Historie českého hokeje pamatuje tři paradoxní případy. Jedná se o tři hráče, kteří ve své kariéře nejprve získali Stanley Cup a až poté oblékli reprezentační dres. A byly to premiéry úspěšné. Více už se dočtete v následujících kapitolách.
Petr Svoboda
Rodák z Mostu byl celkovou pětkou draftu NHL v roce 1984, kdy na něj ukázal Montreal. V kádru Canadiens si rychle získal pevnou pozici a hned ve své druhé zámořské sezoně vybojoval Stanley Cup. Z Kanady zamířil do Buffala, hrál taky za Philadelphii a zámořskou kariéru uzavřel v Tampě Bay.
Ještě předtím ale odjel na olympijský turnaj do Nagana, který byl jeho prvním a zároveň posledním reprezentačním podnikem. Na jeho zlatý finálový gól (jediný v reprezentaci) proti Rusům už se nikdy nezapomene.
Foto: Profimedia.cz
Jiří Fischer
Bývalý skvělý obránce, jehož kariéru předčasně ukončily zdravotní problémy, byl do NHL draftován v roce 1998. Tehdy si jej v prvním kole vybral Detroit, kde se později stal jedním z klíčových beků. V roce 2002 s Red Wings dokonce získal Stanley Cup, přesto v té době ještě neměl na kontě ani jeden reprezentační zápas. Premiéru v národním týmu si odbyl na Světovém poháru v roce 2004 a o rok později byl členem zlaté party na mistrovství světa ve Vídni.
Foto: Profimedia.cz
Jakub Vrána
Prošel stejným draftem NHL jako David Pastrňák, na svou šanci v zámoří si ale musel počkat déle. Loni už však Jakub Vrána měl pevné místo v sestavě Washingtonu, se kterým oslavil zisk premiérového Stanley Cupu. V základní části posbíral 27 (13+14) bodů a dalších osm jich přidal ve vítězném play-off. Letos však Capitals dohráli brzy, a tak třiadvacetiletý útočník přijel na své premiérové mistrovství světa. V úvodním střídání dal dokonce gól do sítě Švédů.
Foto: Profimedia.cz