Fotbal, nebo muchlovačka? 7 z 10 španělských fanoušků má raději kopanou než sex. A co Češi?

3/8
Prohlédnout znovu

Fotbal, nebo muchlovačka? 7 z 10 španělských fanoušků má raději kopanou než sex. A co Češi?

<strong>1. Fotbal jako náboženství</strong><br />Tazatelé si správně všimli, že v mnoha zemích je fotbal téměř náboženstvím. V této souvislosti se většinou mluví o Itálii, ale výzkum ukázal naprostý opak. Fotbal je náboženstvím jen asi pro třetinu italských fanoušků. Boha v podobě mičudy nejvíc vzývají v Portugalsku, kde ho uctívá přes 70 procent fanoušků. Na opačném konci žebříčku jsou Holanďané. Hodně vepředu byli také ateističtí Češi – dvě třetiny z nich berou fotbal jako náboženství.<strong>1. Fotbal jako náboženství</strong><br />Tazatelé si správně všimli, že v mnoha zemích je fotbal téměř náboženstvím. V této souvislosti se většinou mluví o Itálii, ale výzkum ukázal naprostý opak. Fotbal je náboženstvím jen asi pro třetinu italských fanoušků. Boha v podobě mičudy nejvíc vzývají v Portugalsku, kde ho uctívá přes 70 procent fanoušků. Na opačném konci žebříčku jsou Holanďané. Hodně vepředu byli také ateističtí Češi – dvě třetiny z nich berou fotbal jako náboženství.
1. Fotbal jako náboženství
Tazatelé si správně všimli, že v mnoha zemích je fotbal téměř náboženstvím. V této souvislosti se většinou mluví o Itálii, ale výzkum ukázal naprostý opak. Fotbal je náboženstvím jen asi pro třetinu italských fanoušků. Boha v podobě mičudy nejvíc vzývají v Portugalsku, kde ho uctívá přes 70 procent fanoušků. Na opačném konci žebříčku jsou Holanďané. Hodně vepředu byli také ateističtí Češi – dvě třetiny z nich berou fotbal jako náboženství.
<strong>2. Fotbalové slzy</strong><br />Fotbal je emotivní hra. Jednou přináší fanouškům nezměrnou radost, jindy tonou v bezbřehém smutku. Jsou to dvě strany jedné mince a k oběma patří slzy. Jedna z otázek v průzkumu mířila na to, zda respondenti někdy při sledování fotbalu plakali.Největšími evropskými uplakánky jsou podle výzkumu Portugalci – čtyři pětiny jich u fotbalu někdy bulilo. Největšími tvrďáky jsou Dánové spolu se Slováky, kterých uronila slzu v souvislosti s kopanou ani ne polovina. Češi patří k průměru – u fotbalu jich brečely skoro dvě třetiny.<strong>2. Fotbalové slzy</strong><br />Fotbal je emotivní hra. Jednou přináší fanouškům nezměrnou radost, jindy tonou v bezbřehém smutku. Jsou to dvě strany jedné mince a k oběma patří slzy. Jedna z otázek v průzkumu mířila na to, zda respondenti někdy při sledování fotbalu plakali.Největšími evropskými uplakánky jsou podle výzkumu Portugalci – čtyři pětiny jich u fotbalu někdy bulilo. Největšími tvrďáky jsou Dánové spolu se Slováky, kterých uronila slzu v souvislosti s kopanou ani ne polovina. Češi patří k průměru – u fotbalu jich brečely skoro dvě třetiny.
2. Fotbalové slzy
Fotbal je emotivní hra. Jednou přináší fanouškům nezměrnou radost, jindy tonou v bezbřehém smutku. Jsou to dvě strany jedné mince a k oběma patří slzy. Jedna z otázek v průzkumu mířila na to, zda respondenti někdy při sledování fotbalu plakali.Největšími evropskými uplakánky jsou podle výzkumu Portugalci – čtyři pětiny jich u fotbalu někdy bulilo. Největšími tvrďáky jsou Dánové spolu se Slováky, kterých uronila slzu v souvislosti s kopanou ani ne polovina. Češi patří k průměru – u fotbalu jich brečely skoro dvě třetiny.
<strong>3. Společenstvo fanoušků</strong><br />Na fotbal se chodí kvůli fotbalu. Tak by mělo znít logické vysvětlení, proč týden co týden vyrážejí lidé do ochozů stadionů. Logika ale dostává na zadek. Existuje něco stejně důležitého jako je fotbal – jsou to ostatní fanoušci a nálada na tribunách. Tazatelé se ptali, zda je pro fotbalové nadšence stejně důležitá jako samotná hra i atmosféra, kterou spoluvytvářejí s ostatními fandy svého klubu. Největší míru důležitosti tomuto aspektu přikládají v Maďarsku, kde souhlasilo víc než 90 procent respondentů. Naopak Poláci se jako jediní nedostali nad 50 procent.<strong>3. Společenstvo fanoušků</strong><br />Na fotbal se chodí kvůli fotbalu. Tak by mělo znít logické vysvětlení, proč týden co týden vyrážejí lidé do ochozů stadionů. Logika ale dostává na zadek. Existuje něco stejně důležitého jako je fotbal – jsou to ostatní fanoušci a nálada na tribunách. Tazatelé se ptali, zda je pro fotbalové nadšence stejně důležitá jako samotná hra i atmosféra, kterou spoluvytvářejí s ostatními fandy svého klubu. Největší míru důležitosti tomuto aspektu přikládají v Maďarsku, kde souhlasilo víc než 90 procent respondentů. Naopak Poláci se jako jediní nedostali nad 50 procent.
3. Společenstvo fanoušků
Na fotbal se chodí kvůli fotbalu. Tak by mělo znít logické vysvětlení, proč týden co týden vyrážejí lidé do ochozů stadionů. Logika ale dostává na zadek. Existuje něco stejně důležitého jako je fotbal – jsou to ostatní fanoušci a nálada na tribunách. Tazatelé se ptali, zda je pro fotbalové nadšence stejně důležitá jako samotná hra i atmosféra, kterou spoluvytvářejí s ostatními fandy svého klubu. Největší míru důležitosti tomuto aspektu přikládají v Maďarsku, kde souhlasilo víc než 90 procent respondentů. Naopak Poláci se jako jediní nedostali nad 50 procent.
<strong>4. Přímý vliv na hru</strong><br />Fotbalový divák není jen pasivní balík, který sedí na sedadle, civí na hřiště a usrkává pivo z kelímku. Správný fanoušek je na stadionu od toho, aby se podílel na utkání. A většina dotázaných respondentů to přesně tak cítí. Na otázku, zda má jejich přítomnost na tribuně přímý vliv na hru týmů, téměř devět z deseti fanoušků odpovědělo kladně. Kupodivu nejvíc si to myslí fotbaloví příznivci na Slovensku a v České republice, kde se obecně předpokládá, že největší vliv na hřišti mají uplacení rozhodčí… Nejmenší vliv na předváděnou hru mají podle vlastního mínění fandové v Dánsku.<strong>4. Přímý vliv na hru</strong><br />Fotbalový divák není jen pasivní balík, který sedí na sedadle, civí na hřiště a usrkává pivo z kelímku. Správný fanoušek je na stadionu od toho, aby se podílel na utkání. A většina dotázaných respondentů to přesně tak cítí. Na otázku, zda má jejich přítomnost na tribuně přímý vliv na hru týmů, téměř devět z deseti fanoušků odpovědělo kladně. Kupodivu nejvíc si to myslí fotbaloví příznivci na Slovensku a v České republice, kde se obecně předpokládá, že největší vliv na hřišti mají uplacení rozhodčí… Nejmenší vliv na předváděnou hru mají podle vlastního mínění fandové v Dánsku.
4. Přímý vliv na hru
Fotbalový divák není jen pasivní balík, který sedí na sedadle, civí na hřiště a usrkává pivo z kelímku. Správný fanoušek je na stadionu od toho, aby se podílel na utkání. A většina dotázaných respondentů to přesně tak cítí. Na otázku, zda má jejich přítomnost na tribuně přímý vliv na hru týmů, téměř devět z deseti fanoušků odpovědělo kladně. Kupodivu nejvíc si to myslí fotbaloví příznivci na Slovensku a v České republice, kde se obecně předpokládá, že největší vliv na hřišti mají uplacení rozhodčí… Nejmenší vliv na předváděnou hru mají podle vlastního mínění fandové v Dánsku.
<strong>5. Fotbalové rituály</strong><br />Suverénně nejpověrčivějšími fanoušky jsou Španělé. Skoro 70 procent z nich lpí před utkáním nebo po něm na nějakém rituálu. Na podobné věci si ale moc nepotrpí Nizozemci, kde obsesivně-kompulzivním chováním „trpí“ necelých třicet procent fanoušků. Jen o malinko hůř jsou na tom Dánové a Češi.<strong>5. Fotbalové rituály</strong><br />Suverénně nejpověrčivějšími fanoušky jsou Španělé. Skoro 70 procent z nich lpí před utkáním nebo po něm na nějakém rituálu. Na podobné věci si ale moc nepotrpí Nizozemci, kde obsesivně-kompulzivním chováním „trpí“ necelých třicet procent fanoušků. Jen o malinko hůř jsou na tom Dánové a Češi.
5. Fotbalové rituály
Suverénně nejpověrčivějšími fanoušky jsou Španělé. Skoro 70 procent z nich lpí před utkáním nebo po něm na nějakém rituálu. Na podobné věci si ale moc nepotrpí Nizozemci, kde obsesivně-kompulzivním chováním „trpí“ necelých třicet procent fanoušků. Jen o malinko hůř jsou na tom Dánové a Češi.
<strong>6. Fotbalová láska</strong><br />Fanoušci v hledišti fotbalového stadionu, to není jen křičící dav. Je to rodina. Cítí vzájemné poutu jeden k druhému a milují svůj klub. Velká část z nich dokonce tvrdí, že je to jako dlouhodobý vztah s přítelkyní (či přítelem). Nejzamilovanější do svého klubu jsou Maďaři - skoro 70 procent z nich bere svůj mančaft jako plnohodnotnou lásku. Hned za nimi následují Češi a Slováci. Naopak Francouzi se naprosto vymykají všem evropským fotbalovým národům – jako plnohodnotný vztah vnímá sympatie ke klubu jen asi každý desátý.<strong>6. Fotbalová láska</strong><br />Fanoušci v hledišti fotbalového stadionu, to není jen křičící dav. Je to rodina. Cítí vzájemné poutu jeden k druhému a milují svůj klub. Velká část z nich dokonce tvrdí, že je to jako dlouhodobý vztah s přítelkyní (či přítelem). Nejzamilovanější do svého klubu jsou Maďaři - skoro 70 procent z nich bere svůj mančaft jako plnohodnotnou lásku. Hned za nimi následují Češi a Slováci. Naopak Francouzi se naprosto vymykají všem evropským fotbalovým národům – jako plnohodnotný vztah vnímá sympatie ke klubu jen asi každý desátý.
6. Fotbalová láska
Fanoušci v hledišti fotbalového stadionu, to není jen křičící dav. Je to rodina. Cítí vzájemné poutu jeden k druhému a milují svůj klub. Velká část z nich dokonce tvrdí, že je to jako dlouhodobý vztah s přítelkyní (či přítelem). Nejzamilovanější do svého klubu jsou Maďaři - skoro 70 procent z nich bere svůj mančaft jako plnohodnotnou lásku. Hned za nimi následují Češi a Slováci. Naopak Francouzi se naprosto vymykají všem evropským fotbalovým národům – jako plnohodnotný vztah vnímá sympatie ke klubu jen asi každý desátý.
<strong>7. Fotbal jako rodinné pouto</strong><br />Některé věci se dědí z pokolení na pokolení. Dokonce i přízeň k fotbalovému klubu. Průzkum se zaměřil také na tuto oblast. Může láska otce (matky) a syna (dcery) ke stejnému mančaftu tvořit důležitou část vztahu v rodině? Na tuto otázku odpověděly „ano“ tři čtvrtiny belgických fanoušků. Naopak v Dánsku děti vztah ke klubu asi nedědí, anebo to tamní fandové neberou nijak vážně. Kladně odpovídalo jen pět procent z nich. V Česku si myslí, že sympatie ke stejnému oddílu ovlivní vztah rodičů a potomků necelých 30 procent fanoušků.<strong>7. Fotbal jako rodinné pouto</strong><br />Některé věci se dědí z pokolení na pokolení. Dokonce i přízeň k fotbalovému klubu. Průzkum se zaměřil také na tuto oblast. Může láska otce (matky) a syna (dcery) ke stejnému mančaftu tvořit důležitou část vztahu v rodině? Na tuto otázku odpověděly „ano“ tři čtvrtiny belgických fanoušků. Naopak v Dánsku děti vztah ke klubu asi nedědí, anebo to tamní fandové neberou nijak vážně. Kladně odpovídalo jen pět procent z nich. V Česku si myslí, že sympatie ke stejnému oddílu ovlivní vztah rodičů a potomků necelých 30 procent fanoušků.
7. Fotbal jako rodinné pouto
Některé věci se dědí z pokolení na pokolení. Dokonce i přízeň k fotbalovému klubu. Průzkum se zaměřil také na tuto oblast. Může láska otce (matky) a syna (dcery) ke stejnému mančaftu tvořit důležitou část vztahu v rodině? Na tuto otázku odpověděly „ano“ tři čtvrtiny belgických fanoušků. Naopak v Dánsku děti vztah ke klubu asi nedědí, anebo to tamní fandové neberou nijak vážně. Kladně odpovídalo jen pět procent z nich. V Česku si myslí, že sympatie ke stejnému oddílu ovlivní vztah rodičů a potomků necelých 30 procent fanoušků.
<strong>8. Klub versus reprezentace</strong><br />Kde se daří klubismu a kde naopak vítězí národní cítění? Průzkum hovoří jasně. Nejvíc preferují klub na úkor nároďáku norští fanoušci. Přes devadesát procent jich odpovědělo, že cítí větší oddanost ke svému týmu než k reprezentaci. Za nimi následují Švédi a Češi. Na opačné straně jsou Poláci, Portugalci a Francouzi, kteří hoří víc pro národní mužstvo.<strong>8. Klub versus reprezentace</strong><br />Kde se daří klubismu a kde naopak vítězí národní cítění? Průzkum hovoří jasně. Nejvíc preferují klub na úkor nároďáku norští fanoušci. Přes devadesát procent jich odpovědělo, že cítí větší oddanost ke svému týmu než k reprezentaci. Za nimi následují Švédi a Češi. Na opačné straně jsou Poláci, Portugalci a Francouzi, kteří hoří víc pro národní mužstvo.
8. Klub versus reprezentace
Kde se daří klubismu a kde naopak vítězí národní cítění? Průzkum hovoří jasně. Nejvíc preferují klub na úkor nároďáku norští fanoušci. Přes devadesát procent jich odpovědělo, že cítí větší oddanost ke svému týmu než k reprezentaci. Za nimi následují Švédi a Češi. Na opačné straně jsou Poláci, Portugalci a Francouzi, kteří hoří víc pro národní mužstvo.

Fotbal, nebo muchlovačka? 7 z 10 španělských fanoušků má raději kopanou než sex. A co Češi?

Zmenšit