Španěl Pep Guardiola se stal před lety naprostou výjimkou. Byl to jeden z nemnoha koučů, který na nabídku z Premier League řekl jasné „ne.“ Poté, co skončil v roce 2012 v Barceloně a rozhodl se nějaký čas odpočívat, odmítl lukrativní nabídky z Anglie a dal přednost angažmá v německém Bayernu Mnichov. Ani on však nakonec neodolal a v létě roku 2016 přijal funkci manažera v Manchesteru City, kde působí dodnes.
Premier League nepatří Angličanům
Jen namátkou - José Mourinho, Roberto Mancini, Manuel Pellegrini, Arsene Wenger, Carlo Ancelotti, Rafael Benitez, André Villas-Boas, Ronald Koeman, Louis van Gaal, Jürgen Klopp, Antonio Conte, Thomas Tuchel, Mikel Arteta, Erik ten Hag. Ani Alex Ferguson či Brendan Rodgers nepatřili mezi rodilé Angličany. První je Skot, druhý pochází ze Severního Irska. A to je jen pár jmen z nedávné minulosti.
Situace je v posledních letech setrvalá. Ve dvaceti týmech v nejvyšší soutěži působí momentálně jen šest hlavních trenérů, kteří se narodili v Anglii. Byly však sezony, kdy bychom tam našli pouze čtyři.
Je to smutný fakt, ale anglická liga „nepatří Angličanům.“ Snad proto čeká ostrovní reprezentace od roku 1966, kdy vyhrála na domácím šampionátu jediný titul mistrů světa, na další velký úspěch. Už více než půlstoletí…
Bývalý kouč anglického národního týmu Steve McLaren to před lety shrnul stručně a jasně. „Angličtí trenéři nevítězí,“ řekl, když dostal v roce 2013 vyhazov z holandského klubu Twente. „Pracoval jsem v Německu a v Nizozemí a vím, že angličtí kouči nemají v zahraničí respekt.“
Sázka na vzdělávání
Že něco není úplně v pořádku, si uvědomili i bossové fotbalové asociace. Angličané mohou jen tiše závidět trenérské úspěchy svým severním sousedům ze Skotska. Jména jako Alex Ferguson, Bill Shankly, Matt Busby či Kenny Dalglish mluví za vše.
Šéfové anglického fotbalu proto před lety otevřeli v St. George´s Parku akademii, kde se vzdělávají talentovaní domácí trenéři, kteří by jednou měli obnovit respekt k anglickým koučům. I přesto zůstávají k budoucnosti manažerů z kolébky fotbalu mnozí experti skeptičtí.
Růžově to například nevidí anglický trenér David Webb. Pracoval v Tottenhamu, Crystal Palace, Millwallu či Southamptonu. Zkušenosti sbíral také v německé Bundeslize, konkrétně v Bayeru Leverkusen.
„V Německu jsou před námi o míle vepředu. Klíč ke kvalitě leží ve vzdělávání. Mají tam speciální programy a věnují se dětem už od útlého věku. Angličtí trenéři pracují dobře s mládeží, ale jakmile se jejich svěřenci dostanou do věku mezi šestnácti a osmnácti lety, jejich rozvoj se zabrzdí,“ zhodnotil situaci Webb.
Skoro zapomenuté zlaté časy
Našlo by se ale pár anglických koučů, kteří byli úspěšní. Například Bobby Robson. Trenér, který zemřel v roce 2009, vyhrál dvakrát holandskou ligu s PSV Eindhovenem a národní tým Anglie dovedl do semifinále mistrovství světa v roce 1990. Ještě jako kouč Ipswiche vyhrál Pohár UEFA a později se stal s Portem dvojnásobným vítězem portugalské ligy. Jako trenér Barcelony přivedl katalánský velkoklub v roce 1997 k zisku španělského poháru.
Podle odborníků byl Robson úspěšný proto, že jako jeden z mála anglických koučů dokázal skloubit prvky ostrovního fotbalu s kontinentálním stylem. Paradoxem je, že zatímco v Evropě byl Robson úspěšný, nikdy se mu nepodařilo vyhrát anglický titul. Posledním anglickým manažerem, jenž dovedl tým k vítězství v Premier League zůstává Howard Wilkinson, který vyhrál ligový titul v roce 1992 s Leedsem.
Podobně tristní je bilance v anglickém FA Cupu. Od roku 1991 ho vyhráli pouze tři domácí trenéři. Naposled se to povedlo před šestnácti lety Harrymu Redknappovi, když vybojoval pohár s Portsmouthem.
Pověst anglických manažerů začala upadat od poloviny osmdesátých let minulého století. Ještě v dobách liverpoolského kouče Boba Paisleyho, který dovedl Reds ke třem výhrám v evropských pohárech, byli ostrovní manažeři mimořádně respektováni. Stačí vzpomenout na Briana Clougha a jeho úspěchy s Nottinghamem Forest.
Naposled se anglický trenér radoval z vítězství v evropském poháru v roce 1984. Joe Fagan tehdy přivedl Liverpool k vítězství v Poháru mistrů evropských zemí, když jeho tým ve finále porazil italský AS Řím. Od té doby už Anglie kouče, který by uspěl v pohárové Evropě, marně vyhlíží. A vypadá to, že 40 let dlouhé čekání se ještě pořádně protáhne.
Bludný kruh
V aktuální sezoně zachraňuje čest Angličanů v Premier League šest koučů: Roy Hodgson v Crystal Palace, Sean Dyche v Evertonu, Eddie Howe v Newcastlu, Gary O'Neil ve Wolverhamptonu, Rob Edwards v Lutonu a Chris Wilder v Sheffieldu United. Čtyři z nich figurují ve spodní části tabulky a dva celky jsou na sestupových příčkách. Nejlépe je na tom Howe, jehož Newcastle je devátý.
Sam Allardyce, který dříve vedl Newcastle, Blackburn West ham United, Sunderland, Crystal palace či Everton, jednou trefně poznamenal, že by nikdy nemohl koučovat žádný ze čtveřice největších anglických klubů. „Víte proč? Protože se nejmenuji Allardici, ale pouze Allardyce,“ vysvětlil novinářům.
O práci přišel v roce 2013 například i Nigel Adkins. Anglický manažer, který během dvou sezon přivedl Southampton ze třetí nejvyšší soutěže do Premier League, byl nahrazen argentinským koučem Mauriciem Pochettinem. Ten pak vedl Tottenham Hotspur a jeho místo u Svatých zaujal v roce 2014 Holanďan Ronald Koeman, jehož před sezonou 2016/17 nahradil Francouz Claude Puel, toho následně vystřídal Argentinec Mauricio Pellegrino...
Podle McLarena stojí za potlačováním anglických koučů v domácí lize noví vlastníci klubů. „Multimilionářští majitelé si myslí, že musí mít to nejlepší, co je k mání. Proto hledají v zahraničí mezi trenéry, kteří získali nějaké cenné trofeje. Chtějí takové, kteří vyhráli kvalitní evropskou soutěž. Bohužel, angličtí kouči do této kategorie nepatří,“ mínil McLaren.
Jaká je tedy cesta z bludného kruhu? McLaren má jasno. „Nejlepší, co mohou angličtí hráči a trenéři udělat, je odejít do Evropy. Z osobní zkušenosti mohu potvrdit, že na kontinentě se toho mohou hodně naučit,“ uzavřel pro portál CNN McLaren.
Foto: Profimedia.cz