Wilma Rudolphová – od dětské obrny ke třem sprinterským triumfům
Dětství a mládí Američanky Wilmy Rudolphové poznamenalo hned několik vážných nemocí. Měla spálu, černý kašel, plané neštovice, spalničky a také dětskou obrnu, kvůli níž musela řadu let nosit speciální výztuhy, které jí vyrovnávaly zkroucenou levou nohu. Ve věku 12 let zdravotní handicap překonala a začala se věnovat basketbalu, po čase ji objevil atletický trenér a Rudolphová začala běhat. Šlo jí to tak dobře, že v šestnácti letech byla nominována do amerického atletického týmu pro olympiádu v Melbourne, kde pomohla sprinterské štafetě k bronzovým medailím. Vrcholem její kariéry se však staly až další hry v roce 1960 v Římě, kde vyhrála na obou sprinterských distancích a navíc pomohla ke zlatu štafetě na čtyřikrát sto metrů.
Dětství a mládí Američanky Wilmy Rudolphové poznamenalo hned několik vážných nemocí. Měla spálu, černý kašel, plané neštovice, spalničky a také dětskou obrnu, kvůli níž musela řadu let nosit speciální výztuhy, které jí vyrovnávaly zkroucenou levou nohu. Ve věku 12 let zdravotní handicap překonala a začala se věnovat basketbalu, po čase ji objevil atletický trenér a Rudolphová začala běhat. Šlo jí to tak dobře, že v šestnácti letech byla nominována do amerického atletického týmu pro olympiádu v Melbourne, kde pomohla sprinterské štafetě k bronzovým medailím. Vrcholem její kariéry se však staly až další hry v roce 1960 v Římě, kde vyhrála na obou sprinterských distancích a navíc pomohla ke zlatu štafetě na čtyřikrát sto metrů.