze dne na den přerušil činnost. Společnost Su-ning, které patří mimo jiné italský velkoklub Inter Milán, se totiž snaží úřadujícího šampiona zbavit. Podle médií má klub z Nankingu dluhy kolem 90 milionů dolarů (1,9 miliardy korun). Přitom ještě nedlouho před krachem lákal do svých služeb za tučnou odměnu velšského záložníka Garetha Balea.

Ťiang-su získal v listopadu pod vedením rumunského kouče Cosmina Olaroiua nejen premiérový titul, ale také právo na účast v asijské Lize mistrů. Pomohl k tomu i záložník Alex Teixeira. Vedení přivedlo brazilskou posilu v roce 2016 ze Šachtaru Doněck za 50 milionů eur, když přeplatilo Liverpool. A dost peněz spolykal trenérský štáb. Před Olaroiuem vedl tým slavný italský trenér Fabio Capello.

Potíže mají i další kluby a hromadně se odhlašují z nejvyšších profesionálních soutěží. Zároveň ze soupisek mizí hráči, kteří se zde za tučných časů měli jako prasata v žitě. Například argentinský útočník Carlos Tévez pobíral astronomických 34 milionů dolarů ročně (734 milionů korun) a svého času se mohl chlubit pozicí nejlépe placeného fotbalisty planety. V roce 2017, během největšího boomu, bylo šest z deseti nejlépe honorovaných hráčů světa na výplatních páskách čínských celků.

Vedle slabé základny fanoušků a chaotického financování postrádá čínský fotbal propracovaný systém skautingu a výchovy mládeže, na němž stojí všechny velké evropské kluby. Je to neuvěřitelné, ale v Číně, kde žije téměř půldruhé miliardy obyvatel, jsou jen desetitisíce registrovaných fotbalistů. Třeba Francie jich má skoro půldruhého milionu…

Problém s rozvojem fotbalu je částečně také v korupci, nelegálním sázení, nedostatečném zázemí pro mladé hráče a zastaralých tréninkových metodách. I proto daleko víc dětí a mladých lidí hraje v Číně basketbal.

Konec éry fotbalového blahobytu úzce souvisí s koronavirovou pandemií. Mocné firmy napojené na státní aparát se rozhodly, že prostředky vloží raději do vlastních investic a obchodů, než aby je pumpovaly do sportovní zábavy. Čínský fotbal tím pádem čelí mimořádným problémům.

Přidat příspěvek

Nejnovější komentáře

Top videa

Vémola a jeho celý rozhovor z nemocnice: Přijel jsem za pět minut dvanáct

Nejčtenější články

FOTO: Holky k pomilování. 41 nejhezčích (ex)partnerek (ex)hokejistů z NHL

FOTO: Holky k pomilování. 41 nejhezčích (ex)partnerek (ex)hokejistů z NHL

Některé věci jsou k sobě přitahovány stejně silně jako můry k zářícím žárovkám. Platí to také o hokejistech, které to neodolatelně táhne k modelkám, herečkám či zpěvačkám. Opačným směrem to funguje stejně spolehlivě.

3.  12.  2022 | |12 N/A
Rudolf Samec
NHLŽenyZábavaHokej
Internacionální tým z Ostravy. Podívejte se, kolik stojí všech 9 cizinců, kteří působí v Baníku

Internacionální tým z Ostravy. Podívejte se, kolik stojí všech 9 cizinců, kt…

Cizinci na soupiskách týmů v nejvyšší české fotbalové soutěži už dávno nejsou ničím neobvyklým. V některých klubech jde o skromné „koření“, jinde na zahraniční hráče málem sázejí svou budoucnost.

22.  11.  2022 |
Drahomír Kvasnička
Baník OstravaČeská fotbalová ligaPenízeFotbal
FOTO: Kateřina Elhotová a 30 dalších nejhezčích (ex)basketbalistek na světě

FOTO: Kateřina Elhotová a 30 dalších nejhezčích (ex)basketbalistek na světě

Allyson Felix, Leryn Franco, Stephanie Rice, Maria Šararapovová, Anna Kurnikovová, Simona Baumrtová. Co mají tyto ženy společného? Všechno to jsou (nebo byly) profesionální sportovkyně, jsou mimořádně hezké a žádná z nich není basketbalistka. Ale to neznamená, že mezi holkami pod koši nenajdete krasavice.

7.  11.  2022 | |12 N/A
Rudolf Samec
BasketbalŽenyOstatní sportyZábava

Live výsledky

Live výsledky - Onlajny.com