Kdykoli dojde na debatu o tom, zda je lepší Lionel Messi nebo Cristiano Ronaldo, fanoušci portugalského útočníka vždycky přijdou se stejným argumentem – mezinárodní úspěch. Jelikož ale ani jeden z nich nevyhrál mistrovství světa, jedinou mezinárodní trofejí, která je odděluje, je Ronaldův titul mistra Evropy z roku 2016.
Lionel Messi hrál třikrát ve finále jihoamerického mistrovství Copa América a pokaždé odcházel ze hřiště jako člen poraženého týmu, Cristiano Ronaldo přetavil dvě finálové účasti na Euru v jeden kontinentální titul. Na rozdíl od portugalského snajpra si však Messi zahrál také o zlato na světovém šampionátu. Ani tam ale v roce 2014 na absolutní vrchol nedosáhl. Pro mnohé fanoušky a novináře tak nabývá Ronaldo díky triumfu z evropského turnaje nad Messim převahu.
Mnozí lidé však zavírají oči nad jedním argentinským mezinárodním úspěchem, na němž se Messi spolupodílel - na olympijských hrách v Pekingu pomohl jihoamerickému výběru ke zlatu. Zpochybňují tento triumf na základě přísných věkových omezení pro fotbalisty, kteří smějí na hrách pod pěti kruhy startovat.
Na turnaji se sice mohou objevit i starší hráči, například v Londýně v roce 2012 hrál osmatřicetiletý Ryan Giggs, ale protože se olympijské zápolení kryje s ligovými soutěžemi, patří hry většinou začínajícím talentům a jména, která dominují aktuálně fotbalovému světu, se na nich objevují mimořádně výjimečně.
V roce 2008 vybojovala zlato v olympijském turnaji Argentina, která porazila ve finále Nigérii 1:0. Před téměř 90 tisíci diváky hráli v dresu jihoamerického celku kromě Lionela Messiho například mladý Ángel Di María, Sergio Agüero, Javier Mascherano či Sergio Romero. Messi měl po odehrání posledního utkání na kontě dvě branky (jednu ve skupinové fázi a jednu ve čtvrtfinále) a patřilo mu čtvrté místo v tabulce střelců.
Aby se však Messi mohl na olympiádě představit, potřeboval povolení od svého zaměstnavatele, jímž byla Barcelona. Dlouho to vypadalo, že souhlas nedostane, až se do hry vložil tehdy nový kouč Pep Guardiola, který coby hráč vyhrál olympijské hry v roce 1992, a dokázal se vcítit do kůže mladičké hvězdy.
„Nikdo v klubu nechtěl, abych odjel na olympiádu do Pekingu s argentinskou reprezentací, ale Pep byl úžasný. Byl to on, kdo mi dal svolení,“ řekl později Messi.
Navzdory tomu, že zlato z olympijských her nemá ve fotbalovém světě takovou váhu jako Euro nebo turnaj Copa América, je to stále velký úspěch a zaslouží si zmínku kdykoli, když dojde na debatu o Messiho nedostatečných mezinárodních úspěších.
Messi je na tom momentálně podobně jako Johan Cruyff. Oba patří mezi absolutně největší velikány fotbalové historie a oba prohráli ve finále mistrovství světa. Na rozdíl od holandského giganta může argentinská legenda toto „prokletí“ ještě zlomit…
Foto: Profimedia.cz