Japonská liga je pro českého fanouška poměrně exotickou soutěží. Dosud si v ní zahráli jen čtyři tuzemští fotbalisté - Pavel Horváth, Ivan Hašek, Ivo Ulich a Martin Müller. Žádný z nich však nepřestupoval do země vycházejícího slunce za poplatek z české ligy.
To před pár týdny Švéd David Moberg Karlsson odešel z Letné do Urawy za jeden milion eur. Mezi nejdražší hráče v historii japonské ligy se však nezařadil. Kdo patří k nejhodnotnějším nákupům v historii J1 League? Na to odpovídají následující kapitoly.
5. Rony (Brazílie) – 3,7 milionu eur
Tržní cena šestadvacetiletého Brazilce Ronyho dnes činí podle portálu TransferMarkt rovných deset milionů eur. Momentálně je útočníkem Palmeirasu, kam přestupoval před dvěma lety z Athletika Paranaense za šest milionů eur. Ještě o tři roky dříve – v zimě 2017 – se stal přestupovým cílem japonského klubu Albirex Niigata, který za tehdy jednadvacetiletého talentovaného mladíka vysázel jeho zaměstnavateli – Cruzeiru – 3,7 milionu eur.
4. Diego Souza (Brazílie) – 4 miliony eur
Brazilských fotbalistů se jménem Diego Souza bychom našli v historii několik. Ten patrně nejslavnější se objevil i v reprezentaci „kanárků“ a momentálně je v 36 letech hráčem Gremia.
Jeho o rok starší jmenovec spojil značnou část kariéry s Japonskem a dodnes je díky přestupu z ledna roku 2009 čtvrtým nejdražším hráčským nákupem v historii J1 League. Tehdy už měl na triku působení ve třech tamních klubech, ve dvou však byl na hostování z Palmeirasu. Šlo o jediný zaplacený transfer jeho kariéry a přesunul se tehdy za čtyři miliony eur z celku Tokio Verdy do týmu Kjóto Sanga. V novém působišti pak strávil dvě sezony. Ještě než v roce 2019 udělal za sportovní dráhou tečku, stihl hrát v dalších dvou japonských klubech.
3. Fabrício (Brazílie) – 5 milionů eur
Brazilský forvard Fabrício není v Evropě příliš známý, přestože hrál sedm sezon v portugalském klubu Portimonense. Až na poslední ročník však mužstvo nikdy nepůsobilo v nejvyšší soutěži. Během kariéry hrál kromě klubů ve vlasti také v Číně a v Japonsku, kam přestoupil právě z Portugalska v roce 2018 za pět milionů eur. Upsal se tehdy celku Urawa Reds, s nímž vybojoval mistrovský titul i vítězství v tamním Poháru. Od loňského léta už je ale opět hráčem Portimonense.
Foto: Profimedia.cz
2. Hiroši Kijotake (Japonsko) – 5,1 milionu eur
Druhým nejdražším hráčem v historii J1 League je domácí borec, který však zpět do vlasti zamířil přes angažmá v několika evropských klubech. Hiroši Kijotake odešel v roce 2012 za jeden milion eur z Osaky do německého Norimberku a po dvou letech změnil v Bundeslize dres, když za 4,3 milionu eur přestoupil do Hannoveru.
Samurajové v Německu. 10 Japonců, kteří budou „válčit“ v nadcházející sezoně v Bundeslize
V Německu si vybojoval velmi dobré jméno a vysloužil si největší transfer své kariéry – v roce 2016 se stěhoval za šest a půl milionu eur do Sevilly, kde však odehrál pouze čtyři ligové zápasy a jinak nedostal téměř šanci. Když v zimě roku 2017 přišla nabídka z Osaky, odkud do Evropy o pět let dříve vyrážel, nezaváhal a přijal ji. Z Japonska putovalo do Španělska přes pět milionů eur.
Foto: Profimedia.cz
1. Jô (Brazílie) – 11 milionů eur
Brazilský reprezentant Jô je fotbalovým světoběžníkem. Odchovanec Corinthiasu odešel z mateřského klubu už v 18 letech do CSKA Moskva, se kterým vyhrál ruskou ligu a dvakrát zvedl nad hlavu tamní Pohár i Superpohár. Z Moskvy se v roce 2008 stěhoval do Manchesteru City, ale v anglickém klubu dostal jen minimum příležitostí ukázat, co v něm vězí a většinu času strávil na hostování v Evertonu a tureckém Galatasaray Istanbul.
12 brazilských fotbalistů, kteří „zradili“ svou vlast a reprezentovali jiné země
V roce 2011 se vrátil do vlasti, vyhrál Copa Libertadores a v lednu roku 2018 ve třiceti letech přestoupil za – podle mnohých expertů přemrštěnou částku – 11 milionů eur do japonského klubu Nagoja Grampos. Hned v premiérové sezoně se stal s 24 brankami nejlepším střelcem nejvyšší soutěže a dostal se do ideální jedenáctky ročníku. Žádného dalšího úspěchu však v zemi vycházejícího slunce nedosáhl. V létě roku 2020 se zadarmo vrátil do Corinthiasu, kde působí dosud.
Foto: Profimedia.cz