O úskalích každého žebříčku s přívlastkem „the best“ už byla mnohokrát řeč. Vždycky jde o subjektivní názor, o němž se dá dlouho polemizovat, případně ho vyvrátit.
Tentokrát vám tedy nabízíme výběr nejlepších obránců v historii NHL. Všichni splňují jednu podmínku - už UKONČILI profesionální kariéru. Jak se to autorovi (ne)podařilo, můžete posoudit v následujících kapitolách. Veškeré alternativní žebříčky, námitky či argumenty pro i proti pište do diskuse.
Pokračování 2 / 26
25. Eddie Shore (Kanada)
Bilance v základní části NHL: 551 zápasů - 284 bodů (105+179)
Bilance v play-off NHL: 55 zápasů - 19 bodů (6+13)
Individuální a týmové trofeje v NHL: 2x vítěz Stanley Cupu, 4x Hart Trophy, Lester Patrick Trophy, člen Hokejové Síně slávy
V Bostonu se mohou chlubit tím, že měli v klubu nejlepší obránce v historii NHL – Ray Bourque, Bobby Orr, Brad Park, to jsou jen namátkou některá ze slavných jmen, jež nosila písmeno B na hrudi. Tradici vynikajících beků v dresu Bruins odstartoval Eddie Shore.
K hokeji se dostal až v 18 letech poté, co vyzkoušel baseball a americký fotbal. O šest roků později už byl v kádru Bostonu a ve své premiérové sezoně 1926/27 odehrál 40 zápasů v NHL a získal 18 bodů za 12 gólů a šest asistencí.
Shore byl mimořádně talentovaný, neústupný, nebojácný a vášnivý hráč. Byl tak výjimečný, že po něm šli všichni protihráči. „Zastavit jeho znamenalo zastavit Boston. Po každém utkání měl tělo plné modřin a šrámů,“ vzpomínal kdysi jeho týmový kolega Milt Schmidt.
Když se hrnul do útoku, byl jako buldozer a běda tomu, kdo se mu připletl do cesty. Z ledu prakticky neodcházel na střídačku. Průměrně strávil během utkání ve hře 50 až 55 minut čistého času. Jeho 978 stehů, čtyřikrát zlomený nos a pětkrát přeražená čelist dává docela pěkný obrázek o jeho houževnatosti.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 26
24. Mark Giordano (Kanada)
Bilance v základní části NHL: 1148 zápasů - 577 bodů (158+419)
Bilance v play-off NHL: 41 zápasů - 11 bodů (1+10)
Individuální a týmové trofeje v NHL: Norris Trophy, Mark Messier Leadership Award
Kanaďan Mark Giordano býval dlouho jedním z nejméně doceněných obránců v NHL. Pro Calgary však odváděl mezi lety 2006 až 2021 obrovské penzum skvělé práce a ne náhodou byl osm roků kapitánem týmu. V sezoně 2018/19 měl po 78 odehraných zápasech na kontě 74 bodů (17+57) a zcela zaslouženě získal Norris Trophy pro nejlepšího zadáka soutěže.
Ještě nedlouho před 40. narozeninami býval nebývale platným hráčem. V ročníku 2021/22 oblékl poprvé jiný dres a pobyl v Seattlu a v Torontu, kde po skončení sezony 2023/24 jeho kariéra skončila. Během ní odehrál v NHL 1148 utkání a zaznamenal 577 bodů (158+419).
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 4 / 26
23. Mark Howe (USA)
Bilance v základní části NHL: 929 zápasů - 742 bodů (197+545)
Bilance v play-off NHL: 101 zápasů - 61 bodů (10+51)
Individuální a týmové trofeje v NHL: Lester Patrick Trophy, člen Hokejové Síně slávy
Být synem legendárního Gordieho Howea asi nebylo jednoduché, ale obránce Mark Howe to zvládl. Se svým otcem si dokonce zahrál v jedné pětce v soutěži WHA v dresu Houstonu Aeros. V NHL odehrál šestnáct sezon v Hartfordu, Philadelphii a Detroitu a šestkrát si zahrál v Utkání hvězd. Ke svému otci (který měl kanadské občanství) se v hokejové Síni slávy připojil v roce 2011. Ve statistikách má 929 střetnutí a 742 bodů (197+545). Dodnes je držitelem několika rekordů NHL mezi zadáky.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 5 / 26
22. Duncan Keith (Kanada)
Bilance v základní části NHL: 1256 zápasů - 646 bodů (106+540)
Bilance v play-off NHL: 151 zápasů - 91 bodů (19+72)
Individuální a týmové trofeje v NHL: 3x vítěz Stanley Cupu, 2x Norris Trophy, Conn Smythe Trophy, člen Hokejové Síně slávy
V historii NHL nenajdeme mnoho lepších hráčů, kteří by účinněji bránili ve středním pásmu, než Kanaďan Duncan Keith. Klidný a inteligentní hokejista byl prakticky pokaždé ve správnou chvíli na správném místě, dokonale uměl číst hru a pro každého bylo nesmírně těžké proti němu hrát. Uměl fantasticky pracovat s hokejkou a měl neskutečně šikovné ruce.
Dvojnásobný olympijský vítěz získal dvakrát během kariéry Norris Trophy pro nejlepšího zadáka v NHL a jednou Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče ve vyřazovacích bojích. S Chicagem, kde strávil šestnáct z celkově sedmnácti sezon v elitní lize, vyhrál třikrát Stanley Cup. NHL opouštěl v roce 2022 s bilancí 1256 utkání a ziskem 646 bodů (106+540). Dalších 151 střetnutí a 91 bodů (19+72) zaznamenal v play-off.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 6 / 26
21. Shea Weber (Kanada)
Bilance v základní části NHL: 1038 zápasů - 589 bodů (224+365)
Bilance v play-off NHL: 97 zápasů - 42 bodů (18+24)
Individuální a týmové trofeje v NHL: Mark Messier Leadership Award, člen Hokejové Síně slávy
„Hrát proti tomuhle chlapovi není moc zábavné. Jednou jsem od něho dostal takový hit, že mi praskl chránič holeně,“ říkal před lety americký hokejista Kevin Shattenkirk. Narážel tak na tvrdost kanadského beka, kterou byl v NHL proslulý. Shea Weber uměl soupeře pěkně podusit u mantinelů a v rozích kluziště.
„Naštěstí člověk nemá moc času přemýšlet o tom, že se ho bojí. Je tak rychlý, že si stačíte uvědomit – sakra, jestli mě zasáhne, bude to zatraceně bolet. A pak to přijde,“ popisoval pocity z hraní proti Weberovi Shattenkirk.
Každý tým se na něho pečlivě připravoval, jenže jemu stačila jedna či dvě šance za zápas, aby z nich buď dal gól nebo jej připravil pro spoluhráče. Kromě extrémní síly a agresivity byla jeho velkou předností hokejová inteligence a předvídavost, kterou uměl uplatnit v přesilovkách, kdy si dokázal perfektně najít střeleckou pozici. Zdánlivě bez zájmu stál na modré čáře a vyčkával, pak ve správný moment vystartoval na puk a dělovkou skóroval.
Kvůli problémům s kolenem a kotníkem však musel ukončit předčasně kariéru. Ve statistikách má 1038 odehraných střetnutí a 589 bodů (224+365), v play-off zvládl v dresech Montrealu a Nashvillu dalších 97 utkání, v nichž si zapsal do statistik 42 bodů (18+24). Do důchodu odcházel jako olympijský vítěz a mistr světa, Stanley Cup však nikdy nad hlavu nezvedl.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 7 / 26
20. Gary Suter (USA)
Bilance v základní části NHL: 1145 zápasů - 844 bodů (203+641)
Bilance v play-off NHL: 108 zápasů - 73 bodů (17+56)
Individuální a týmové trofeje v NHL: 1x vítěz Stanley Cupu, Calder Trophy
Skauti Calgary Flames dokázali v draftu v roce 1984 několikrát najít zlatý nuget v hlušině posledních kol, kde už jej nikdo nehledal. Jedním z těchto případů byl i obránce Gary Suter, jehož si Plameny vybraly jako 180. hráče v celkovém pořadí. První šanci v NHL dostal v sezoně 1985/86 a doslova ohromil celou hokejovou veřejnost i experty. V premiérovém ročníku odehrál 80 zápasů a získal 68 bodů (18+50), takže se právem dostal do All-Star týmu nováčků.
Když hráči Calgary vybojovali v roce 1989 Stanley Cup, Suter k tomu přispěl významnou měrou. Jen rok předtím zažil svou nejlepší sezonu v NHL, když v základní části posbíral do statistik 91 bodů (21+70). Během kariéry, která trvala 17 sezon, se šestkrát dostal nad hranici 60 bodů. Po odchodu z kanadského klubu v roce 1995 hrál ještě za Chicago a s hokejem se rozloučil v roce 2002 po čtyřech letech v San Jose. Na kontě má 1145 zápasů a 844 bodů (203+641). V roce 2011 byl uveden do Hokejové síně slávy.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 8 / 26
19. Doug Harvey (Kanada)
Bilance v základní části NHL: 1113 zápasů - 540 bodů (88+452)
Bilance v play-off NHL: 137 zápasů - 72 bodů (8+64)
Individuální a týmové trofeje v NHL: 6x vítěz Stanley Cupu, 7x Norris Trophy, člen Hokejové Síně slávy
Není velkých pochyb o tom, že Wayne Gretzky byl nejkreativnějším hokejistou v dějinách NHL. Ale už jste někdy přemýšleli o tom, kdo byl tím druhým po něm? Najde se nemálo fanoušků a odborníků, kteří tvrdí, že to byl obránce Doug Harvey.
Harvey byl klíčovou postavou fantastického týmu Montrealu, který v padesátých letech minulého století vyhrával Stanley Cup jako na běžícím pásu. Z nejcennější trofeje se radoval šestkrát, z toho pětkrát v řadě za sebou v letech 1956 až 1960. V dresu Habs odehrál 14 z celkově 21 sezon, jež strávil v NHL.
Byl to bezchybný obránce a v soubojích jeden na jednoho jen zřídkakdy prohrál. Měl neskutečně šikovné ruce a s pukem na hokejce dokázal téměř zázraky. Obrat ho o kotouč, jakmile se jej zmocnil, bylo prakticky nemožné. Jeho doménou byla skvostná a na milimetr přesná přihrávka.
Nebyl typem hokejisty jako Orr nebo Coffey, kteří okamžitě spěchali s pukem co nejrychleji k brance soupeře. Harvey prohlašoval, že puk je vždycky rychlejší než ten nejrychlejší hráč na ledě, proto si dokázal počkat v obranném pásmu na vhodnou příležitost a poslal jej dokonalým pasem na najíždějícího spoluhráče. Není to náhoda, že získal sedmkrát Norris Trophy pro nejlepšího beka v NHL.
Foto: Profmedia.cz
Pokračování 9 / 26
18. Rob Blake (Kanada)
Bilance v základní části NHL: 1270 zápasů - 777 bodů (240+537)
Bilance v play-off NHL: 146 zápasů - 73 bodů (26+47)
Individuální a týmové trofeje v NHL: 1x vítěz Stanley Cupu, Norris Trophy, člen Hokejové Síně slávy
Vítěz Stanley Cupu z roku 2001, dvojnásobný mistr světa (1994 a 1997) a olympijský šampion ze Salt Lake City Rob Blake se 17. ledna 2015 před zápasem Los Angeles Kings – Anahein Ducks dočkal velké pocty - jeho dres s číslem 4 byl obřadně vyvěšen pod strop arény, v níž hrají Králové domácí zápasy. Blake se připojil k takovým velikánům jako byli Luc Robitaille, Wayne Gretzky, Dave Taylor, Marcel Dionne a Rogie Vachon.
Urostlý zadák je v čele klubových historických statistik v počtu nastřílených gólů mezi obránci. V Los Angeles odehrál 14 z celkem 20 sezon, jež strávil v NHL, šest z nich prožil v dresu s kapitánským céčkem na hrudi. V roce 1993 dovedl Kings do finále Stanley Cupu, sedmkrát byl nominován All-Star Game. Paradoxně se Stanley Cupu dočkal až v sezoně, v níž byl z Kalifornie vytrejdován do Colorada.
Kromě toho byl uveden do hokejové Síně slávy, kam vkročil na podzim roku 2014 společně s brankářem Dominikem Haškem, Peterem Forsbergem a Mikem Modanem. Během kariéry odehrál v základní části soutěže 1270 zápasů, ve kterých nasbíral 777 kanadských bodů (240 + 537). Ve vyřazovacích bojích zvládl 146 utkání s bilancí 26 branek a 47 asistencí.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 10 / 26
17. Sergej Zubov (Rusko)
Bilance v základní části NHL: 1068 zápasů - 771 bodů (152+619)
Bilance v play-off NHL: 164 zápasů - 117 bodů (24+93)
Individuální a týmové trofeje v NHL: 2x vítěz Stanley Cupu, člen Hokejové Síně slávy
Ve dvou dekádách na přelomu tisíciletí nehrálo v NHL mnoho talentovanějších obránců, než byl Sergej Zubov. V současné době je čtvrtým nejproduktivnějším hráčem v historii Dallasu (když nepočítáme předchůdce klubu - Minnesotu North Stars), mezi nahrávači je třetí. Mezi beky je na tom suverénně nejlépe.
Zubov byl draftován do NHL v pátém kole v roce 1990, když si ho vybral New York Rangers, kde odehrál první tři roky v zámoří a radoval se ze svého prvního Stanley Cupu. Po sezoně v Pittsburghu byl v roce 1996 vytrejdován za Kevina Hatchera do Dallasu, kde se jeho nadání rozzářilo naplno.
V texaském klubu strávil dvanáct let a až na poslední dva ročníky, kdy se potýkal se zdravotními problémy, nikdy neklesl v základní části pod 40 kanadských bodů. Jeho doménou byla spolehlivost a naprostá vyrovnanost výkonů. V dresu Hvězd pomohl týmu v roce 1999 k zisku Stanley Cupu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 11 / 26
16. Scott Niedermayer (Kanada)
Bilance v základní části NHL: 1263 zápasů - 740 bodů (172+574)
Bilance v play-off NHL: 202 zápasů - 98 bodů (25+73)
Individuální a týmové trofeje v NHL: 4x vítěz Stanley Cupu, Norris Trophy, Conn Smythe Trophy, člen Hokejové Síně slávy
Výčet úspěchů kanadského obránce Scotta Niedermayera je hodně bohatý. Jako talentovaný mladík vyhrál dvakrát s týmem Kamloops Blazers titul v prestižní juniorské soutěži WHL a pomohl reprezentaci javorového listu k zlatým medailím na šampionátu hráčů do 20 let.
V roce 1995 slavil v dresu New Jersey poprvé Stanley Cup, který pak zvedl nad hlavu ještě třikrát - dvakrát s Ďábly a jednou v barvách Anaheimu. Mezitím zvládl dvakrát triumfovat na olympijských hrách a v roce 2004 ukořistil zlato na světovém šampionátu v Praze.
Niedermayer je kultovním hráčem New Jersey, kde bylo jeho číslo 27 vyřazeno a vyvěšeno pod strop haly. V roce 2013 byl uveden do hokejové Síně slávy. Byl to perfektní hráč pro přesilové hry a jeden z nejlepších ofenzivních zadáků, kteří v 90. letech naskakovali na led v NHL. Kdyby hrál v té době za Detroit nebo v Pittsburghu, jeho produktivita by byla znatelně vyšší než v defenzivně laděném New Jersey. Kariéru zakončil s bilancí 1263 odehraných utkání a se ziskem 740 bodů (172+574). V play-off přidal dalších 98 bodů (25+73) v 202 zápasech.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 12 / 26
15. Brad Park (Kanada)
Bilance v základní části NHL: 1113 zápasů - 896 bodů (213+683)
Bilance v play-off NHL: 161 zápasů - 125 bodů (35+90)
Individuální a týmové trofeje v NHL: Bill Masterton Trophy, člen Hokejové Síně slávy
V roce 1966 si vybral kanadského obránce Brada Parka jako druhého hráče v celkovém pořadí draftu New York Rangers. V Madison Square Garden pak od roku 1968, kdy poprvé naskočil do NHL, odehrál necelých osm sezon, přičemž ty poslední dvě vedl mužstvo jako kapitán.
V ročníku 1975/76 byl vytrejdován do Bostonu, kde strávil opět skoro osm roků. V závěru kariéry si zahrál dvě sezony v Detroitu a když po sedmnácti letech nadobro vyzul nohy z profesionálních bruslí, měl na kontě 1113 odehraných zápasů v základní části soutěže, v nichž posbíral úctyhodných 896 bodů (213+683).
Park se může chlubit tím, že během doby, kdy působil v NHL, ani jedinkrát nechyběl ve vyřazovacích bojích. V play-off zvládl naskočit do 161 utkání, v nichž se blýskl 125 body (35+90). Šestkrát byl nominován na Norris Trophy pro nejlepšího obránce, ale měl smůlu, že hrál v době, kdy měl toto ocenění „rezervované“ fenomenální Bobby Orr.
I čtyřicet let poté, co odešel do hokejového důchodu, mu patří 14. místo mezi nejproduktivnějšími beky v historii NHL. Ve finále Stanley Cupu si zahrál v dresu Rangers i Bruins, ale vždycky zůstal bez prstenu pro vítěze. Když se v roce 1984 loučil s kariérou, získal Bill Masterton Trophy za oddanost hokeji a o čtyři léta později byl uveden do Hokejové síně slávy.
Foto: NHL.com
Pokračování 13 / 26
14. Red Kelly (Kanada)
Bilance v základní části NHL: 1316 zápasů - 823 bodů (281+542)
Bilance v play-off NHL: 164 zápasů - 92 bodů (33+59)
Individuální a týmové trofeje v NHL: 8x vítěz Stanley Cupu, 4x Lady Byng Trophy, Norris Trophy, člen Hokejové Síně slávy
Kanaďan Leonard „Red“ Kelly byl možná nejvíc nedoceněnou superhvězdou v historii NHL. Osminásobný vítěz Stanley Cupu v dresech Detroitu a Toronta během dvaceti profesionálních sezon odehrál 1316 zápasů v základní části, ve kterých posbíral do statistik 823 bodů (281+542). V play-off zvládl 164 utkání s bilancí 33 branek a 59 asistencí.
Když Kelly začínal jako mladík, měl nakročeno do celku Toronta, ale tehdejší hlavní skaut Squib Walker mu nepředpovídal nijak zářivou budoucnost – odhadoval, že v NHL odehraje maximálně dvacet zápasů. Na jeho chybném hodnocení vydělali v Detroitu, kde talentovaného beka v roce 1947 začlenili do mužstva a on jim v následujících letech pomohl ke čtyřem Stanley Cupům.
Kelly byl předchůdcem Bobbyho Orra – byl to ofenzivní zadák, který lámal v kategorii obránců jeden rekord za druhým. V devíti sezonách za sebou si dokázal do kolonky vstřelených branek připsat dvouciferné číslo. Během kariéry to dokázal čtrnáctkrát. Když si uvědomíme, že hrál v době, kdy se od obránce čekalo, že bude gólům bránit, než že je bude střílet, musíme ocenit, že to byl obdivuhodný výkon.
Zdobil ho obrovský cit pro hru a skvělá práce s pukem. Navíc to byl vždycky jeden z nejslušnějších hráčů na ledě a na trestné lavici se ocital jen velmi zřídka. I proto získal během kariéry čtyřikrát Lady Bing Trophy pro největšího gentlemana v NHL. Vzhledem k úkolům obránců na ledě je skoro nemožné, aby toto ocenění vyhrál hráč, který se stará o eliminaci soupeřových útočníků, natož aby to zvládl čtyřikrát.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 14 / 26
13. Brian Leetch (USA)
Bilance v základní části NHL: 1205 zápasů - 1028 bodů (247+781)
Bilance v play-off NHL: 95 zápasů - 97 bodů (27+70)
Individuální a týmové trofeje v NHL: 1x vítěz Stanley Cupu, 2x Norris Trophy, Calder Trophy, Conny Smythe Trophy, Lester Patrick Trophy, člen Hokejové Síně slávy
Osmnáct let strávil legendární obránce Brian Leetch v NHL a v roce 1994 se dočkal i vítězství ve Stanley Cupu. Už v roce 1989 získal Calder Trophy jako nejlepší nováček soutěže, dvakrát vyhrál Norris Trophy pro nejlepšího obránce NHL. V roce 1994 se stal prvním Američanem, který vyhrál Conn Smythe Trophy.
V sezoně 1991/92 se stal pátým obráncem v historii NHL, který nasbíral v základní části víc než sto bodů. Do hokejového důchodu se odporoučel v roce 2006 a krátce nato New York Rangers vyřadil jeho číslo 2, takže s ním v klubu už nikdo nebude hrát.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 15 / 26
12. Bobby Orr (Kanada)
Bilance v základní části NHL: 657 zápasů - 915 bodů (270+645)
Bilance v play-off NHL: 74 zápasů - 92 bodů (26+66)
Individuální a týmové trofeje v NHL: 2x vítěz Stanley Cupu, 8x Norris Trophy, 3x Hart Trophy, 2x Art Ross Trophy, 2x Conn Smythe Trophy, Calder Trophy, Ted Lindsay Award, Lester Patrick Trophy, člen Hokejové Síně slávy
Bobby Orr je bezesporu jedním z nejlepších obránců v historii světového hokeje. Legendární Kanaďan je dodnes jediným bekem, který dokázal vyhrát kanadské bodování základní části NHL – v sezoně 1970/71 nasbíral 139 bodů za 37 branek a 102 asistencí. Tehdy získal Art Ross Trophy i Norris Trophy, což se také nikomu nepodařilo zopakovat. Norris Trophy pro nejlepšího obránce zvedl nad hlavu osmkrát, a to je stále nepřekonaný rekord. Přes sto bodů se dostal v šesti ročnících v řadě.
Orr byl jedinečný a nenapodobitelný hráč. Kromě neuvěřitelné produktivity si fantasticky plnil i defenzivní povinnosti. Rozhodně patřil k nejkomplexnějším hokejistům v dějinách.
Mnozí odborníci soudí, že kdyby mě Orr kolem sebe v Bostonu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let podobně našlapaný tým jako měl v 80. letech Wayne Gretzky v Edmontonu, mohl mít ve statistikách podobná čísla jako legendární Great One. Přesto s Bruins dokázal vybojovat dva Stanley Cupy.
Jeho kariéru bohužel zkrátilo zranění kolena. S hokejem skončil ještě před třicátými narozeninami. Bůh ví, co všechno by stihl dokázat, kdyby mu osud dopřál pár sezon navíc. Právě proto, že jeho cesta v NHL trvala „jen“ 12 let, není v tomto výběru výše než jiní „dlouhověcí“ borci.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 16 / 26
11. Zdeno Chára (Slovensko)
Bilance v základní části NHL: 1680 zápasů - 680 bodů (209+471)
Bilance v play-off NHL: 200 zápasů - 70 bodů (18+52)
Individuální a týmové trofeje v NHL: 1x vítěz Stanley Cupu, Norris Trophy, Mark Messier Leadership Award, člen Hokejové Síně slávy
Kdyby jen skauti v roce 1996 tušili, že nejlepším mladíkem, po němž mohou sáhnout, je slovenský obr Zdeno Chára. Jenže nikdo z nich neměl dost představivosti nebo předvídavosti, a tak se nadaný bek dostal na řadu až jako šestapadesátý, když si ho vybrali Ostrované z New Yorku, kde také strávil tři úvodní sezony v NHL.
V červnu roku 2001 se však lidé, zodpovědní za složení týmu Islanders, museli zbláznit. Dopustili totiž, aby z klubu Chára odešel. Tehdy čtyřiadvacetiletý bek byl vyměněn do Ottawy spolu s Billem Muckaltem. Současně klub pustil Senátorům výběr v prvním kole draftu.
Opačným směrem putoval ruský útočník Alexej Jašin, jenž byl tehdy zkušeným a uznávaným hráčem. Po trejdu se Chára vyprofiloval v jednoho z nejlepších a nejvytíženějších obránců v NHL, který trávil na ledě v průměru 25 minut za zápas. V Ottawě strávil čtyři sezony, odehrál 299 utkání a připsal si do statistik 146 bodů, pak zamířil do Bostonu, kde pomohl v roce 2011 vybojovat Stanley Cup.
Chárova „pracovní“ morálka byla v NHL legendární. Slovenský obr byl navzdory své výšce a hmotnosti překvapivě obratný. Na každou jeho hokejku padly přibližně dva vzrostlé stromy (to je vtip, samozřejmě). Když Bruins podepsali v roce 2006 s Chárou smlouvu, udělali jedno z nejlepších rozhodnutí v historii klubu. Kariéru ukončil v roce 2022 v 45 letech.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 17 / 26
10. Denis Potvin (Kanada)
Bilance v základní části NHL: 1060 zápasů - 1052 bodů (310+742)
Bilance v play-off NHL: 185 zápasů - 164 bodů (56+108)
Individuální a týmové trofeje v NHL: 4x vítěz Stanley Cupu, 3x Norris Trophy, Calder Trophy, člen Hokejové Síně slávy
Denis Potvin byl klíčovou personou dynastie New Yorku Islanders, která válcovala NHL na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Neuvěřitelně silný a nebojácný bek na sebe upoutal pozornost hned ve své premiérové sezoně, do níž nastupoval jako dvacetiletý mladík. V 77 zápasech posbíral 54 kanadských bodů (17+37) a získal Calder Trophy pro nejlepšího nováčka soutěže. Už tehdy o něm odborníci mluvili jako o „novém Bobby Orrovi.“
Potvin byl nesmírně chytrým a trpělivým hokejistou, který měl ohromný cit pro přesné načasování přihrávky. Jeho kvality se ještě násobily v přesilovkách, při nichž byl na ledě smrtelně nebezpečný. Navíc to byl rozený vůdce, kterého respektovali spoluhráči i protihráči. Legendární byla jeho střela zápěstím, ale když došlo na osobní souboje, nikdy neuhnul a dokázal být patřičně tvrdý.
„Nenáviděl jsem tréninky a čekání na zápas. Nejšťastnější jsem byl ve chvíli, kdy rozhodčí hodil první buly a začalo se hrát,“ osvětlil jednou svůj vztah k hokeji Potvin, jenž se stal prvním obráncem, který se přehoupl přes tisíc bodů získaných v základní části soutěže. S hokejem sekl v 35 letech – podle mnohých příliš brzy, protože mohl mít před sebou ještě několik skvostných sezon.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 18 / 26
9. Chris Chelios (USA)
Bilance v základní části NHL: 1651 zápasů - 948 bodů (185+763)
Bilance v play-off NHL: 266 zápasů - 144 bodů (31+113)
Individuální a týmové trofeje v NHL: 3x vítěz Stanley Cupu, 3x Norris Trophy, Mark Messier Leadership Award, člen Hokejové Síně slávy
Pozoruhodná kariéra Chrise Cheliose v NHL začala v roce 1983 a skončila o 27 let později. To mu bylo 48 let. Rodák z Chicaga odehrál za svůj mateřský klub část kariéry, ale ze Stanley Cupu se napil jinde – jedenkrát v Montrealu a dvakrát v Detroitu. Reprezentoval USA na čtyřech olympiádách a v roce 2002 získal stříbrnou medaili. O šest let dříve se radoval z vítězství ve Světovém poháru. Žádný obránce v historii NHL neodehrál víc zápasů než on.
Kdybychom hledali hráče, který pro hokej žil a miloval jej celou svou duší a srdcem, museli bychom vždycky dojít k Cheliosovi, jehož většina expertů považuje za nejlepšího rodilého Američana, který kdy hrál v NHL. Čtyřikrát se radoval ze zisku Norris Trophy pro nejlepšího obránce soutěže, jedenáctkrát nastoupil v All-Star Game, z toho čtyřikrát byl nominován do All-Star týmu.
Prvních sedm sezon své kariéry strávil Chelios, jemuž v těle kolovala po otci řecká krev, v celku Montreal Canadiens, kde měl báječné učitele – Ricka Greena, Larryho Robinsona či Jacquese Laperriereho. „Byly to skvělé roky. Poslouchal jsem je a hodně jsem se učil,“ ohlížel se jednou Chelios za startem kariéry.
Brzy si získal pověst neúnavného a temperamentního hráče s vůdčími schopnostmi, který však měl problém s vylučováním za hloupé zákroky. V 1651 zápasech, které v NHL odehrál, nasbíral 2891 trestných minut.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 19 / 26
8. Larry Robinson (Kanada)
Bilance v základní části NHL: 1384 zápasů - 958 bodů (208+750)
Bilance v play-off NHL: 227 zápasů - 144 bodů (28+116)
Individuální a týmové trofeje v NHL: 6x vítěz Stanley Cupu, 2x Norris Trophy, Conn Smythe Trophy, člen Hokejové Síně slávy
Urostlý Kanaďan Larry Robinson dostal přezdívku „Big Bird“ – Velký pták. Opora Montrealu Canadiens je držitelem rekordu, který už pravděpodobně nikdy nikdo v NHL nepřekoná – během dvaceti sezon si připsal do statistik v +/- bodování neuvěřitelných 730 kladných bodů.
Hráčů, kteří získali tři nebo čtyři Stanley Cupy, bychom našli celkem dost, ale Robinson patří se šesti prsteny k absolutní elitě v dějinách NHL. K tomu je třeba připočítat dvakrát ocenění Norris Trophy pro nejlepšího beka soutěže.
Na ledě vynikal mohutnou postavou, ale nebyl to žádný bourač – patřil k nejinteligentnějším hokejistům, kteří se kdy proháněli po zámořských kluzištích. Podle pamětníků v defenzivní činnosti prakticky nechyboval a dokázal fantasticky podporovat ofenzívu týmu úžasně chytrými a přesnými přihrávkami především v přesilových hrách.
Pokračování 20 / 26
7. Scott Stevens (Kanada)
Bilance v základní části NHL: 1635 zápasů - 908 bodů (196+712)
Bilance v play-off NHL: 233 zápasů - 118 bodů (26+92)
Individuální a týmové trofeje v NHL: 3x vítěz Stanley Cupu, Conn Smythe Trophy, člen Hokejové Síně slávy
Kariéra kanadského obránce Scotta Stevense zahrnuje 22 sezon v NHL, jež kromě jediné, kterou strávil v St. Louis, odehrál ve Washingtonu a v dresu New Jersey Devils. Je obdivuhodné, že během předlouhého hokejového života chyběl jen jedinkrát v play-off. Stevens je trojnásobným vítězem Stanley Cupu – všechny prsteny získal během angažmá v New Jersey.
Nekompromisní a tvrdý bek s vůdčími schopnostmi byl na ledě pro každého protivníka nesmírně nepříjemným soupeřem, z něhož šel strach. Málokdo se s ním chtěl setkat v soubojích u mantinelů a v rohu kluziště. Pověstný byl pro svůj tah na branku – když se s hlavou dole jako zarputilý buldok vrhal dopředu směrem k brankáři, nebylo radno mu stát v cestě. Povídat by o tom mohli třeba Paul Kariya, Ron Francis nebo Eric Lindros, jemuž Stevens podstatně zkrátil hokejový život.
Především v první dekádě své kariéry patřil k nejtrestanějším hokejistům v soutěži, zároveň se však řadil k těm nejužitečnějším. V roce 1994 nasbíral vůbec nejvíc kladných bodů v +/- bodování (+53) a pravidelně v tomto ohledu patřil k absolutní špičce v NHL. Nikdy v základní části neskončil v záporných číslech. Navzdory tomu, že nevyhrál ani jednou Norris Trophy pro nejlepšího obránce soutěže, do tohoto výběru určitě patří.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 21 / 26
6. Phil Housley (USA)
Bilance v základní části NHL: 1495 zápasů - 1232 bodů (338+894)
Bilance v play-off NHL: 85 zápasů - 56 bodů (13+43)
Individuální a týmové trofeje v NHL: Lester Patrick Trophy, člen Hokejové Síně slávy
Od roku 1982, kdy byl draftován jako šestý v celkovém pořadí Buffalem, až do roku 2003, hrál Phil Housley v osmi různých týmech. Byl to rychlý a výborný bruslař, který byl navíc nesmírně produktivní. Ve 1495 zápasech získal nevysoký obránce neuvěřitelných 1232 bodů.
Sedmkrát během kariéry překonal metu dvaceti vstřelených gólů. V roce 2002 získal stříbro na olympiádě a o dva roky později byl uveden do americké Hokejové síně slávy. Členem Hokejové síně slávy NHL se stal v roce 2015.
Ve vyřazovacích bojích o Stanley Cup odehrál 85 zápasů, ve kterých získal 56 bodů (13+43). Zápolil v nich třináctkrát a nejblíže byl hokejovému grálu v roce 1998 v dresu Washingtonu. Capitals však tehdy ve finále podlehli 0:4 na zápasy Detroitu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 22 / 26
5. Larry Murphy (Kanada)
Bilance v základní části NHL: 1615 zápasů - 1216 bodů (287+929)
Bilance v play-off NHL: 215 zápasů - 152 bodů (37+115)
Individuální a týmové trofeje v NHL: 4x vítěz Stanley Cupu, člen Hokejové Síně slávy
Kanadský obránce Larry Murphy přestoupil v sezoně 1990/91 do Pittsburghu z Minnesoty a nic lepšího ho tehdy nemohlo potkat. Z průměrného týmu zamířil do mužstva, které i s jeho výraznou pomocí (v prvním play-off po přestupu zaznamenal ve 23 zápasech 23 bodů) dokázalo vyválčit dva Stanley Cupy v řadě. V dresu Penguins zakončil sezonu 1991/92 s průměrnou bilancí jednoho kanadského bodu na zápas a o rok později se dokonce přes tuto metu přehoupl.
Na poslední chvíli před uzavřením přestupního termínu v roce 1997 získal Murphyho z Toronta Detroit a pro Rudá křídla to byl zatraceně dobrý kauf. I díky šestatřicetiletému veteránovi se týmu podařilo o pár měsíců později vybojovat Stanley Cup a o rok později jej získat znovu.
Pikantní na trejdu Murphyho do Detroitu byl fakt, že část mzdy ve zbytku sezony i v té následují mu nadále platilo Toronto, kde byl až do přestupu nejdražším hráčem týmu. To byl nakonec také důvod, proč z něj odešel. Během dvou sezon nasbíral v dresu Maple Leafs ve 151 zápasech rovných 100 bodů - bylo to téměř třikrát tolik, než měl na kontě druhý nejlepší bek týmu Dave Ellett, ale protože se mužstvu nedařilo, stal se Murphy obětním beránkem.
Murphy byl v prvních sezonách v Detroitu suverénně nejlepším hráčem týmu v +/- bodování. V 312 zápasech v dresu Red Wings nasbíral 171 bodů. V roce 2004 byl uveden do hokejové Síně slávy.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 23 / 26
4. Paul Coffey (Kanada)
Bilance v základní části NHL: 1409 zápasů - 1531 bodů (396+1135)
Bilance v play-off NHL: 194 zápasů - 196 bodů (59+137)
Individuální a týmové trofeje v NHL: 4x vítěz Stanley Cupu, 3x Norris Trophy, člen Hokejové Síně slávy
Kariéru v NHL odstartoval Paul Coffey v roce 1980 v dresu Edmontonu a ukončil ji o 21 let později v Bostonu. Během té doby vytvořil řadu rekordů, které budou jeho následovníci jen těžko překonávat.
Coffey byl především fantastickým, rychlým a elegantním bruslařem. Stačilo mu několik kroků, aby se dostal před soupeře a založil útok, ze kterého to zavánělo gólem. Buď ho vstřelil on sám, nebo dokonale nahrál spoluhráči. Dodnes žádný obránce nepřekonal jeho záznam ze sezony 1985/86, kdy nastřílel 48 branek. Ve stejném ročníku také vyrovnal rekord Toma Bladona v počtu získaných kanadských bodů během jediného utkání, kdy jich měl na konci zápasu osm (2+6).
Na Coffeyho útočné choutky však občas mužstvo doplácelo, protože se někdy nestihl vracet do obrany a dával tak soupeřům šanci k přečíslení dvou na jednoho. Během kariéry odehrál v základní části soutěže 1409 utkání, nasbíral do statistik neuvěřitelných 1531 bodů (396+1135).
V pěti sezonách se dostal přes metu 100 bodů a dvakrát zůstal jen těsně pod ní. Získal čtyřikrát prsten pro vítěze Stanley Cupu, třikrát obdržel Norris Trophy pro nejlepšího zadáka NHL a hrál čtrnáctkrát v All-Star Game.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 24 / 26
3. Al MacInnis (Kanada)
Bilance v základní části NHL: 1416 zápasů - 1274 bodů (340+934)
Bilance v play-off NHL: 177 zápasů - 160 bodů (39+121)
Individuální a týmové trofeje v NHL: 1x vítěz Stanley Cupu, Norris Trophy, Conn Smythe Trophy, člen Hokejové Síně slávy
Kanaďan Al MacInnis patří bezpochyby k nejlepším obráncům, kteří se kdy objevili v NHL. S 340 nastřílenými brankami je třetím nejlepším kanonýrem v historii soutěži mezi zadáky, stejné místo mu patří mezi nahrávači s 934 asistencemi a v produktivitě (1274 bodů). V ročníku 1990/91 se stal teprve čtvrtým obráncem v dějinách, který překonal hranici stovky bodů v základní části soutěže.
Během 23 let dlouhé kariéry si dvanáctkrát zahrál v All-Star Game, v roce 1989 vyhrál Stanley Cup v dresu Calgary Flames a zároveň obdržel i Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play-off. O deset let později jako hráč St. Loius Blues zvedl nad hlavu Norris Trophy pro nejlepšího zadáka NHL. V roce 1991 se podílel na vítězství reprezentace javorového listu na Kanadském poháru. V roce 2007 byl uveden do Hokejové síně slávy.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 25 / 26
2. Nicklas Lidström (Švédsko)
Bilance v základní části NHL: 1564 zápasů - 1142 bodů (264+878)
Bilance v play-off NHL: 263 zápasů - 183 bodů (54+129)
Individuální a týmové trofeje v NHL: 4x vítěz Stanley Cupu, 7x Norris Trophy, Conny Smythe Trophy, člen Hokejové Síně slávy
Švédský obránce Nicklas Lidström strávil celou kariéru v NHL v dresu Detroitu. S okřídleným kolem na hrudi odehrál dvacet sezon, v nichž si připsal do statistik 1827 zápasů v základní části a v ply-off, ve kterých nasbíral 1325 kanadských bodů. Fantastická bilance na chlápka, který má v popisu práce hlavně bránění útoků soupeře.
Během prvních 14 sezon v NHL zmeškal pouze 17 zápasů. Je držitelem 11 klubových rekordů a stejného počtu rekordů celé soutěže. Lidström se stal prvním evropským hráčem, který jako kapitán dovedl tým v NHL k zisku Stanley Cupu.
S profesionální kariérou se rozloučil v roce 2012. Do té doby výrazným způsobem pomohl Detroitu ke čtyřem Stanley Cupům, sedmkrát získal Norris Trophy pro nejlepšího obránce soutěže a dvanáctkrát si zahrál All-Star Game. Fanoušci Red Wings ho budou jistě uctívat ještě dlouhé desítky let. V Michiganu po něm pojmenovali ulici ještě dříve, než odešel do hokejového důchodu…
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 26 / 26
1. Ray Bourque (Kanada)
Bilance v základní části NHL: 1612 zápasů - 1579 bodů (410+1169)
Bilance v play-off NHL: 214 zápasů - 180 bodů (41+139)
Individuální a týmové trofeje v NHL: 1x vítěz Stanley Cupu, 5x Norris Trophy, Calder Trophy, King Clancy Trophy, Lester Patrick Trophy, člen Hokejové Síně slávy
Ray Bourque je některými fanoušky a hokejovými odborníky dodnes považován za možná nejlepšího beka v historii NHL. Od roku 1979 až do roku 2000 byl věrný Bostonu, ale ani jedenkrát se nedočkal Stanley Cupu. Výměna do Colorada měla být pro devětatřicetiletého matadora poslední šancí, jak dostat na pohár svoje jméno.
Bourque měl v Bostonu smlouvu jen do konce sezony a protože Bruins potřebovali omladit mužstvo, přistoupili na trejd s Coloradem. Bezprostředně po přestupu k Lavinám se sice ze zisku Stanley Cupu neradoval, ale nechal se přesvědčit, aby odehrál ještě jednu sezonu, v níž se mu jeho celoživotní sen nakonec splnil.
Ani ve 40 letech nebyl v týmu pouze do počtu – v 80 zápasech nasbíral 59 bodů. Hráči Colorada se po zisku nejcennější trofeje netajili tím, že právě Bourque a jeho vášnivá touha po poháru pro ně byla největší inspirací. Ostřílený veterán strávil v každém z 21 utkání play-off na ledě kolem 30 minut.
Během 23 sezon v NHL nasbíral v základní části 1579 bodů (410+1169), devatenáctkrát si zahrál v Utkání hvězd, pětkrát získal Norris Trophy pro nejlepšího obránce soutěže a v roce 1980 se stal nejlepším nováčkem sezony. Když se kdysi novináři zeptali kouče a později generálního manažera Bostonu Harryho Sindena, zda by měl na poslední minutu utkání v týmu raději Bobbyho Orra nebo Raye Bourquea, odpověděl takto: „Kdybychom potřebovali dát gól, bral bych Orra, ale kdybychom bránili jednogólové vedení, neváhal bych nad Bourquem.“
Foto: Profimedia.cz