9 zápasů, 807 minut, žádné vítězství. Gary Neville se nikdy neradoval z výhry nad Claudem Makélélém

8. dubna 2003 (čtvrtfinále Ligy mistrů): Real Madrid – Manchester United 3:1
Poprvé na sebe Claude Makélélé a Gary Neville narazili v jarní části Ligy mistrů v sezoně 2002/03. Bylo to v úvodním čtvrtfinálovém utkání, které se hrálo před 75 tisíci diváky na San Bernabeu. Oba borci byli v základních sestavách. Francouzský borec byl na hřišti celých 90 minut, Nevilla střídal v 87. minutě Ole Gunnar Solskjaer. Utkání bylo zcela v režii domácího celku. Bílý balet poslal do vedení už ve 12. Minutě Luis Figo po nahrávce Zinedina Zidana, který asistoval o čtvrt hodiny později i u druhé trefy Raúla. Na začátku druhé půle dal Raúl třetí branku domácích a bylo vymalováno. Na konečných 3:1 pro Real upravil Ruud van Nistelrooy. V odvetě na Old Trafford se už Makélélé s Nevillem nepotkali, protože hráč Manchesteru United vyfasoval na San Bernabeu třetí žlutou kartu v soutěži a musel tak utkání sledovat z hlediště.

30. listopadu 2003 (Premier League): Chelsea – Manchester United 1:0
Před sezonou 2003/04 přestoupil Claude Makélélé po třech letech na Santiago Bernabeu do Chelsea a byl jednou z prvních posil, která se objevila v londýnském klubu poté, co jej koupil Roman Abramovič. Přišel tehdy na necelých 17 milionů liber a během následujících pěti let na Stamford Bridge se stal téměř nepostradatelným. Poprvé v nejvyšší ostrovní lize na sebe Neville a Makélélé narazili v listopadu 2003 v rámci 14. kola. Blues šli do domácí střetnutí jako lídr tabulky, hosté byli v tu chvíli třetí. Oba borci strávili na hřišti celých 90 minut. Do statistik se ani jeden z nich nezapsal, ale šťastnější byl po střetnutí francouzský záložník, jehož celek vyhrál díky brance Franka Lamparda 1:0.

8. května 2004 (Premier League): Manchester United – Chelsea 1:1
Odveta v sezoně 2003/04 byla na pořadu předposledního kola. V tu chvíli už měl jistotu mistrovského titulu Arsenal. Manchester United byl třetí a Chelsea o příčku výš. Na Old Trafford sledovalo střetnutí skoro 68 tisíc diváků, kteří viděli Nevilla i Makélélého v základní sestavě od první do poslední minuty. Skóre otevřel v 19. minutě hostující Jesper Grönkjaer. Srovnat mohl před koncem poločasu Ruud van Nistelrooy, ale neproměnil penaltu. Nakonec to byl přece jen on, kdo zajistil domácím aspoň bod, když čtvrt hodiny před koncem pečetil na konečných 1:1.

13. června 2004 (Euro 2004): Francie – Anglie 2:1
Jen jedinkrát na sebe narazili Gary Neville a Claude Makélélé na mezinárodní scéně. Bylo to v úvodním střetnutí základní skupiny na mistrovství Evropy v roce 2004. V památném souboji šli Angličané do vedení po hlavičce Franka Lamparda v závěru první půle. V 78. minutě utkání mohl přidat vítěznou pojistku David Beckham, ale jeho pokus kryl brankář Fabien Barthez. Když už se zdálo, že ostrovní tým má tři body v suchu, zaúřadoval dvakrát Zinedine Zidane. V první minutě nastaveného času srovnal a v 93. minutě otočil skóre.

15. srpna 2004 (Premier League): Chelsea – Manchester United 1:0
Měsíc po souboji na mistrovství Evropu už proti sobě stáli Gary Neville a Claude Makélélé opět v Premier League. Los svedl Chelsea s Manchesterem United dohromady už v prvním kole. Na Stamford Bridge přišlo skoro 42 tisíc diváků a viděli hubenou výhru domácího celku 1:0, kterou zařídil po asistenci Didiera Drogby Eidur Gudjohnsen. Neville a Mekélélé odehráli celé utkání, ale do statistik se nezapsali.

26. ledna 2005 (Ligový pohár): Manchester United – Chelsea 1:2
Ještě než v sezoně 2004/05 změřila Chelsea s Manchesterem United síly v odvetě v Premier League, narazily na sebe oba týmy v semifinále Ligového poháru. Úvodní duel na Stamford Bridge skončil bez branek a Makélélé ani Neville se v něm neobjevili. Odveta se hrála na Old Trafford před 67 tisíci diváky a Neville i Makélélé jako klíčoví hráři svých celků odehráli celé střetnutí. Francouzský středopolař v něm viděl žlutou kartu, ale nakonec se radoval z výhry 2:1 a postupu do finále, v němž o měsíc později Chelsea porazila Liverpool.

10. května 2005 (Premier League): Manchester United – Chelsea 1:3
Souboje Chelsea s Manchesterem United byly na začátku tisíciletí v Premier League boji o čelní místa v tabulce. Nejinak tomu bylo i v druhém vzájemném střetnutí v ročníku 2004/05. Red Devils se už podruhé v kalendářním roce museli smířit s porážkou od Blues na vlastním stadionu. V rámci 33. kola byli Makélélé i Neville na hřišti celých 90 minut. Zatímco domácí borec musel spolknout porážku 1:3, aniž by se zapsal do statistik, francouzský záložník asistoval u prvního gólu Chelsea Tiago Mendesovi, který v tu chvíli srovnával na 1:1 a zavelel k obratu, který dokonali dalšími dvěma trefami Eidur Gudjohnsen a Joe Cole.

29. dubna 2006 (Premier League): Chelsea – Manchester United 3:0
Sedmatřicáté kolo Premier League v ročníku 2005/06 svedlo dohromady už jistého šampiona Chelsea s Manchesterem, který v daném ročníku nakonec obsadil druhou příčku. Zápas se opět neobešel bez opor Makélélého a Nevilla. Skóre otevřel už v páté minutě William Gallas a ve druhé půli pečetili výsledek na 3:0 góly Joe Colea a Ricarda Carvalha. Francouz v dresu Blues viděl v utkání žlutou kartu, Neville se do statistik nezapsal.

26. listopadu 2006 (Premier League): Manchester United – Chelsea 1:1
Naposled svedl fotbalový pánbůh Claude Makélélého s Garym Nevillem dohromady v listopadu roku 2006 v rámci 14. kola Premier League coby hráče dvou vedoucích týmů tabulky. Ani na devátý pokud se anglický obránce neradoval z vítězství nad celkem, v němž figuroval tehdy čerstvý vicemistr z mistrovství světa v Německu. Neville nastoupil na hřiště s kapitánskou páskou a dovedl svůj tým k remíze 1:1. Skóre otevřel v první půli Louis Saha, ve druhé pětačtyřicetiminutovce srovnal Ricardo Carvalho. Makélélé viděl během zápasu žlutou kartu. I když pak hrál v Premier League ještě dvě sezony a Neville ještě déle, už na sebe nikdy nenarazili.