Jeden gól, asistence na další branku a k tomu žlutá karta. To vše stihl během půlhodiny na hřišti West Hamu v sobotním utkání útočník Arsenalu Theo Walcott, o němž se teď hodně hovoří v souvislosti s odchodem z klubu.
Arsenal v posledních sezonách přichází o jednu hvězdu za druhou. Jen namátkou – Fabregas, Nasri, Van Persie, Song. Bude dalším na řadě právě Walcott? Řada indicií tomu nasvědčuje.
Walcott přišel do Arsenalu jako patnáctiletý teenager před téměř osmi lety ze Southamptonu. Po aktuální sezoně mu vyprší v londýnském klubu kontrakt a navzdory přání kouče Arsene Wengera se zatím zdráhá podepsat nový.
Theo je už léta považován za jeden z největších talentů anglického fotbalu. Vždycky ohromoval svou rychlostí a výbornou technikou. Bývalý kouč Barcelony Pep Guardiola o něm prohlásil, že „k jeho zastavení je potřeba pistole“ a aktuálně nejlepší fotbalista planety, Argentinec Lionel Messi, na jeho adresu řekl, že je jedním z nejnebezpečnějších hráčů, proti jakému kdy hrál.
Může si tedy Arsenal dovolit ztratit fotbalistu, o němž manažer klubu Arsene Wenger uvedl, že jednou bude jako legendární ostrostřelec Thierry Henry? Odpověď je jednoduchá – ano, může.
Proč? Walcott totiž fotbalově neroste tak rychle, jak by mohl a měl. Ano, je to skvělý hráč, občas to také dokonce předvede, ale čekání na čas, kdy se stane opravdovou hvězdou, už je unavující.
Během jednání o prodloužení smlouvy si prý Walcott dal podmínku – zůstane jen v případě, že bude hrát středního útočníka. Jenže, při vší úctě k jeho schopnostem, Theo není Thierry Henry ani Robin van Persie. Při procentuálním srovnání proměněných gólových šancí za oběma zoufale zaostává.
I když to Walcott popírá, podle anglických médií mu jde při jednání o novém kontraktu hlavně o peníze. Klub už mu nabízí gáži 100 tisíc liber týdně, což je na hráče, který nemá jisté místo v základní sestavě hodně slušná sumička. Přesto Walcott velkohubě prohlašuje, že si může vybírat z daleko lepších nabídek věhlasných konkurentů Arsenalu.
Myslím, že Kanonýři by se ho měli zbavit. Po letech, kdy mu fanoušci bezmezně věřili, kdy si ho v klubu hýčkali jako budoucí hvězdu, hraje se všemi hru na kočku a myš. Teď by měl být trenér Wenger nekompromisní a říct: „Ber, nebo běž.“
Je to obvyklý jev. Vždycky to vypadá, že na sousedově zahradě je ovoce jaksi větší, barevnější a šťavnatější. Ve fotbale to platí také. Třiadvacetiletý hráč si možná myslí, že jinde je tráva zelenější než na Emirates Stadium. Pokud tomu tak je, jen ať se jde přesvědčit. Fanoušky Arsenalu by to nemělo zabolet.
Foto: Profimedia.cz