Radek Bejbl (EURO 96, EURO 2000)  Defenzivní univerzál Radek Bejbl mohl nastoupit na různých postech, jedním z nich byl i štít. Debutoval ještě pod hlavičkou federálního týmu (hrál i v kvalifikaci na šampionát v USA) a derniéru si připsal v úspěšném kvalifikačním utkání na MS 2002 proti Severnímu Irsku (červen 2001, 3:1). Jeho zřejmě nejslavnějším momentem byl gól po Kukově přihrávce do sítě Italů na EURU 1996. Tato branka pomohla k výhře 2:1 a položila základ k senzačnímu postupu ze skupiny – a k cestě do finále. Bejbl si zahrál i na dalším evropském šampionátu. V úvodním utkání s Nizozemskem střídal Látala, v dalších duelech nastoupil od začátku. Povedlo se mu vystřelit jediným gólem výhru na Maltě (tři body z neoblíbené destinace ale stejně k postupu na mistrovství světa do Francie nepomohly). Profimedia.cz
 Jiří Němec (EURO 1996, EURO 2000)  Další ze stálic, která se fanouškovi vybaví zejména ve spojení s „uhrinovskou“ érou. Hrát začal už za federální tým a nastoupil dokonce v přípravě před italským šampionátem. Na velkou akci si ale musel Jiří Němec počkat do roku 1996 – stejně jako Bejbl byl i on členem stříbrného týmu. Nechyběl ani v jediném utkání, pouze s Francií střídal. Většinu duelů odehrál v symbióze právě s Bejblem a tato spolupráce fungovala. Na dalším evropském mistrovství Němec opět odehrál všechny zápasy, byť tentokrát pozici „štítu“ přepustil Bejblovi a více se vysouval směrem dopředu. V kvalifikaci zasáhl do všech deseti bitev a připsal si takřka kompletní porci minut, jen v Litvě střídal dvacet minut před koncem. Zasáhl ještě do následné kvalifikace, odehrál například remízový zápas s Dánskem, ale to byla zároveň jeho rozlučka s národním dresem. Profimedia.cz
 Tomáš Galásek (EURO 2004, MS 2006, EURO 2008)  Možná právě Tomáš Galásek trochu nevděčnou pozici „štítu“ proslavil nejvíc, alespoň v našich luzích a hájích. Hrál zde totiž během slavného EURA 2004 a stal se nedílnou částí elitního Brücknerova týmu. Zkušený kouč se o něm nejednou vyjadřoval velice lichotivě. Bohužel Galásek se do národního týmu dostal až v relativně vysokém věku - poprvé sice hrál ještě pod Uhrinem v roce 1995, ale trvalejší šanci mu začal dávat až Chovanec (a ani tak to nebylo moc často). Až na cestě k šampionátu v Portugalsku se Galásek stal jedním z mozků záložní řady.  Profimedia.cz
 Tomáš Hübschman (EURO 2004, EURO 2012)  Jedním z Galáskových nástupců měl být Tomáš Hübschman, a dá se nakonec říci, že se jím i stal – pokud byl zdravý a v pohodě, většinou na tomto postu nastupoval a býval až na výjimky spolehlivý. V národním mužstvu debutoval ne zrovna šťastně – kdyby si mohl vybrat, asi by zvolil jiný moment než barážový dvojzápas s Belgií na podzim 2001. Nezatrpkl ale, naopak – patřil ke světlejším překvapením. Sporadicky si zahrál i pod koučem Brücknerem a jel dokonce na EURO do Portugalska, kde odehrál poločas proti Německu (2:1). Výraznější roli ale stále čekal a na nějakou dobu dokonce z reprezentace vypadl, přišel tak o světový i evropský šampionát a na EURU si zahrál zase až v roce 2012. Proti Rusům šel na hřiště jako střídající hráč, pak už nastupoval v základu. Profimedia.cz
5
Fotogalerie

Solidní kvalita. 4 nejlepší defenzivní záložníci v historii české reprezentace

Nevyhřívají se často v záři reflektorů, jen sporadicky se s nimi počítá na čelních místech anket. Přesto jsou potřební. Řeč je o pozici štítu, defenzivního záložníka. Česká fotbalová reprezentace se v minulosti mohla pochlubit na tomto postu solidní kvalitou.

slide-defenzivní štíty.jpg

Klasický „čistič“ už je dnes přežitkem, moderní tým potřebuje i na tento post hráče se schopností rozehrát či vypálit. A právě to často muži na černou práci v českém dresu splňovali. V následujících kapitolách najdete kvarteto nejlepších defenzivních záložníků v historii národního týmu.

Pokračování 2 / 5

Radek Bejbl (Euro 96, Euro 2000)

Bejbl.jpg

Defenzivní univerzál Radek Bejbl mohl nastoupit na různých postech, jedním z nich byl i štít. Debutoval ještě pod hlavičkou federálního týmu (hrál i v kvalifikaci na šampionát v USA) a derniéru si připsal v úspěšném kvalifikačním utkání na MS 2002 proti Severnímu Irsku (červen 2001, 3:1).

Jeho zřejmě nejslavnějším momentem byl gól po Kukově přihrávce do sítě Italů na EURU 1996. Tato branka pomohla k výhře 2:1 a položila základ k senzačnímu postupu ze skupiny – a k cestě do finále. Na celém turnaji chyběl jen v semifinálové bitvě s Francií, pykal za žluté karty a jeho místo zaujal Němeček. Přitom před turnajem byl favoritem na základní sestavu právě zkušenější Němeček.

Bejbl si zahrál i na dalším evropském šampionátu. V úvodním utkání s Nizozemskem střídal Látala, v dalších duelech nastoupil od začátku. Povedlo se mu vystřelit jediným gólem výhru na Maltě (tři body z neoblíbené destinace ale stejně k postupu na mistrovství světa do Francie nepomohly).

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 3 / 5

Jiří Němec (Euro 1996, Euro 2000)

Jiří Němec.jpg

Další ze stálic, která se fanouškovi vybaví zejména ve spojení s „uhrinovskou“ érou. Hrát začal už za federální tým a nastoupil dokonce v přípravě před italským šampionátem. Na velkou akci si ale musel Jiří Němec počkat do roku 1996 – stejně jako Bejbl byl i on členem stříbrného týmu. Nechyběl ani v jediném utkání, pouze s Francií střídal. Většinu duelů odehrál v symbióze právě s Bejblem a tato spolupráce fungovala.

Na dalším evropském mistrovství Němec opět odehrál všechny zápasy, byť tentokrát pozici „štítu“ přepustil Bejblovi a více se vysouval směrem dopředu. V kvalifikaci zasáhl do všech deseti bitev a připsal si takřka kompletní porci minut, jen v Litvě střídal dvacet minut před koncem. Zasáhl ještě do následné kvalifikace, odehrál například remízový zápas s Dánskem, ale to byla zároveň jeho rozlučka s národním dresem.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 4 / 5

Tomáš Galásek (Euro 2004, MS 2006, Euro 2008)

Galásek.jpg

Možná právě Tomáš Galásek trochu nevděčnou pozici „štítu“ proslavil nejvíc, alespoň v našich luzích a hájích. Hrál zde totiž během slavného EURA 2004 a stal se nedílnou částí elitního Brücknerova týmu. Zkušený kouč se o něm nejednou vyjadřoval velice lichotivě.

Bohužel Galásek se do národního týmu dostal až v relativně vysokém věku - poprvé sice hrál ještě pod Uhrinem v roce 1995, ale trvalejší šanci mu začal dávat až Chovanec (a ani tak to nebylo moc často). Až na cestě k šampionátu v Portugalsku se Galásek stal jedním z mozků záložní řady. Chyběl pouze v Bělorusku, kde měl tým se zaceleném mezery problémy (na Galáskově postu Týce neuspěl).

Galásek se dostal i na světový šampionát, tam se ale s formou nepotkal a v polovině duelu s Ghanou byl střídán. Jeho post zaujal Polák, který ale s Itálií taktéž neuspěl a byl navíc vyloučen. Symbolicky tento problém s pozicí defenzivního záložníka znamenal i problém celého mužstva – byť rozhodně ne jediný.

Tomáš se ale nevzdal a za českou reprezentaci bojoval dál, až do hořkého konce – tím pro něj (stejně jako pro trenéra Brücknera) byl smolný duel s Tureckem (2:3). Oba si asi zasloužili hezčí konec, nicméně fotbal bývá někdy krutý…

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 5 / 5

Tomáš Hübschman (Euro 2004, Euro 2012)

Hübschman.jpg

Jedním z Galáskových nástupců měl být Tomáš Hübschman, a dá se nakonec říci, že se jím i stal – pokud byl zdravý a v pohodě, většinou na tomto postu nastupoval a býval až na výjimky spolehlivý. V národním mužstvu debutoval ne zrovna šťastně – kdyby si mohl vybrat, asi by zvolil jiný moment než barážový dvojzápas s Belgií na podzim 2001.

Nezatrpkl ale, naopak – patřil ke světlejším překvapením. Sporadicky si zahrál i pod koučem Brücknerem a jel dokonce na EURO do Portugalska, kde odehrál poločas proti Německu (2:1). Výraznější roli ale stále čekal a na nějakou dobu dokonce z reprezentace vypadl, přišel tak o světový i evropský šampionát a na EURU si zahrál zase až v roce 2012. Proti Rusům šel na hřiště jako střídající hráč, pak už nastupoval v základu.

Foto: Profimedia.cz

Doporučujeme

Články odjinud