Známe to i z české kotliny. Řada talentovaných fotbalistů odchází už v dorosteneckém věku do zahraničí a v době, kdy by už mohli pravidelně nastupovat v nejvyšší tuzemské seniorské soutěži, nemají na kontě ani jeden start. Je to třeba případ příbramského odchovance Václava Černého, který byl hráčem Ajaxu Amsterdam a nyní obléká dres Utrechtu.
Takových borců, kteří nikdy nehráli elitní ligu ve své domovině, bychom našli po celé Evropě hodně. Z těch nejlepších by se dal poskládat parádní mančaft. Hrál by v rozestavení 4-4-2 a najdete ho post po postu rozpitvaný v následujících kapitolách a ve fotogalerii.
Brankář: Kasper Schmeichel (Dánsko) – Leicester City
Nosí slavné jméno, ale svou vlastní slávu si musel tvrdě vybojovat. Řeč je o brankáři Kasperovi Schmeichelovi. Jeho otec Peter je legendou dánského fotbalu a Manchesteru United, ve sbírce úspěchů má kromě titulu mistra Evropy z roku 1992 také pět vítězství v Premier League, výhru v Lize mistrů a nespočet individuálních ocenění. Jeho syn Kasper už má ale také na kontě velký úspěch – v sezoně 2015/16 výrazně pomohl Leicesteru k překvapivému titulu v anglické lize.
Stejný den i stejný věk. Kasper Schmeichel slavil titul přesně 23 let po otci
Schmeichel junior byl už od 16 let hráčem Manchesteru City, za první tým ale odchytal jen osm ligových zápasů, jinak až do roku 2009 putoval z hostování na hostování v nižších soutěžích. Jeho kvality možná úplně dobře neodhadli v Notts County a posléze ani v Leedsu United, odkud v roce 2011 zamířil do současného působiště. Ačkoli v dánské reprezentaci odchytal už 71 utkání, v tamní lize nemá zapsán jediný start.
Foto: Profimedia.cz
Pravý obránce: Jason Denayer (Belgie) – Olympique Lyon
I když je šestadvacetiletý belgický reprezentant Jason Denayer především stoperem nebo defenzivním záložníkem, díky své univerzálnosti může hrát bez větších problémů i na obou krajích defenzívy. Rodák z Bruselu prošel mládežnickými výběry své země a nyní má na kontě 26 startů v seniorském národním týmu.
Denayer byl už od 12 let členem fotbalové akademie Anderlechtu Brusel, v osmnácti podepsal první profesionální smlouvu s Manchesterem City. V dresu Citizens však neodehrál jediné utkání. Klub ho od roku 2014 posílal z jednoho hostování na druhé – zahrál si v Celtiku Glasgow, Galatasaray Istanbul a v Sunderlandu. V roce 2018 přestoupil za šest a půl milionu eur do francouzského Lyonu, kde podepsal čtyřletý kontrakt.
Foto: Profimedia.cz
Stoper: Pepe (Brazílie) – FC Porto
Teď jistě mnozí namítají, že řízný stoper Pepe reprezentuje Portugalsko, což je sice pravda, ale nic to nemění na faktu, že se narodil v Brazílii a ve své vlasti neodehrál jediný ligový zápas v profesionální soutěži. Už v 17 letech se vypravil přes Atlantik a tři roky strávil v portugalském Maritimu, odkud se pak přes Porto dostal do svého osudového působiště na Santiago Bernabeu v Madridu.
12 brazilských fotbalistů, kteří „zradili“ svou vlast a reprezentovali jiné země
Brzy po tomto přestupu získal portugalské občanství a od té doby odehrál už 119 reprezentačních zápasů, v nichž se sedmkrát zapsal mezi střelce. Daleko víc se ale vepsal do povědomí nepochopitelnými blikanci. Svoji psychickou labilitu předvedl například na mistrovství světa v Brazílii, kde se nechal hloupě vyloučit v utkání s Německem za ťuknutí hlavou do Thomase Müllera.
Foto: Profimedia.cz
Stoper: Lucas Hernández (Francie) - Bayern Mnichov
Stoper Lucas Hernández nejenže nikdy nehrál v Ligue 1, ale neodehrál ani minutu v žádné francouzské soutěži. Do velkého fotbalu vstoupil v sezoně 2014/15 ve španělském Atlétiku Madrid, kde strávil pět sezon, pak padl do oka manažerům Bayernu. V létě roku 2020 podepsal s mnichovským velkoklubem, kam zamířil za 80 milionů eur, pětiletou smlouvu.
Doma není nikdo prorokem. 6 současných francouzských reprezentantů, kteří nikdy nehráli v Ligue 1
Hernández prošel všemi francouzskými mládežnickými reprezentačními výběry od šestnáctky až po jednadvacítku. Nyní už je členem seniorského národního týmu a na kontě má 28 startů.
Foto: Profimedia.cz
Levý obránce: David Alaba (Rakousko) – Real Madrid
Rakouský reprezentant David Alaba je v devětadvaceti letech jednou z nejzářivějších hvězd světového fotbalu. Levý obránce, který může bez problémů hrát i ve středu obrany nebo jako záložník, patří k nejkreativnějším zadákům, kteří momentálně pobíhají po evropských trávnících.
Rodák z Vídně se učil hrát fotbal v místní Austrii, ale v šestnácti letech zamířil na západ a od té doby byl až do letošního léta v Bayernu. Od roku 2009 zvládl v barvách bavorského velkoklubu odehrát 431 utkání ve všech soutěžích a nastřílel v nich 33 branek. Nyní předvádí své umění v dresu Realu Madrid a na návrat do vlasti se zcela určitě ještě nechystá.
Foto: Profimedia.cz
Pravý záložník: Jonathan dos Santos (Mexiko) – Los Angeles Galaxy
Mexický reprezentant Jonathan dos Santos se už ve 12 letech začal fotbalové vzdělávat v akademii La Masia v Barceloně a od té doby byl katalánskému velkoklubu věrný až do roku 2014, kdy přestoupil do Villarrealu. Jednatřicetiletý záložník, který je synem bývalého brazilského reprezentanta Zizinha, nejčastěji operuje ve středu hřiště, ale je natolik univerzální, že může hrát i z pravé strany. Ve sbírce úspěchů má tři španělské tituly, jež získal v dresu Barcy.
Na mezinárodní scéně pomohl Mexiku v letech 2015 a 2019 k titulům na mistrovství Severní a Střední Ameriky. V roce 2017 se rozhodl dát Španělsku vale a zamířil blíže ke své domovině. Podepsal smlouvu v celku Los Angeles Galaxy a v MLS působí dosud. Už dvakrát byl zařazen do ideální jedenáctky sezony.
Foto: Profimedia.cz
Střední záložník: Ivan Rakitič (Chorvatsko) - FC Sevilla
Záložník Ivan Rakitič se sice narodil ve Švýcarsku a dokonce hrával v mládežnických reprezentačních výběrech této země, ale jeho skutečnou domovinou je - soudě počtu startů v seniorské reprezentaci - Chorvatsko. Za národní celek už odehrál přes sto utkání a nastřílel 15 branek.
Klubovou kariéru odstartoval v Basileji, odkud v roce 2007 zamířil do německého Schalke 04. Uprostřed sezony 2010/11 přestoupil do Sevilly, kde si udělal skvělé jméno ve španělské La Lize. Od roku 2014 pak byl neodmyslitelnou součástí Barcelony a na Camp Nou strávil šest povedených let, během nichž čtyřikrát vyhrál Primera Division i pohár pro vítěze Copa del Rey, a jednou se radoval z triumfu v Lize mistrů. Od ročníku 2020/21 opět válí v Seville a v chorvatské lize se jistě ještě nějaký čas neobjeví.
Foto: Profimedia.cz
Střední záložník: Paul Pogba (Francie) – Manchester United
V pouhých čtrnácti letech vyměnil záložník Paul Pogba francouzský klub Le Havre za Manchester United, kde měl vyrůst ve velkou hvězdu. V prvním týmu však odehrál jen tři ligové zápasy a větší šance se nedočkal. V létě roku 2012 proto zamířil do Juventusu Turín, kde se záhy jeho talent rozzářil naplno.
Kreativní elita. Tak vypadá tým z nejtvořivějších hráčů v Premier League
Pogba se Starou dámou vyhrál čtyřikrát italský titul a dvakrát domácí Pohár, mužstvo též přivedl do finále Ligy mistrů, kde podlehlo Barceloně. Ve fantastické formě se představil na mistrovství Evropy ve Francii, kde byl oporou domácí reprezentace, která došla až do finále. Po šampionátu přestoupil za tehdy rekordní částku 105 milionů eur do Manchesteru United, odkud pár let předtím odcházel jako nechtěný hráč. V dresu s galským kohoutem odehrál 84 zápasů a dal 11 branek. V roce 2018 se radoval z titulu mistra světa na šampionátu Rusku, ale v domácí Ligue 1 si ještě ani jednou nekopl.
Foto: Profimedia.cz
Levý záložník: Gareth Bale (Wales) – Real Madrid
Jistěže, Gareth Bale je hlavně útočníkem a převážně nastupuje na pravé straně hřiště, ale když je třeba, může klidně zaskočit na opačném konci hrací plochy. A nevede si na tomto postu vůbec špatně.
Toto je 55 nejdražších přestupů fotbalové historie. Než skončí léto, pořadí se opět změní
Když v roce 2013 přestupoval z Tottenhamu na Santiago Bernabeu, stal se nejdražším hráčem všech dob. To už měl za sebou angažmá v Southamptonu, kde se v tamní mládežnické akademii vyučil fotbalovému řemeslu, a pak šest let válel v dresu Spurs. Do velšské ligy se určitě ještě nechystá a bůhví, jestli si v ní vůbec někdy zahraje.
Foto: Profimedia.cz
Pravé křídlo: Lionel Messi (Argentina) – Paris Saint-Germain
Nikdo jiný nemůže v této sestavě borců, kteří si nikdy nezahráli v nejvyšší soutěži ve své domovině, figurovat na postu pravého křídla. Lionel Messi se dostal do fotbalové akademie La Masia v Barceloně když mu bylo 13 let. Od té doby byl až donedávna, než zamířil do Paris Saint-Germain, hráčem katalánského velkoklubu a stal jeho největší hvězdou v historii i živoucí legendou.
Nyní je mu 34 let a na klubové úrovni už vyhrál všechno, co vyhrát mohl - desetkrát se stal šampionem španělské La Ligy, sedmtkrát triumfoval v poháru Copa del Rey a čtyřikrát zvedl nad hlavu pohár pro vítěze Ligy mistrů. Třikrát se radoval z vítězství na mistrovství světa klubů.
Jedenáctka snů fotbalové historie podle čísel, jež nosili hráči na dresech
Výčet individuálních ocenění, které získal, nemá téměř konce, a za všechny stačí zmínit šest Zlatých míčů pro nejlepšího fotbalistu světa. Řadu rekordů, které ustanovil, už zřejmě nikdy nikdo nepřekoná. Jediný cenný úspěch, který mu ve sbírce chybí, je titul mistra světa. Podle většiny fotbalových expertů je Messi nejlepším fotbalistou, jaký kdy spatřil světlo světa.
Foto: Profimedia.cz
Levé křídlo: Antoine Griezmann (Francie) – Barcelona (momentálně na hostování v Atlétiku Madrid)
Útočník Antoine Griezmann už ve 14 letech opustil Francii a zamířil do španělského Realu Sociedad, kde vyrostl v jednoho z nejtalentovanějších hráčů současnosti. V devatenácti letech poprvé nakoukl do La Ligy a během čtyř sezon se vypracoval v žádané zboží na přestupním trhu.
ŽEBŘÍČEK: Odhadované tržní ceny 10 nejdražších fotbalistů současnosti
Poté, co v ročníku 2013/14 nastřílel v dresu Realu Sociedad ve 34 ligových zápasech 16 branek, přišla nabídka z Atlétika Madrid, kam v létě roku 2014 zamířil za 30 milionů eur. Ve francouzské reprezentaci dosud odehrál 95 utkání, ve kterých nastřílel 38 gólů. Na mistrovství Evropy ve Francii v roce 2016 byl jednou z největších hvězd a stejně tak zářil o dva roky později na světovém šampionátu v Rusku, kde se významně zasloužil o triumf reprezentace galského kohouta. V létě roku 2019 přestoupil za 120 milionů eur do Barcelony odkud se však nyní vrací opět do Atlétika jako hostující hráč.
Foto: Profimedia.cz