Hvězdy a titáni. 9 největších legend v historii fotbalové Barcelony
9. László Kubala
Kdybyste si obešli slavný stadion Nou Camp v Barceloně, nemohli byste na své okružní cestě minout bronzovou sochu Ladislava Kubaly. Hráč, který v poválečné době reprezentoval tři země – Maďarsko, Československo a Španělsko – se nesmazatelně zapsal do historie katalánského velkoklubu. Ze socialistického Maďarska utekl v převlečení za ruského vojáka a jen nedlouho poté měl velké štěstí, že nezahynul při letecké katastrofě. V roce 1949 měl totiž odletět s týmem FC Torino k utkání proti Benfice Lisabon. Kvůli onemocnění syna však k zápasu neodcestoval. Letadlo s mužstvem na zpáteční cestě havarovalo a všech 31 lidí na palubě zahynulo. V roce 1950 podepsal smlouvu s Barcelonou, a to i přesto, že do konce sezony nesměl nastupovat v ligových zápasech. Klubu ale stálo za to počkat. Záhy se z něho totiž stala největší hvězda týmu. Postupem času vyrostl v živoucí legendou. Přestože
Kdybyste si obešli slavný stadion Nou Camp v Barceloně, nemohli byste na své okružní cestě minout bronzovou sochu Ladislava Kubaly. Hráč, který v poválečné době reprezentoval tři země – Maďarsko, Československo a Španělsko – se nesmazatelně zapsal do historie katalánského velkoklubu. Ze socialistického Maďarska utekl v převlečení za ruského vojáka a jen nedlouho poté měl velké štěstí, že nezahynul při letecké katastrofě. V roce 1949 měl totiž odletět s týmem FC Torino k utkání proti Benfice Lisabon. Kvůli onemocnění syna však k zápasu neodcestoval. Letadlo s mužstvem na zpáteční cestě havarovalo a všech 31 lidí na palubě zahynulo. V roce 1950 podepsal smlouvu s Barcelonou, a to i přesto, že do konce sezony nesměl nastupovat v ligových zápasech. Klubu ale stálo za to počkat. Záhy se z něho totiž stala největší hvězda týmu. Postupem času vyrostl v živoucí legendou. Přestože
8. Sergio Busquets
Sergio Busquets je považován za jednoho z největších simulantů na fotbalových trávnících z posledních dvou desetiletí. Stačí, aby se na něho protihráč ošklivě podíval, a už se válí po zemi. Ochotně klesá po sebemenším kontaktu, aby si vymodlil přímý kop, penaltu nebo kartu pro soupeřova hráče. Jednou prohlásil, že na simulování není nic špatného. Je to prý znakem chytrosti. Tímto výrokem proti sobě popudil i spoustu fanoušků, kteří do té doby jeho excesy blahosklonně přehlíželi. To však nic nemění na faktu, že je to vynikající fotbalista. V Barceloně hrál od roku 2008 dlouhých 15 let a během té doby vyhrál devětkrát La Ligu, třikrát Ligu mistrů a kromě titulu mistra světa zvedl nad hlavu i pohár pro evropského šampiona v roce 2012. Na Camp Nou nehrálo mnoho lepších hráčů, než byl on.
Sergio Busquets je považován za jednoho z největších simulantů na fotbalových trávnících z posledních dvou desetiletí. Stačí, aby se na něho protihráč ošklivě podíval, a už se válí po zemi. Ochotně klesá po sebemenším kontaktu, aby si vymodlil přímý kop, penaltu nebo kartu pro soupeřova hráče. Jednou prohlásil, že na simulování není nic špatného. Je to prý znakem chytrosti. Tímto výrokem proti sobě popudil i spoustu fanoušků, kteří do té doby jeho excesy blahosklonně přehlíželi. To však nic nemění na faktu, že je to vynikající fotbalista. V Barceloně hrál od roku 2008 dlouhých 15 let a během té doby vyhrál devětkrát La Ligu, třikrát Ligu mistrů a kromě titulu mistra světa zvedl nad hlavu i pohár pro evropského šampiona v roce 2012. Na Camp Nou nehrálo mnoho lepších hráčů, než byl on.
7. Diego Maradona
Kdyby ekonomové hledali bod, kdy se za fotbalové hráče začaly platit závratné částky, pak by došli právě k Maradonovi. Byl asi prvním přeplaceným hráčem na světě. To on roztočil spirálu, kterou se dodnes klubům nedaří zastavit. Stalo se tak po mistrovství světa v roce 1982, kdy přestoupil do Barcelony za tehdy nejvyšší sumu v historii - necelých osm milionů dolarů. V Katalánsku strávil sice jen dvě sezony, přesto je jednou z nejvýznamnějších postav, která oblékala dres Barcy. Své výjimečné nadání v tehdejší Barceloně však nedokázal prodat. Kromě toho se často dostával do sporů s vedením klubu a navíc ho vážná zlomenina kotníku málem připravila o zbytek fotbalové kariéry. Během této krátké doby se ale stal prvním hráčem v dějinách, jemuž v El Clásico tleskali fanoušci Realu Madrid. V 58 zápasech nastřílel 38 branek a vyhrál s týmem tři trofeje.
Kdyby ekonomové hledali bod, kdy se za fotbalové hráče začaly platit závratné částky, pak by došli právě k Maradonovi. Byl asi prvním přeplaceným hráčem na světě. To on roztočil spirálu, kterou se dodnes klubům nedaří zastavit. Stalo se tak po mistrovství světa v roce 1982, kdy přestoupil do Barcelony za tehdy nejvyšší sumu v historii - necelých osm milionů dolarů. V Katalánsku strávil sice jen dvě sezony, přesto je jednou z nejvýznamnějších postav, která oblékala dres Barcy. Své výjimečné nadání v tehdejší Barceloně však nedokázal prodat. Kromě toho se často dostával do sporů s vedením klubu a navíc ho vážná zlomenina kotníku málem připravila o zbytek fotbalové kariéry. Během této krátké doby se ale stal prvním hráčem v dějinách, jemuž v El Clásico tleskali fanoušci Realu Madrid. V 58 zápasech nastřílel 38 branek a vyhrál s týmem tři trofeje.
6. Carles Puyol
Ačkoli nebyl Carles Puyol nijak závratně technicky vyspělým hráčem, měl něco, co mnohým jiným schází - byl to ryzí srdcař, který se stal vzorem tvrdé práce a obětavosti, Pokaždé byl ochoten na hřišti nechat všechny síly a obětovat se pro mužstvo. Šestkrát vybojoval prvenství ve španělské lize a zdobí ho také titul mistra světa i evropského šampiona z roku 2008. Třikrát se radoval z vítězství v Lize mistrů. Málokdo ví, že původně začínal hrát na křídle, ale jakmile ho jednou trenéři postavili do středu obrany, už tam zůstal a stal se jedním z nejlepších stoperů v dějinách katalánského klubu. Když se loučil s profesionální kariérou, měl doma ve vitríně 21 cenných trofejí, které pomohl Barceloně vyhrát.
Ačkoli nebyl Carles Puyol nijak závratně technicky vyspělým hráčem, měl něco, co mnohým jiným schází - byl to ryzí srdcař, který se stal vzorem tvrdé práce a obětavosti, Pokaždé byl ochoten na hřišti nechat všechny síly a obětovat se pro mužstvo. Šestkrát vybojoval prvenství ve španělské lize a zdobí ho také titul mistra světa i evropského šampiona z roku 2008. Třikrát se radoval z vítězství v Lize mistrů. Málokdo ví, že původně začínal hrát na křídle, ale jakmile ho jednou trenéři postavili do středu obrany, už tam zůstal a stal se jedním z nejlepších stoperů v dějinách katalánského klubu. Když se loučil s profesionální kariérou, měl doma ve vitríně 21 cenných trofejí, které pomohl Barceloně vyhrát.
5. Johan Cruyff
Nizozemský fotbalista a později trenér Johan Cruyff byl podle mnohých expertů i fanoušků největším fotbalovým géniem všech dob. Stal se třikrát nejlepším evropským hráčem (1971, 1973, 1974), v roce 1999 byl zvolen evropským hráčem století v anketě Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků, a zároveň skončil za Brazilcem Pelém na druhém místě na světě. Kromě toho se také nesmazatelně zapsal do dějin Barcelony. Cruyff byl známý pro své perfektní technické dovednosti, rychlost a akceleraci, ale jeho největší kvalitou bylo myšlení a intuice. Málokdo v historii uměl tak dokonale číst hru a posílat spoluhráčům nečekané a na milimetr přesné pasy. Dokázal překvapivými přihrávkami zcela rozložit obrany soupeřů.
Nizozemský fotbalista a později trenér Johan Cruyff byl podle mnohých expertů i fanoušků největším fotbalovým géniem všech dob. Stal se třikrát nejlepším evropským hráčem (1971, 1973, 1974), v roce 1999 byl zvolen evropským hráčem století v anketě Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků, a zároveň skončil za Brazilcem Pelém na druhém místě na světě. Kromě toho se také nesmazatelně zapsal do dějin Barcelony. Cruyff byl známý pro své perfektní technické dovednosti, rychlost a akceleraci, ale jeho největší kvalitou bylo myšlení a intuice. Málokdo v historii uměl tak dokonale číst hru a posílat spoluhráčům nečekané a na milimetr přesné pasy. Dokázal překvapivými přihrávkami zcela rozložit obrany soupeřů.
4. Andrés Iniesta
O kreativitě drobného záložníka a někdejšího motoru katalánského mužstva by se daly psát diplomové práce. S klidným svědomím lze prohlásit, že patřil k nejlepším světovým středopolařům 21. století. Jeho práce na hřišti se dala připodobnit k tahům štětcem na plátně v podání Pabla Picassa. Často uměl pro spoluhráče vytvořit prostor, o kterém byste přísahali, že neexistuje. Čtyřikrát vyhrál Ligu mistrů, z La Ligy má osm titulů, pětkrát se radoval z vítězství ve španělském poháru Copa del Rey, třikrát zvedl nad hlavu Superpohár UEFA a třikrát triumfoval s Barcou na mistrovství světa klubů. Celkem má ve doma ve vitríně 30 trofejí.
O kreativitě drobného záložníka a někdejšího motoru katalánského mužstva by se daly psát diplomové práce. S klidným svědomím lze prohlásit, že patřil k nejlepším světovým středopolařům 21. století. Jeho práce na hřišti se dala připodobnit k tahům štětcem na plátně v podání Pabla Picassa. Často uměl pro spoluhráče vytvořit prostor, o kterém byste přísahali, že neexistuje. Čtyřikrát vyhrál Ligu mistrů, z La Ligy má osm titulů, pětkrát se radoval z vítězství ve španělském poháru Copa del Rey, třikrát zvedl nad hlavu Superpohár UEFA a třikrát triumfoval s Barcou na mistrovství světa klubů. Celkem má ve doma ve vitríně 30 trofejí.
3. Ronaldinho
Přestup Brazilce Ronaldinha z Paris Saint-Germain do Barcelony, jenž se uskutečnil v roce 2003, je považován za začátek transformace katalánského velkoklubu, který od té doby patří neustále k absolutní světové elitě. Mnozí mohou možná namítat, že jeho kouzelnické kousky s míčem se nijak výrazně neliší od těch, které předváděl Diego Maradona nebo jež dnes provádí na hřišti Lionel Messi, ale R10 byl jiný. V jeho hře byla totiž vždycky až dětská nevázanost, drzost a osvěžující radost. Ronaldinho pomohl Barce ke dvěma ligovým titulům, k vítězství v Lize mistrů (2006) a v roce 2005 si došel pro Zlatý míč pro nejlepšího hráče světa. Nezapomenutelný je jeho výkon ze sezony 2005/06, kdy na Santiago Bernabeu vstřelil dva překrásné góly Realu Madrid a pomohl k vítězství 3:0. Hráči Bílého baletu tehdy vedle něho vypadali jako neohrabaná batolata.
Přestup Brazilce Ronaldinha z Paris Saint-Germain do Barcelony, jenž se uskutečnil v roce 2003, je považován za začátek transformace katalánského velkoklubu, který od té doby patří neustále k absolutní světové elitě. Mnozí mohou možná namítat, že jeho kouzelnické kousky s míčem se nijak výrazně neliší od těch, které předváděl Diego Maradona nebo jež dnes provádí na hřišti Lionel Messi, ale R10 byl jiný. V jeho hře byla totiž vždycky až dětská nevázanost, drzost a osvěžující radost. Ronaldinho pomohl Barce ke dvěma ligovým titulům, k vítězství v Lize mistrů (2006) a v roce 2005 si došel pro Zlatý míč pro nejlepšího hráče světa. Nezapomenutelný je jeho výkon ze sezony 2005/06, kdy na Santiago Bernabeu vstřelil dva překrásné góly Realu Madrid a pomohl k vítězství 3:0. Hráči Bílého baletu tehdy vedle něho vypadali jako neohrabaná batolata.
2. Xavi Hernández
Sedmnáct sezon, 59 tisíc odehraných minut, 767 zápasů, 25 trofejí – to je vizitka Xaviho Hernándeze v dresu Barcelony. Téměř v jakémkoli jiném klubu by byl v podobném výběru jednoznačně na špiči, jenže Barca není jako většina ostatních klubů. S klidným svědomím však můžeme prohlásit, že je nejlepším španělským hráčem, který kdy v katalánském velkoklubu působil. Xavi byl vynikajícím playmakerem – jeho tvořivé schopnosti byly gigantické. Byl to dirigent orchestru, který jeho zásluhou hrál jen ty nejčistší tóny a harmonie, byl to loutkovodič, který citlivě tahal za nitky a v každém okamžiku koordinoval dění na hřišti. Do mládežnické akademie La Masia vstoupil v jedenácti letech a když se s klubem o 24 roků později loučil, byl jeho ikonou, která vtiskla mužstvu nezapomenutelný styl hry. Nebyl to sice nikdy žádný rychlík, ale nikdo nebyl na hřišti chytřejší než on.
Sedmnáct sezon, 59 tisíc odehraných minut, 767 zápasů, 25 trofejí – to je vizitka Xaviho Hernándeze v dresu Barcelony. Téměř v jakémkoli jiném klubu by byl v podobném výběru jednoznačně na špiči, jenže Barca není jako většina ostatních klubů. S klidným svědomím však můžeme prohlásit, že je nejlepším španělským hráčem, který kdy v katalánském velkoklubu působil. Xavi byl vynikajícím playmakerem – jeho tvořivé schopnosti byly gigantické. Byl to dirigent orchestru, který jeho zásluhou hrál jen ty nejčistší tóny a harmonie, byl to loutkovodič, který citlivě tahal za nitky a v každém okamžiku koordinoval dění na hřišti. Do mládežnické akademie La Masia vstoupil v jedenácti letech a když se s klubem o 24 roků později loučil, byl jeho ikonou, která vtiskla mužstvu nezapomenutelný styl hry. Nebyl to sice nikdy žádný rychlík, ale nikdo nebyl na hřišti chytřejší než on.
1. Lionel Messi
Pochybuje snad někdo o tom, že je Lionel Messi nejlepším hráčem, který kdy oblékl dres Barcelony? Podle řady fotbalových expertů je subtilní Argentinec největší světovou fotbalovou legendou všech dob. Messi oslňoval svou genialitou od první chvíle, co šlápl v barvách Barcy na hřiště. Připomeňme třeba jeho hattrick do sítě Realu Madrid, který nastřílel, když mu bylo teprve 19 let, nebo věrnou kopii slavného Maradonova sóla, jež vystřihl v utkání proti Getafe. Jihoamerický kouzelník vymyslel nespočet způsobů, jak fanoušky i protihráče ohromit. Odborníci tvrdí, že je Messi taktickým géniem - mohl by prý hrát na jakémkoli postu a pokaždé by tam byl nejlepší. Na kontě má v dresu Barcy 672 gólů, které nasázel v 778 zápasech, osmkrát vyhrál Zlatý míč pro nejlepšího hráče světa, rozmetal na kusy téměř všechny klubové a ligové rekordy, a vyhrál desítky cenných týmových i individuálních trofejí. V katalánském klubu za
Pochybuje snad někdo o tom, že je Lionel Messi nejlepším hráčem, který kdy oblékl dres Barcelony? Podle řady fotbalových expertů je subtilní Argentinec největší světovou fotbalovou legendou všech dob. Messi oslňoval svou genialitou od první chvíle, co šlápl v barvách Barcy na hřiště. Připomeňme třeba jeho hattrick do sítě Realu Madrid, který nastřílel, když mu bylo teprve 19 let, nebo věrnou kopii slavného Maradonova sóla, jež vystřihl v utkání proti Getafe. Jihoamerický kouzelník vymyslel nespočet způsobů, jak fanoušky i protihráče ohromit. Odborníci tvrdí, že je Messi taktickým géniem - mohl by prý hrát na jakémkoli postu a pokaždé by tam byl nejlepší. Na kontě má v dresu Barcy 672 gólů, které nasázel v 778 zápasech, osmkrát vyhrál Zlatý míč pro nejlepšího hráče světa, rozmetal na kusy téměř všechny klubové a ligové rekordy, a vyhrál desítky cenných týmových i individuálních trofejí. V katalánském klubu za
Hvězdy a titáni. 9 největších legend v historii fotbalové Barcelony
