V posledních letech podepisují hokejové kluby z NHL dlouhodobé smlouvy, nezřídka na deset i více let. Na jednu stranu si tak sice pojistí své největší hvězdy, na druhou stranu dost riskují.
Nebýt platových stropů, mohli by manažeři v NHL rozhazovat peníze, jak se jim zlíbí. Tento finanční nástroj je však nutí přemýšlet, aby vynaložili prostředky co nejúčelněji.
K čemu by byly v týmu dvě superhvězdy, které by si rozdělily více než polovinu všech peněz určených na mzdy celého mančaftu? Z tohoto pohledu je uzavírání dlouhodobých kontraktů na obrovské částky určitým rizikem. Navíc hráče s těmito kontrakty není v případě jejich výkonnostního propadu lehké vytrejdovat jinam. Pak jen blokují peníze, které by se daly využít lépe. V následujících kapitolách najdete celou jednu elitní pětku i s brankářem, poskládanou ze špičkových borců napříč NHL, z jejichž kontraktů může být brzy některým klubům pěkně horko.