Londýnská Chelsea prožívá po (nuceném) odchodu Romana Abramoviče z role vlastníka klubu turbulentní časy, stále však patří nejlepší anglické týmy v tomto tisíciletí. Vždyť klub od roku 2005 vyhrál pětkrát anglický mistrovský titul a dvakrát Ligu mistrů. Historie oddílu je však mnohem delší.
V modrém dresu během 119 let existence Chelsea pobíhaly po ostrovních trávnících desítky fantastických hráčů, z nichž mnozí se nesmazatelně zapsali do historie (nejen anglického) fotbalu. Jak by asi vypadala nejlepší jedenáctka, kdybychom ji mohli poskládat napříč léty?
Není nic snadnějšího, než si takový výběr stvořit. Vlastně - popravdě řečeno - není to zase tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Přesto jsem se o to pokusil.
Tým snů Chelsea by hrál v rozestavení 4-3-3. A pěkně hráče po hráči ho najdete rozpitvaný v následujících kapitolách.
Pokračování 2 / 12
Brankář: Petr Čech
Český brankář Petr Čech toho s Chelsea vyhrál požehnaně. Takto si užíval poháru pro vítěze Evropské ligy. (Foto: Profimedia.cz)
Od svého příchodu na Stamford Bridge v roce 2004 se stal Petr Čech nepostradatelným členem týmu a vydobyl si renomé jednoho z nejlepších brankářů na světě. Během jedenácti sezon se podílel na zisku čtyř pohárů pro vítěze Premier League, čtyřikrát zvedl nad hlavu trofej v FA Cupu, dvakrát vyhrál Ligový pohár, má titul z Ligy mistrů i z Evropské ligy.
Drahomír Kvasnička, Petr Sobol
Navzdory těžkému zranění hlavy, které utrpěl v roce 2006 v utkání s Readingem, se vrátil do branky ve stejné formě, v jaké chytal před operací. Od té doby byl na hřišti nepřehlédnutelný – do zápasu nenastoupil bez ragbyové kukly. V sezoně 2014/15 přišel o místo brankářské jedničky, když ho z něj vytlačil mladý Belgičan Thibaut Courtois, a následně odešel do Arsenalu, přesto je ale nejlepším gólmanem v klubové historii.
Pokračování 3 / 12
Pravý obránce: Ron Harris
Ron Harris (vpravo) atakovaný Willie Morganem z Manchesteru United v utkání nejvyšší anglické soutěže v roce 1971. (Foto: Profimedia.cz)
Ron Harris je klubovou legendou. V Chelsea odehrál 19 sezon mezi léty 1961 až 1980 a nastoupil k téměř osmi stovkám zápasů. Byl to divoký a vášnivý hráč, nosil na ruce kapitánskou pásku a na hřišti byl opravdovým vůdcem.
Třikrát zažil sestup z nejvyšší soutěže, dvakrát se mu s týmem podařilo vybojovat postup zpátky mezi anglickou elitu. V roce 1971 vyhrál Pohár vítězů pohárů, o rok dříve se radoval ze zisku FA Cupu a v roce 1965 pomohl k vítězství v Ligovém poháru.
Pokračování 4 / 12
Stoper: Marcel Desailly
Francouzský mistr světa Marcel Desailly v utkání s Arsenalem na stadionu Highbury v lednu roku 1999. (Foto: Profimedia.cz)
Francouzský obránce s ghanskými kořeny nastupoval v modrém dresu Chelsea šest sezon. Na Stamford Bridge přišel v roce 1998 jako čerstvý mistr světa a rázem se stal miláčkem fanoušků pro svou bojovnost.
Největší den v modrém dresu prožil Marcel Desailly v roce 2000, kdy skvělým výkonem pomohl k zisku FA Cupu. A ještě něco – byl to právě on, vedle koho se „učil“ pozdější kapitán týmu John Terry.
Pokračování 5 / 12
Stoper: John Terry
John Terry byl kapitánem Chelsea od roku 2004 následujících 13 let. Bez něj by byl klub možná o pár trofejí chudší. (Foto: Profimedia.cz)
John Terry je pravděpodobně nejlepší fotbalista z mládežnické líhně Chelsea, který kdy běhal po trávníku na Stamford Bridge. A patrně byl i největším klubovým patriotem. Zdobily ho skvělé organizační schopnosti, dovedl vyburcovat tým a k tomu byl samozřejmě vynikajícím fotbalistou.
Je docela možné, že kdyby nebyl v týmu John Terry, fanoušci Chelsea by neslavili tolik trofejí. Od roku 2004 byl až do konce sezony 2016/17 kapitánem týmu a během té doby se podílel na zisku 16 cenných pohárů.
Pokračování 6 / 12
Levý obránce: Ashley Cole
Ashley Cole byl od svého příchodu do Chelsea v roce 2006 až do konce sezony 2013/14 nepostradatelnou součástí týmu. (Foto: Profimedia.cz)
Ashley Cole býval považován za jednoho z nejlepších levých beků světa. Velmi záhy se ukázalo, proč byli fanoušci Blues u vytržení, když v roce 2006 podepsal v klubu smlouvu. Přejít přes Colea byl totiž téměř nadlidský úkol. S Chelsea jedenkrát vybojoval titul mistra anglické ligy a Ligový pohár, čtyři poháry pro vítěze FA Cupu a vítězství v Lize mistrů i v Evropské lize.
Pokračování 7 / 12
Defenzivní záložník: Claude Makelele
Dva anglické tituly - to je bilance, se kterou se loučil po pěti sezonách v Chelsea Francouz Claude Makelele. (Foto: Profimedia.cz)
Bývalý francouzský reprezentant Claude Makelele byl jednou z prvních posil, která se objevila v klubu poté, co jej koupil Roman Abramovič. V roce 2003 přišel z Realu Madrid za necelých 17 milionů liber a během pěti let na Stamford Bridge se stal téměř nepostradatelným.
Jeho nejlepší sezonou byla ta druhá – první pod vedením kouče Josého Mourinha. Portugalský stratég udělal z Makeleleho defenzivní štít před stopery a francouzskému prckovi tato role náramně vyhovovala. V Chelsea odehrál přes dvě stovky zápasů, vyhrál dva anglické tituly i Ligové Poháry a jeden FA Cup.
Pokračování 8 / 12
Záložník: Frank Lampard
Frank Lampard právě vstřelil svůj 129. ligový gól. V dresu Chelsea jich nakonec nastřílel ve všech soutěžích 211 a je absolutně nejlepším střelcem v historii klubu. (Foto: Profimedia.cz)
Když se ještě poměrně nedávno mluvilo o záložníkovi, který umí zatraceně dobře střílet góly, většinou byla řeč o Franku Lampardovi. Nejlepší střelec v historii Chelsea nemůže v klubové jedenáctce všech dob chybět. V 648 zápasech nastřílel Lampard 211 branek, což je bilance, na kterou by byla pyšná i drtivá většina útočníků.
Na Stamford Bridge přišel v roce 2001 z West Hamu za 11 milionů liber a klubu tyto peníze svými výkony mnohokrát splatil. Lampard je patrně jedním z mála hráčů, který by mohl být úspěšný v jakékoli fotbalové éře. Nyní vede Chelsea jako hlavní kouč.
Pokračování 9 / 12
Záložník: Dennis Wise
Dennis Wise slaví branku do sítě Marseille v utkání Ligy mistrů na Stamford Bridge. Zápas se hrál 8. března 2000 a skončil výhrou domácích 1:0. (Foto: Profimedia.cz)
Stejně jako John Terry a Ron Harris nosil i Dennis Wise v Chelsea kapitánskou pásku. Subtilní záložník byl proslulý svou nezměrnou touhou a vůlí po vítězství, která dokázala strhnout celý tým. Pro fanoušky klubu byl hrdinou.
Jeho gól, který vstřelil na San Siru AC Milán ve skupinové fázi Ligy mistrů v sezoně 1999/2000, je jedním z nejpamátnějších v klubové historii. Příznivci Blues na něj vzpomínají dodnes a dokonce o něm v ochozech Stamford Bridge zpívají chorály.
Pokračování 10 / 12
Útočník: Bobby Tambling
Druhý nejlepší střelec v historii Chelsea Bobby Tambling v utkání proti Liverpoolu v sezoně 1968/69. (Foto: Profimedia.cz)
Dlouhá léta byl Bobby Tambling s 202 brankami nejlepším střelcem v historii klubu, ale jeho vousatý rekord pokořil Frank Lampard. Do tohoto výběru však rozhodně patří, protože i on se stal legendou Blues.
Tambling byl typem útočníka, který byl vždycky ve správný čas na správném místě. Na Stamford Bridge strávil jedenáct roků a stal je jednou z ikon klubu.
Pokračování 11 / 12
Útočník: Didier Drogba
Takhle znal útočníka z Pobřeží slonoviny Didiera Drogbu celý svět. Góly slavil v Chelsea často a rád. (Foto: Profimedia.cz)
Nezařadit to téhle historicky nejlepší jedenáctky Chelsea Didiera Drogbu? To by byl téměř zločin. Forvard z Pobřeží slonoviny strávil v londýnském velkoklubu mezi lety 2004 a 2012 osm sezon a nesmazatelně se zapsal do jeho historie. Devátou sezonu si připsal do statistik poté, co se na Stamford Bridge vrátil po anabázi v Číně a dvou letech Turecku.
Drogba nastřílel od roku 2004 v modrém dresu 164 branek a výrazně se podílel na největších úspěších Chlesea v dějinách klubu. Čtyřikrát slavil anglický titul, čtyřikrát vyhrál FA Cup, třikrát Ligový pohár a stále v paměti je jeho příspěvek k zisku nejcennější trofeje v Lize mistrů v roce 2012.
Pokračování 12 / 12
Útočník: Gianfranco Zola
Ital Gianfranco Zola byl v dobách, kdy působil na Stamford Bridge, zbožňovaným hráčem. Ani dnes na něho fanoušci Chelsea nezapomínají. (Foto: Profimedia.cz)
Pro fanoušky Chelsea je dodnes drobný italský forvard Gianfranco Zola jedním z největších hráčů klubové historie. Na Stamford Bridge přišel v roce 1996 z Parmy a v Londýně strávil sedm sezon.
Pokaždé, když měl míč u nohy, okouzloval tribuny úžasnými fotbalovými kousky. Jak velkou úctu má Gianfranco Zola v klubu, kde zanechal výraznou stopu, dokazuje i fakt, že od roku 2003, kdy se vrátil z ostrovů zpátky do Itálie, nikdo neoblékl dvacet let dres s jeho číslem 25.