Tohle se fakt nepovedlo. 15 nejhorších přestupů v historii anglické Premier League

15. Adrian Mutu, Parma → Chelsea (15,8 milionu liber, srpen 2003)
Očekávalo se, že jeden z prvních podpisů éry Romana Abramoviče na Stamford Bridge, vytvoří zabijácké ofenzivní duo s parťákem ze Serie A Hernánem Crespem. Adrian Mutu měl solidní start v dresu Chelsea, v sezoně 2003/04 zaznamenal šest branek a osm asistencí, ale na podzim roku 2004 se slibně nastartovaná kariéra rumunské hvězdy zhroutila. Stačila k tomu jedna pozitivní dopingová zkouška na kokain. Následoval přísný trest – sedm měsíců bez fotbalu a pokuta 20 tisíc liber od anglické fotbalové asociace. Kromě toho dostal okamžitě vyhazov z Chelsea a klub po něm požadoval uhradit škodu ve výši mnoha milionů liber. Obě strany předhazovaly spor nejrůznějším arbitrážním i civilním soudům a kauza se táhla dlouhé roky.

14. Konstantinos Mitroglou, Olympiakos Pireus → Fulham (12 milionů liber, leden 2014)
Když hrozil v sezoně 2013/14 Fulhamu sestup z Premier League, pořídil si na poslední chvíli před uzavřením lednového přestupního termínu do kádru za 12 milionů liber útočníka Konstantinose Mitrogloua z Olympiakosu Pireus. Jak se brzy ukázalo, tento krok byl naprostou katastrofou. Řecký reprezentant odehrál jen tři ligové zápasy a Fulham nakonec sestoupil. Kmenovým hráčem klubu byl do léta roku 2016, většinu času však hostoval v Benfice Lisabon a vedl si tam nadmíru dobře. V 32 zápasech nejvyšší portugalské ligy nasázel 20 gólů, takže ho klub koupil za 6,3 milionu liber dva roky předtím, že mu ve Fulhamu vypršela čtyřletá smlouva.

13. Fernando Torres, Liverpool → Chelsea (50 milionů liber, leden 2011)
Španělský útočník Fermando Torres se stal na začátku roku 2011 nejdražším hráčem v historii Premier League. Z Liverpoolu přicházel jako neomylný kanonýr, ale první rok v Chelsea byl pro mistra světa i Evropy jako zakletý. Torres nebyl schopen proměňovat ani ty nejvyloženější příležitosti a postupně trávil víc času na lavičce než na hřišti. Později už to sice bylo lepší, ale pořád to nebyl ten hráč, kterého si ruský multimiliardář Roman Abramovič pořizoval z Liverpoolu. Torres na Stamford Bridge zkrátka nijak oslnivě nezáří. Místo sériového střílení gólů aspoň připravoval šance pro spoluhráče, přesto panoval v Chelsea z jeho výkonů rozporuplný pocit. Za 50 milionů liber to prostě mělo vypadat jinak. I proto se ho Blues v roce 2015 definitivně zbavili...

12. Massimo Taibi, Benátky → Manchester United (4,5 milionu liber, srpen 1999)
I mistr tesař Alex Ferguson se občas pořádně uťal. To je přesně případ brankáře Massima Taibiho, který přišel na Old Trafford jako náhrada za legendárního Petera Schmeichela. Taibi odchytal pouze čtyři ligové zápasy, během nichž dokázal, že je jedním z nejhorších gólmanů v Premier League. Víc šancí od kouče nedostal a v následující sezoně už zase chytal v Itálii.

11. Sergej Rebrov, Dynamo Kyjev → Tottenham Hotspur (11 milionů liber, červen 2000)
Za jedenáct milionů liber toho někdejší hvězda Dynama Kyjev na severu Londýna moc nepředvedla. Zatímco na Ukrajině dal Sergej Rebrov gól průměrně v každém druhém utkání, v Tottenhamu se během šedesáti ligových zápasů trefil jen desetkrát. Víc než výkony na hřišti se zapsal do povědomí fanoušků hloupými bláboly.

10. Juan Sebastián Verón, Lazio Řím → Manchester United (28,1 milionu liber, červenec 2001); Manchester United → Chelsea (15 milionů liber, srpen 2003)
Holohlavý argentinský záložník Juan Sebastián Verón zklamal hned dva kluby v Premier League. Že se s ním spálil Alex Ferguson v Manchesteru United, to by se ještě dalo pochopit, ale že ho následně za 15 milionů liber koupili do Chelsea, to už se chápe docela těžko. V Anglii odkopal jen 58 zápasů (51 v Manchesteru a sedm v Chelsea) a nastřílel osm branek (7 + 1). Do historie vstoupil výrok trenéra Fergusona, který jednou ostře zareagoval na kritiku, že nákup Veróna byl pro Manchester vyhozením peněz: „Je to, kurva, skvělý hráč. A vy jste všichni zasraní idioti.“

9. Jean-Alain Boumsong, Glasgow Rangers → Newcastle United (8 milionů liber, leden 2005)
Někteří fanoušci Newcastlu dodnes nemohou uvěřit, že rodák ze Senegalu opravdu odehrál 27 zápasů v reprezentačním dresu Francie a dokonce v něm dal jednu branku. To, co předváděl Jean-Alain Boumsong po přestupu z Rangers v anglické lize, byla katastrofa. Stal se klubovou legendou. Bohužel pro něho, jako jedno z největších kopyt, které kopalo do balonu v černo-bílém dresu Newcastlu.

8. Steve Marlet, Lyon → Fulham (11,5 milionu liber, srpen 2001)
Steve Marlet je dodnes jedním z nejdražších nákupů, které na Craven Cottage uskutečnili. Fanoušci klubu ještě nyní asi skřípou zuby, když si na francouzského útočníka vzpomenou. Během 54 ligových zápasů dal pouhých 11 gólů a pak zmizel na hostování v Marseille.

7. Boško Balaban, Dinamo Záhřeb → Aston Villa (7 milionů liber, červen 2001)
Chorvatský útočník Boško Balaban odehrál v Aston Ville dva zápasy v základní sestavě a šestkrát se dostal na hřiště jako náhradník. Gól nedal a záhy se poroučel zpátky do Dinama Záhřeb, odkud do Anglie v roce 2001 zamířil. Podle magazínu Times patří mezi padesát nejhorších hráčů, kteří kdy hráli v Premier League.

6. Chris Sutton, Blackburn Rovers → Chelsea (10 milionů liber, červenec 1999)
Jako by Chris Sutton tak trochu předznamenal osud Fernanda Torrese. Do Chelsea přišel z Blackburnu Rovers jako vyhlášený kanonýr, ale v londýnském klubu dal jedinou branku. Po pouhé sezoně se poroučel do skotského Celtiku, kde se znovu zázračně proměnil v obávaného ostrostřelce a stal se klubovou legendou.

5. Albert Luque, Deportivo La Coruňa → Newcastle United (9 milionů liber, srpen 2005)
Newcastle je pravděpodobně nejhůře nakupujícím klubem v anglické lize. Když už dá peníze za nadějného hráče, dost často na něm pohoří. Možná, že v St. James Parku prostě z talentovaných hráčů vysávají duši. Přesně to je případ Alberta Luqueho. Španělský reprezentant byl jedním z největších talentů, jaké si od roku 2000 do Newcastlu pořídil. Za Straky však odehrál jen 21 zápasů, dal jeden gól a navždy zmizel. A skoro deset milionů liber jako by vyletělo komínem…

4. Romelu Lukaku, Inter Milán → Chelsea (97,5 milionu liber, srpen 2021)
Belgický snajpr Romelu Lukaku přestoupil v létě 2021 z Interu Milán za téměř sto milionů liber do Chelsea, ale v londýnském klubu byli z jeho výkonů nesmírně zklamaní. Jak by také mohli být spokojeni, když se po podpisu pětileté smlouvy s plněním ve výší téměř 85 milionů liber, z Lukakua stal téměř průměrný hráč. Jeho trápení a restart kariéry mělo pomoci vyřešit hostování v Interu, ale někdejší superkanonýr kvůli různým zdravotním patáliím zmeškal spoustu utkání a několik měsíců strávil na marodce. Jeho tržní cena spadla během necelých tří let na méně než třetinu. Aktuální sezonu tráví na hostování v AS Řím, ale na Stamford Bridge asi nemají dobrý pocit z toho, že mu budou možná platit královskou mzdu (nebo její část) až do roku 2026.

3. Ricky Álvarez, Inter Milán → Sunderland (9,5 milionu liber, červenec 2015)
Devítinásobný argentinský reprezentant Ricky Álvarez byl v sezoně 2014/15 na hostování v Sunderlandu a anglický klub měl s Interem Milán podepsanou dohodu, že pokud se zachrání v Premier League, ofenzivní záložník přestoupí z Itálie na ostrovy. Sunderland se nakonec mezi elitou udržel a měl tedy za jihoamerického borce zaplatit téměř deset milionů liber. Jenže Angličané se začali cukat, protože Álvarez si během sezony poranil koleno. Klub tehdy žádal Inter o povolení operace, z MIlána ale přišla negativní odpověď. Sunderland odmítl Argentince koupit a smlouvu považoval za neplatnou. V roce 2017 rozhodl soud, že Sunderland byl povinen zaplatit Interu poplatek za přestup. V srpnu 2019, po zdlouhavé právní bitvě, soud FIFA rozhodl, že Sunderland navíc musí zaplatit klubu Velez Sarsfield, který hráče vychoval, 362 500 eur v rámci mechanismu

2. Danny Drinkwater, Leicester City → Chelsea (34,1 milionu liber, září 2017)
Když Leicester City vyhrál v sezoně 2015/16 anglickou Premier League a šokoval celý svět, měl na tom nezanedbatelný podíl i anglický záložník Danny Drinkwater. V dresu Lišek pak odehrál ještě jeden ročník a v roce 2017 zamířil za téměř 35 milionů liber na Stamford Bridge. Londýnský klub upekl transfer na poslední chvíli před uzavřením přestupového okna a zřejmě na to měl vliv i fakt, že Chelsea tehdy nezískala Rosse Barkleyho z Evertonu. Během premiérové sezony naskočil Drinkwater jen do 12 ligových utkání a poté, co v klubu skončil kouč Antonio Conte úplně vypadl ze sestavy. Pak už odehrál jen jedno pohárové střetnutí a tím byla jeho bilance startů v dresu Blues završena. Smlouva na Stamford Bridge mu vypršela po sezoně 2021/22 a on z klubu zmizel jako jeden z nejnepovedenějších nákupů v jeho historii.

1. Ali Dia, volný hráč → Southampton (1996)
Tohle je kapitola sama pro sebe. Podle mnohých je Ali Dia vůbec nejhorším hráčem, který kdy zasáhl do utkání Premier League. I když přišel do Southamptonu zadarmo, byl vlastně drahý. Do klubu se dostal podvodem. Nikdo nic neprokoukl a po jednom tréninku už seděl Dia na lavičce mezi náhradníky v zápase s Leedsem. Podvod praskl, až když Dia opravdu vyběhl na hřiště. Během 52 minut předvedl naprosto tragický výkon a po hrací ploše pobíhal jako bezhlavé kuře. Teprve pak trenér „prozřel“ a stáhl ho ze hry.