9 nejhorších transferů v historii Premier League, upečených poslední den zimního přestupního termínu

9. Benni McCarthy (Blackburn Rovers → West Ham United) - 2010, 2,34 milionu liber
Když  v poslední den zimního přestupového období v roce 2010 zamířil jihoafrický reprezentant Benni McCarthy z Blackburnu do West Hamu United, očekávali fanoušci Kladivářů, že v jeho osobě získávají excelentního kanonýra. Vždyť do londýnského klubu přicházel borec, který ve 140 zápasech v dresu Rovers zaznamenal 52 branek. Vítěz Ligy mistrů z roku 2003 s Portem však ve West Hamu naprosto pohořel. Z původní smlouvy, kterou podepsal na dva a půl roku, odsloužil 14 měsíců, načež mu klub zaplatil další jeden a půl milionu liber za to, aby ji ukončil. Proč? Odehrál jen 11 ligových utkání, nedal jediný gól a většinu času strávil na marodce.

8. Christopher Samba (Anži Machačkala → Queens Park Rangers) - 2013, 12,5 milionu liber
Když v listopadu roku 2012 převzal manažerské otěže v klubu Queens Park Rangers Harry Redknapp, byl zděšený mzdovou politikou klubu. Mužstvo bylo tehdy na posledním místě tabulky a kouč poznamenal: „V tomto klubu je mnoho hráčů, kteří vydělávají příliš moc peněz. Nemůžete platit takové mzdy, když máte stadion jenom pro osmnáct tisíc diváků.“ O dva měsíce později - na konci ledna 2013 - zaplatil ruskému klubu Anži Machačkala 12,5 milionu liber za obránce Chrise Sambu. A navíc mu přiklepl plat ve výši sto tisíc liber týdně. Konžský reprezentant však v klubu odehrál jen deset střetnutí a hřebíkem do jeho rakve se stal zápas proti Fulhamu, ve kterém neuvěřitelně chyboval. Následně se všem fanouškům, kteří poukazovali na jeho astronomický plat, jenž absolutně neodpovídal výkonům na hřišti, omluvil. Jakmile QPR na konci sezony sestoupil z Premier League

7. Felipe Caicedo (FC Basilej → Manchester City) – 2008, 5,2 milionu liber
Ekvádorský reprezentant Felipe Caicedo se stal 31. ledna 2008 hráčem Manchesteru City. Za teprve devatenáctiletého útočníka švýcarské Basileje vyplatil anglický klub poměrně vysokou sumu - 5,2 milionu liber. Caicedo toho za Citizens moc neodehrál. Nastoupil jen do 27 ligových zápasů, ve kterých dal pět branek. Víc než na britských ostrovech byl na hostování. Z Manchesteru ho poslali do Sportingu Lisabon, posléze hrál za španělskou Malagu a Levante. Ne, že by mu chyběly fotbalové schopnosti, ale stejně jako mnoho jiných kvalitních hráčů, kteří se objevili v Manchesteru City na konci prvního desetiletí nového tisíciletí, doplatil ekvádorský forvard na to, že klub byl tehdy na začátku cesty, kdy se pomalu měnil v bohatý velkoklub a vládl v něm tak trochu chaos. V roce 2011 opustil Caicedo Anglii a zamířil do ruského Lokomotivu Moskva.

6. Eric Djemba-Djemba (Manchester United → Aston Villa) – 2005, 1,5 milionu liber
Kamerunský záložník Eric Djemba-Djemba byl považován za jednoho z nejtalentovanějších fotbalistů, kterého přivedl kouč Alex Ferguson na Old Trafford. Jenže za Manchester United odehrál jen dvacet ligových zápasů a poslední lednový den roku 2005 ho klub prodal za jeden a půl milionu liber do Aston Villy. V birminghamském klubu to však pro něho bylo ještě horší než v Manchesteru. Ve středu zálohy dostávali od trenéra Davida O’Learyho přednost Gavin McCann a Steven Davis, a Djemba-Djemba si prakticky neškrtl. Během dvou let nastoupil jen do jedenácti zápasů v nejvyšší soutěži, část z tohoto období strávil na hostování v Burnley a v roce 2007 tiše zmizel do Kataru.

5. Benjani Mwaruwari (Portsmouth → Manchester City) – 2008, 3,87 milionu liber
Když v červnu roku 2007 koupil Manchester City Thaksin Shinawatra, přišly s ním i peníze, o jakých se dříve klubu ani nesnilo. A nový majitel utrácel jako dvanáctiletý kluk, který právě urval jackpot ve Sportce. Do klubu se nakupovali hráči bez jakékoli přestupové strategie. V létě přišel Robinho za 33 milionů liber a v zimě si kouč Sven-Göran Eriksson přivedl reprezentanta Zimbabwe Benjaniho Mwaruwariho. Jenže Mwaruwari se ocitl v nesprávnou dobu na nesprávném místě. Zatímco v první polovině sezony nastřílel v Portsmouthu ve 23 zápasech 12 branek, v City naskočil do 13 utkání a trefil se jen třikrát. V dalších dvou sezonách už se objevil jen v deseti duelech a přidal pouhý jeden gól. V roce 2010 odešel do Blackburnu, odkud se pak ještě jednou vrátil do Portsmouthu a v roce 2012 z Premier League navždy zmizel.

4. Hossam Ghaly (Feyenoord Rotterdam → Tottenham Hotspur) – 2006, 2,5 milionu liber
Po třech problémových sezonách v nizozemském Feyenoordu Rotterdam se na egyptského záložníka Hossama Ghalyho usmálo štěstí a zhlédl se v něm Tottenham. Kariéru na White Hart Lane nezačal špatně – trefil se v zápase Poháru UEFA do sítě Besiktase Istanbul. Dokázal pak ještě jednou skórovat v utkání FA Cupu a v Premier League, ale to bylo všechno. Svůj osud v klubu si zpečetil v květnu roku 2007. Když ho trenér Jol vystřídal, vztekle ze sebe sundal dres, odhodil ho a nasupeně prošel kolem kouče, aniž by se na něho podíval. Po incidentu odešel na hostování do Derby County a po sezoně měl přestoupit do Birminghamu City za tři miliony liber, ale protože kritizoval metody trenéra Steva Bruce, z obchodu sešlo. Kariéru ukončil v létě roku 2018 v egyptském klubu Al-Ahly.

3. Alfonso Alves (Heerenveen → Middlesbrough) – 2008, 12,5 milionu liber
Útočník Alfonso Alves podepsal 31. ledna 2008 smlouvu s klubem Middlesbrough, jemuž měl svými góly pomoci se záchranou v Premier League. Přicházel jako obávaný kanonýr holandské nejvyšší soutěže. V 39 ligových zápasech nastřílel v dresu Heerenveenu 45 gólů. V anglickém klubu si možná mysleli, že si za 12,5 milionu liber pořídili v podobě osminásobného brazilského reprezentanta nového Van Nistelrooye, ale spletli se. Ne, že by Alves úplně vybouchl, ale ve 42 ligových zápasech se trefil do branky jen desetkrát. V premiérové sezoně se sice Middlesbrough ještě v Premier League udržel, ale v té následující se poroučel o soutěž níž. Deset let pak byla částka za Alvesův přestup nejvyšší, jakou kdy klub za hráče zaplatil. Těsně ji překonal až v létě roku 2017 nákup útočníka Britta Assombalongy.

2. Fernando Torres (Liverpool → Chelsea) – 2011, 50 milionů liber
Španělský útočník Fernando Torres se stal na konci ledna roku 2011 nejdražším hráčem v historii Premier League. Z Liverpoolu přicházel jako neomylný kanonýr, ale první rok v Chelsea byl pro mistra světa i Evropy jako zakletý. Torres nebyl schopen proměňovat ani ty nejvyloženější příležitosti a postupně trávil víc času na lavičce než na hřišti. Později už to bylo o něco lepší, ale pořád to nebyl ten hráč, kterého si ruský multimiliardář Roman Abramovič pořizoval z Liverpoolu. V dresu Blues dal během necelých čtyř let jen 20 ligových gólů, což je o čtyři méně, než nastřílel ve své debutové sezoně v Liverpoolu. Fernando sice místo sériového střílení gólů aspoň připravoval šance pro spoluhráče, přesto panoval v Chelsea z jeho výkonů rozporuplný pocit. Za 50 milionů liber to prostě mělo vypadat jinak. Málokoho asi překvapilo, když v létě roku 2014 Stamford Br

1. Andy Carroll (Newcastle United → Liverpool) – 2011, 35 milionů liber
Příběh Andyho Carrolla se dost podobá tomu Torresovu, jehož měl na Anfield Road nahradit. Je mezi nimi však rozdíl 15 milionů liber. Liverpool získal na konci ledna 2011 reprezentačního útočníka za 35 milionů liber z Newcastlu a on se za přestup odvděčil ve 44 ligových zápasech jen šesti góly. Volba tehdejšího manažera Kennyho Dalglishe byla vůbec dost nepochopitelná. Newcastle se v sezoně 2010/11 vrátil do Premier League poté, co strávil jeden ročník ve druhé nejvyšší soutěži. Carollovi se sice povedl první půlrok v elitní lize, ale jinak v ní do té doby nic významného nepředvedl. Měl pořád hodně daleko k prvotřídnímu útočníkovi, jakého fanoušci na Anfield Road očekávali po odchodu Torrese. V srpnu 2012 odešel na hostování do West Hamu, kde o rok později podepsal smlouvu na šest let. Liverpool za něj dostal 15 milionů liber a v klubu byli asi rádi, že je pryč.