DRAFT 2012: 15 „podceněných“ hráčů, kteří se dokázali prosadit v NHL

Joonas Korpisalo - Finsko (3. kolo, 62. v celkovém pořadí – Columbus Blue Jackets)
V draftu roku 2012 si Columbus vybral ve třetím kole jako 62. hráče v celkovém pořadí Fina Joonase Korpisala. Vysoký, atletický gólman, hrál až do konce sezony 2014/15 v dresu Ilvesu Tampere, pak zamířil do zámoří a velmi brzy si vydobyl místo v brance Blue Jackets. V premiérové sezoně 2015/16 odchytal 31 utkání a držel v nich průměrnou úspěšnost zákroků na 92 %. Ve stejném ročníku zvládl ještě pomoci farmářskému týmu Lake Erie Monsters k zisku Calder Cupu v soutěži AHL. Korpisalo byl považován za jeden z nejvýraznějších brankářských talentů své generace v NHL. Po odchodu Sergeje Borbovského na Floridu se stal jedničkou mezi tyčemi, o tuto pozici ale v ročníku 2021/22 přišel. Nyní je první volbou do branky v Ottawě.

Esa Lindell - Finsko (3. kolo, 74. v celkovém pořadí - Dallas Stars)
Urostlý finský zadák Esa Lindell si musel v draftu roku 2012 počkat na výběr do třetího kola, ale zasloužil si jít na řadu už v prvním. Spolehlivého beka si vybral Dallas a v texaském klubu působí dodnes. Juniorský i seniorský mistr světa má jisté místo mezi elitním defenzivním kvartetem Stars. V Dallasu má podepsanou smlouvu do roku 2025. V NHL už odehrál na šest stovek utkání a blíží se k metě dvou set kanadských bodů. V +/- bodování je vysoko v kladných číslech.

Chandler Stephenson - Kanada (3. kolo, 77. v celkovém pořadí - Washington Capitals)
Kanadský útočník Chandler Stephenson je dvojnásobným vítězem Stanley Cupu. Poprvé cenný pohár vybojoval v dresu Washingtonu, který jej v roce 2012 draftoval, podruhé ho zvedl nad hlavu o pět roků později už jako hráč Vegas Golden Knights. Především po přesunu do pouštního města se Stephensonova výkonnost výrazně zvedla a k zisku nejcennější trofeje přispěl velmi výraznou měrou. V Mekce hazardních her má smlouvu do konce aktuální sezony a za průměrný roční plat necelých tří milionů dolarů odvádí vysoce nadstandardní služby.

Shayne Gostibehere – USA (3. kolo, 78. v celkovém pořadí – Philadelphia Flyers)
Američan Shayne Gostisbehere nikdy nehrál v žádném mládežnickém reprezentačním výběru a v draftu v roce 2012 si ho vybrala Philadelphia až ve třetím kole jako 78. hráče v pořadí. První šanci zahrát si v NHL dostal v ročníku 2014/15, kdy naskočil do dvou zápasů. V následující sezoně se dostal do sestavy Flyers až v polovině listopadu, ale od té doby ukazoval, že je jedním z nejtalentovanějších mladých beků v soutěži. Nejenže je dobrý v defenzivní činnosti, ale zároveň je obávanou ofenzivní zbraní celku. Z Philadelphie odešel v roce 2021 do Arizony a přes Carolinu se dostal do současného působiště v Detroitu.

Matt Murray – Kanada (3. kolo, 83. v celkovém pořadí – Pittsburgh Penguins)
Skauti Pittsburghu museli mít dobrý čich, když ve třetím kole draftu v roce 2012 sáhli po kanadském gólmanovi Mattovi Murraym. Téměř dvoumetrový čahoun se totiž výrazně podepsal pod zisk dvou Stanley Cupů v letech 2016 a 2017. Do NHL poprvé nakoukl v ročníku 2015/16 a v základní části odchytal 13 utkání. Ohromil nízkým průměrem inkasovaných gólů na zápas (2) i úspěšností zákroků (93 %). Nikdo však asi nečekal, že by mohl coby nováček táhnout tým i ve vyřazovacích bojích. Nakonec v play-off zvládl 21 střetnutí a dovedl Tučňáky ke Stanley Cupu. V další sezoně už byl jedničkou mezi tyčemi a na konci sezony zvedl nad hlavu nejcennější hokejovou trofej znovu. Jeho výkonnost pak šla ale dolů a v aktuálním ročníku, v němž je hráčem Toronta, je kvůli zdravotním problémům úplně mimo hru.

Colton Parayko – Kanada (3. kolo, 86. v celkovém pořadí – St. Louis Blues)
Kanaďan Colton Parayko, kterého Bluesmani draftovali v roce 2012 jako 86. hráče v celkovém pořadí, dostal první pořádnou šanci v prestižní soutěži v sezoně 2015/16 a chytil ji pořádně za pačesy. Talentovaný obránce ukázal, že má potenciál na to, aby se stal jedním z nejlepších zadáků týmu. V roce 2017 podepsal v klubu lukrativní pětiletou smlouvu, kterou později prodloužil o osm sezon až do roku 2030. Téměř dvoumetrový obr patří mezi nejplatnější beky v lize a v roce 2019 se podílel na překvapivém zisku Stanley Cupu. O jeho kvalitách se mohli přesvědčit také evropští fanoušci, jelikož dorazil na mistrovství světa v letech 2017 a 2018. Pokaždé byl nejlepším střelcem mezi obránci a jednou se dostal i do All-Star týmu turnaje.

Frederik Andersen – Dánsko (3. kolo, 87. v celkovém pořadí – Anaheim Ducks)
Když v play-off v roce 2014 připravil švýcarského gólmana Jonase Hillera o post jasné jedničky v dresu Anaheimu jeho mladší kolega Frederik Andersen, začali talentovanému Dánovi mnozí experti prorokovat světlou budoucnost v NHL. Neuplynulo mnoho času a jejich odhady se začaly naplňovat, protože Andersen se stal jedničkou mezi tyčemi v brance Kačerů. I díky jeho solidním výkonům se Ducks probojovali v roce 2015 až do finále Západní konference, kde po tuhém boji padli s pozdějším vítězem Stanley Cupu Chicagem. V létě roku 2016 byl Andersen vytrejdován do Toronta, kde následně podepsal pětiletou smlouvu. Hned v premiérové sezoně v novém klubu se mu podařilo dotáhnout mužstvo po tříleté absenci do vyřazovacích bojů. V létě 2021 z kanadského klubu zamířil do Caroliny, kde byl jasnou jedničkou mezi tyčemi. O tuto pozici však aktuální sezoně přišel. V

Erik Gustafsson - Švédsko (4. kolo, 93. v celkovém pořadí - Edmonton Oilers)
Kdyby tak skauti v roce 2012 věděli, jaký potenciál dřímá ve švédském obránci Eriku Gustafssonovi, nečekal by na výběr v draftu až do čtvrtého kola, ale nejspíš by šel na řadu už v prvním. V Edmontonu, který si ho vytáhl z „osudí“, však nikdy nehrál a poprvé se v NHL objevil v sezoně 2015/16 v dresu Chicaga. Barvy Blackhawks hájil čtyři roky a především ročník 2018/19 se mu nesmírně povedl - nasbíral v něm do statistik 60 bodů (17+43) v 79 zápasech. Po krátké anabázi ve Philadelphii a Montrealu se v roce 2020 do Chicaga na rok vrátil, ale od minulé sezony už stačil vystřídat další tři kluby - Washington, Toronto a New York Rangers, kde má podepsaný kontrakt do konce aktuálního ročníku a patří k pilířům mužstva, které má ambice na zisk Stanley Cupu.

Josh Anderson - Kanada (4. kolo, 95. v celkovém pořadí - Columbus Blue Jackets)
Kanadský útočník Josh Anderson by měl být na výplatní listině Montrealu až do roku 2027. Nyní ho hraje čtvrtý ročník ze sedmiletého kontraktu, jenž mu zajišťuje průměrný roční příjem ve výši pěti a půl milionu dolarů. Když urostlého borce získali Habs v roce 2020 z Columbusu, měl na kontě jedinou sezonu, v níž zaznamenal přes 30 bodů v základní části soutěže. Mnozí se proto divili, proč dostal k podpisu tak královský kontrakt. Jak se ukazuje, obavy to byly celkem oprávněné. Během necelých čtyř sezon v kanadském klubu posbíral pouze 106 bodů a v +/- bodování je 61 bodů v záporných číslech. Přesto je to platný hokejista, který byl v draftu roku 2012 poměrně hodně podhodnocen.

Andreas Athanasiou – Kanada (4. kolo, 110. v celkovém pořadí – Detroit Red Wings)
Kanaďan s řeckým jménem Andreas Athanasiou si poprvé vyzkoušel NHL v ročníku 2015/16. Odehrál v něm 37 utkání a do statistik nasbíral 14 bodů (9+5). Od následující sezony už měl pevné místo v týmu Red Wings a s každým dalším rokem šla jeho výkonnost nahoru, a to navzdory faktu, že Detroit patřil mezi nejhorší celky v soutěži. Pro svůj pohyb a obratnost patří Athanasiou k nejvíce faulovaným hráčům v lize, z čehož plyne pro jeho mužstvo nejedna výhoda hry v početní převaze. V únoru 2020 se dočkal prvního trejdu v kariéře a přesunul se do Edmontonu, kde však působil jen epizodně. Po dvou sezonách v Los Angeles kroutí nyní druhou sezonu v Chicagu.

Jaccob Slavin – USA (4. kolo, 120. v celkovém pořadí – Carolina Hurricanes)
Když Carolina draftovala v roce 2012 až jako 120. hráče v celkovém pořadí amerického obránce Jaccoba Slavina, manažeři klubu asi netušili, že možná sáhli po nesmírně talentovaném hokejistovi. V sezoně 2015/16 dostal první šanci v NHL a bez skurpulí ji drapl za pačesy. Odehrál 63 zápasů, ve kterých se propracoval k 20 bodům (2+18). Slavin je už několik let jedním z nejvytíženějších hráčů týmu. Na ledě tráví v průměru na utkání kolem 21 minut. Je to typ mobilního hokejisty a moderního beka, který si zodpovědně plní defenzivní úkoly, ale zároveň neopomene, jakmile to je možné, vyrazit s pukem dopředu a podpořit ofenzívu.

Connor Hellebuyck – USA (5. kolo, 130. v celkovém pořadí – Winnipeg Jets)
Američan Connor Hellebuyck je mužem, který připravil ve Winnipegu o práci Ondřeje Pavelce. V sezoně 2015/16 totiž tehdejší českou gólmanskou jedničku Jets zastupoval mezi tyčemi a vedl si náramně dobře. Po základní části soutěže měl na kontě 26 utkání, dvakrát ukončil zápas s čistým kontem a úspěšnost zásahů vytáhl na 91,8 %. Ve všech ohledech – i v průměrném počtu inkasovaných gólů na utkání (2,34) – byl lepší než Pavelec či Michael Hutchinson. Od následujícího ročníku už byl brankářskou jedničkou a tento post mu patří dodnes. Hellebuyck se může pyšnit  tím, že podává neuvěřitelně vyrovnané a kvalitní výkony. Je to typ moderního, vysokého brankáře, který pokryje mezi tyčemi hodně místa, přitom je však obratný a nechybí mu předvídavost.

Alexander Kerfoot - Kanada (5. kolo, 150. v celkovém pořadí - New Jersey Devils)
Až na 150. místě v draftu roku 2012 se objevil útočník Alexander Kerfoot, kdyby však skauti měli tehdy k dispozici křišťálovou kouli, sáhli by po něm už v prvním kole. Kanadského forvarda si vybralo New Jersey, za Devils si ale nikdy nezahrál. Premiéru v NHL si odbyl v sezoně 2017/18 v dresu Colorada, kde strávil dvě povedené sezony, následně působil čtyři roky v Torontu a od současného ročníku hájí barvy Arizony. Za průměrný plat tři a půl milionu dolarů ročně odvádí sezonu co sezonu naprosto vyrovnané výkony a patří k pilířům každého mužstva, v němž právě hraje. V NHL už odehrál přes pět stovek utkání a drží si průměr 0,5 bodu na utkání.

Connor Brown - Kanada (6. kolo, 156. v celkovém pořadí - Toronto Maple Leafs)
Kanadského útočníka Connora Browna si zřejmě pamatuje z mistrovství světa v roce 2021, na němž v deseti zápasech zaznamenal 16 bodů, stal se nejproduktivnějším hráčem turnaje, nejlepším nahrávačem (14 asistencí) a výrazně přispěl k zisku zlatých medailí. Je s podivem, že byl v roce 2012 draftován až v šestém kole jako 156. v celkovém pořadí, protože už v juniorských soutěžích ukazoval své mimořádní kvality. Po Brownovi sáhlo Toronto, kde dostal první šancí v ročníku 2015/16. Dres Maple Leafs pak oblékal až do konce sezony 2018/19, po níž zamířil do Ottawy, kde strávil už tři roky. Přes angažmá ve Washingtonu se dostal do současného působiště v Edmontonu. V NHL odehrál přes pět stovek utkání, další dvě desítky přidal v play-off.

Linus Ullmark - Švédsko (6. kolo, 163. v celkovém pořadí - Buffalo Sabres)
Boston kraloval základní části minulé sezony NHL, a nebylo to jen zásluhou fantastické ofenzívy, ale také díky fenomenální obraně a brankářskému tandemu. Jedničkou mezi tyčemi je už třetím rokem Švéd Linus Ullmark, který podává od svého vstupu do NHL naprosto konsolidované výkony zcela po právu už jednou získal Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana sezony. Je s podivem, že v draftu roku 2012 šel hráč jeho kvalit na řadu až v šestém kole.