Pád letadla s hokejisty Jaroslavle patří k největším sportovním tragédiím v dějinách. Nebylo to však první neštěstí spojené s létáním.
Lokomotiv se na jednu sezonu ztratil z Kontinentální hokejové ligy, některé z podobně postižených oddílů se však v minulosti rozhodly pokračovat ve sportovním zápolení s juniorskými celky, jiným dokonce solidárně zapůjčily své hráče konkurenční kluby. V následujících kapitolách najdete tucet dalších nejhorších katastrof, které se řadí po bok té, která zasáhla sportovní svět před dvanácti lety.
Pokračování 2 / 13
1949 – fotbalový tým AC Turín
Ve středu 4. května 1949 narazilo letadlo, ve kterém se nacházel téměř kompletní tým fotbalistů AC Turín, nazývaný Il Grande Torino, do kopce Superga poblíž Turína. Všech 31 pasažérů, včetně 18 hráčů klubu, novinářů a posádky zemřelo v troskách.
Italský stroj Fiat G212CP vletěl do bouře, v níž byla nulová viditelnost. Piloti museli sestoupit pod mraky, ale při tomto manévru letadlo havarovalo, když narazilo do stěny baziliky na vrcholu kopce. Podle italských vyšetřovatelů způsobilo nehodu několik faktorů – nízká oblačnost, porouchané palubní rádio a chyby v navigaci.
Fotbalové fanoušky tragédie hluboce zasáhla. Mužstvo, které vyhrálo Serii A v letech 1944 a 1946 až 1949, sestávalo z tehdejších největších hvězd a nemělo konkurenci. V týmu bylo deset italských reprezentantů.
Na další titul klub dosáhl až v roce 1976. Z celého mančaftu přežil jediný hráč – Sauro Toma – který kvůli zranění k utkání do Portugalska necestoval. Klub po katastrofě dohrával soutěž s juniorským týmem. Na znamení úcty nastupovali jeho soupeři také s jedenáctkami složenými z mladých hráčů.
Pokračování 3 / 13
1958 – fotbalový tým Manchesteru United
6. únor 1958 se stal černým dnem pro anglický klub Manchester United. Let 609 British European Airways při třetím pokusu o vzlet z rozbředlého sněhu na dráze mnichovského letiště havaroval a ve svých troskách pohřbil jeden z nejnadějnějších týmů své doby.
Třiadvacet ze 44 lidí na palubě při nehodě zemřelo. Busby Babes, jak se týmu říkalo, se vraceli ze čtvrtfinálového utkání Poháru mistrů evropských zemí v Bělehradu, kde hráli s Crvenou Zvezdou.
Cestou se stroj zastavil dotankovat palivo v Německu. Poté se piloti pokusili dvakrát vzlétnout, ale kvůli problémům s levým motorem se jim to nepodařilo. Kapitán odmítl nocovat v Mnichově, a tak se pokusil o třetí start, který se stal pasažérům osudným.
Při posledním pokusu kvůli rozbředlému sněhu na konci ranveje nedokázalo letadlo nabrat dostatečnou rychlost, projelo plotem, narazilo do domů, ve kterých byly sudy s palivem a začalo okamžitě hořet. Jedním z těch, kdo katastrofu přežili, byl brankář Harry Gregg, který pomáhal vytahovat spoluhráče z trosek. Západoněmecké vyšetřovací orgány obvinily z havárie kapitána letadla.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 4 / 13
1960 – americký fotbalový tým Cal Poly
29. října 1960 došlo krátce po startu z letiště Toledo Express v Toledu k letecké havárii dvoumotorového stroje C-46, na jehož palubě byl fotbalový tým Polytechnické státní univerzity v Kalifornii Cal Poly. Letadlo z druhé světové války se zlomilo na dvě části a začalo hořet. Dvaadvacet z osmačtyřiceti lidí na palubě zahynulo, včetně šestnácti hráčů týmu.
Následné šetření příčin neštěstí odhalilo, že letadlo bylo přetížené a navíc správně nefungoval levý motor. Před vzletem se také prudce zhoršilo počasí a v době nehody byla téměř nulová viditelnost.
Po této nehodě letecký úřad zakázal starty komerčním letům v případě, že byla viditelnost menší než čtvrt míle nebo dráhová dohlednost kratší než dva tisíce stop. Univerzita zrušila poslední tři zápasy sezony a v důsledku havárie neodehrála až do roku 1969 žádné utkání mimo Kalifornii.
Pokračování 5 / 13
1961 – krasobruslařský tým Spojených států
15. února 1961 havaroval při pokusu o přistání v Bruselu Boening 707. Všech 72 cestujících letu 548 z New Yorku zemřelo ve vraku letadla, jednoho člověka zabil stroj na zemi. Mezi mrtvými byl kompletní krasobruslařský tým Spojených států, který byl na cestě do Prahy, kde se tehdy mělo konat mistrovství světa.
Vyšetřování nezjistilo žádné problémy na palubě letadla. Před přistáním měl pilot kroužit nad letištěm a čekat, až menší letoun uvolní přistávací dráhu. Podle očitých svědků začal stroj najednou padat k zemi a dopadl u samoty Berg mezi poli. Vrak okamžitě vzplál. Jednoho farmáře zabil hliníkový úlomek z letadla, dalšímu střepina amputovala nohu.
Přesná příčina havárie nebyla nikdy odhalena. Jedna z hypotéz tvrdí, že stroj mohl mít problémy s mechanismem stabilizátoru.
Při neštěstí zahynulo všech 18 sportovců, 16 členů jejich rodin, ale i trenéři a funkcionáři americké krasobruslařské federace. Tragédie měla pro tento sport tak závratný rozměr, že byl šampionát v Praze zrušen.
Nehoda šokovala i tehdejšího amerického prezidenta Johna F. Kennedyho. Jeden z jeho blízkých přátel, krasobruslař Dudley Richards, byl na palubě letadla. Katastrofa měla zničující následky pro americké krasobruslení, které na několik let ztratilo dominantní postavení ve světě.
Pokračování 6 / 13
1970 – fotbalový tým státní univerzity Wichita
V pátek 2. října byl na palubě letadla Martin 4-0-4 celý tým univerzity Wichita, když stroj narazil do jedné z hor asi osm mil západně od Silver Plume v Coloradu. V letadle bylo 36 cestujících a čtyři členové posádky. Devětadvacet lidí zemřelo v troskách, dva později podlehli v nemocnici vážným zraněním.
Bylo to jedno ze dvou letadel, které mělo dopravit mužstvo k zápasu do Utahu proti týmu místní státní univerzity. Stroje měly označení Gold a Black podle klubových barev. Gold měl na palubě hráče a trenéra, zatímco Black odlétal s náhradníky a technickou podporou. Pilot Goldu se odchýlil od běžné letové trasy a hodlal přeletět Skalisté hory zkratkou. Posádka letadla Black se držela původního plánu a letěla severnější cestou směrem k Wyomingu. Na této trase měl stroj víc času nabrat potřebnou výšku.
K smůle všech lidí na palubě Goldu bylo letadlo navíc ještě přetížené, v pohoří zachytilo o stromy a narazilo do hory Trelease asi 1 600 stop pod jejím vrcholem. Vyšetřovací zpráva uvádí, že mnozí cestující pád letounu přežili. Jen někteří však stačili uprchnout z trupu letadla ještě předtím, než začal hořet. Podle vyšetřovatelů stála za havárií svévolná změna letové trasy.
Místo plánovaného zápasu se mužstvo Utahu zúčastnilo bohoslužby na stadionu a položili věnec na čáru označující 50 yardů. Zbytek týmu, který letěl druhým letadlem, dokončil sezonu. Univerzita nechala postavit na památku všech mrtvých takzvaný Památník ´70, kam se každý rok 2. října v 9 hodin dopoledne umisťují věnce.
Pokračování 7 / 13
1970 – fotbalový tým Marshallovy univerzity
Rok 1970 byl černým rokem pro mladé hráče amerického fotbalu. 14. listopadu 1970 narazil proudový letoun s mužstvem Marshallovy univerzity do kopce jen kousek od letiště. Na palubě zemřelo všech 75 pasažérů, včetně 37 hráčů, trenérů a personálu klubu.
Tým cestoval výjimečně letadlem. Původně plánoval zrušení letu, ale nakonec si na cestu z Kinstonu v Severní Karolíně do Cereda v Západní Virginii objednal stroj DC-9. Před cílovým letištěm dostali piloti informaci o špatném počasí, přesto měli povolení k přistání. Západně od přistávací dráhy však stroj narazil ve výšce 1 690 metrů do svahu kopce a vzňal se. Jak se hořící vrak sunul po svahu dolů, vytvořil pás spálené země široký 29 a dlouhý 85 metrů.
Podle oficiální zprávy mohlo dojít k poruše výškoměru, nebo posádka špatně zvládla přistávací manévr. Na palubě bylo mnoho prominentních osobností univerzity. Havárie téměř zapříčinila přerušení tamního fotbalového programu, ale skupina fanoušků přesvědčila vedení univerzity a škola se rozhodla americký fotbal nadále podporovat.
Nový tým vytvořili z mladých hráčů, ale i ze studentů, kteří americký fotbal do té doby nikdy nehráli. 12. listopadu byla u vchodu do areálu školy odhalena kašna, která je zároveň památníkem obětem nehody. Každý rok se v ní v přesný čas výročí havárie zastaví proud vody a znovu začne téct až příští rok zjara.
Pokračování 8 / 13
1972 – uruguayský ragbyový tým Old Christians
Zázrak v Andách. Tak se mluví o leteckém neštěstí, při kterém ztroskotal tým uruguayských ragbistů vysoko v jihoamerických velehorách. Let 571 měl na palubě 45 osob. Kromě ragbyového celku také jejich přátele, rodiny a spolupracovníky. Turbovrtulový Fairchild FH-227D měl přenést 13. října 1972 své pasažéry přes Andy z Montevidea do chilského Santiaga.
Protože bylo špatné počasí, nechtěl pilot letět běžnou trasou přes hory, ale místo toho hodlal využít cesty jedním z průchodů v sedle mezi štíty. Podcenil však situaci, urazil obě křídla, ztratil ocas a trup klouzal po svahu do údolí.
Z 45 lidí jich dvanáct zemřelo při nehodě nebo nedlouho poté, dalších pět nepřežilo do rána a jeden pasažér podlehl zraněním osmý den po havárii. Zbývajících 27 lidí čelilo v nedostatečném oblečení a s nuznými zásobami jídla mrazu ve výšce 3 600 metrů nad mořem. Když po několika dnech slyšeli v rádiu, že pátrání po vraku bylo ukončeno, měli pramalou naději na záchranu.
Trosečníci nakonec přežili neuvěřitelných 72 dní. O jejich spásu se postarali Nando Parrado a Roberto Canossa, kteří po dvanáctidenním putování ve velehorách narazili na chilského pastevce, který jim dal najíst a upozornil úřady na další přeživší. 23. prosince 1972 je našli záchranáři. Celkem přežilo 16 osob, a to především díky tomu, že se živili masem z mrtvých těl svých kamarádů a blízkých.
Pokračování 9 / 13
1977 – americký univerzitní basketbalový tým Evansville
13. prosince 1977 skončilo v troskách letounu DC-3 v poli u malého letiště Evansville celé družstvo místních vysokoškolských basketbalistů i s trenérem. Nehodu nikdo nepřežil. Jediný hráč týmu v letadle ze zdravotních nebyl, ale osudu svých spoluhráčů neunikl. Nedlouho nato zahynul při autonehodě.
Celek byl na cestě do Nashvillu v Tennesee, kde měl sehrát zápas proti místnímu univerzitnímu týmu. Stroj se zřítil v dešti a mlze asi devadesát vteřin po startu. Na palubě bylo 29 pasažérů, včetně čtrnácti basketbalistů a jejich kouče. Havárii přežili tři cestující, kteří však nedlouho poté svým zraněním podlehli. Příčinou neštěstí bylo selhání posádky.
Pokračování 10 / 13
1980 – amatérský tým boxerů Spojených států
14. března 1980 havaroval u Varšavy let polských aerolinií. V troskách zahynulo 87 lidí. Na palubě bylo tehdy mnoho členů amerického amatérského boxerského týmu, kteří se probojovali na olympiádu do Moskvy, kterou však nakonec Spojené státy bojkotovaly. Tým se měl utkat s nejlepšími ruskými a polskými boxery.
Let s bondovským číslem 007 startoval z New Yorku ve 21:18. Po devíti hodinách ve vzduchu měl přistát na varšavském letišti v 11:13 středoevropského času. Asi minutu před přistáním posádka zjistila, že má problémy z podvozkem a informovala o tom řídící věž. Devět sekund po posledním hlášení začalo letadlo prudce padat k zemi. Pilot se ještě stačil díky manévrování vyhnout zásahu do budovy nápravného zařízení pro mládež a stroj spadl do zamrzlého vodního příkopu vojenské pevnosti z 19. století.
Po nárazu se letoun rozpadl a velká část trupu zůstala ponořená pod vodou. Příkop musel být vypuštěn, aby se záchranáři mohli dostat k mrtvým tělům. Pilota objevili asi šedesát metrů od místa dopadu. Vyšetřování polského vládního úřadu pro letecká neštěstí ukázalo, že pád způsobily vady materiálu na některých částech proudového motoru a nedostatky v konstrukci turbíny.
Pokračování 11 / 13
1987 – peruánský fotbalový tým Alianza Lima
8. prosince 1987 se letoun peruánského námořnictva Fokker F27-400M, který si pronajal fotbalový klub Alianza Lima, zřítil do vod Tichého oceánu. Na palubě bylo 44 hráčů, trenéři, kustodi, maséři a posádka. Nehodu přežil pouze pilot letadla.
Tým se vracel z odehraného zápasu peruánské ligy. Před přistáním si pilot všiml kontrolky, která signalizovala, že nemá vysunutý podvozek, proto proletěl kolem řídící věže a požádal o vizuální potvrzení. Letečtí dispečeři oznámili posádce, že podvozek je v pořádku a letadlo může jít na přistání, ale při pokusu o něj spadl stroj do vln Pacifiku.
Po nehodě zabránilo peruánské námořnictvo zveřejnění jakýchkoli informací a znemožnilo nezávislé vyšetřování příčin neštěstí. Až o mnoho let později byly odtajněny výsledky šetření. Pád letadla nejspíš způsobil jeho špatný technický stav a malá zkušenost pilota s létáním v noci.
Klub odehrál posledních několik zápasů s vysloužilými hráči, juniory z mládežnických týmů a „zapůjčenými“ fotbalisty ze sousedního Chile. Pro Alianzu šlo o katastrofální ztrátu. Na palubě totiž zahynul jeden z nejperspektivnějších týmů v historii klubu.
Pokračování 12 / 13
1993 – fotbalová reprezentace Zambie
27. dubna 1993 byl zambijský národní fotbalový tým na cestě do Senegalu. Vojenské letadlo, jímž cestoval ke kvalifikačnímu utkání na mistrovství světa, však do cíle cesty nedoletělo. Všech třicet cestujících a posádka, včetně osmnácti hráčů, trenérů a podpůrného personálu, zemřelo v troskách stroje.
Let ze Zambie do Senegalu vyžadoval tři zastávky pro tankování. Na první v Kongu bylo vše v pořádku, ale po druhém vzletu z Libreville v Gabonu začal hořet jeden motor. Pilot zareagoval špatně a vypnul přívod paliva, čímž letoun ztratil během stoupání vztlak a spadl do moře asi půl kilometru od pobřeží. V zemi byl vyhlášen na sedm dní státní smutek, pohřbu fotbalistů se zúčastnily desetitisíce fanoušků.
V Zambii však rychle postavili novou reprezentaci, která fascinovala svět postupem na Africký pohár, kde prošla až do finále, v němž podlehla Nigérii. Fotbalisté se vrátili domů jako národní hrdinové.
Oficiální zpráva z vyšetřování hovoří o tom, že příčinou neštěstí byla mechanická porucha levého motoru a chybné odpojení přívodu paliva do pravého motoru. Na vině byla chybná signalizace jediné palubní žárovky.
Pokračování 13 / 13
2016 - brazilský fotbalový tým Chapecoense
Vypadalo to na pohádkový fotbalový příběh. Provinční brazilský tým Chapecoense se v roce 2016 probil až do finále Jihoamerického poháru a v prvním utkání měl nastoupit na hřišti kolumbijského celku Atlético Nacional. Brazilské mužstvo však k zápasu nedoletělo. 28. listopadu 2016 let LaMia Airlines 2933 skončil třicet kilometrů od Medelínu. Na palubě bylo 77 pasažérů včetně palubního personálu a žurnalistů. Při nehodě zemřelo 71 lidí z toho 21 novinářů a téměř celý fotbalový tým a zaměstnanci klubu.
Tragickou havárii přežilo šest cestujících, mezi nimiž byl obránce Alan Ruschel, náhradní brankář Follmann, kterému v důsledku zranění amputovali jednu nohu, a stoper Neto. Brankář Danilo havárii přežil, ale později zemřel v nemocnici. Devět fotbalistů klubu letadlem necestovalo.
Atlético po tragédii navrhlo jihoamerické fotbalové konfederaci jako gesto fair play titul přenechat Chapecoense, což se také stalo. Z výsledků vyšetřování, které bylo uzavřeno neobvykle rychle (za tři týdny) vyplynulo, že za nehodu byl zodpovědný pilot, který nechal natankovat nedostatečné množství paliva.
Foto: Profimedia.cz