10. Mark Messier  Pětadvacet sezon v NHL, šest vítězství Stanley Cupu a nespočet individuálních ocenění mluví za vše. Mark Messier jako jediný hráč v historii vyhrál nejcennější pohár jako kapitán dvou různých týmů. V zámořské soutěži odehrál 1756 utkání. Víc jich zvládl jen legendární Gordie Howe (1767) a Patrick Marleau (1779). Jeho 1887 bodů v základní části soutěže ho řadí hned za nepřekonatelného Wayna Gretzkyho a Jaromíra Jágra. Messier byl rozený vůdce týmu. Měl štěstí, že ho během dlouhé kariéry nepotkala žádná vážnější zranění. S hokejem se rozloučil ve 43 letech. Urostlý centr byl mimořádně platným hráčem až do své poslední sezony 2003/04.

10. Mark Messier
Pětadvacet sezon v NHL, šest vítězství Stanley Cupu a nespočet individuálních ocenění mluví za vše. Mark Messier jako jediný hráč v historii vyhrál nejcennější pohár jako kapitán dvou různých týmů. V zámořské soutěži odehrál 1756 utkání. Víc jich zvládl jen legendární Gordie Howe (1767) a Patrick Marleau (1779). Jeho 1887 bodů v základní části soutěže ho řadí hned za nepřekonatelného Wayna Gretzkyho a Jaromíra Jágra. Messier byl rozený vůdce týmu. Měl štěstí, že ho během dlouhé kariéry nepotkala žádná vážnější zranění. S hokejem se rozloučil ve 43 letech. Urostlý centr byl mimořádně platným hráčem až do své poslední sezony 2003/04.

 9. Guy Lafleur  Muž známý pod přezdívkou „The Flower“ vtrhl do NHL v roce 1971 a brzy se stal jedním z nejsledovanějších hráčů soutěže. Definitivně zazářil jako hvězda ve své čtvrté sezoně v Montrealu. Po třech letech, kdy hrál s helmou, ji sundal a jako by jeho schopnosti explodovaly - nastřílel 53 gólů a nasbíral 119 kanadských bodů. V následujících pěti letech nikdy pod tuto hranici neklesl. Ve druhé polovině sedmdesátých let nebylo na světě lepšího hráče. Pětkrát vyhrál Stanley Cup. Byl to rychlý hokejista, který uměl perfektně ovládat puk. Jeho kousky doslova zvedaly diváky ze sedadel, jeho góly byly oslavou hokeje. Po sezoně 1984/85 odešel do hokejového důchodu a v roce 1988 se počítalo s tím, že bude uveden do Hokejové síně slávy. Překvapivě však podepsal smlouvu s New Yorkem Rangers, kde strávil jednu sezonu. Další dva ročníky odehrál v Quebecu a definitivně sekl s hokejem až v roce 1991.
 8. Jean Beliveau  Frankofonní Kanaďan Jean Beliveau dostal přezdívku „Le Gros Billl.“ V NHL odehrál dvacet sezon a všechny v dresu Montrealu Canadiens. V polovině z nich – tedy desetkrát - dokázal s týmem vyhrát Stanley Cup. Když k tomu připočteme dalších sedm vítězství, na nichž se podílel jako manažer klubu, je v tomto ohledu nejúspěšnějším člověkem v dějinách NHL. To není špatné na chlapíka, který původně ani nechtěl hrát hokej profesionálně. Do statistik si během dvaceti sezon zapsal více než 1300 zápasů, ve kterých nasbíral skoro 1500 bodů. V jeho pomyslné vitríně se skví také Conn Smythe Trophy, Hart Memorial Trophy i Art Ross Trophy.
 7. Steve Yzerman  Čtyřnásobný vítěz Stanley Cupu byl rozeným vůdcem, skvělým bruslařem a excelentním střelcem. Steve Yzerman strávil celou kariéru v Detroitu, kde odehrál 22 ročníků v nejprestižnější hokejové soutěži na světě. Ve své nejlepší sezoně (1988/89) nasbíral 155 bodů za 65 branek a 90 asistencí. Přes 100 bodů v základní části se dostal šestkrát v kariéře. Doma ve vitríně má kromě dvou stříbrných medailí z mistrovství světa i zlato z olympiády v Salt Lake City. Jeho dres s číslem 19 byl vyřazen a vyvěšen ke stropu detroitské arény. Ještě ve své závěrečné sezoně 2005/06, kdy mu bylo 41 let, zvládl odehrát 61 zápasů, ve kterých posbíral 34 bodů za 14 branek a 20 asistencí.
 6. Bobby Hull  Legendární levé křídlo spojilo svou kariéru v NHL s Chicagem. V roce 1972 přestoupil Bobby Hull do Winnipegu, který hrál v konkurenční soutěži WHA, a strávil tam sedm sezon. Nebýt tohoto kroku, zbořil by patrně v NHL všechny rekordy legendárního Gordieho Howea. Hull byl excelentním bruslařem a měl ve své době údajně nejtvrdší střelu golfovým úderem na světě – rychlost puků, které posílal na branku, prý přesahovala 170 kilometrů v hodině. Jeho rána zápěstím dosahovala rychlosti přes 155 km/h. A to bylo v době, kdy brusle vážily o dost víc než dneska a hokejky byly ze dřeva. Jak by asi válel s dnešním vybavením a lehkými grafitovými holemi?
10
Fotogalerie

Legendy. 10 nejlepších hokejistů v historii NHL, kteří už ukončili sportovní kariéru

Už dlouhé roky se vedou diskuse o tom, kdo patří mezi nejlepší hráče v dějinách NHL. A nikdy není možné dojít k uspokojivému výsledku. Nebo snad ano?

Vybrat nejlepší z nejlepších není nic lehkého. Od té doby, co Kanaďané „vynalezli“ hokej a začala se psát historie nejslavnější ligy světa, hrály tuto hru v NHL statisíce lidí z celého světa. Stovky jich patřily mezi absolutně špičkové hráče a superhvězd by se daly najít desítky.

V následujících kapitolách najdete deset nejlepších hokejistů všech dob, kteří v NHL působili. Všichni splňují jednu podmínku - už UKONČILI profesionální kariéru, tudíž tam (zatím) nenajdete Jaromíra Jágra...

Pokračování 2 / 11

10. Mark Messier

Mark Messier (2).jpg

Pětadvacet sezon v NHL, šest vítězství Stanley Cupu a nespočet individuálních ocenění mluví za vše. Mark Messier jako jediný hráč v historii vyhrál nejcennější pohár jako kapitán dvou různých týmů.

V zámořské soutěži odehrál 1756 utkání. Víc jich zvládl jen legendární Gordie Howe (1767) a Patrick Marleau (1779). Jeho 1887 bodů v základní části soutěže ho řadí hned za nepřekonatelného Wayna Gretzkyho a Jaromíra Jágra.

Messier byl rozený vůdce týmu. Měl štěstí, že ho během dlouhé kariéry nepotkala žádná vážnější zranění. S hokejem se rozloučil ve 43 letech. Urostlý centr byl mimořádně platným hráčem až do své poslední sezony 2003/04.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 3 / 11

9. Guy Lafleur

Guy Lafleur.jpg

Muž známý pod přezdívkou „The Flower“ vtrhl do NHL v roce 1971 a brzy se stal jedním z nejsledovanějších hráčů soutěže. Definitivně zazářil jako hvězda ve své čtvrté sezoně v Montrealu. Po třech letech, kdy hrál s helmou, ji sundal a jako by jeho schopnosti explodovaly - nastřílel 53 gólů a nasbíral 119 kanadských bodů. V následujících pěti letech nikdy pod tuto hranici neklesl.

Ve druhé polovině sedmdesátých let nebylo na světě lepšího hráče. Pětkrát vyhrál Stanley Cup. Byl to rychlý hokejista, který uměl perfektně ovládat puk. Jeho kousky doslova zvedaly diváky ze sedadel, jeho góly byly oslavou hokeje.

Po sezoně 1984/85 odešel do hokejového důchodu a v roce 1988 se počítalo s tím, že bude uveden do Hokejové síně slávy. Překvapivě však podepsal smlouvu s New Yorkem Rangers, kde strávil jednu sezonu. Další dva ročníky odehrál v Quebecu a definitivně sekl s hokejem až v roce 1991.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 4 / 11

8. Jean Beliveau

Jean Beliveau.jpg

Frankofonní Kanaďan Jean Beliveau dostal přezdívku „Le Gros Billl.“ V NHL odehrál dvacet sezon a všechny v dresu Montrealu Canadiens. V polovině z nich – tedy desetkrát - dokázal s týmem vyhrát Stanley Cup. Když k tomu připočteme dalších sedm vítězství, na nichž se podílel jako manažer klubu, je v tomto ohledu nejúspěšnějším člověkem v dějinách NHL. To není špatné na chlapíka, který původně ani nechtěl hrát hokej profesionálně.

Do statistik si během dvaceti sezon zapsal více než 1300 zápasů, ve kterých nasbíral skoro 1500 bodů. V jeho pomyslné vitríně se skví také Conn Smythe Trophy, Hart Memorial Trophy i Art Ross Trophy.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 5 / 11

7. Steve Yzerman

Steve Yzerman.jpg

Čtyřnásobný vítěz Stanley Cupu byl rozeným vůdcem, skvělým bruslařem a excelentním střelcem. Steve Yzerman strávil celou kariéru v Detroitu, kde odehrál 22 ročníků v nejprestižnější hokejové soutěži na světě. Ve své nejlepší sezoně (1988/89) nasbíral 155 bodů za 65 branek a 90 asistencí. Přes 100 bodů v základní části se dostal šestkrát v kariéře.

Doma ve vitríně má kromě dvou stříbrných medailí z mistrovství světa i zlato z olympiády v Salt Lake City. Jeho dres s číslem 19 byl vyřazen a vyvěšen ke stropu detroitské arény. Ještě ve své závěrečné sezoně 2005/06, kdy mu bylo 41 let, zvládl odehrát 61 zápasů, ve kterých posbíral 34 bodů za 14 branek a 20 asistencí.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 6 / 11

6. Bobby Hull

Bobby Hull.jpg

Legendární levé křídlo spojilo svou kariéru v NHL s Chicagem. V roce 1972 přestoupil Bobby Hull do Winnipegu, který hrál v konkurenční soutěži WHA, a strávil tam sedm sezon. Nebýt tohoto kroku, zbořil by patrně v NHL všechny rekordy legendárního Gordieho Howea.

Hull byl excelentním bruslařem a měl ve své době údajně nejtvrdší střelu golfovým úderem na světě – rychlost puků, které posílal na branku, prý přesahovala 170 kilometrů v hodině. Jeho rána zápěstím dosahovala rychlosti přes 155 km/h. A to bylo v době, kdy brusle vážily o dost víc než dneska a hokejky byly ze dřeva. Jak by asi válel s dnešním vybavením a lehkými grafitovými holemi?

Kromě toho, že vyhrál s Chicagem Stanley Cup a s Winnipegem třikrát triumfoval v WHA, stal se v obou soutěžích nejužitečnějším hráčem, třikrát získal Art Ross Trophy a byl klíčovým mužem reprezentace javorového listu na Kanadském poháru v roce 1976. I přes problémy se zraněním odehrál 23 profesionálních sezon a je považován za nejlepší levé křídlo všech dob.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 7 / 11

5. Maurice Richard

Maurice Richard.jpg

Jestliže existuje hráč, který jednou provždy změnil hokej, je to Maurice Richard. Z kanadského útočníka, který celou kariéru strávil v Montrealu, se stala ikona tohoto sportu a v rodné zemi ho považují za jednu z největších sportovních legend všech dob.

Dobový tisk o něm psal v superlativech. Ne náhodou dostal přezdívku „Raketa.“ Pomohl Montrealu vyhrát osm Stanley Cupů. Přestože v 50. a 60. letech minulého století bylo snadnější tuto trofej získat než v dnešní době, je to obdivuhodný výkon.

Richard se stal vůbec prvním hokejistou, který v základní sezoně NHL překonal magickou hranici padesáti nastřílených branek v padesáti zápasech. Dalších 36 let to nedokázal nikdo zopakovat. Dodnes se to kromě něho povedlo jen čtyřem hokejistům. Přitom to nebyl ryzí střelec jako třeba Bossy nebo Hull, ale kreativní hokejista. Který sbíral i hodně asistencí.

O jeho výjimečnosti a velikosti svědčí fakt, že do Hokejové síně slávy byl uveden bezprostředně poté, co ukončil kariéru. V jeho případě bylo zrušeno povinné tři roky dlouhé čekací období na tuto poctu.

Zemřel v květnu roku 2000 a do montrealského chrámu, kde leželo jeho tělo, se s ním přišlo rozloučit přes sto tisíc lidí. Pohřeb na státní útraty vysílala kanadská televize přímým přenosem po celé zemi. Na náhrobku má napsáno své životní krédo: „Nikdy se nevzdávej.“

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 8 / 11

4. Gordie Howe

Howe.jpg

Kanaďan Gordie Howe je pravděpodobně nejlepším pravým křídlem, které kdy hrálo tuto hru. Jeho jméno je opředeno mýty a legendami a v zámoří jej vzývají s patřičnou úctou.

Howe byl nesmírně houževnatý a tvrdý bojovník. Kdysi o něm v magazínu Sports Illustrated napsali, že je na ledě „primitivním divochem“, který nikdy nezůstal nikomu nic dlužen. Legendární je jeho incident s obráncem Toronta Bobem Baunem, který ho v roce 1957 zranil. Howe mu to vrátil o deset let později. Když ležel zkrvavený protihráč na ledě, stál nad ním říkal: „Teď jsme si kvit.“

„Mr. Hockey“ – tak se mu přezdívalo. Jeho hokejový talent byl obrovský. V nejlepším období jeho kariéry – mezi lety 1950 až 1960 - ho odborníci popisovali jako nejchytřejšího a nejtvořivějšího hráče, jaký se kdy narodil.

Howe bořil rekordy, ale ten nejobdivuhodnější je délka jeho kariéry. Hrál od roku 1946 a v NHL skončil v dresu Detroitu v roce 1971, když mu bylo 43 let. S hokejem ale nesekl. Vydržel bez něj jen dvě sezony a v roce 1973 naskočil do soutěže WHA, kde zvládl šest ročníků v týmech Houston Aeros a New England Whalers. V sezoně 1979/80 se v 51 letech vrátil do NHL a odehrál 80 zápasů za Hartford Whalers. Zaznamenal v nich 15 branek a 26 asistencí.

Čtyřikrát vyhrál Stanley Cup, třiadvacetkrát se dostal do All-Star týmu NHL a šestkrát získal Hart Trophy pro nejlepšího hráče soutěže. Podařilo se mu to v několika hokejových epochách, což je takřka neuvěřitelný výkon. Poprvé se tak stalo v roce 1951, naposled o 12 let později.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 9 / 11

3. Mario Lemieux

Mario Lemieux.jpg

Mario Lemieux byl hráčem, jehož jméno se stalo synonymem klubové věrnosti. Super Mario, jak se mu také přezdívalo, zvládl odehrát v Pittsburghu sedmnáct sezon. Mohlo jich být víc, ale jeho kariéru poznamenala zranění a vážná nemoc. Nebýt toho, mohl směle útočit na nepřekonatelné rekordy Wayna Gretzkyho. I tak se nesmazatelně zapsal do dějin světového hokeje.

Je držitelem mnoha rekordů, které jeho následovníci budou jen těžko překonávat. V 915 zápasech nastřílel 690 gólů a posbíral 1033 asistencí, třikrát dovedl Tučňáky ke Stanley Cupu, v roce 2002 se podílel na zisku olympijského zlata a pro individuální trofeje by si mohl nechat postavit muzeum. Mimo jiné získal šestkrát Art Ross Trophy a třikrát Hart Trophy.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 10 / 11

2. Bobby Orr

Bobby Orr.jpg

Bobby Orr je bezesporu nejlepším obráncem v historii světového hokeje. Legendární Kanaďan je dodnes jediným bekem, který dokázal vyhrát kanadské bodování základní části NHL – v sezoně 1970/71 nasbíral 139 bodů za 37 branek a 102 asistencí. Tehdy získal Art Ross Trophy i Norris Trophy, což se také nikomu nepodařilo zopakovat. Norris Trophy pro nejlepšího obránce zvedl nad hlavu osmkrát, a to je stále nepřekonaný rekord. Přes sto bodů se dostal v šesti ročnících v řadě.

Orr byl jedinečný a nenapodobitelný hráč. Kromě neuvěřitelné produktivity si fantasticky plnil i defenzivní povinnosti. Rozhodně patřil k nejkomplexnějším hokejistům v dějinách.

Mnozí odborníci soudí, že kdyby mě Orr kolem sebe v Bostonu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let podobně našlapaný tým jako měl v 80. letech Wayne Gretzky v Edmontonu, mohl mít ve statistikách podobná čísla jako legendární Great One. Přesto s Bruins vybojoval dva Stanley Cupy.

Jeho kariéru bohužel zkrátilo zranění kolena. S hokejem skončil ještě před třicátými narozeninami. Bůh ví, co všechno by stihl dokázat, kdyby mu osud dopřál pár sezon navíc…

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 11 / 11

1. Wayne Gretzky

Wayne Gretzky.jpg

The Great One. Přezdívka, kterou dostal, vyjadřuje všechno, čím byl tento kanadský centr pro hokej. Vytvořil 40 rekordů v základní části, 15 rekordů v play-off, s Edmontonem Oilers vyhrál čtyřikrát Stanley Cup, získal desetkrát Art Ross Trophy, devětkrát Hart Memorial Trophy, pětkrát Lester B. Pearson Award a Lady Byng Memorial Trophy, dvakrát Conn Smythe Trophy.

Jediné, co mu bylo v hráčské kariéře upřeno, je titul olympijských vítězů. V roce 1998 favorizovaní Kanaďané na hrách v japonském Naganu prohráli v semifinále s českým výběrem a do boje o zlato nepostoupili.

Gretzky je jediným hráčem, který kdy v NHL za sezónu nastřádal do statistik přes 200 bodů, a to celkem čtyřikrát. V patnácti sezónách NHL nasbíral přes sto bodů, třináct z nich v nepřerušené sérii. O jeho výjimečnosti svědčí i fakt, že číslo 99, které nosil na dresu, bylo vyřazeno a v NHL ho už nikdo nikdy nevyužije.

Foto: Profimedia.cz

Doporučujeme

Články odjinud