A je to tady zase. Dominik Hašek oznámil, že končí kariéru. Ve 47 letech prý definitivně. Ale věřte mu, když stejná slova vypustil do světa už počtvrté.
Předně musím říct, že mám k Dominátorovi velkou úctu. Když si vzpomenu na Nagano, ještě teď mi naskakuje husí kůže. Byl to zážitek, kterého se při sledování hokeje už asi nikdy nedočkáme.
Pravda, trošku mě zklamal svým incidentem při in-line hokeji, když surově napadl protihráče. Ale tohle se dá částečně omluvit. Každý někdy udělá chybu a ztratit nervy zase není tak těžké.
Co ale nechápu, je Haškova nerozhodnost. Před svým posledním prohlášením ukončit kariéru pronesl stejnou větu už třikrát.
Rozumím tomu, že poprvé v roce 2000 se asi unáhlil. Měl za sebou dlouhodobé zranění a zvládl jen 35 zápasů. V té době si asi poprvé a opravdu naposledy uvědomil, že chce odejít na vrcholu.
O dva roky později přichází první s Detroitem vítězství ve Stanley Cupu a druhý odchod do sportovního důchodu. Současně ale taky první promarněná šance udělat definitivní tečku za mimořádnou kariérou.
Přesto se po roce vrací a v sezoně 2007/2008 opět působí v nejlepším týmu NHL. Sice nebyl v play-off jedničkou v bráně Red Wings, ale se slavným pohárem mu to slušelo. A každý by si jej tak pamatoval, kdyby aspoň napotřetí své slovo dodržel.
Hašek si to ovšem zase rozmyslel. Další slavný návrat zažil v roce 2010 v rodných Pardubicích. I tady končil sezonu jako šampion. Byť "jen" v české extralize.
Přesto po roční pauze znova navlékl výstroj a vydal se do Ruska. Má tohle vůbec ještě zapotřebí? Ptali se mnozí. Když jsem na vlastní oči viděl, jak tvrdě trénuje i se zlomeným prstem na ruce, nepochyboval jsem, že to zvládne.
Také v KHL se prosadil. Jen závěr angažmá v moskevském Spartaku nevyšel podle představ, a tak si naplánoval další pauzu. Po ročním oddechu zase letos prohlásil, že chce ještě chytat. Ale pouze v NHL.
Jeho pocity se jistě dají pochopit. Chtěl dělat, co umí nejlépe a co má rád. Jenže situace nakonec dospěla do stadia, kdy musel agent nejslavnějšího českého gólmana v historii obvolávat kluby, zda se nechtějí pustit do dobrodružství a angažovat sedmačtyřicetiletého veterána, který by to rád ještě zkusil.
Věřím tomu, že Hašek by díky své precizní přípravě za mořem uspěl. Samozřejmě pokud by mu vydrželo zdraví, což nikdo nedokáže odhadnout.
Ale svou předchozí nerozhodností se dostal do role prosebníka, která k tak slavné personě prostě nepatří. A končí jako hráč, kterého už nikdo v zámoří nechce.
I proto Dominiku Haškovi přeji, aby si ještě zachytal. Přestože s tím tentokrát už asi ani on sám nepočítá.
Foto: Profimedia.cz