V roce 2003 přišel do Slavie. Když mu bylo 17 let, odešel z Edenu do Tottenhamu. V úvodní sezoně dal za akademii Spurs 19 branek. Tomáš Pekhart měl kariéru rozjetou parádně.
V raketovém tempu ale nepokračoval. Naopak, přišlo zranění, odchod do Southamptonu, návrat do Slavie, působení v Jablonci a ve Spartě. Pekhart se hledal, ale našel, a tak to mohl zkusit znovu.
V roce 2011 odešel do bundelsigového Norimberku. Scénář se ale jakoby opakoval. Opět měl slibný úvod, jenže svůj potenciál ne a ne rozvinout a v německém klubu paběrkoval mezi základní sestavou a lavičkou náhradníků.
5 zápasů, při kterých čeští fanoušci nejhlasitěji skandovali „Bílek ven“
Zálibu v Pekhartově hře našel tehdejší reprezentační kouč Michal Bílek. Vzal ho na Euro a dal mu hodně šancí. Pekhartovi se opět nabídla skvělá příležitost, jenže ji znovu nevyužil.
V národním týmu se trápil, byl častým terčem ostré kritiky. Z hráče, který měl nahradit Milana Baroše, se stal zatracený útočník. Střelecké trápení prolomil v 17. reprezentačním utkání proti Maltě. Doufám, že brzy přijdou další góly. Klidně už v dalším zápase proti Bulharsku,“ řekl v rozehrané kvalifikaci o mistrovství světa.
Jenže to byl omyl, další. Ano, Pekhart se sice v kvalifikaci ještě jednou trefil, ale ne proti Bulharsku, Dánsku ani proti Itálii, ale v odvetě s Maltou. Víc nic.
Jestliže ho Bílek stále podporoval, pod Pavlem Vrbou si ještě ani neškrtl. Teď mohl mít příležitost, ex-plzeňský kouč hledá stabilní alternativu za Davida Lafatu, s Pekhartem ale nemůže počítat. Pětadvacetiletý forvard už není v Norimberku, aktuálně hájí barvy druholigového německého Ingolstadtu.
Na hřiště se dostal patnáctkrát, odehrál ale pouhých 189 minut. V základní sestavě byl jednou, o víkendu si zahrál minutu proti Karlsruheru.
V Pekhartově kariéře dosud byly vždy nějaké záchytné body, od kterých se mohl odrazit směrem vzhůru. Teď ale žádný takový nemá. Naopak, klesá stále níž…
Foto: Profimedia.cz