GLOSA: Kouč Mancini není na odpis. V budoucnosti může dobýt Ligu mistrů

GLOSA: Kouč Mancini není na odpis. V budoucnosti může dobýt Ligu mistrů

Trenér Roberto Mancini má za sebou jedno z nejtěžších období v Manchesteru City. Zatímco uprostřed týdne byl málem odepisovaný po remíze s Ajaxem Amsterdam v Lize mistrů, po nedělní vydřené výhře nad Tottenhamem jeho akcie o něco vzrostly.

Pro novináře, fotbalové experty i fanoušky je kouč úřadujícího anglického šampiona báječným terčem. Všichni čekali, jak si po loňském neúspěšném vystoupení v Lize mistrů povede letos. Mnozí mohou s uspokojením konstatovat, že svůj boj v Champions League opět prohrává. City jsou v tabulce základní skupiny poslední a do další fáze může týmu pomoci snad jen zázrak.

Manciniho pohárová kletba

Vypadá to, jako by na Mancinim v evropských pohárech sedělo nějaké prokletí. Navzdory úspěchům v ligových soutěžích s Laziem Řím, Interem Milán nebo loni s Manchesterem City nepřekročil v Lize mistrů nikdy práh čtvrtfinále.

V Itálii vyhrál tři tituly v řadě s Interem a domácí pohár s Fiorentinou a Laziem, ale co naplat, jakmile přijde na měření sil v Lize mistrů, Mancini zatím vždycky splakal nad výdělkem. Přitom jeho nástupce v Interu Milán, krajan José Mourinho, zvládl s prakticky totožným kádrem, který měl před ním k dispozici Mancini, Ligu mistrů v sezoně 2009/10 vyhrát.

Za předpokladu, že se v následujících týdnech nestane zázrak, tým italského kouče opět v Lize mistrů pohoří. Ale upřímně – Mancini měl v posledních dvou letech velký pech. Stačilo málo a všechno mohlo být úplně jinak.

Stačí vzít v potaz rozlosování. Citizens dostali loni i letos do skupiny samé mimořádně silné soupeře. Manciniho mužstvo čelilo Realu Madrid, Bayernu Mnichov, Borussii Dortmund, Ajaxu Amsterdam, Laziu Řím a Villarrealu. Při porovnání s tím, koho přisoudil los do skupiny třeba Manchesteru United, je to sakramentský rozdíl.

A dál. Loni si City vybojovali ve skupině deset bodů. To je počet, který obvykle stačí na postup do jarní fáze. Nicméně zrovna v téhle skupině to před rokem nebylo dost.

Teď se podívejme na aktuální ročník. Kromě tragického výkonu v Amsterdamu nesehráli Citizens špatné zápasy a při troše štěstí (a méně slepému rozhodčímu v domácím duelu s Ajaxem) mohli mít na kontě o nějaký ten bod víc.

Fanoušci však neradi slyší slova „jestliže“ nebo „kdyby.“ Cynici tak budou nejspíš dál poukazovat na bohatý měšec majitele klubu šejka Mansúra a klást otázku, zda se mu miliardy investované do mužstva vyplácejí.

Mancini však už dříve prohlásil, že klub se ve velkoklub nezmění jen příchodem ultrabohatého vlastníka. „Bude to nějakou dobu trvat,“ řekl před mnoha měsíci italský kouč.

Netrpěliví mladí fanoušci klubu si už asi nepamatují časy „před Mansúrem“, kdy byl Manchester City jen stěží průměrným anglickým týmem. Nebo na to už pyšně zapomněli. Místo křičení po odvolání Manciniho by si ale měli spíš opakovat jeho slova jako mantru každou noc před spaním.

Srovnání s Alexem Fergusonem

Siru Alexi Fergusovi trvalo v Manchesteru United třináct let než vyhrál svůj první titul v Lize mistrů. Během šestadvacetileté trenérské kariéry triumfoval v nejprestižnější klubové soutěži světa pouze dvakrát.

Pravda – v prvních čtyřech letech, kdy vedl Rudé ďábly, nesměly anglické kluby hrát v evropských pohárech a v dalších letech brzdilo ostrovní kluby pravidlo o maximálním počtu tří cizinců v sestavě. Ale i tak je vidět, že Mancini má vzhledem ke svému věku ještě spoustu času, aby dosáhl velkého úspěchu.

Když už jsme u United – ani oni neměli v Champions League jen skvělé sezony. V roce 1998 nebyli schopni porazit ve čtvrtfinále Monako, o čtyři roky později nepřešel favorizovaný Fergusonův tým v semifinále přes Leverkusen a loňskou blamáž, kdy mužstvo nepostoupilo ze základní skupiny, snad ani není třeba připomínat. Navzdory tomu je Alex Ferguson trenérskou legendou.

Kvůli Lize mistrů to může vypadat, že se nad koučem Manchesteru City stahují temná mračna, ale v neděli v anglické lize opět ukázal, že je velkým taktikem a umí vytáhnout ve správnou chvíli trumf z rukávu. Modrá polovina Manchesteru proto potřebuje jediné – trpělivost. Zvlášť, když má klub téměř neomezené zdroje, o jakých si jinde mohou nechat zdát jen v nejdivočejších snech…

Foto: Profimedia.cz

Doporučujeme

Články odjinud