Před časem jsme se zamysleli nad tím, jak by vypadal draft NHL v roce 1984, kdyby skauti znali budoucnost tehdejších teenagerů. A protože měl článek slušný ohlas, pokusíme se podívat stejným způsobem na výběr největších talentů, který se uskutečnil před šestadvaceti lety.
Jedničkou draftu se v roce 1996 stal kanadský obránce Chris Philips, ale kdyby mohli manažeři vybírat až po mrknutí do křišťálové koule, která ukazuje budoucnost, byl by na vrcholu jiný bek a Slovensko by se nejspíš dočkalo historicky první jedničky draftu dříve než v roce 2022. A zatímco český hokej měl v prvním kole jen jediného zástupce, kdyby se vybíralo podle znalostí, jež máme dnes, našli bychom tam hned tři hráče. Takže pojďme na to. V následujících kapitolách najdete 15 prvních výběrů z úvodního kola draftu, jak by asi vypadaly, kdyby skauti mohli vidět do budoucnosti.
1. Zdeno Chára (Ottawa Senators)
Výběr hráče v roce 1996: 56. v celkovém pořadí (New York Islanders)
Kdyby jen skauti v roce 1996 tušili, že nejlepším mladíkem, po němž mohou sáhnout, je slovenský obr Zdeno Chára. Jenže nikdo z nich neměl dost představivosti nebo předvídavosti, a tak se nadaný bek dostal na řadu až jako šestapadesátý, když si ho vybrali Ostrované z New Yorku, kde také strávil tři úvodní sezony v NHL.
V červnu roku 2001 se však lidé, zodpovědní za složení týmu Islanders, museli zbláznit. Dopustili totiž, aby z klubu Chára odešel. Tehdy čtyřiadvacetiletý bek byl vyměněn do Ottawy spolu s Billem Muckaltem. Současně klub pustil Senátorům výběr v prvním kole draftu.
Opačným směrem putoval ruský útočník Alexej Jašin, jenž byl tehdy zkušeným a uznávaným hráčem. Po trejdu se Chára vyprofiloval v jednoho z nejlepších a nejvytíženějších obránců v NHL, který trávil na ledě v průměru 25 minut za zápas. V Ottawě strávil čtyři sezony, odehrál 299 utkání a připsal si do statistik 146 bodů, pak zamířil do Bostonu, kde pomohl v roce 2011 vybojovat Stanley Cup.
Kdepak důchod. 13 aktivních veteránů z NHL, kteří mají na kontě nejvíc zápasů
Chárova „pracovní“ morálka byla v NHL legendární. Údajně měl svou vlastní sadu klíčů, aby se kdykoli mohl dostat na led v Bostonu a trénovat podle libosti. Slovenský obr byl navzdory své výšce, hmotnosti a věku překvapivě obratný. Na každou jeho hokejku prý padly přibližně dva vzrostlé stromy (to je vtip, samozřejmě). Když Bruins podepsali v roce 2006 s Chárou smlouvu, udělali jedno z nejlepších rozhodnutí v historii klubu.
Foto: Profimedia.cz
2. Daniel Briere (San Jose Sharks)
Výběr hráče v roce 1996: 24. v celkovém pořadí (Phoenix Coyotes)
Kanadský centr Daniel Briere udělal za hokejovou kariérou definitivní tečku v létě roku 2015. Do NHL naskočil poprvé v sezoně 1997/98, tedy jen rok poté, co si ho v prvním kole draftu jako 24. hráče v celkovém pořadí vybral Phoenix. Ve slavné soutěži odkroutil sedmnáct sezon a v základní části odehrál 973 zápasů, ve kterých si zapsal do statistik 696 bodů (307+389), což z něho dělá druhého nejproduktivnějšího hráče, který se v draftu toho roku objevil.
Sbohem! 5 hráčů z NHL, kteří během předminulého léta ukončili kariéru
Briere byl vynikajícím hráčem pro vyřazovací boje. Během kariéry se do play-off probojoval desetkrát a v soubojích o Stanley Cup odehrál 124 zápasů s bilancí 53 gólů a 63 asistencí. V roce 2012 byl nejlepším střelcem play-off, o dva roky dříve se stal nejproduktivnějším hráčem závěrečné části sezony.
Na nejcennější trofej však nikdy nedosáhl. Nejblíže byl k hokejovému grálu v roce 2010, kdy s Philadelphií podlehl ve finálové sérii 2:4 Chicagu. Dvakrát si zahrál v All-Star Game a je tak jedním ze dvou hráčů vybraných v prvním kole draftu v roce 1996, kteří byli do exhibičního utkání nominováni. Doma ve vitríně má také dvě zlaté medaile z mistrovství světa (2003 a 2004).
Foto: Profimedia.cz
3. Tomáš Kaberle (New York Islanders)
Výběr hráče v roce 1996: 204. v celkovém pořadí (Toronto Maple Leafs)
Tomáš Kaberle je možná nejlepším českým obráncem, který se objevil v NHL. V roce 1996 to ale asi tušil málokdo, jinak by kladenský odchovanec nečekal až do osmého kola draftu, kdy po něm sáhlo Toronto.
Tvrdí, chytří i produktivní. 10 nejlepších českých obránců v historii NHL
Poprvé nakoukl do nejslavnější hokejové ligy světa v ročníku 1998/99. Okamžitě dal o sobě vědět a prezentoval se jako skvělý ofenzivní bek, který je nesmírně vhodný pro přesilovky. V dresu Maple Leafs pak strávil necelých dvanáct sezon, během nichž patřil k nejlepším a zároveň nejproduktivnějším zadákům v NHL.
V sezoně 2010/11 byl vytrejdován do Bostonu, což se ukázalo jako šťastné řízení osudu, protože s týmem Bruins vybojoval svůj jediný Stanley Cup. Kariéru v NHL uzavřel v Montrealu roce 2013. Na kontě má 984 odehraných zápasů a 563 bodů (87+476), což z něho dělá druhého nejproduktivnějšího obránce draftovaného v roce 1996.
Foto: Profimedia.cz
4. Chris Phillips (Washington Capitals)
Výběr hráče v roce 1996: 1. v celkovém pořadí (Ottawa Senators)
Sezona 2015/16 byla pro obránce Chrise Phillipse poslední v kariéře. Neodehrál v ní sice jediné utkání, ale protože byl na výplatní pásce Ottawy Senators, byl stále aktivním hráčem. V květnu roku 2016 pak ukončil kariéru, kterou strávil v dresu Senátorů, aniž by se jedinkrát stěhoval do jiného klubu.
Jak by vypadal draft NHL v roce 1984, kdyby měli skauti křišťálovou kouli?
Rodák z Calgary se stal v roce 1996 jedničkou draftu a kdyby skauti vybírali znovu i se znalostmi o jeho kariéře, byl by opět téměř na vrcholu. Během celého působení v NHL byl totiž symbolem konzistentních výkonů. Stanley Cup však nikdy nevyhrál. Nejblíže mu byl v roce 2007, kdy Senátoři podlehli ve finále Anaheimu 1:4 na zápasy. Z hráčů draftovaných v roce 1996 je podle počtu odehraných zápasů na čtvrtém místě (1179).
Foto: Profimedia.cz
5. Matt Cullen (Dallas Stars)
Výběr hráče v roce 1996: 35. v celkovém pořadí (Anaheim Ducks)
Americký forvard Matt Cullen se stal v roce 1996 volbou Anaheimu Ducks. Kdo mohl tehdy předpokládat, že kariéru ukončí až 23 poté v dresu Pittsburghu?
ŽEBŘÍČEK: 10 aktivních veteránů z NHL, kteří mají na kontě nejvíc zápasů
Z borců, kteří se v draftu tenkrát objevili, zvládl odehrát druhý nejvyšší počet zápasů (1516), je první v počtu získaných kanadských bodů (731) a třikrát zvedl nad hlavu Stanley Cup. Poprvé se z legendárního poháru napil v roce 2006, kdy hrál v barvách Caroliny Hurricanes, podruhé a potřetí, když výrazně pomohl k titulům Pittsburghu. Během dlouhé kariéry oblékal dres osmi klubů.
Foto: Profimedia.cz
6. Tom Poti (Edmonton Oilers)
Výběr hráče v roce 1996: 59. v celkovém pořadí (Edmonton Oilers)
Americký obránce Tom Poti se stal v roce 1996 úlovkem Edmontonu a kdyby klub mohl vybírat znovu se znalostí budoucnosti, nejspíš by si tohoto borce vybral znovu, ovšem už v prvním, nikoli až ve třetím kole draftu. Na vstup do NHL si musel počkat až do sezony 1998/99, pak už ale patřil k oporám Olejářů, v jejichž dresu zvládl odehrát skoro čtyři sezony.
Následně si vyzkoušel angažmá v obou newyorských klubech – v Rangers i Islanders – a posledních šest ročníků strávil ve Washingtonu, kde po sezoně 2012/13, kterou poznamenala výluka, ukončil kariéru. Bylo mu tehdy 36 let a ve statistikách zanechal 824 zápasů v základní části soutěže a 327 bodů za 69 gólů a 258 asistencí. Nezískal sice nikdy Stanley Cup, ale je stříbrným medailistou z olympiády v Salt Lake City.
Foto: Profimedia.cz
7. Sami Salo (Buffalo Sabres)
Výběr hráče v roce 1996: 239. v celkovém pořadí (Ottawa Senators)
V polovině srpna roku 2015 finský obránce Sami Salo oficiálně oznámil odchod do hokejového důchodu. A odcházel do něj jako nejvíce podceněný hráč v draftu z roku 1996, v němž přišel na řadu až jako 239. v celkovém pořadí. Kdyby jen skauti věděli, jak skvělého hokejistu nechali devět kol čekat…
DRAFT NHL 1999: 10 podceněných hokejistů, z nichž se staly persony
V NHL zvládl urostlý bek s výbornou střelou odehrát 878 utkání v základní části soutěže, ve kterých zaznamenal 339 bodů (99+240). Dalších 102 zápasů přidal v play-off – do statistik si v nich zapsal 31 bodů (12+19). Celkem odehrál 15 sezon, z nichž ta nejlepší vyvrcholila v roce 2011 ve finálové sérii, ve které tehdy „jeho“ Vancouver podlehl až v sedmém utkání Bostonu.
Také na mezinárodní scéně nikdy nevystoupil až na absolutní vrchol. Je vlastníkem dvou bronzových a jedné stříbrné olympijské medaile a stříbra z mistrovství světa v roce 2001. Poslední dvě sezony kariéry strávil v Tampě Bay. Definitivní stopku mu vystavilo vleklé zranění zápěstí.
Foto: Profimedia.cz
8. Marco Sturm (Boston Bruins)
Výběr hráče v roce 1996: 21. v celkovém pořadí (San Jose Sharks)
Vybrat si hned v prvním kole draftu německého útočníka Marca Sturma se ukázalo být dobrou volbou. Žraloci ze San Jose po něm sáhli jako po 21. hráči v celkovém pořadí a nejspíš toho nikdy nelitovali. Jak se později ukázalo, opravdu měl dost talentu na to, aby šel „na odbyt“ už mezi první desítkou.
Sturm se objevil poprvé v NHL jen rok poté, co byl draftován. Okamžitě zaujal fanoušky i odborníky skvělým bruslením, rychlostí, kontrolou puku i zodpovědným bráněním. V premiérovém ročníku odehrál 74 zápasů a posbíral 30 bodů (10+20). V kalifornském klubu strávil sedm a půl roku a pak byl vytrejdován do Bostonu za Joe Thorntona. Kdyby si tedy Boston vybral Sturma už v draftu v roce 1996, k tomuto obchodu by nikdy nedošlo.
Trefy do černého! Nejlepší trejdy v historii každého ze 30 týmů v NHL
Sturm je momentálně druhým nejproduktivnějším Němcem v historii NHL. Kariéru v NHL ukončil po sezoně 2011/12 s bilancí 938 odehraných zápasů a 487 bodů (242+245). S hokejem definitivně sekl o rok později v Kolíně nad Rýnem.
Foto: Profimedia.cz
9. Jean-Pierre Dumont (Anaheim Ducks)
Výběr hráče v roce 1996: 3. v celkovém pořadí (New York Islanders)
O tom, že bude kanadský útočník Jean-Pierre Dumont v draftu v roce 1996 hodně vysoko, se vědělo dopředu. V sezoně 1995/96. která mu předcházela, totiž v juniorské soutěži QMJHL zaznamenal v 66 zápasech 105 bodů (48+57) a v play-off pak nasbíral ve 13 duelech rovných 20 bodů (12+8). Předpoklady se potvrdily a hned jako třetího si ho pojistili manažeři New Yorku Islanders.
Ještě další sezonu po draftu však strávil v juniorské lize a opět v ní exceloval. I když odehrál o čtyři zápasy méně než v předchozím ročníku, vylepšil si konto produktivity o tři body, když nastřílel 44 gólů a na 64 jich nahrál. Je s podivem, že mu Ostrované nikdy nedali šanci v NHL, ale pustili ho do Chicaga, za něž odehrál ve slavné soutěži první dvě sezony. Na čísla z juniorské soutěže nenavázal, ale rozhodně nezklamal.
Dumontova výkonnost rostla s věkem a zkušenostmi. Během angažmá v Buffalu, kde strávil pět sezon, se poprvé v kariéře dostal nad padesátibodovou hranici, ale nejlepší léta měl stále ještě před sebou. Štěstím pro něho byl přestup do Nashvillu v roce 2006, kde se okamžitě stal jednou z klíčových postav týmu.
Hned v prvním ročníku v dresu Predators se poprvé v kariéře dostal přes hranici 60 bodů a o rok později zažil vůbec nejlepší sezonu, když zaznamenal 72 bodů (29+43). Po pěti povedených letech v Nashvillu se s NHL rozloučil a zamířil do Evropy, kde po sezoně 2011/12 ve švýcarském Bernu odešel do profesionálního důchodu. V NHL za sebou zanechal hodně slušnou bilanci – 822 odehraných utkání a 523 bodů (214+309) v základní části soutěže. V play-off nasbíral v 51 duelech 34 bodů (17+17).
Foto: Profimedia.cz
10. Willie Mitchell (New Jersey Devils)
Výběr hráče v roce 1996: 199. v celkovém pořadí (New Jersey Devils)
Víte, kdo v sezoně 2015/16 šéfoval s kapitánským céčkem na hrudi Jaromíru Jágrovi v týmu Floridy Panthers? Byl to kanadský obránce Willie Mitchell, který se v roce 1996 objevil na scéně draftu až jako 199. hráč v celkovém pořadí. Také v jeho případě skauti nesmírně podcenili potenciál, který v sobě skrýval.
DRAFT NHL 2003: 11 podceněných hokejistů, z nichž se staly persony
Mitchell zvedl během kariéry dvakrát nad hlavu Stanley Cup. Stalo se tak v Los Angeles, kde strávil čtyři nesmírně povedené sezony mezi lety 2010 až 2014. Do konce kariéry stačil v NHL nastřádat 907 startů v základní části, ve kterých nasbíral do statistik 180 bodů (34+146). Kromě toho je také majitelem zlaté medaile z mistrovství světa v roce 2004 v České republice.
Foto: Profimedia.cz
11. Dainius Zubrus (Phoenix Coyotes)
Výběr hráče v roce 1996: 15. v celkovém pořadí (Philadelphia Flyers)
V případě litevského útočníka Dainiuse Zubruse se skauti dokonale trefili. V roce 1996 byl vybrán jako patnáctý v celkovém pořadí a i při znalosti jeho kariéry by byl ve druhé desítce prvního kola opět. V našem žebříčku si jen o pár míst polepšil.
První Belgičan a 8 dalších „exotů“, které v minulosti draftovaly kluby z NHL
Když se ohlédneme za Zubrusovou sportovní dráhou v NHL, můžeme ji označit přívlastkem „konzistentní“. Vyrovnanost jeho výkonů od vstupu do NHL v roce 1996 až téměř do jejího konce byla obdivuhodná.
Postupně oblékal dresy Philadelphie, Montrealu, Washingtonu, Buffala, New Jersey a naposled San Jose, kde si loni mohl poprvé sáhnout na Stanley Cup, jenže jízda Sharks skončila v prohrané finálové sérii. Po ní v 38 letech ukončil kariéru. V NHL odehrál 1293 utkání v základní části (což ho řadí na třetí místo mezi všemi hráči z draftu v roce 1996) s bilancí 228 branek a 363 asistencí, v play-off nastřádal 106 startů a 37 bodů (12+25).
Foto: Profimedia.cz
12. Pavel Kubina (Vancouver Canucks)
Výběr hráče v roce 1996: 179. v celkovém pořadí (Tampa Bay Lightning)
Kdo by to v roce 1996 čekal, že se jednou bude český obránce Pavel Kubina pyšnit prstenem pro vítěze Stanley Cupu. Skauti od něho moc neočekávali, což potvrzuje i fakt, že v draftu se dostal na řadu až v sedmém kole, ale urostlý bek dokázal experty pořádně překvapit. Z nejcennější trofeje se napil v roce 2004 v dresu Tampy Bay Lightning.
Kubina prožil v NHL dlouhou a úspěšnou kariéru, na jejímž konci bylo 970 utkání v základní části a 51 duelů v play-off. Nejdelší a nejpovedenější část strávil ve floridském klubu, který ho draftoval, mezi hvězdy NHL ale patřil také po přestupu do Toronta v roce 2006, kde odkroutil tři sezony, z nichž dvě byly nejproduktivnějšími v jeho kariéře.
15 nejvytíženějších Čechů v historii NHL. Tihle chlapi si na ledě moc nevydechli
V roce 2009 se upsal na rok Atlantě a pak se vrátil na dva roky opět do Tampy Bay. Kariéru v NHL ukončil v roce 2012 po výměně do Philadelphie a s hokejem se definitivně rozloučil o rok později ve švýcarské lize. Ve statistikách NHL má zaznamenáno 386 bodů za 110 gólů a 276 nahrávek, což jej řadí na čtvrté místo v produktivitě mezi všemi zadáky draftovanými v roce 1996.
Foto: Profimedia.cz
13. Michal Rozsíval (Calgary Flames)
Výběr hráče v roce 1996: 105. v celkovém pořadí (Pittsburgh Penguins)
Michal Rozsíval je jedním z řady kvalitních obránců, kteří prošli draftem v roce 1996 a následně se prosadili v NHL. Obecně by se dalo říci, že výběr před třiadvaceti lety nabídl daleko víc defenzivních talentů než těch ofenzivních.
Český zadák, který je odchovancem jihlavské Dukly, se dostal v draftu na řadu až ve čtvrtém kole, následně zamířil z Vysočiny do zámořské juniorské soutěže, kde pak dva roky válel v dresu celku Swift Current Broncos v soutěži WHL. Vedl si náramně dobře. Ve 134 zápasech zaznamenal 108 bodů a dal jasně najevo, že je typem ofenzivního beka, který se však nebojí tvrdých soubojů. Další rok strávil Rozsíval na farmě Pittsburghu v nižší soutěži AHL, ale sezonu 1999/2000 už odehrál celou v NHL.
10 českých hokejistů, kteří odehráli nejvíc zápasů v play-off NHL
Velmi záhy se etabloval mezi nejlepší beky v soutěži. Po odchodu z Pittsburghu pak potvrzoval svoje kvality necelých šest sezon v New Yorku Rangers, odkud se přes krátké angažmá ve Phoenixu dostal do Chicaga, kde působí od roku 2012 dodnes. Během posledních let v dresu Blackhawks se dvakrát radoval ze zisku Stanley Cupu.
Foto: Profimedia.cz
14. Craig Adams (St. Louis Blues)
Výběr hráče v roce 1996: 223. v celkovém pořadí (Carolina Hurricanes)
Kanadský útočník Craig Adams se nikdy nestal hvězdou (což se ovšem předpokládalo už když hrával v juniorských soutěžích, protože byl v draftu vybrán až jako 223. hráč v celkovém pořadí), ale přesto jde v jeho případě o jedno z největších podcenění skautů v roce 1996. Během kariéry zaznamenal jen jedinou sezonu, v níž nastřílel deset branek (jinak vždy končil s jednociferným číslem na kontě), byl to však shodou okolností ročník, v němž vyválčil s Carolinou svůj první Stanley Cup.
Kde domov můj? 7 hráčů z NHL, kteří se narodili v hokejově exotické zemi
Podruhé získal nejcennější trofej o tři roky později v Pittsburghu. Absolvent Harvardu (což z něho dělá mezi hokejisty exota) odehrál poslední utkání v NHL v sezoně 2014/15 a kariéru zakončil s 951 zápasy na kontě. Nasbíral v nich 160 bodů.
Foto: Profimedia.cz
15. Marty Reasoner (Philadelphia Flyers)
Výběr hráče v roce 1996: 14. v celkovém pořadí (St. Louis Blues)
Skauti v roce 1996 měli jasno, že Marty Reasoner je velkým talentem a má před sebou slušnou budoucnost v NHL, a kdyby ji znali dopředu, znovu by si ho vybrali už v prvním kole, téměř na stejné pozici jako tehdy. Před 23 lety se stal kořistí St. Louis Blues, kde mu také dali první šanci nahlédnout do nejslavnější hokejové ligy světa. Musel si však dva roky počkat a i poté ještě tři sezony pendloval mezi prvním týmem a farmou ve Worcesteru.
V roce 2001 odešel do Edmontonu, kde strávil většinu kariéry. Reasoner nebyl nijak závratně produktivním útočníkem, byl to však nesmírně spolehlivý hráč do třetí pětky, který na ledě pokaždé nechal všechno, co v něm bylo. Kariéru zakončil po sezoně 2012/13 v New Yorku Islanders s bilancí 798 utkání a 266 bodů (97+169).
Foto: Profimedia.cz