Čím by byl hokej bez nadprůměrně šikovných hráčů, kteří navíc praktikují tvrdou a důraznou fyzickou hru. Každý tým, který chce uspět, potřebuje mít ve svém středu aspoň jednoho kvalitního silového útočníka.
Byli skvělými střelci, chytrými nahrávači a výbornými bruslaři, ale navíc ještě přidávali do hry odolnost, houževnatost a pořádnou dávku agresivity. Řeč je o silových útočnících. V následujících kapitolách najdete třináct těch absolutně nejlepších, kteří se objevili na ledě v NHL v dlouhé historii této soutěže. Všichni splňují jednu podmínku - ukončili už sportovní kariéru.
Pokračování 2 / 14
13. Maurice Richard (Kanada)
Jestliže existuje hráč, který jednou provždy změnil hokej, je to Maurice Richard. Z kanadského útočníka, který celou kariéru strávil v Montrealu, se stala ikona tohoto sportu a v rodné zemi ho považují za jednu z největších sportovních legend všech dob.
Dobový tisk o něm psal v superlativech. Ne náhodou dostal přezdívku „Raketa“. Pomohl Montrealu vyhrát osm Stanley Cupů. Přestože v 50. a 60. letech minulého století bylo snadnější tuto trofej získat než v dnešní době, je to obdivuhodný výkon.
Richard se stal vůbec prvním hokejistou, který v základní části sezony NHL překonal magickou hranici padesáti nastřílených branek v padesáti zápasech. Dalších 36 let to nedokázal nikdo zopakovat. Dodnes se to kromě něho povedlo jen čtyřem hokejistům. Přitom to nebyl ryzí střelec jako třeba Bossy nebo Hull, ale kreativní hokejista, který sbíral i hodně asistencí.
O jeho výjimečnosti a velikosti svědčí fakt, že do Hokejové síně slávy byl uveden bezprostředně poté, co ukončil kariéru. V jeho případě bylo zrušeno povinné tři roky dlouhé čekací období na tuto poctu.
Zemřel v květnu roku 2000 a do montrealského chrámu, kde leželo jeho tělo, se s ním přišlo rozloučit přes sto tisíc lidí. Pohřeb na státní útraty vysílala kanadská televize přímým přenosem po celé zemi. Na náhrobku má napsáno své životní kredo: „Nikdy se nevzdávej.“
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 14
12. John LeClair (USA)
Člen legendární „Legie zkázy“ pětkrát v kariéře nastřílel 40 a víc branek v základní části soutěže. Spolu s Ericem Lindrosem a Mikaelem Renbergem tvořil jednu z nejobávanějších útočných formací v NHL.
John LeClair se stal vůbec prvním Američanem, který v soutěži nastřílel během sezony víc než padesát gólů. Začínal v Montrealu, kde v roce 1993 vyhrál svůj první a jediný Stanley Cup. Během následujících deseti sezon ve Philadelphii a dvou v Pittsburghu už se mu to zopakovat nepovedlo.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 4 / 14
11. Rick Tocchet (Kanada)
Od Kanaďana Ricka Toccheta se v NHL na začátku jeho kariéry moc nečekalo. Byl to hráč, jehož si Philadelphia v roce 1983 vybrala až v šestém kole draftu, nicméně on všem expertům pořádně vytřel zrak. Ani ne tím, že nadprůměrně často zahříval trestnou lavici kvůli mnohdy až hrubým faulům nebo rvačkám, ale protože k tvrdosti dokázal přidat i velký kus hokejového umění.
Tocchet se postupně vypracoval v jednoho z klíčových hráčů Philadelphie a v sezoně 1991/92, když mu bylo pouhých 23 let, se stal dokonce kapitánem týmu. To už měl za sebou ročník, v němž dokázal nasbírat 96 bodů za 37 branek a 59 asistencí.
V roce 1992 ho Flyers vytrejdovali do Pittsburghu, kde zažil z individuálního pohledu vůbec nejlepší sezonu v NHL. V ročníku 1992/93 zaznamenal v základní části 109 bodů za 48 gólů a 61 nahrávek. Nebojácný a nesmírně pracovitý forvard strávil v NHL 18 sezon, během nichž se jednou radoval ze zisku Stanley Cupu.
Pokračování 5 / 14
10. Phil Esposito (Kanada)
Držitel prstenu pro vítěze Stanley Cupu z let 1970 a 1972 získal během devatenácti sezon také řadu individuálních ocenění – čtyřikrát vyhrál Art Ross Trophy, dvakrát Hart Memorial Trophy, jedenkrát Lester Patrick Trophy. Dres Phila Esposita s číslem 7 v Bostonu vyřadili a vyvěsili jej pod strop stadionu.
Jeho rekord v počtu vítězných gólů během kariéry – nastřílel jich 118 - překonal až poměrně nedávno Jaromír Jágr. Esposito však drží rekord v počtu střel na branku během jediné sezony (550). Třináctkrát nastřílel víc než třicet branek během základní části soutěže. Víckrát to zvládl jen Wayne Gretzky.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 6 / 14
9. Mark Messier (Kanada)
Pětadvacet sezon v NHL, šest vítězství ve Stanley Cupu a nespočet individuálních ocenění mluví za vše. Mark Messier jako jediný hráč v historii vyhrál nejcennější pohár jako kapitán dvou různých týmů.
V zámořské soutěži odehrál 1756 utkání. Víc jich zvládl jen legendární Gordie Howe (1767). Jeho 1887 bodů v základní části soutěže ho řadí na třetí místo za nepřekonatelného Wayna Gretzkyho a Jaromíra Jágra.
Messier byl rozený vůdce týmu. Měl štěstí, že ho během dlouhé kariéry nepotkala žádná vážnější zranění, což je vzhledem k jeho důraznému způsobu hry skoro zázrak. S hokejem se rozloučil ve 43 letech. Urostlý centr byl mimořádně platným hráčem až do své poslední sezony 2003/04. O jeho důrazném pojetí hokeje svědčí i téměř dva tisíce trestných minut, které v průběhu kariéry nasbíral.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 7 / 14
8. Keith Tkachuk (USA)
Urostlý americký forvard Keith Tkachuk se proháněl na kluzištích v NHL devatenáct sezon. Nejlepší období zažil v polovině devadesátých let. V sezoně 1996/97 nastřílel 52 branek a stal se prvním Američanem, který na tuto metu dosáhl. Ve stejné sezoně však také nasbíral 228 trestných minut, což dost výmluvně vypovídá o jeho stylu hry, která soupeře zatraceně bolela.
Syn bostonského hasiče reprezentoval Spojené státy na čtyřech olympiádách a v roce 2002 pomohl k zisku stříbra ze Salt Lake City. S profesionálním hokejem se rozloučil v roce 2010. Dodnes je jedním z pouhých čtyř hráčů, kteří během kariéry v NHL zvládli nasbírat přes tisíc kanadských bodů a zároveň přes dva tisíce trestných minut.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 8 / 14
7. Eric Lindros (Kanada)
Velký chlap s rychlýma nohama a šikovnýma rukama. Tak by se dal stručně charakterizovat kanadský útočník Eric Lindros. Už jako mladíka ho „překřtili“ na „Next One“ – příští jedničku. Měl jít ve stopách Wayna Gretzkyho a Maria Lemieuxe a nejspíš by v nich i šel, kdyby nebylo několika těžkých otřesů mozku, které zásadně poznamenaly a nakonec také předčasně ukončily jeho kariéru.
Lindrose si v roce 1991 vybral jako prvního v pořadí draftu Quebec, ale v tomto klubu neodehrál jediný zápas. Hráč i jeho rodina dali už před draftem jasně najevo, že v kanadském klubu hrát nechce, přesto si ho Nordiques pojistili a následně se pustili do handlování s ostatními kluby. Původně to vypadalo, že s nejlepší nabídkou přijdou newyorští Rangers, ale nakonec v roce 1992 naskočil Lindros do NHL v dresu Philadelphie, v němž působil osm sezon a strávil v něm nejlepší léta profesionální kariéry.
Kombinace síly, rychlosti, obratnosti a hokejové inteligence z něho udělaly noční můru pro všechny obránce v soutěži. Hned v první sezoně mezi elitou nastřílel 41 branek, v další přidal ještě o tři víc. A to v žádném z těchto ročníků neodehrál ani 70 utkání.
Útočné formaci ve složení John LeClair, Eric Lindros, Mikael Renberg se začalo přezdívat „Legie zkázy.“ Řada byla vytvořena v sezoně 1994/95, kterou zkrátila výluka NHL, a kdy Flyers získali z Montrealu Johna LeClaira. Když k němu kouč Terry Murray postavil talentovaného Lindrose s Renbergem, sám netušil, jak fantasticky si budou rozumět. Během 37 zápasů, které spolu odehráli, Philadelphia ztratila jen tři zápasy. Legie zkázy vyprodukovala 80 gólů a 96 asistencí, Lindros vyhrál Hart a Pearson Trophy.
V další sezoně byla Legie opět nezastavitelná – nastřílela 121 gólů a přidala 134 asistencí. V roce 1997 dotáhla Philadelphii do finále Stanley Cupu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 9 / 14
6. Gordie Howe (Kanada)
Gordie Howe je pravděpodobně nejlepším pravým křídlem, které kdy hrálo tuto hru. Jeho jméno je opředeno mýty a legendami a v zámoří jej vzývají s patřičnou úctou.
Byl to nesmírně houževnatý a tvrdý bojovník. Kdysi o něm v magazínu Sports Illustrated napsali, že je na ledě „primitivním divochem“, který nikdy nezůstal nikomu nic dlužen. Legendární je jeho incident s obráncem Toronta Bobem Baunem, který ho v roce 1957 zranil. Howe mu to vrátil o deset let později. Když ležel zkrvavený protihráč na ledě, stál nad ním říkal: „Teď jsme si kvit.“
„Mr. Hockey“ – tak se mu přezdívalo. Jeho hokejový talent byl obrovský. V nejlepším období jeho kariéry – mezi lety 1950 až 1960 - ho odborníci popisovali jako nejchytřejšího a nejtvořivějšího hráče, jaký se kdy narodil.
Howe bořil rekordy, ale ten nejobdivuhodnější je délka jeho kariéry. Hrál od roku 1946 a v NHL skončil v dresu Detroitu v roce 1971, když mu bylo 43 let. S hokejem ale nesekl. Vydržel bez něj jen dvě sezony a v roce 1973 naskočil do soutěže WHA, kde zvládl šest ročníků v týmech Houston Aeros a New England Whalers. V sezoně 1979/80 se v 51 letech vrátil do NHL a odehrál 80 zápasů za Hartford Whalers. Zaznamenal v nich 15 branek a 26 asistencí.
Čtyřikrát vyhrál Stanley Cup, třiadvacetkrát se dostal do All-Star týmu NHL a šestkrát získal Hart Trophy pro nejlepšího hráče soutěže. Podařilo se mu to v několika hokejových epochách, což je takřka neuvěřitelný výkon. Poprvé se tak stalo v roce 1951, naposled o 12 let později.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 10 / 14
5. Wendel Clark (Kanada)
Kanaďan Wendel Clark není jen jedním z nejlepších silových útočníků v historii Toronta Maple Leafs, ale zároveň celé NHL. Byl to tvrdý a houževnatý bojovník, který šel do každého souboje na sto procent a dělal to s nesmírným gustem. Během první poloviny devadesátých let patřil mezi tři nejhmotnější forvardy v soutěži a svých kilogramů patřičně využíval.
V sezoně 1993/94 dokázal nastřílet v 64 zápasech základní části 46 branek. Že mu střílení gólů šlo skvěle, dokazuje i statistika celé jeho kariéry. V NHL odehrál 793 utkání, ve kterých dal 330 branek. Zároveň však také odseděl téměř 1700 minut na trestné lavici. V nejlepších letech byl prakticky nezastavitelným hráčem. Když se dostal k puku a rozjel se na brankáře soupeře, nebylo síly, která by ho mohla zastavit.
Pokračování 11 / 14
4. Clark Gillies (Kanada)
Kanadský útočník Clark Gillies je důkazem, že i prvotřídní rváč může být skvělým hokejistou. Působil dvanáct sezon v nejslavnější éře New Yorku Islanders a výrazně přispěl k zisku čtyř Stanley Cupů.
Odehrál 958 zápasů v základní části soutěže a ani jednou se během sezony nedostal přes sto trestných minut. V součtu se však přehoupl přes tisícovku. Zároveň ale také dokázal nasázet soupeřům přes 300 gólů a téměř u čtyř stovek byl zapsán jako nahrávač. Kromě excelentních hokejových schopností to byl vyhlášený a nekompromisní ochránce tehdejších hvězd týmu – Mika Bossyho či Bryana Trottiera.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 12 / 14
3. Jarome Iginla (Kanada)
Jarome Iginla je jedním z pouhých 21 hokejistů, kteří v NHL odehráli přes 1500 zápasů. Konkrétně jich zvládl 1554, což ho v tomto ohledu řadí na 15. místo v historii soutěže. V dobách své největší slávy to byl železný muž, a to nejen díky malé náchylnosti ke zraněním, ale také kvůli své tvrdosti a houževnatosti.
Iginla je jedním nemnoha hokejistů, kteří během celé kariéry podávali konzistentní výkony. Byl to fantastický střelec a kreativní nahrávač, zároveň ale uměl být pořádně důrazný.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 13 / 14
2. Brendan Shanahan (Kanada)
Kanadský útočník Brendan Shanahan sbíral se stejnou lehkostí body do tabulky produktivity i trestné minuty za tvrdou a důraznou hru. Nejlepší část kariéry strávil v Detroitu. Šlo sice „jen“ o devět sezon z celkových dvaceti, které odehrál v NHL, zanechal však v klubu hodně výraznou stopu. Třikrát výrazně pomohl Rudým křídlům ke Stanley Cupu.
V žádném ročníku základní části, jež strávil v Detroitu, nenastřílel nikdy méně než 25 branek a neposbíral míň než 50 kanadských bodů. Osmkrát si zahrál v All-Star Game a dodnes je jediným hokejistou v historii NHL, který nastřílel v kariéře přes 600 gólů v základní části soutěže a zároveň nasbíral více než dva tisíce trestných minut.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 14 / 14
1. Cam Neely (Kanada)
Kanaďan Cam Neely je snad jediným hráčem v historii NHL, který dokázal nastřílet během sezony přes padesát gólů a zároveň měl v kolonce trestných minut trojciferné číslo. Byl to neuvěřitelný hokejový talent a úžasný hráč, který skóroval s takovou lehkostí, až to bralo dech. Je jen škoda, že jeho kariéru poznamenala a nakonec i předčasně ukončila v pouhých 31 letech řada zranění, jinak by jeho statistická čísla mohla být ohromující.
Neely odehrál v NHL 726 zápasů, ve kterých zaznamenal 395 branek, 299 asistencí a 1241 trestných minut. Jak se později ukázalo, skoro polovinu ze všech utkání odehrál prakticky jen s jednou zdravou nohou.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století byl vedle Gretzkyho či Messiera jedním z nejlepších hokejistů v NHL. Byl to fenomenální střelec a rozený bojovník, který byl ochoten se pro vítězství absolutně obětovat. Dodnes odborníci kroutí hlavou nad tím, že takového borce nechal v roce 1986 Vancouver, který ho tři roky předtím draftoval, odejít do Bostonu.
Foto: Profimedia.cz