Čtvrtfinále Ligy mistrů se letos obejde bez anglických klubů. Vezmeme-li v potaz všeobecně rozšířený názor, že Premier League je nejlepší fotbalovou soutěží na světě, něco tady nehraje.
Čtvrtfinále Ligy mistrů bylo naposled bez anglických týmů před sedmnácti lety. Trenér Arsenalu Arsene Wenger tuto skutečnost okomentoval lakonicky: „Znamená to, že nás zbytek Evropy dohnal. Měli bychom se zamyslet nad budoucností Premier League.“
Francouzský kouč možná trochu přeháněl. Počet celků v závěrečných kolech Ligy mistrů totiž není měřítkem kvality národních soutěží. A pokud bychom trvali na tom, že měřítkem je, museli bychom hned dodat, že pouze relativním.
Výsledek může zkreslit mnoho faktorů - špatný výkon rozhodčího, zranění několika opor mužstva nebo prostě jen špatný den týmu. A ten může mít kterýkoli klub. Ale hra s čísly je přesto zajímavá.
Sestupný trend
Během čtyř sezon v letech 2006 až 2009 bylo ze 24 klubů, které postoupily do čtvrtfinále Ligy mistrů, 11 anglických. Semifinálová bilance je ještě lepší, skoro by se dalo říct nadpřirozená. Ze dvanácti semifinalistů bylo devět z Premier League!
V následujících třech letech (2010 – 2012) už měla Anglie jen šest čtvrtfinalistů a pouze dva zástupce v semifinále. A jak už bylo zmíněno výše, letos vyšel Albion úplně naprázdno. Sestupný trend je tedy zřejmý.
O kvalitě anglické ligy to ale nic zásadního nevypovídá. Návštěvnost na stadionech zůstává stále mimořádně vysoká. Po německé Bundeslize je Premier League v tomto ohledu druhou nejlepší soutěží na kontinentě. Jedenáct ze třiceti fotbalových klubů s nejvyššími příjmy je právě z Anglie. Mezi prvními sedmi jsou hned čtyři. A co víc – Premier League má podepsanou nejlukrativnější smlouvu za vysílací práva, díky níž vyinkasuje v příští sezoně o sedmdesát procent vyšší částku než letos.
Evropa víc utrácí
Jak tedy vysvětlit klesající výkony nejlepších ostrovních klubů v Lize mistrů? Dohnala kontinentální Evropa Anglii, jak tvrdí Wenger?
Není to tak horké. Podívejme se na zbylé účastníky čtvrtfinále Ligy mistrů.
Bayern vede Bundesligu s neuvěřitelným dvacetibodovým náskokem, Juventus je v Serii A devět bodů před druhou Neapolí a o dlouhodobé nadvládě Realu Madrid a Barcelony nad španělskou La Ligou netřeba psát. Co zmíněné kluby ještě spojuje? V posledních sezonách masivně utrácely za posily.
To je také případ dalších čtvrtfinalistů – Paris Saint-Germain a Galatasaraye Istanbul. Francouzský klub utratil během dvou let za nové tváře asi půl miliardy dolarů, turecký oddíl sice rozhazoval méně, přesto našel dost peněz na drahé posily Sneijdera a Drogbu.
Zbylé dva oddíly ve čtvrtfinále se trochu vymykají výše řečenému. Borussia Dortmund se může spoléhat na vypiplanou líheň vlastních talentů, zatímco španělská Malaga bojuje s ekonomickými problémy, kvůli nimž si určitě nezahraje v příštím ročníku evropských pohárů. Ještě letos však klub těží z mohutných nákupů v minulých letech, jimiž se finančně naprosto vyčerpal.
Každý musí svou vlastní cestou
Takže Wenger má částečně pravdu – Evropa dohnala Anglii v množství peněz, které nejlepší kontinentální kluby platí za špičkové fotbalisty. A ještě je tu jedna věc - na ostrovech mají v posledních letech víc problémů než v minulých sezonách.
Manchester United se po loňské sezoně zmátořil po nákupu kanonýra Robina van Persieho, ale městský rival Manchester City po zisku titulu tápe. Vítězem posledního ročníku Ligy mistrů - londýnskou Chelsea – zmítají problémy s trenéry, které nejspíš neskončí ani po odchodu Rafaela Beniteze.
Arsen Wenger, který vede Arsenal už sedmnáctou sezonu, čeká od roku 2005 na nějakou trofej a čelí stále drtivější kritice. Liverpool zcela vyklidil pozice. Od roku 2009 nebyl v tabulce Premier League lepší než šestý a ani letos to nevypadá na příznivější výsledek. Trenér Brendan Rodgers tvrdí, že před klubem je ještě dlouhá cesta k návratu mezi ostrovní a kontinentální klubovou elitu.
Ale ani to ještě nemusí nic vypovídat o krizi anglické soutěže. Prostě jen různé kluby s různými manažery v různém čase čelí různým výzvám a problémům. A protože netrpí stejnou nemocí, neexistuje na jejich neduhy žádný univerzální lék.
Každý klub musí nají řešení z krize sám. V Manchesteru a v Londýně by na tom měli zapracovat co nejdříve. Jinak se totiž může stát, že příští ročník Ligy mistrů bude ve čtvrtfinále znovu bez anglických klubů…