Jakub Voráček je čtvrtým nejlepším českým hokejistou, který v základní části NHL nastřádal nejvíc gólových asistencí. Je jisté, že na nejlepšího krajana – Jaromíra Jágra – se nikdy nedotáhne, ale řadu bývalých hvězd a osobností elitní zámořské ligy by brzy mohl v tomto ohledu nechat za sebou.
Nemuselo by to trvat moc dlouho a Jakub Voráček by mohl poskočit na třetí místo v počtu asistencí v NHL mezi českými hráči a nechat za sebou Václava Prospala. Momentálně má na kontě 488 nahrávek a cestou k metě 500 asistencí může pokořit v historické tabulce NHL nejednu bývalou hvězdu. Borce, jež zřejmě brzy nechá za svými zády, najdete ve fotogalerii a v následujících kapitolách.
Pokračování 2 / 9
Ray Ferraro (490 asistencí)
Kanadský centr Ray Ferraro odehrál v NHL 1258 utkání, ve kterých vedle 490 nahrávek zaznamenal 408 branek. Od poloviny 80. let minulého století až do přelomu tisíciletí patřil k velkým osobnostem elitní zámořské ligy. Naneštěstí pro něj nikdy nehrál v týmu, který by měl šanci vyhrát Stanley Cup.
Skauti ho zřejmě dost podcenili, protože v roce 1982 šel na řadu až v pátém kole draftu, kdy po něm sáhl Hartford. O dva roky později si odbyl premiéru v NHL a v dresu Whalers působil až do sezony 1990/91, kdy byl vytrejdován do New Yorku Islanders. V barvách Ostrovanů byl nejblíže ke Stanley Cupu. V roce 1993 se podílel na spanilé jízdě vyřazovacími boji 20 body (13+7) v 18 zápasech, ale stopku vystavil jeho celku ve finále Východní konference Montreal.
Ve svém nejproduktivnějším ročníku (1991/92) posbíral 80 bodů za 40 branek a stejný počet nahrávek. Kariéru ukončil po sezoně 2001/02, kdy hrál v Atlantě a St. Louis. V letech 1989 a 1996 pomohl kanadskému výběru na světových šampionátech ke stříbrným medailím.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 9
James Patrick (490 asistencí)
Bývalý kanadský obránce James Patrick je momentálně koučem Winnipegu Jets, tedy v týmu, v němž si nikdy během hráčské kariéry nezahrál. Nejlepší léta strávil v Calgary a New Yorku Rangers, který ho draftoval v roce 1981 jako devátého v celkovém pořadí. Z Patricka se velmi záhy stala jedna z defenzivních hvězd ligy. Vysoce produktivní zadák si dlouho držel průměr téměř jednoho bodu na utkání. Uměl sice střílet branky, ale jeho doménou byla chytrá a přesná přihrávka.
Nejproduktivnější byl v sezoně 1987/88, kdy posbíral 62 bodů (17+45) v 70 zápasech. Na Stanley Cup si nikdy nesáhl. Nejblíže mu byl v sezoně 1985/86, kdy s Rangers došel do finále Východní konference, kde ztroskotali na Montrealu, a pak v roce 1999, kdy s Buffalem prohrál finálovou sérii s Dallasem 2:4. Má však zlato z Kanadského poháru a mistrovství světa juniorů, a stříbro ze světového šampionátu seniorů.
Pokračování 4 / 9
Trevor Linden (492 asistencí)
Kanaďan Trevor Linden je klubovou legendou Vancouveru Canucks, kde strávil 15 z 19 sezon, jež odehrál v NHL. Urostlý centr se stal v roce 1988 dvojkou draftu a okamžitě se etabloval v nejprestižnější hokejové soutěži světa. V premiérové sezoně odehrál 80 utkání a zaznamenal 59 bodů (30+29). Kariérní maximum si stanovil v ročníku 1995/96, kdy posbíral 80 bodů za 33 branek a 47 asistencí.
Linden vyčníval nad jiné svými vůdčími schopnostmi a pevným charakterem. Od roku 1998 do léta 2006 stál v čele hráčské asociace NHLPA jako respektovaná osobnost mezi hráči i funkcionáři. V roce 1998 založil nadaci Trevor Linden Foundation pro podporu mládežnického hokeje.
V NHL odehrál 1372 utkání a do statistik si připsal 867 bodů (375+492). Dalších 124 utkání zvládl v play-off, ze Stanley Cupu se však nikdy nenapil. Blizoučko mu byl v roce 1994, Canucks však tehdy v nervydrásající sérii padli 3:4 na zápasy s New Yorkem Rangers. Linden tehdy nasbíral ve 24 zápasech 25 bodů (12+13).
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 5 / 9
Eric Lindros (493 asistencí)
Velký chlap s rychlýma nohama a šikovnýma rukama. Tak by se dal stručně charakterizovat kanadský útočník Eric Lindros. Už jako mladíka ho „překřtili“ na „Next One“ – příští jedničku. Měl jít ve stopách Wayna Gretzkyho a Maria Lemieuxe a nejspíš by v nich i šel, kdyby nebylo několika těžkých otřesů mozku, které zásadně poznamenaly a nakonec také předčasně ukončily jeho kariéru.
Lindrose si v roce 1991 vybral jako prvního v pořadí draftu Quebec, ale v tomto klubu neodehrál jediný zápas. Hráč i jeho rodina dali už před draftem jasně najevo, že v kanadském klubu hrát nechce, přesto si ho Nordiques pojistili a následně se pustili do handlování s ostatními kluby. Původně to vypadalo, že s nejlepší nabídkou přijdou newyorští Rangers, ale nakonec v roce 1992 naskočil Lindros do NHL v dresu Philadelphie, v němž působil osm sezon a strávil v něm nejlepší léta profesionální kariéry.
Kombinace síly, rychlosti, obratnosti a hokejové inteligence z něho udělaly noční můru pro všechny obránce v soutěži. Hned v první sezoně mezi elitou nastřílel 41 branek, v další přidal ještě o tři víc. A to v žádném z těchto ročníků neodehrál ani 70 utkání.
Útočné formaci ve složení John LeClair, Eric Lindros, Mikael Renberg se začalo přezdívat „Legie zkázy.“ Řada byla vytvořena v sezoně 1994/95, kterou zkrátila výluka NHL, a kdy Flyers získali z Montrealu Johna LeClaira. Když k němu kouč Terry Murray postavil talentovaného Lindrose s Renbergem, sám netušil, jak fantasticky si budou rozumět. Během 37 zápasů, které spolu odehráli, Philadelphia ztratila jen tři zápasy. Legie zkázy vyprodukovala 80 gólů a 96 asistencí, Lindros vyhrál Hart a Pearson Trophy.
V další sezoně byla Legie opět nezastavitelná – nastřílela 121 gólů a přidala 134 asistencí. V roce 1997 dotáhla Philadelphii do finále Stanley Cupu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 6 / 9
Murray Craven (493 asistencí)
Kanadský útočník Murray Craven je možná jedním z nejvíce nedoceněných hráčů v NHL za posledních 30 let. O tom, že šlo o velký hokejové talent, svědčí fakt, že po něm sáhl Detroit v roce 1982 už v prvním kole draftu a velmi rychle dostal příležitost v elitní lize. V dresu Red Wings se ale výrazněji neprosadil. To nejlepší ze sebe vydal po odchodu do Philadelphie v roce 1984. V barvách Flyers pak válel osm sezon a v ročníku 1987/88 si vytvořil kariérní maximum ziskem 76 bodů (30+46) v 72 zápasech.
Je zvláštní, že během 18 let strávených v NHL se nedočkal žádného týmového ani individuálního úspěchu. Dvakrát si zahrál ve finále Stanley Cupu, ale pokaždé byl na straně poraženého celku. V roce 1985, když Philadelphia podlehla Edmontonu, a pak o devět let později v barvách Vancouveru, který ztroskotal na New Yorku Rangers. Jeho jedinou „cenností“ z hokejového života je stříbro z mistrovství světa v roce 1991. V NHL odehrál 1071 utkání s bilancí 266 branek a 493 nahrávek. Dalších 70 bodů (27+43) ve 118 zápasech si připsal v pla-off.
Pokračování 7 / 9
Vjačeslav Kozlov (497 asistencí)
Dvakrát vyhrál Stanley Cup a na přelomu tisíciletí patřil k největším hvězdám v NHL. Ruský forvard Vjačeslav Kozlov je osmým nejlepším ruským střelcem v historii zámořské ligy a mezi nahrávači je jen o příčku níž. Do prestižní soutěže zamířil krátce po pádu východního bloku a v sezoně 1991/92 debutoval v Detroitu, kde pak hrál až do roku 2001, kdy byl vytrejdován za Dominika Haška do Buffala. Tam však pobyl jen krátce a už od dalšího ročníku až do odchodu do vlasti v roce 2010 hájil barvy Atlanty.
Když se Kozlov s NHL loučil, měl na kontě 1182 utkání a 853 bodů (356+497). Ve 118 zápasech v play-off posbíral 79 bodů (42+37). V Detroitu i v Atlantě je pokládán za klubovou legendu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 8 / 9
Marc Savard (499 asistencí)
Útočník Marc Savard zanechal nejvýraznější stopu v Atlantě a v Bostonu, s nímž v roce 2011 vybojoval svůj jediný Stanley Cup. Kariéru v NHL odstartoval v sezoně 1997/98 v dresu New Yorku Rangers, který ho dva roky předtím draftoval ve čtvrtém kole. Velmi rychle ukázal, že má výrazný talent, který pak rozvíjel v Calgary, odkud se přesunul k Trashers a následně k Medvědům.
Bodově nejpovedenější ročník (2005/06) zaznamenal v Atlantě, když posbíral v 82 zápasech 97 bodů (28+69). Dvakrát si zahrál v All-Star Game. Jeho kariéru významně poznamenal těžký otřes mozku po faulu Matta Cooka, po němž pak vedení NHL výrazně přitvrdilo vůči zákrokům do oblasti hlavy a krku. Poslední utkání odehrál ve 33 letech. Loučil se s bilancí 706 bodů (207+499) v 807 zápasech v základní části a 22 bodů (8+14) v 25 utkáních play-off.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 9 / 9
Randy Carlyle (499 asistencí)
Kanaďan Randy Carlyle zažil v dresu Pittsburghu fantastickou sezonu 1980/81. V základní části soutěže posbíral 83 bodů za 16 branek a 67 asistencí a získal Norris Trophy pro nejlepšího obránce v NHL. V následujícím ročníku se stal nástupcem Oresta Kindrachuka ve funkci kapitána týmu a byl prvním bekem v klubu, jemuž se dostalo této pocty. Tým vedl až do roku 1984, kdy byl vyměněn do Winnipegu, kde strávil dalších deset let své kariéry.
Jako hráč se stal dvakrát nejlépe nahrávajícím obráncem sezony a jednou nejproduktivnějším. Stanley Cup však nezískal. Vynahradil si to až jako kouč v sezoně 2006/07, kdy k nejcennějšímu poháru přivedl Anaheim. V NHL odsloužil 17 sezon a jeho bilance čítá 1055 zápasů a 647 bodů (148+499). Dalších 69 utkání a 33 (9+24) bodů zaznamenal v play-off.