Během více než dvacetileté historie samostatná česká fotbalová reprezentace narazila na soky, se kterými se už pak víckrát nepotkala. Občas to bylo na závěrečném turnaji mistrovství světa nebo Evropy, ale většinou se jednalo o přátelské zápasy, které už zavál prach zapomnění.
Přesně před 27 lety (15. prosince 1992) začal v Moskvě 25. ročník tradičního turnaje Cena Izvestijí. Čím byl pro náš hokej zvláštní? Jednalo se o derniéru federální hokejové reprezentace.
Nevyhřívají se často v záři reflektorů, jen sporadicky se s nimi počítá na čelních místech anket. Přesto jsou potřební. Řeč je o pozici štítu, defenzivního záložníka. Česká fotbalová reprezentace se v minulosti mohla pochlubit na tomto postu solidní kvalitou.
Kdybychom pro každý světový fotbalový šampionát v dějinách měli najít nějaký přívlastek, pro ročník 1958 by se nabízelo nejspíše „brazilský“. Nic jej totiž nevystihuje víc.
Přesně před 26 lety odehrála federální fotbalová reprezentace své poslední utkání. V kvalifikaci na mistrovství světa ve Spojených státech nedokázala vyhrát v Belgii a účast na šampionátu se rozplynula.
Pavel Nedvěd, Milan Baroš, Jan Koller, Jiří Němec, Miroslav Kadlec, Petr Kouba – ty si asi v souvislosti s českou fotbalovou reprezentací vybaví každý. Najdou se však i hráči méně zvučných jmen, kteří byli často nedílnou součásti týmu při velkých zápasech.
Psal se 3. říjen 1926. Josef Laufer asi ještě ráno netušil, že ten den vstoupí do dějin. Nakonec se tak ale stalo - komentoval první přímý rozhlasový přenos ze sportovního utkání v Evropě.
Už jste někdy s přáteli řešili, jací vlastně byli jednotliví trenéři samostatné české hokejové reprezentace? Zdánlivě je to jasné - Ivan Hlinka božský, Vladimír Růžička úspěšný, Slavomír Lener nijaký a Alois Hadamczik neoblíbený. Josef Augusta sklízel plody Hlinkovy práce a Luděk Bukač – to už je prostě dávno...
Když v dubnu roku 2010 končil aktivní kariéru, nezaregistrovali to často ani fanoušci klubů, kde dříve působil (a že jich bylo). Jan Tomajko měl přitom tou dobou na kontě čtyři extraligové tituly a ve skříni mu visí i dvě zlaté medaile ze světových šampionátů.
Německo před pěti lety v Brazílii vybojovalo svůj čtvrtý titul fotbalových mistrů světa. Stalo se tak přesně šedesát roků poté, co se země radovala z prvního triumfu. Pojďme si jej připomenout.
Jsou témata, která je možno řešit dlouhé hodiny. Třeba která fotbalová liga je nejlepší. Někdo říká, že anglická, jiný preferuje španělskou, další italskou. Je to věc názoru. Jde ale kvalita ligy změřit?
Reichel, Výborný, Procházka, Patera – o hráčích zlaté generace, která dobývala tituly mistrů světa, slýcháme celkem často, i když už skončili s hokejem. Řada dalších držitelů zlaté medaile ale postupně upadla v zapomnění.
Hokejový „Turnaj století“, jehož 21. výročí jsme si letos připomněli, byl jen jeden. Ovšem po něm se konal hvězdně obsazený olympijský turnaj ještě čtyřikrát. Loni v Pchjongčchangu už jsme se bez hráčů z NHL museli obejít. Kdo se může pyšnit nejlepší bilancí od roku 1998? A jak jsou na tom Češi?
Po válečném běsnění ve čtyřicátých letech minulého století se svět – i ten fotbalový - pár let vzpamatovával. V roce 1942 se pochopitelně mistrovství světa nehrálo, o čtyři léta později také ještě ne, ale rok 1950 přinesl konečně měření sil nejlepších týmů planety.
1938. Tento letopočet byl pro Československo hrozivý. Stín války visel nad ním i nad celým světem. Ovlivnil také světový šampionát, který se konal ve Francii.
Kolumbie na fotbalovém mistrovství světa, to býval v minulosti zážitek. Živelně hrající tým, dirigovaný nezapomenutelným a nepřehlédnutelným Carlosem Valderramou. Jeho účes se svého času snažil leckdo napodobit, ale bylo to prakticky nemožné.
Pojďme se vrátit do roku 1934. Tehdy vystrkovala drápy světová hospodářská krize a ti prozíravější už nejspíš tušili, že se všechno může ošklivě zvrtnout. Nic však nebránilo tomu, aby si nejlepší fotbalové reprezentace daly dostaveníčko v Itálii a bojovaly o titul šampiona.
Zatím poslední fotbalový šampionát v Rusku se obešel bez české reprezentace. Je to smutná realita a tuzemští fanoušci mohou jen vzpomínat na lepší časy, kdy národní tým na vrcholné akci nechyběl.
Když se vzpomíná na nejlepší turnaje české fotbalové reprezentace, většinou přijde řeč na evropské šampionáty 1996 a 2004. Zajímavé ale je, že jen málokdo zmíní Konfederační pohár FIFA z roku1997, který hostila Saúdská Arábie.
Dostat se do NHL je snem takřka každého hokejisty, ale cesta do slavné soutěže bývá mnohdy spletitá. Historie již eviduje hráče, kteří ji odstartovali na Bahamách, Jamajce, v Soulu nebo Libanonu.
Rok 1990 byl pro český hokej významný. Právě tehdy byl totiž draftován do NHL Jaromír Jágr, který v nejslavnější hokejové lize světa válel 24 sezon.
Do letošního ročníku NHL zatím i s brankáři zasáhlo 32 českých hokejistů. Zatímco někteří jsou teprve na začátku svých kariér, další už patří k nejlépe placeným hráčům svých organizací.
Švédský fotbalista Zlatan Ibrahimovič je šťastný člověk. Je považován za jednoho z nejúžasnějších hráčů současnosti a tak není divu, že má spoustu fanoušků. A taky fanynek.