2012 – to nebyl špatný rok pro český hokej. Národní tým získal na mistrovství světa, které pořádalo Švédsko s Finskem, bronzové medaile a od těch dob na cenný kov ze šampionátu marně čeká. A v draftu NHL se v prvním kole objevili hned dva tuzemští hokejisté – Tomáš Hertl a Radek Faksa.
V roce 2012 si během červnového draftu v Pittsburghu vybraly celky z NHL šest českých mladíků. Poprvé od roku 2006 se v prvním kole dostalo na dva české hokejisty - Tomáše Hertla, po němž sáhlo San Jose, a Radka Faksu, kterého si vybral Dallas. Ve druhém kole se objevil ještě Martin Frk.
Někteří hráči, kteří byli vybráni v úvodních kolech se ale dosud nijak zásadně neprosadili, naopak řada borců, po kterých sáhly kluby až v pozdějších kolech, se během deseti sezon, jež uplynuly od draftu, stala platnými hokejisty. V následujících kapitolách najdete devět hráčů, z nichž se ani jeden neobjevil v prvních dvou kolech draftu, ale přesto z nich vyrostly uznávané persony zámořské soutěže.
Pokračování 2 / 10
Joonas Korpisalo - Finsko 3. kolo, 62. v celkovém pořadí – Columbus Blue Jackets)
V draftu roku 2012 si Columbus vybral ve třetím kole jako 62. hráče v celkovém pořadí Fina Joonase Korpisala. Vysoký, atletický gólman, hrál až do konce sezony 2014/15 v dresu Ilvesu Tampere, pak zamířil do zámoří a velmi brzy si vydobyl místo v brance Blue Jackets.
V premiérové sezoně 2015/16 odchytal 31 utkání a držel v nich průměrnou úspěšnost zákroků na 92 %. Ve stejném ročníku zvládl ještě pomoci farmářskému týmu Lake Erie Monsters k zisku Calder Cupu v soutěži AHL.
Korpisalo byl považován za jeden z nejvýraznějších brankářských talentů své generace v NHL. Po odchodu Sergeje Borbovského na Floridu se stal jedničkou mezi tyčemi, o tuto pozici ale v aktuálním ročníku přišel.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 10
Shayne Gostibehere – USA (3. kolo, 78. v celkovém pořadí – Philadelphia Flyers)
Američan Shayne Gostisbehere nikdy nehrál v žádném mládežnickém reprezentačním výběru a v draftu v roce 2012 si ho vybrala Philadelphia až ve třetím kole jako 78. hráče v pořadí. První šanci zahrát si v NHL dostal v ročníku 2014/15, kdy naskočil do dvou zápasů. V následující sezoně se dostal do sestavy Flyers až v polovině listopadu, ale od té doby ukazoval, že je jedním z nejtalentovanějších mladých beků v soutěži.
Během premiérové sezony ustanovil nový rekord NHL v počtu bodů pro obránce-nováčka sezony, které zaznamenal v řadě bez přerušení. Ten předchozí držel Barry Beck, jemuž se v ročníku 1977/78 dvakrát podařilo bodovat v deseti zápasech v řadě. Gostisbehere to zvládl v patnácti duelech.
Nejenže je dobrý v defenzivní činnosti, ale zároveň je obávanou ofenzivní zbraní celku. V sezoně 2019/20 se však potýkal se zdravotními problémy a podstoupil artroskopickou operaci obou kolen. Před aktuálním ročníkem byl vytrejdován do Arizony, kde jde absolutní defenzivní jedničkou týmu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 4 / 10
Colton Parayko – Kanada (3. kolo, 86. v celkovém pořadí – St. Louis Blues)
Kanaďan Colton Parayko, kterého Bluesmani draftovali v roce 2012 jako 86. hráče v celkovém pořadí, dostal první pořádnou šanci v prestižní soutěži v sezoně 2015/16 a chytil ji pořádně za pačesy. Talentovaný obránce ukázal, že má potenciál na to, aby se stal jedním z nejlepších zadáků týmu.
V roce 2017 podepsal v klubu lukrativní pětiletou smlouvu, kterou loni prodloužil o osm sezon až do roku 2030. Téměř dvoumetrový obr patří mezi nejplatnější beky v lize a v roce 2019 se podílel na překvapivém zisku Stanley Cupu.
O jeho kvalitách se mohli loni přesvědčit také evropští fanoušci, jelikož dorazil na mistrovství světa v letech 2017 a 2018. Pokaždé byl nejlepším střelcem mezi obránci a jednou se dostal i do All-Star týmu turnaje.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 5 / 10
Matt Murray – Kanada (3. kolo, 83. v celkovém pořadí – Pittsburgh Penguins)
Skauti Pittsburghu museli mít dobrý čich, když ve třetím kole draftu v roce 2012 sáhli po kanadském gólmanovi Mattovi Murraym. Téměř dvoumetrový čahoun se totiž výrazně podepsal pod zisk dvou Stanley Cupů v letech 2016 a 2017.
Do NHL poprvé nakoukl v ročníku 2015/16 a v základní části odchytal 13 utkání. Ohromil nízkým průměrem inkasovaných gólů na zápas (2) i úspěšností zákroků (93 %). Nikdo však asi nečekal, že by mohl coby nováček táhnout tým i ve vyřazovacích bojích. Nakonec v play-off zvládl 21 střetnutí a dovedl Tučňáky ke Stanley Cupu. V další sezoně už byl jedničkou mezi tyčemi a na konci sezony zvedl nad hlavu nejcennější hokejovou trofej znovu. Jeho výkonnost pak šla ale dolů a v aktuálním ročníku kryl záda Antonu Forsbergovi v Ottawě.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 6 / 10
Frederik Andersen – Dánsko (3. kolo, 87. v celkovém pořadí – Anaheim Ducks)
Když v play-off v roce 2014 připravil švýcarského gólmana Jonase Hillera o post jasné jedničky v dresu Anaheimu jeho mladší kolega Frederik Andersen, začali talentovanému Dánovi mnozí experti prorokovat světlou budoucnost v NHL. Neuplynulo mnoho času a jejich odhady se začaly naplňovat, protože Andersen se stal jedničkou mezi tyčemi v brance Kačerů. I díky jeho solidním výkonům se Ducks probojovali v roce 2015 až do finále Západní konference, kde po tuhém boji padli s pozdějším vítězem Stanley Cupu Chicagem.
V létě roku 2016 byl Andersen vytrejdován do Toronta, kde následně podepsal pětiletou smlouvu. Hned v premiérové sezoně v novém klubu se mu podařilo dotáhnout mužstvo po tříleté absenci do vyřazovacích bojů. Loni v létě z kanadského klubu zamířil do Caroliny, kde je jasnou jedničkou mezi tyčemi. Ve 32 letech je jedním z nejrespektovanějších gólmanů v NHL.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 7 / 10
Andreas Athanasiou – Kanada (4. kolo, 110. v celkovém pořadí – Detroit Red Wings)
Kanaďan s řeckým jménem Andreas Athanasiou si poprvé vyzkoušel NHL v ročníku 2015/16. Odehrál v něm 37 utkání a do statistik nasbíral 14 bodů (9+5). Od následující sezony už měl pevné místo v týmu Red Wings a s každým dalším rokem šla jeho výkonnost nahoru, a to navzdory faktu, že Detroit patřil v posledních letech mezi nejhorší celky v soutěži.
Pro svůj pohyb a obratnost patří Athanasiou k nejvíce faulovaným hráčům v lize, z čehož plyne pro jeho mužstvo nejedna výhoda hry v početní převaze. V únoru 2020 se dočkal prvního trejdu v kariéře a přesunul se do Edmontonu, kde však působil jen epizodně a nyní je už druhým rokem hráčem Los Angeles.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 8 / 10
Jaccob Slavin – USA (4. kolo, 120. v celkovém pořadí – Carolina Hurricanes)
Když Carolina draftovala v roce 2012 až jako 120. hráče v celkovém pořadí amerického obránce Jaccoba Slavina, manažeři klubu asi netušili, že možná sáhli po nesmírně talentovaném hokejistovi. V sezoně 2015/16 dostal první šanci v NHL a bez skurpulí ji drapl za pačesy. Odehrál 63 zápasů, ve kterých se propracoval k 20 bodům (2+18).
Slavin je už několik let nejvytíženějším hráčem týmu. Na ledě tráví v průměru na utkání přes 23 minut a v tomto ohledu patří mezi nejlepší v NHL. Je to typ mobilního hokejisty a moderního beka, který si zodpovědně plní defenzivní úkoly, ale zároveň neopomene, jakmile to je možné, vyrazit s pukem dopředu a podpořit ofenzívu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 9 / 10
Connor Hellebuyck – USA (5. kolo, 130. v celkovém pořadí – Winnipeg Jets)
Američan Connor Hellebuyck je tím mužem, který připravil ve Winnipegu o práci Ondřeje Pavelce. V sezoně 2015/16 totiž tehdejší českou gólmanskou jedničku Jets zastupoval mezi tyčemi a vedl si náramně dobře. Po základní části soutěže měl na kontě 26 utkání, dvakrát ukončil zápas s čistým kontem a úspěšnost zásahů vytáhl na 91,8 %. Ve všech ohledech – i v průměrném počtu inkasovaných gólů na utkání (2,34) – byl lepší než Pavelec či Michael Hutchinson. Od následujícího ročníku už byl brankářskou jedničkou a tento post mu patří dodnes.
Hellebuyck se může pyšnit tím, že podává neuvěřitelně vyrovnané a kvalitní výkony. Je to typ moderního, vysokého brankáře, který pokryje mezi tyčemi hodně místa, přitom je však obratný a nechybí mu předvídavost.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 10 / 10
Connor Brown - Kanada (6. kolo, 156. v celkovém pořadí - Toronto Maple Leafs)
Kanadského útočníka Connora Browna si jistě pamatuje z loňského mistrovství světa, kde v deseti zápasech zaznamenal 16 bodů, stal se nejproduktivnějším hráčem turnaje, nejlepším nahrávačem (14 asistencí) a výrazně přispěl k zisku zlatých medailí. Je s podivem, že byl v roce 2012 draftován až v šestém kole jako 156. v celkovém pořadí, protože už v juniorských soutěžích ukazoval své mimořádní kvality.
Po Brownovi sáhlo Toronto, kde dostal první šancí v ročníku 2015/16. Dres Maple Leafs pak oblékal až do konce sezony 2018/19, po níž zamířil do Ottawy, kde strávil už tři roky a na další má se Senátory podepsanou stávající smlouvu. Ta mu zajišťuje průměrný roční příjem ve výši 3,6 milionu dolarů, za něž odvádí slušné výkony. V NHL dosud odehrál 444 utkání a do statistik posbíral 216 bodů (90+126).
Foto: Profimedia.cz