Všechno nejlepší, sluší se popřát dnešním oslavencům, kteří spatřili světlo světa 10. ledna. Ty nejlepší s tímto datem narození, kteří si zahráli v NHL, najdete v následujících kapitolách.
6. Henrik Tallinder (Švédsko) - 44 let
Zlatý medailista z mistrovství světa v roce 2013 a stříbrný z olympijských her v Soči - to je vizitka švédského zadáka Henrika Tallindera, který strávil v NHL 12 sezon, během nichž odehrál téměř sedm stovek zápasů v základní části soutěže a skoro čtyři desítky v play-off.
Do elitní zámořské ligy byl draftován Buffalem v roce 1997 a tam také působil až do roku 2010, kdy zamířil do New Jersey. V dresu Devils strávil tři sezony, načež se ještě na jeden ročník vrátil do Buffala a následně Ameriku opustil. Žádného úspěchu se v zámoří nedočkal, ale v sezoně 2005/06 byl nejlépe hodnoceným obráncem v +/- bodování ve vyřazovacích bojích. O Stanley Cup si zahrál čtyřikrát, nejdále došel s Buffalem v letech 2006 a 2007 - pokaždé skončil těsně před branami finále.
Foto: Profimedia.cz
5. Tom Gilbert (USA) – 40 let
Urostlý americký zadák Tom Gilbert prošel draftem v roce 2002 až ve čtvrtém kole, když po něm sáhlo Colorado, přesto se dokázal do nejprestižnější hokejové ligy světa prokousat. Debut si odbyl v sezoně 2006/07 v Edmontonu, kde strávil pět let. Ve svém nováčkovském ročníku byl dokonce vybrán do All-Rookie týmu ligových noviců.
Mobilní bek, který dokázal hrát nesmírně jednoduše a efektivně, se však s kanadským klubem ani jednou nepodíval do play-off. To se změnilo poté, co byl v roce 2012 vytrejdován do Minnesoty, a ve vyřazovacích bojích si zahrál také v dresu Montrealu. Žádného úspěchu se ale nedočkal. S NHL se rozloučil po sezoně 2016/17.
Foto: Profimedia.cz
4. Randy Manery (Kanada) – 74 let
Kanadský zadák Randy Manery se poprvé objevil v NHL v sezoně 1970/71 v dresu Detroitu, ale stálé místo v kádru Red Wings si vybojoval až od ročníku 1972/73, poté, co si ho v rozšiřovacím draftu vybral nový klub Atlanta Flames. Jeho barvy hájil pět, z jeho pohledu povedených, let, načež se přesunul do Los Angeles. S Kings strávil tři další sezony a v roce 1980 ukončil – v pouhých 31 letech – kariéru. Během ní zvládl v NHL odehrát 582 utkání a posbíral 256 bodů (50+206).
3. Martin Jones (Kanada) – 33 let
Kanadský brankář Martin Jones nikdy neprošel draftem, ale už několik let patří mezi uznávané gólmany v NHL. První příležitost v elitní lize dostal v sezoně 2013/14, kdy kryl záda Jonathanu Quickovi v Los Angeles a podílel se na zisku Stanley Cupu. Post jedničky si však vybojoval až v San Jose, kde působil od ročníku 2015/16 do konce sezony 202/21.
Nepostradatelné opory. 11 aktivních gólmanů, kteří vychytali přes 20 vítězství v bojích o Stanley Cup
V minulých letech patřil k nejlépe placeným gólmanům v NHL. Od loňského léta má podepsanou roční smlouvu v Seattlu. Své kvality předvedl také na mezinárodní scéně, když v roce 2015 pomohl reprezentaci javorového listu k zisku zlatých medailí na mistrovství světa.
Foto: Profimedia.cz
2. John Carlson (USA) – 33 let
V roce 2010 pomohl John Carlson celku Spojených států vyhrát zlaté medaile na juniorském mistrovství světa v Kanadě vítězným gólem ve finále proti domácímu výběru. Od té doby nosí přezdívku „Real American Hero“ – Opravdový americký hrdina. Carlson patří k nejtalentovanějším obráncům v NHL několika posledních desetiletí, což potvrzuje už několik sezon vrchovatou měrou.
Slušňáci a gentlemani. 10 obránců, kteří od sezony 2013/14 nasbírali v NHL nejméně trestných minut
Hráč, jehož si Washington vybral v roce 2008 hned v prvním kole draftu, už odehrál v NHL přes 900 zápasů a dlouhodobě patří mezi nadprůměrně produktivní beky. Dosud zaznamenal 614 bodů za 140 branek a 474 nahrávek a je vůbec nejproduktivnějším zadákem v dějinách Capitals.
Foto: Profimedia.cz
1. Frank Mahovlich (Kanada) – 85 let
Frank Mahovlich je jedním z nemnoha hokejistů, kteří si zahráli v obou nejpopulárnějších a nejslavnějších kanadských klubech – v Torontu a v Montrealu. Kariéru odstartoval v dresu Javorových listů, kde je dodnes uctíván jako jeden z největších hrdinů klubu.
Mahovlich, který dostal přezdívku „The Big M“, byl urostlý a silný hráč. Podle mnohých odborníků prakticky neměl slabinu. V knize „Maple Leaf Legend“ píše Mark Leonetti: „Mahovlich se na ledě pohyboval jako plnokrevník – měl impozantní postavu, byl silný a dynamický bruslař. Dokázal rozpoznat správný okamžik, když má zabrat a pak nebyl k zastavení. Uměl projít s pukem přes půl hřiště, pohrát si s obránci a dát gól.“
Mistři svého řemesla. 13 nejlepších levých křídel v historii světového hokeje
Byl typem útočníka, který se poctivě zapojoval do defenzivní činnosti a pomáhal obráncům. Paradoxně si tímto stylem proti sobě poštval fanoušky, kteří nedokázali pochopit, proč se skvělý útočník nehrne stále jen před branku. Navzdory příšernému vztahu s trenérem Imlachem, pomohl Torontu vyhrál čtyřikrát Stanley Cup, dvakrát si pak pocity vítěze zažil na začátku 70. let v Montrealu.
Definitivně se rozloučil s hokejem v roce 1979, o dva roky později byl uveden do Hokejové síně slávy a v roce 1990 do Kanadské sportovní síně slávy. V roce 1998 se stal senátorem.
Foto: Profimedia.cz