GLOSA: Kdo nepláče (radostí), není Čech

GLOSA: Kdo nepláče (radostí), není Čech

Sport občas přináší hodně emotivní příběhy, kdy se i otrlým cynikům mohou drát do očí slzy zklamání, smutku či radosti. I ti, kteří nejsou příznivci vzletných frází a patosu, musí ocenit příběh nejčerstvější, končící posledním míčkem v pátém utkání finále Davis Cupu,

O triumfu českého týmu rozhodl mnohými skoro odepisovaný Radek Štěpánek. Psalo se o tom, že Berdych musí zařídit dva body a Štěpánek pomoci ve čtyřhře. Po Berdychově neúspěchu s Ferrerem řada lidí přestala věřit, že by to mohlo vyjít, ale Radek Štěpánek v pravou chvíli potvrdil, jak neskutečným bojovníkem je.

Často bývá označován za „tenisového Nedvěda“. Není to asi nejblyštivější talent, který se kdy na českých dvorcích zrodil, ale vše bohatě vynahrazuje bojovností.

To dokázal mnohokrát. Namátkou jmenujme jeho semifinálovou bitvu v roce 2009 s bombardérem Karlovičem - nekonečné drama se šťastným koncem. Pak ve finále to nevyšlo. To až letos.

Sen, který už mnozí přestávali považovat za reálný, se splnil. Berdych se Štěpánkem (protože jakkoliv je důležitá role týmu, tým neskutečným způsobem táhnou tihle dva) dospěli až ke kýženému konci.

Jejich snahu symbolicky zakončil právě druhý zmiňovaný. V tu chvíli se našel málokdo, komu se při pohledu na Radkovu radost nedraly do očí slzy. Český tenis může udělat finální čáru za rokem, který asi bez nadsázky označíme za jeden z nejúspěšnějších v historii.

Foto: Profimedia.cz

Doporučujeme

Články odjinud