1938. Tento letopočet byl pro Československo hrozivý. Stín války visel nad ním i nad celým světem. Ovlivnil také světový šampionát, který se konal ve Francii.
Nad třetím světovým šampionátem ve fotbalu, který se uskutečnil v roce 1938 ve Francii, se už vznášel stín Třetí říše a nadcházející války. Německá reprezentace před zápasy hajlovala. (Foto: Profimedia.cz)
O tom, že třetí mistrovství světa v historii bude pořádat Francie, se rozhodlo na olympiádě v Berlíně (1936). Protikandidátem byla Argentina, ta si ale musela nějaký ten rok ještě počkat. Všechno o posledním turnaji před vypuknutím druhé světové války se dočtete v následujících kapitolách.
Pokračování 2 / 9
Před turnajem
Oficiální plakát třetího mistrovství světa, které se hrálo v roce 1938 ve Francii. (Foto: Profimedia.cz)
Stále mimo hru zůstávaly národní týmy z ostrovů, trucovala Uruguay, ve Španělsku zuřila občanská válka a Rakousko, které uspělo v kvalifikaci, po „anšlusu“ neexistovalo. Jistou účast měli poprvé v dějinách turnaje obhájci trofeje Italové.
Vůbec poprvé měli jistotu, že si na turnaji zahrají, také pořadatelé z Francie. Kvalifikace se po odstoupení Španělska zúčastnilo 34 celků, ve hře bylo 14 zbylých míst.
Pokračování 3 / 9
Podivná kvalifikace
Po kvalifikačních bojích přišlo na řadu losování dvojic pro první kolo turnaje. Soupeře vytáhl 5. května 1938 z osudí syn tehdejšího prezidenta FIFA Francouze Julese Rimeta Yves. (Foto: Profimedia.cz)
Klíč k postupu na šampionát byl dost podivný. Někde bojovaly čtyři celky, jinde dva. Po odhlášení Egypta (ano, byl v evropské kvalifikaci) mělo Rumunsko postup „zadarmo.“
O účast ve Francii si zahráli i Lotyši či Palestinci. Prvně jmenovaní prošli až do souboje s Rakouskem, ten ale nezvládli. Jenže, jak už víme, na turnaji nakonec nestartovalo ani Rakousko, týmů bylo jen patnáct.
Pravou komedií byla kvalifikace za mořem. Postup připadl Nizozemské Východní Indii, neboť Japonsko se odhlásilo. Stejně tak odpadli soupeři Kubě – ve skupině 11 se jich odhlásilo šest.
Důvodem bojkotu mnoha celků bylo prostě a jednoduše pořadatelství Francie. Jules Rimet totiž dříve slíbil, že se pořadatelé budou střídat podle kontinentů, jenže pak přisoudil tuto čest domovské Francii.
A co Československo? To narazilo na Bulhary a po remíze 1:1 v Sofii vyhrálo doma 6:0. Mezi odvetou si Čechoslováci střihli přípravné duely na ostrovech a zejména duel v Anglii (4:5) byl hodně vydařený, rozhodla jej až trefa Matthewse v době, kdy hřiště tonulo v mlze a tmě.
Pokračování 4 / 9
První zápasy
Švédský fotbalový tým na letišti v Paříži. První zápas po příletu na šampionát nemuseli Seveřané vůbec hrát, protože Rakousko už po anšlusu neexistovalo. (Foto: Profimedia.cz)
Nejlépe se vydařil úvodní duel Švédům – za soupeře totiž měli neexistující Rakousko. Přes Nizozemskou Východní Indii v poklidu přešli Maďaři, Francie přehrála Belgii – zbylých pět zápasů ale rozhodlo prodloužení, případně opakovaný duel. Velkým překvapením byl postup Kuby, ta po remíze 3:3 zdolala Rumuny v opakovaném utkání 2:1.
Podobně se povedlo projít Švýcarům přes nabubřelé Němce, to se také moc nečekalo. Italové zdolali Nory v prodloužení, stejně jako Brazilci Poláky – nádherný duel skončil výsledkem 6:5 a Jihoameričané doslova kouzlili – ukázali první tvář, tu hezčí. Nu a nakonec Čechoslováci – s Nizozemím vyhráli 3:0, Košťálek, Bouček a Nejedlý se trefili v prodloužení.
Pokračování 5 / 9
Čtvrtfinále: hořký konec Československa
Ve čtvrtfinále narazila domácí Francie na obhájce titulu. Italové vyhráli 3:1 a vykročili na cestu za vítězstvím v celém turnaji. (Foto: Profimedia.cz)
Ve čtvrtfinále čekala na Československo lehkonohá Brazílie. V prvním utkání zajistil Nejedlý proměněnou penaltou remízu 1:1, v odvetě jsme sice vedli zásluhou Kopeckého, ale soupeř otočil.
Fenomenální Leonidas vstřelil dvě branky, více vidět ale byla až nečekaná brutalita Brazilců. Ti fasovali červené karty už v prvním utkání, hlavně kvůli jejich tvrdé hře nemohl do odvety nastoupit gólman Plánička…
Turnaj skončil i pro domácí Francii, která nestačila na Italy. Maďaři se vypořádali se Švýcarskem a odpočaté Švédsko rozneslo Kubu 8:0.
Pokračování 6 / 9
Druhý triumf Italů
Těsně před výkopem finálového zápasu se zdraví kapitáni týmů Itálie a Maďarska. (Foto: Profimedia.cz)
V semifinále se odehrály dva rozdílné zápasy. Brazílie (bez zraněného Leonidase) srdnatě vzdorovala Itálii a předvedla zase tu hezčí tvář, podlehla ovšem 1:2. To Švédové, zřejmě namlsaní výhrou s Kubou, nestačili zírat – Maďaři je vyprovodili výsledkem 5:1.
Z této prohry se Seveřané nevzpamatovali ani v boji o bronz. Sice vedli, ale nakonec podlehli Brazilcům 2:4 - to už opět střílel uzdravený Leonidas.
Velkolepé finále nabídlo šest branek, Maďaři ale drželi krok jen v úvodu – Tikos srovnal na 1:1. Druhý gól dali až za stavu 1:3 a nakonec podlehli 2:4. Itálie se opět stala nejlepším týmem světa.
Pokračování 7 / 9
Nejlepší hráči turnaje
Momentka z finálového utkání Itálie - Maďarsko. Na straně vítězů přispěl dvěma góly k výhře obhájců titulu Silvio Piola. Na turnaji se trefil pětkrát a byl jednou z největších hvězd šampionátu. (Foto: Profimedia.cz)
Pětadvacetiletá brazilská perla Leonidas da Silva se stal nejlepším střelcem turnaje. Dal osm gólů a zastínil i hvězdné Italy – v první řadě Giuseppe Meazzu. Muž, jehož jméno nesl milánský stadion, byl jedním z trojice „dvojnásobných“ šampionů. V roce 1938 patřil k tahounům mužstva. V semifinále vstřelil jednu z branek, ovšem v této statistice jej na italské straně zastínil Silvio Piola. Konta soupeřů zatížil pěti góly a jen fenomenální Leonidas a Maďar Zsengellér byli v tomto punktu lepší.
Ano, svět se pomalu učil znát i jména maďarských hvězd. Další osobností byl například Sárosi. Ale největší sláva maďarské kopané měla teprve přijít.
Pokračování 8 / 9
Československá stopa
Československý celek se musel v nejdůležitější fázi mistrovství světa obejít bez zraněného brankáře Pláničky. Jeho absence byla na hřišti znát. (Foto: Profimedia.cz)
Československá stopa tentokrát nebyla tak výrazná jako o čtyři roky dříve v Itálii. Proč? Mužstvo podlehlo dost možná uspokojení. Chyběla náhrada za Sobotku, počítalo se s Bicanem, ale u něj se nestihly vyřídit potřebné formality. České občanství obdržel díky neschopnosti úřadů (jinak to nelze nazvat) dva dny po skončení turnaje.
Jak by to mohlo vypadat s ním, to naznačily tři přátelské zápasy po turnaji - Československo porazilo Švédsko 6:2, Jugoslávii 3:1 a Rumunsko 6:2, Bican se trefil osmkrát. Jenže na turnaji nebyl.
Úzký a poměrně starý kádr (jen 18 hráčů, jel například i Puč, tou dobou již za zenitem) byl příčinou toho, že v odvetě proti Brazílii tým neměl síly. Navíc se zranil vynikající Plánička, pro kterého to byl zároveň konec kariéry. Byl to tak trochu symbolicky soumrak československého fotbalu – po výše zmíněných utkáních totiž přišel Mnichov…
Pokračování 9 / 9
Střípky z turnaje
Mistrovství světa táhlo do ochozů diváky. Celkem jich vidělo zápasy nejlepších týmů planety asi půl milionu. (Foto: Profimedia.cz)
Kdo z nás by netoužil mít pod postelí pohár pro mistry světa? Viceprezident FIFA Ital Ottonio Barassi to tak měl po dobu druhé světové války. A ještě že tak. Trofej měl krabici od bot.
Turnaj byl divácky nesmírně atraktivní. Průměr branek na zápas činil 4,67; k vidění byla řada dramatických bitev i opakované zápasy – ten Československa proti Brazílii byl poslední v historii.
Na turnaj si našlo cestu téměř půl milionu diváků. Nejvíc jich bylo na finále (60 tisíc), stejný počet lidí viděl zápas Francie – Itálie. Nejméně – 7 tisíc – jich navštívilo opakovaný duel Rumunska s Kubou.
Již víme, že Nizozemská Východní Indie měla cestu na šampionát poměrně jednoduchou. Pravda, zahrála si na něm jediný zápas, který zůstal dodnes posledním. Pakliže se ptáte, kdo byl následníkem této země na mapě světa, vezte, že je to Indonésie. Na turnaji tento tým nabídl pestrou směsici složenou z Malajců, Číňanů, Japonců, Holanďanů a Indonésanů.
Stejně na tom je s počtem účastí i Kuba. Ani ta od té doby na turnaj nepostoupila, možná i proto, že v dalších kvalifikacích už se soupeři nevzdali předem…