13. Jan Hejda – Česká republika (4. kolo, 106. v pořadí – Buffalo Sabres)  Odchovanec pražské Slavie Jan Hejda byl draftován ve čtvrtém kole jako 106. v pořadí, ale prvního startu v NHL se dočkal až o tři roky později. A nebylo to v dresu Buffala, které si ho vybralo, ale v Edmontonu, kam ho Sabres vyměnili. Skauty v zámoří přesvědčil o svých kvalitách výkony v reprezentačním dresu a v ruských týmech CSKA Moskva a Chemik Mytišči. Jakmile však Jan Hejda nakoukl do NHL, devět sezon ji neopustil a odehrál v zámořské soutěži 627 zápasů v základní části, v nichž nasbíral 135 bodů za 25 gólů a 110 asistencí. V posledních letech hájil barvy Colorada Avalanche, kde patřil ke klíčovým hráčům obranných řad. Po sezoně 2014/15 však už nové angažmá nesehnal. Profimedia.cz
 12. John Mitchell – Kanada (5. kolo, 158. v pořadí – Toronto Maple Leafs)  V draftu juniorské soutěže OHL v roce 2001 se Kanaďan John Mitchell dočkal výběru už v prvním kole, ale o dva roky později si musel v draftu NHL hodně dlouho počkat. Po talentovaném útočníkovi sáhlo Toronto až v pátém kole jako po 158. hráči v pořadí. Na první utkání v NHL čekal Mitchell celých pět roků. Šanci dostal až v sezoně 2008/09, v níž byl ale okamžitě platným členem týmu. Po třech letech následovala výměna do New Yorku Rangers a dalších pět sezon strávil v Coloradu. Před ročníkem 2017/18 už ale nezískal nový kontrakt a tak se vypravil do Evropy, kde a hájil barvy Norimberku v německé lize. V roce 2019 ve 34 letech ohlásil konec kariéry. Nenápadný centr má na kontě 548 zápasů v NHL, ve kterých nasbíral 177 bodů za 70 branek a 107 asistencí. Profimedia.cz
 11. Kyle Quincey - Kanada (4. kolo, 132. v pořadí - Detroit Red Wings)  Nenápadný a spolehlivý. Tak vypadala charakteristika kanadského obránce Kyla Quinceyho, kterého draftoval Detroit v roce 2003 jako 132. hráče v celkovém pořadí. Dres Rudých křídel oblékal do konce sezony 2007/08, posléze hrál v Los Angeles a v Coloradu, načež se v průběhu ročníku 2011/12 vrátil do města automobilů. Naposled byl v NHL v sezoně 2017/18 hráčem Minnesoty. Po ní zamířil do finské Liigy, kde působil v dresu IFK Helsinki. V NHL nastřádal v základní části 586 startů a nasbíral 158 bodů (36+122), šestapadesátkrát nastoupil k zápasům v play-off. Profimedia.cz
 10. David Jones – Kanada (9. kolo, 288. v pořadí – Colorado Avalanche)  Zbýt v draftu NHL až do devátého kola, to nevěstí pro kariéru v této soutěži nic dobrého. Ale najdou se i výjimky, jež škarohlídy přesvědčí o tom, že zařazení na chvost výběru bylo chybou. Takovým případem je kanadský útočník David Jones, kterého si v roce 2003 stáhlo až jako 288. v pořadí Colorado Avalanche. Jones se následující čtyři sezony snažil v nižší soutěži přesvědčit skauty a trenéry, že na NHL má dostatek hokejových kvalit a v roce 2007 dostal první šanci. Chytil ji za pačesy a v dalších ročnících už hrál soutěž pravidelně. Před sezonou 2013/14 se dočkal prvního trejdu a zamířil do Calgary, odkud byl loni na jaře vyměněn do Minnesoty. Po sezoně pak v 32 letech ukončil kariéru. Celkem má v základní části NHL na kontě 462 utkání a 191 kanadských bodů (104+87). Profimedia.cz
14
Fotogalerie

DRAFT NHL 2003: 13 podceněných hokejistů, kteří předčili očekávání

Jestliže bychom hledali draft NHL, ve kterém se objevilo výjimečně mnoho kvalitních hokejistů, z nichž se později staly hvězdy, byl by to výběr z roku 2003. Kluby si v něm zajistily takové persony jako například Getzlafa, Staala, Webera, Vanka, Browna, Perryho či Pariseho.

slide-draft 2003.jpg

Je vzrušující vracet se proti proudu času. V roce 2003 se stal jedničkou draftu NHL kanadský brankář Marc-Andre Fleury, který léta zářil v Pittsburghu a posléze byl oporou Las Vegas. Během slavnostního výběru talentovaných hráčů v Nashvillu si vytáhly celky z NHL také osmnáct českých mladíků. Nejvýše z nich byl útočník Milan Michálek, po němž sáhlo San Jose Sharks jako po šestém v pořadí.

Ale zatímco z Fleuryho či Michálka se později stala respektovaná jména, o některých hráčích, kteří se dočkali výběru v prvním či druhém kole, už dnes ví jen málokdo. Naopak řada borců, po nichž sáhly kluby až v pozdějších kolech, se stala ne-li hvězdami, pak zcela jistě mimořádně platnými hokejisty.

V následujících kapitolách najdete 13 hráčů, z nichž ani jeden se neobjevil v prvních třech kolech draftu roku 2003, ale přesto se vypracovali v uznávané persony zámořské soutěže. Je mezi nimi i jeden Čech a Slovák.

Pokračování 2 / 14

13. Jan Hejda – Česká republika (4. kolo, 106. v pořadí – Buffalo Sabres)

Jan Hejda (Colorado Avalanche).jpg

Odchovanec pražské Slavie Jan Hejda byl draftován ve čtvrtém kole jako 106. v pořadí, ale prvního startu v NHL se dočkal až o tři roky později. A nebylo to v dresu Buffala, které si ho vybralo, ale v Edmontonu, kam ho Sabres vyměnili. Skauty v zámoří přesvědčil o svých kvalitách výkony v reprezentačním dresu a v ruských týmech CSKA Moskva a Chemik Mytišči.

Jakmile však Jan Hejda nakoukl do NHL, devět sezon ji neopustil a odehrál v zámořské soutěži 627 zápasů v základní části, v nichž nasbíral 135 bodů za 25 gólů a 110 asistencí. V posledních letech hájil barvy Colorada Avalanche, kde patřil ke klíčovým hráčům obranných řad. Po sezoně 2014/15 však už nové angažmá nesehnal.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 3 / 14

12. John Mitchell – Kanada (5. kolo, 158. v pořadí – Toronto Maple Leafs)

John Mitchell.jpg

V draftu juniorské soutěže OHL v roce 2001 se Kanaďan John Mitchell dočkal výběru už v prvním kole, ale o dva roky později si musel v draftu NHL hodně dlouho počkat. Po talentovaném útočníkovi sáhlo Toronto až v pátém kole jako po 158. hráči v pořadí.

Na první utkání v NHL čekal Mitchell celých pět roků. Šanci dostal až v sezoně 2008/09, v níž byl ale okamžitě platným členem týmu. Po třech letech následovala výměna do New Yorku Rangers a dalších pět sezon strávil v Coloradu. Před ročníkem 2017/18 už ale nezískal nový kontrakt a tak se vypravil do Evropy, kde a hájil barvy Norimberku v německé lize. V roce 2019 ve 34 letech ohlásil konec kariéry. Nenápadný centr má na kontě 548 zápasů v NHL, ve kterých nasbíral 177 bodů za 70 branek a 107 asistencí.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 4 / 14

11. Kyle Quincey - Kanada (4. kolo, 132. v pořadí - Detroit Red Wings)

Kyle Quincey.jpg

Nenápadný a spolehlivý. Tak vypadala charakteristika kanadského obránce Kyla Quinceyho, kterého draftoval Detroit v roce 2003 jako 132. hráče v celkovém pořadí. Dres Rudých křídel oblékal do konce sezony 2007/08, posléze hrál v Los Angeles a v Coloradu, načež se v průběhu ročníku 2011/12 vrátil do města automobilů.

Naposled byl v NHL v sezoně 2017/18 hráčem Minnesoty. Po ní zamířil do finské Liigy, kde působil v dresu IFK Helsinki. V NHL nastřádal v základní části 586 startů a nasbíral 158 bodů (36+122), šestapadesátkrát nastoupil k zápasům v play-off.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 5 / 14

10. David Jones – Kanada (9. kolo, 288. v pořadí – Colorado Avalanche)

David Jones.jpg

Zbýt v draftu NHL až do devátého kola, to nevěstí pro kariéru v této soutěži nic dobrého. Ale najdou se i výjimky, jež škarohlídy přesvědčí o tom, že zařazení na chvost výběru bylo chybou. Takovým případem je kanadský útočník David Jones, kterého si v roce 2003 stáhlo až jako 288. v pořadí Colorado Avalanche.

Jones se následující čtyři sezony snažil v nižší soutěži přesvědčit skauty a trenéry, že na NHL má dostatek hokejových kvalit a v roce 2007 dostal první šanci. Chytil ji za pačesy a v dalších ročnících už hrál soutěž pravidelně. Před sezonou 2013/14 se dočkal prvního trejdu a zamířil do Calgary, odkud byl loni na jaře vyměněn do Minnesoty. Po sezoně pak v 32 letech ukončil kariéru. Celkem má v základní části NHL na kontě 462 utkání a 191 kanadských bodů (104+87).

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 6 / 14

9. Brad Richardson – Kanada (5. kolo, 163. v pořadí – Colorado Avalanche)

Brad Richardson.jpg

Kanadský útočník Brad Richardson asi ani nesnil o tom, že by jednou mohl být členem týmu, který vyhraje Stanley Cup. V draftu se dočkal až v pátém kole jako 163. v pořadí a jeho šance, že se nastálo etabluje v týmu Colorada, nebyly nijak veliké. V sezoně 2005/06 už ale odehrál polovinu zápasů základní části soutěže a o rok později patřil do základní sestavy.

Šťastná hvězda zazářila pro Richardsona v roce 2008, kdy byl vytrejdován do Los Angeles. V sezoně 2011/12 totiž s Kings vybojoval Stanleyův pohár. Dva ročníky pak odehrál ve Vancouveru a od sezony 2015/16 patřil pět let do kádru Arizony. Po minulé sezoně už nikde angažmá nesehnal. Na kontě má zatím 869 utkání v NHL s bilancí 111 branek a 143 asistencí. Dalších 61 zápasů zvládl v play-off (7+6).

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 7 / 14

8. Kyle Brodziak – Kanada (7. kolo, 214. v pořadí – Edmonton Oilers)

Kyle Brodziak.jpg

Dva roky po draftu, ve kterém Kyle Brodziak uvízl v sítích Edmontonu Oilers, poprvé naskočil do NHL, ale až o další dvě zimy později se stal nezpochybnitelnou součástí týmu. V roce 2009 ho kanadský klub vyměnil do Minnesoty, kde bojovný centr patřil k hlavním oporám týmu. Od sezony 2015/16 válel tři roky v dresu St. Louis Blues, pak byl hráčem Edmontonu a Detroitu.

Brodziak býval železným mužem, který málokdy chyběl na ledě. Jeho bilance v NHL čítá 917 utkání ve kterých zaznamenal 129 branek a 167 asistencí. V 57 zápasech play-off má na kontě 12 bodů (5+7).

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 8 / 14

7. Tobias Enström – Švédsko (8. kolo, 239. v pořadí – Atlanta Trashers)

Tobias Enstrom.jpg

Málokdo mohl tušit, že ze Švéda Tobiase Ernströma vyroste jeden z nejrespektovaněších obránců v NHL. V draftu se mu stal osudným nevysoký vzrůst. Musel čekat až do osmého kola, kdy si ho vybrala jako 239. v pořadí Atlanta.

Do slavné soutěže ho trenéři pustili až o čtyři roky později. V listopadu 2007 se stal nejlepším nováčkem měsíce a na konci sezony byl zařazen do All-Rookie týmu nejlepších noviců soutěže.

Vynikající bruslař a bezvadným hokejovým myšlením i jako obránce dokázal účinně podporovat ofenzívu týmu. Pouhých 178 centimetrů výšky vyvažoval perfektním přehledem a předvídavostí. Nikdy nevymýšlel nic složitého, hrál jednoduše a spolehlivě a dokázal ubránit mnohem mohutnější útočníky soupeře. Od roku 2007 byl až do konce sezony 2017/18 hráčem Atlanty, respektive Winnipegu.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 9 / 14

6. Matt Moulson – Kanada (9. kolo, 263. v pořadí – Pittsburgh Penguins)

Matt Moulson.jpg

Jaké jméno má výhra v loterii? Matt Moulson! Kanadský útočník se dočkal výběru až v devátém kole jako 263. hráč v pořadí, ale stal se z něho uznávaný a respektovaný borec.

Pittsburgh, který si ho v roce 2003 vybral, mu nedal jedinou šanci, a tak se Moulson dočkal premiéry v NHL až čtyři roky po draftu v dresu Los Angeles. Tam odehrál během dvou let pouhých 27 utkání, ale usmálo se na něho štěstí v podobě výměny do New Yorku Islanders, kde se stal okamžitě nepostradatelným.

V dresu Ostrovanů strávil pracovitý forvard s dobrou střelou čtyři a půl roku, načež byl vyměněn do Buffala a před uzávěrkou přestupů opět měnil klub a zamířil do Minnesoty. Tam vydržel jen do konce ročníku 2013/14 a od roku 2014 byl čtyři sezony hráčem Buffala Sabres. Během kariéry zvládl odehrát 650 zápasů v základní části soutěže, ve kterých dal 176 gólů a na dalších 193 přihrával. Ve vyřazovací bojích má na kontě 16 duelů a šest bodů.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 10 / 14

5. Jaroslav Halák - Slovensko (9. kolo, 271. v pořadí - Montreal Canadiens)

Jaroslav Halák.jpg

Jaroslav Halák se stal v roce 2003 nejlepším gólmanem na mistrovství světa hráčů do 18 let a pomohl Slovákům k překvapivým stříbrným medailím, v draftu NHL si však musel na potenciálního zaměstnavatele pěkně dlouho počkat. Na řadu se dostal až v posledním devátém kole jako 271. v celkovém pořadí. Do svého portfolia si ho zařadil Montreal, za který o tři rok později odchytal první zápas v NHL.

V dresu Habs strávil čtyři sezony, během nichž si v elitní zámořské lize vydobyl slušné renomé, ale před sezonou 2010/11 byl vytrejodván do St. Louis, které se stalo na necelé čtyři roky jeho novým domovem a kde zastával roli týmové jedničky. V roce 2014 se přes Buffalo a Washington dostal do New Yorku Islanders, kde chytal do konce sezony 2017/18. Od léta 2018 byl hráčem Bostonu, kde kryl záda Tuukkovi Raskovi. Přes angažmá ve Vancouveru se dostal do současného působiště v New Yorku Rangers.

Během kariéry v NHL si jednou zahrál v Utkání hvězd a v roce 2012 získal spolu s Brianem Elliottem William Jennings Trophy pro gólmany, kteří odchytali sezonu s nejmenším počtem inkasovaných gólů.

Pokračování 11 / 14

4. Lee Stempniak – USA (5. kolo, 148. v pořadí - St. Louis Blues)

Lee Stempniak.jpg

Rychlý forvard s obrovským přehledem na hřišti, střeleckým instinktem i kreativními schopnostmi. A to musel americký hokejista Lee Stempniak v draftu roku 2003 čekat až do pátého kola, než po něm sáhlo St. Louis.

Už dva roky po výběru odehrál Stempniak za Blues podstatnou část sezony a v té následující dokonce nevynechal jediné střetnutí. V roce 2008 ho už jako hvězdu týmu vyměnil klub do Toronta, odkud po půldruhém roce zamířil do Phoenixu. Posléze oblékal dresy Calgary, Pittsburghu, New Yorku Rangers, Winnipegu, New Jersey Devils, Caroliny a naposled Bostonu. Na kontě má 911 zápasů v základní části NHL, v nichž dal 203 gólů a na 266 jich nahrával. Dalších 28 utkání zvládl v play-off.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 12 / 14

3. Brian Elliott - Kanada (9. kolo, 291. v pořadí - Ottawa Senators)

Tomáš Fleischmann-Chicago.jpg

Čekal a čekal a čekal, až se dočkal. Jako předposlední hráč vybraný v draftu NHL roku 2003. Kanadský brankář Brian Elliott se stal úlovkem Ottawy jako 291. v celkovém pořadí.

Na první zápas v NHL čekal další tři roky, ale v sezoně 2008/09 už byl stálým členem týmu a o rok později dokonce jedničkou mezi tyčemi Senátorů. V roce 2011 byl vytrejdován do Colorada, kde však odchytal jen 12 utkání a jako volný agent podepsal smlouvu v St. Louis Blues, kde pak strávil pět sezon. Od roku 2017 chytal v dresu Philadelphie a nyní kryje druhým rokem záda Andreji Vasilevskému v Tampě Bay.

Během dosavadní kariéry si dvakrát zahrál v All-Star Game a dvakrát zakončil sezonu jako brankář s nejvyšší procentuální úspěšností zákroků. V roce 2012 získal spolu s Jaroslavem Halákem William Jennings Trophy pro gólmany, kteří odchytali sezonu s nejmenším počtem inkasovaných gólů.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 13 / 14

2. Dustin Byfuglien – USA (8. kolo, 245. v pořadí – Chicago Blackhawks)

Dustin Byfuglien.jpg

Jak jen mohli skauti tak hrozně podhodnotit obránce Dustina Byfugliena? Černý Američan se dočkal výběru v draftu až jako 245. hráč v pořadí, drtivou většinu hokejistů, které si vybraly kluby před ním, však jasně zastínil.

Chicago mu dalo první šanci nakouknout do NHL už dva roky po draftu, kdy zvládl odehrát 25 zápasů. Stabilním členem Blackhawks se ale stal až od sezony 2007/08.

V roce 2010 se podílel na zisku Stanley Cupu a následně zamířil do Atlanty, odkud se s klubem přestěhoval do Winnipegu, kde působil až do konce sezony 2019/20, po níž odešel do sportovního důchodu. V základní části soutěže má ve statistikách 869 zápasů a 525 kanadských bodů (177+348). V play-off odehrál 66 utkání nasbíral 50 bodů (21+29). Na obránce, kterého (skoro) nikdo v draftu nechtěl, je to hodně solidní bilance.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 14 / 14

1. Joe Pavelski – USA (7. kolo, 205. v pořadí – San Jose Sharks)

Pavelski.jpg

V San Jose, které amerického útočníka Joea Pavelskiho draftovalo, od něho nečekali žádné zázraky, ale v roce 2006 mu dali příležitost v prvním týmu a dobře udělali. Od té doby odehrál během 17 sezon v NHL skoro třináct stovek zápasů a nasbíral do statistik v základní části soutěže přes devět set bodů. Ve vyřazovacích bojích zvládl 168 duelů s bilancí 64 branek a 51 asistencí.

Od ročníku 2019/20 válí v barvách Dallasu. Pavelski patří k nejlépe bránícím útočníkům v NHL. Mezi jeho největší přednosti patří kreativita a předvídavost. V San Jose si mohou blahopřát, že udělali hvězdu z hokejisty, kterého si vybrali až v sedmém kole draftu jako 205. v pořadí…

Foto: Profimedia.cz

Doporučujeme

Články odjinud