7. - 9. King Clancy (Kanada) - 4 x  V roce 2017, když NHL slavila sto let existence, byl zveřejněn seznam, v němž bylo sto nejvýznamnějších hráčů v historii prestižní zámořské ligy. Figuroval mezi nimi také kanadský obránce King Clancy. Od sezony 1987/88 pravidelně získává jeden hráč trofej, která nese jeho jméno - King Clancy Memorial Trophy. Přebírá ji hokejista, v jehož osobě se nejvíc spojují sportovní a lidské kvality. Clancy byl jednou z ústředních postav NHL od jejích počátků až téměř do začátku druhé světové války. V prestižní lize strávil 16 sezon, během nichž třikrát vybojoval Stanley Cup - nejdříve v letech 1923 a 1927 s Ottawou, později ještě v dresu Toronta. Šestkrát se stal nejlépe nahrávajícím bekem v základní části NHL, dvakrát byl dokonce nejlépe střílejícím zadákem. V roce 1958 byl uveden do Hokejové síně slávy.
 7. – 9. Brian Leetch (USA) - 4 x  Osmnáct let strávil legendární obránce Brian Leetch v NHL a v roce 1994 se dočkal i vítězství ve Stanley Cupu. Už v roce 1989 získal Calder Trophy jako nejlepší nováček soutěže, dvakrát vyhrál Norris Trophy pro nejlepšího obránce NHL. V roce 1994 se stal prvním Američanem, který vyhrál Conn Smythe Trophy. V sezoně 1991/92 jako pátý obránce v historii NHL nasbíral v základní části víc než sto bodů. Do hokejového důchodu se odporoučel v roce 2006 a krátce nato New York Rangers vyřadil jeho číslo 2, takže s ním v klubu už nikdo nikdy nebude hrát. V roce 2009 byl uveden do Hokejové síně slávy. Mnozí odborníci ho považují na nejlepšího rodilého Američana, který kdy působil v NHL na postu obránce.
 5. - 6. Eddie Shore (Kanada) - 5 x  V Bostonu se mohou chlubit tím, že měli v klubu nejlepší obránce v historii NHL – Ray Bourque, Bobby Orr, Brad Park, to jsou jen namátkou některá ze slavných jmen, jež nosila písmeno B na hrudi. Tradici vynikajících beků v dresu Bruins ale odstartoval Eddie Shore. K hokeji se dostal až v 18 letech poté, co vyzkoušel baseball a americký fotbal. O šest roků později už byl v kádru Bostonu a ve své premiérové sezoně 1926/27 odehrál 40 zápasů v NHL a získal 18 bodů za 12 gólů a šest asistencí. Shore byl mimořádně talentovaný, neústupný, nebojácný a vášnivý hráč. Byl tak výjimečný, že po něm šli všichni protihráči. „Zastavit jeho znamenalo zastavit Boston. Po každém utkání měl tělo plné modřin a šrámů,“ vzpomínal kdysi jeho týmový kolega Milt Schmidt. Když se hrnul do útoku, byl jako buldozer a běda tomu, kdo se mu připletl do cesty.
 5. - 6. Babe Pratt (Kanada) - 5 x  Kanaďan Babe Pratt byl hokejovým univerzálem, jací se dnes už nevyskytují. Bez problémů zvládal hrát na postu obránce i levého křídla. Kariéru v NHL odstartoval v sezoně 1935/36 v dresu New Yorku Rangers a ukončil ji o jedenáct let později v barvách Bostonu. Zatímco v Bostonu působil jen necelou sezonu, v New Yorku i v Torontu patřil mezi klíčové hráče a v obou klubech se výrazně zasloužil o zisk Stanley Cupu. S Rangers ho vyválčil v roce 1940, s Javorovými listy se radoval z trofeje o pět let později. V roce 1966 byl uveden do Hokejové síně slávy a na sklonku minulého tisíciletí byl zařazen prestižním magazínem The Hockey News mezi stovku nejvýznamnějších hokejistů, kteří kdy hráli v NHL.
9
Fotogalerie

Mistři přihrávky v NHL. 9 hokejistů, kteří se stali nejvíckrát nejlepšími nahrávači mezi obránci

Není obránce jako obránce. Je sice fajn mít v mužstvu řízka, který to brousí hlava nehlava a neprojde přes něj k brance živá duše, ale ještě lepší je, když navíc umí hokejově myslet a ve správný čas přesně přihrát. Takoví borci se v NHL vyvažují málem zlatem.

V dlouhé historii NHL najdeme řadu mimořádně produktivních obránců. Někteří (téměř) spravedlivě dělili kanadské body mezi góly a asistence, jiní možná neskórovali tak často, ale o to víc brankové příležitosti pomáhali vytvářet.

Počet nahrávek mezi obránci je jednou z ostře sledovaných statistických veličin v základní části NHL. Hráčů, kteří v této kategorii triumfovali v jedné sezoně či dvou sezonách, bychom našli dost, ale jen devět zadáků bylo v tomto ohledu mezi svými defenzivními kolegy na špici čtyřikrát nebo dokonce ještě víckrát. Všechny je najdete v následujících kapitolách.

Pokračování 2 / 10

7. – 9. Nicklas Lidström (Švédsko) - 4 x

Lidström (2).jpg

Sezona 1999/2000: 53 asistencí
Sezona 2001/02: 50 asistencí
Sezona 2005/06: 64 asistencí
Sezona 2007/08: 60 asistencí

Švédský obránce Nicklas Lidström strávil celou kariéru v NHL v dresu Detroitu. S okřídleným kolem na hrudi odehrál dvacet sezon, v nichž si připsal do statistik 1827 zápasů v základní části a v play-off, ve kterých nasbíral 1325 kanadských bodů. Fantastická bilance na chlápka, který měl v popisu práce hlavně bránění útoků soupeře.

Během prvních 14 sezon v NHL zmeškal pouze 17 zápasů. Je držitelem 11 klubových rekordů a stejného počtu rekordů celé soutěže. Lidström se stal prvním evropským hráčem, který jako kapitán dovedl tým v NHL k zisku Stanley Cupu.

S profesionální kariérou se rozloučil v roce 2012. Do té doby výrazným způsobem pomohl Detroitu ke čtyřem Stanley Cupům, sedmkrát získal Norris Trophy pro nejlepšího obránce soutěže a dvanáctkrát si zahrál All-Star Game. Fanoušci Red Wings ho budou jistě uctívat ještě dlouhé desítky let. V Michiganu po něm pojmenovali ulici ještě dříve, než odešel do hokejového důchodu…

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 3 / 10

7. - 9. King Clancy (Kanada) - 4 x

King Clancy.jpg

Sezona 1923/24: 10 asistencí
Sezona 1926/27: 10 asistencí
Sezona 1929/30: 23 asistencí
Sezona 1933/34: 17 asistencí

V roce 2017, když NHL slavila sto let existence, byl zveřejněn seznam, v němž bylo sto nejvýznamnějších hráčů v historii prestižní zámořské ligy. Figuroval mezi nimi také kanadský obránce King Clancy. Od sezony 1987/88 pravidelně získává jeden hráč trofej, která nese jeho jméno - King Clancy Memorial Trophy. Přebírá ji hokejista, v jehož osobě se nejvíc spojují sportovní a lidské kvality.

Clancy byl jednou z ústředních postav NHL od jejích počátků až téměř do začátku druhé světové války. V prestižní lize strávil 16 sezon, během nichž třikrát vybojoval Stanley Cup - nejdříve v letech 1923 a 1927 s Ottawou, později ještě v dresu Toronta. Šestkrát se stal nejlépe nahrávajícím bekem v základní části NHL, dvakrát byl dokonce nejlépe střílejícím zadákem. V roce 1958 byl uveden do Hokejové síně slávy.

Pokračování 4 / 10

7. – 9. Brian Leetch (USA) - 4 x

Leetch.jpg

Sezona 1991/92: 80 asistencí
Sezona 1995/96: 70 asistencí
Sezona 1996/97: 58 asistencí
Sezona 2000/01: 58 asistencí

Osmnáct let strávil legendární obránce Brian Leetch v NHL a v roce 1994 se dočkal i vítězství ve Stanley Cupu. Už v roce 1989 získal Calder Trophy jako nejlepší nováček soutěže, dvakrát vyhrál Norris Trophy pro nejlepšího obránce NHL. V roce 1994 se stal prvním Američanem, který vyhrál Conn Smythe Trophy.

V sezoně 1991/92 jako pátý obránce v historii NHL nasbíral v základní části víc než sto bodů. Do hokejového důchodu se odporoučel v roce 2006 a krátce nato New York Rangers vyřadil jeho číslo 2, takže s ním v klubu už nikdo nikdy nebude hrát. V roce 2009 byl uveden do Hokejové síně slávy. Mnozí odborníci ho považují na nejlepšího rodilého Američana, který kdy působil v NHL na postu obránce.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 5 / 10

5. - 6. Eddie Shore (Kanada) - 5 x

Eddie Shore.jpg

Sezona 1928/29: 7 asistencí
Sezona 1930/31: 16 asistencí
Sezona 1931/32: 13 asistencí
Sezona 1932/33: 27 asistencí
Sezona 1934/35: 26 asistencí

V Bostonu se mohou chlubit tím, že měli v klubu nejlepší obránce v historii NHL – Ray Bourque, Bobby Orr, Brad Park, to jsou jen namátkou některá ze slavných jmen, jež nosila písmeno B na hrudi. Tradici vynikajících beků v dresu Bruins ale odstartoval Eddie Shore.

K hokeji se dostal až v 18 letech poté, co vyzkoušel baseball a americký fotbal. O šest roků později už byl v kádru Bostonu a ve své premiérové sezoně 1926/27 odehrál 40 zápasů v NHL a získal 18 bodů za 12 gólů a šest asistencí.

Shore byl mimořádně talentovaný, neústupný, nebojácný a vášnivý hráč. Byl tak výjimečný, že po něm šli všichni protihráči. „Zastavit jeho znamenalo zastavit Boston. Po každém utkání měl tělo plné modřin a šrámů,“ vzpomínal kdysi jeho týmový kolega Milt Schmidt.

Když se hrnul do útoku, byl jako buldozer a běda tomu, kdo se mu připletl do cesty. Z ledu prakticky neodcházel na střídačku. Průměrně strávil během utkání ve hře 50 až 55 minut čistého času. Jeho 978 stehů, čtyřikrát zlomený nos a pětkrát přeražená čelist dává docela pěkný obrázek o jeho houževnatosti.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 6 / 10

5. - 6. Babe Pratt (Kanada) - 5 x

Babe Pratt.jpg

Sezona 1940/41: 17 asistencí
Sezona 1942/43: 27 asistencí
Sezona 1943/44: 41 asistencí
Sezona 1944/45: 23 asistencí
Sezona 1945/46: 20 asistencí

Kanaďan Babe Pratt byl hokejovým univerzálem, jací se dnes už nevyskytují. Bez problémů zvládal hrát na postu obránce i levého křídla. Kariéru v NHL odstartoval v sezoně 1935/36 v dresu New Yorku Rangers a ukončil ji o jedenáct let později v barvách Bostonu. Mezitím nastupoval za Toronto Maple Leafs. Pak ovšem ještě zvládl pět ročníků v jiných soutěžích.

Zatímco v Bostonu působil jen necelou sezonu, v New Yorku i v Torontu patřil mezi klíčové hráče a v obou klubech se výrazně zasloužil o zisk Stanley Cupu. S Rangers ho vyválčil v roce 1940, s Javorovými listy se radoval z trofeje o pět let později.

V roce 1946 mu byla pozastavena činnost poté, co se provalilo, že je zapojen do hazardního sázení na sportovní výsledky. Odmítal však, že by někdy sázel na porážku celku, v němž hrál. V roce 1966 byl uveden do Hokejové síně slávy a na sklonku minulého tisíciletí byl zařazen prestižním magazínem The Hockey News mezi stovku nejvýznamnějších hokejistů, kteří kdy hráli v NHL.

Pokračování 7 / 10

2. - 4. Doug Harvey (Kanada) - 6 x

Dough Harvey.jpg

Sezona 1952/53: 30 asistencí
Sezona 1954/55: 43 asistencí
Sezona 1956/57: 44 asistencí
Sezona 1957/58: 32 asistencí
Sezona 1960/61: 33 asistencí
Sezona 1962/63: 35 asistencí

Není pochyb o tom, že Wayne Gretzky byl nejkreativnějším hokejistou v dějinách NHL. Ale už jste někdy přemýšleli o tom, kdo byl tím druhým po něm? Co třeba obránce Doug Harvey?

Harvey byl klíčovou postavou fantastického týmu Montrealu, který v padesátých letech minulého století vyhrával Stanley Cup jako na běžícím pásu. Z nejcennější trofeje se radoval šestkrát, z toho pětkrát v řadě za sebou v letech 1956 až 1960. V dresu Habs odehrál 14 z celkově 21 sezon, jež strávil v NHL.

Byl to bezchybný obránce a v soubojích jeden na jednoho jen zřídkakdy prohrál. Měl neskutečně šikovné ruce a s pukem na hokejce dokázal téměř zázraky. Obrat ho o kotouč, jakmile se jej zmocnil, bylo prakticky nemožné. Jeho doménou byla skvostná a na milimetr přesná přihrávka.

Nebyl typem hokejisty jako Orr nebo Coffey, kteří okamžitě spěchali s pukem co nejrychleji k brance soupeře. Harvey prohlašoval, že puk je vždycky rychlejší než ten nejrychlejší hráč na ledě, proto si dokázal počkat v obranném pásmu na vhodnou příležitost a poslal jej dokonalým pasem na najíždějícího spoluhráče. Není to náhoda, že získal sedmkrát Norris Trophy pro nejlepšího beka v NHL.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 8 / 10

2. - 4. Pierre Pilote (Kanada) – 6 x

Pilote.jpg

Sezona 1959/60: 38 asistencí
Sezona 1963/64: 76 asistencí
Sezona 1964/65: 45 asistencí
Sezona 1965/66: 34 asistencí
Sezona 1966/67: 46 asistencí
Sezona 1967/68: 36 asistencí

Kanadský obránce Pierre Pilote odstartoval kariéru v NHL v ročníku 1955/56 v dresu Chicaga, jemuž byl věrný dlouhých třináct sezon až do roku 1968, kdy odešel do Toronta a tam o rok později ukončil kariéru. Poledních sedm let v dresu Blackhawks vedl týmu jako kapitán.

Jeho jméno možná není tak známé jako ostatní borci v tomto výběru, ve své době to však byl špičkový ofenzivní bek, který pomohl v roce 1961 Chicagu ke Stanley Cupu. V NHL odehrál 890 zápasů, ve kterých zaznamenal 498 bodů, z nichž 418 posbíral za gólové asistence.

Pilote začal s hokejem poměrně pozdě. První soutěžní utkání odehrál až když mu bylo 17 let. Velmi záhy se však vypracoval v jednoho z nejlepších zadáků, kteří váleli v NHL v padesátých a šedesátých letech minulého století.

V letech 1963, 1964 a 1965 získal Norris Trophy pro nejlepšího obránce ligy a v průběhu celé kariéry měl pověst železného muže, jehož jen tak něco nevyřadí ze hry. V dresu s trojkou na zádech zvládl mezi lety 1956 až 1961 odehrát 376 zápasů v řadě bez jediné absence. V roce 1975 byl uveden do Hokejové síně slávy a od roku 2008 visí replika jeho dresu pod stropem arény Chicaga a „jeho“ trojkou už v klubu nikdy nikdo neobleče.

Pokračování 9 / 10

2. - 4. Bobby Orr (Kanada) – 6 x

Bobby Orr.jpg

Sezona 1969/70: 87 asistencí
Sezona 1970/71: 102 asistencí
Sezona 1971/72: 80 asistencí
Sezona 1972/73: 72 asistencí
Sezona 1973/74: 90 asistencí
Sezona 1974/75: 89 asistencí

Bobby Orr je bezesporu nejlepším obráncem v historii světového hokeje. Legendární Kanaďan je dodnes jediným bekem, který dokázal vyhrát kanadské bodování základní části NHL – v sezoně 1970/71 nasbíral 139 bodů za 37 branek a 102 asistencí. Tehdy získal Art Ross Trophy i Norris Trophy, což se také nikomu nepodařilo zopakovat. Norris Trophy pro nejlepšího obránce zvedl nad hlavu osmkrát, a to je stále nepřekonaný rekord. Přes sto bodů se dostal v šesti ročnících v řadě.

Orr byl jedinečný a nenapodobitelný hráč. Kromě neuvěřitelné produktivity si fantasticky plnil i defenzivní povinnosti. Rozhodně patřil k nejkomplexnějším hokejistům v dějinách.

Mnozí odborníci soudí, že kdyby mě Orr kolem sebe v Bostonu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let podobně našlapaný tým jako měl v 80. letech Wayne Gretzky v Edmontonu, mohl mít ve statistikách podobná čísla jako legendární Great One. Přesto s Bruins dokázal vybojovat dva Stanley Cupy.

Jeho kariéru bohužel zkrátilo zranění kolena. S hokejem skončil ještě před třicátými narozeninami. Bůh ví, co všechno by stihl dokázat, kdyby mu osud dopřál pár sezon navíc. V tomto žebříčku by byl s velkou pravděpodobností na absolutním vrcholu…

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 10 / 10

1. Paul Coffey (Kanada) – 7 x

Paul Coffey1.jpg

Sezona 1982/83: 67 asistencí
Sezona 1983/84: 86 asistencí
Sezona 1984/85: 84 asistencí
Sezona 1985/86: 90 asistencí
Sezona 1988/89: 83 asistencí
Sezona 1989/90: 74 asistencí
Sezona 1994/95: 44 asistencí

Kariéru v NHL odstartoval Paul Coffey v roce 1980 v dresu Edmontonu a ukončil ji o 21 let později v Bostonu. Během té doby vytvořil řadu rekordů, které budou jeho následovníci jen těžko překonávat.

Coffey byl především fantastickým, rychlým a elegantním bruslařem. Stačilo mu několik kroků, aby se dostal před soupeře a založil útok, ze kterého to zavánělo gólem. Buď ho vstřelil on sám, nebo dokonale nahrál spoluhráči. Dodnes žádný obránce nepřekonal jeho záznam ze sezony 1985/86, kdy nastřílel 48 branek. Ve stejném ročníku také vyrovnal rekord Toma Bladona v počtu získaných kanadských bodů během jediného utkání, kdy jich měl na konci zápasu osm (2+6).

Na Coffeyho útočné choutky však občas mužstvo doplácelo, protože se někdy nestihl vracet do obrany a dával tak soupeřům šanci k přečíslení dvou na jednoho. Během kariéry odehrál v základní části soutěže 1409 utkání, nasbíral do statistik neuvěřitelných 1531 bodů (396+1135).

V pěti sezonách se dostal přes metu 100 bodů a dvakrát zůstal jen těsně pod ní. Získal čtyřikrát prsten pro vítěze Stanley Cupu, třikrát obdržel Norris Trophy pro nejlepšího zadáka NHL a hrál čtrnáctkrát v All-Star Game. Králem nahrávačů mezi obránci se stal sedmkrát, což je výkon, který se bude jeho následovníkům jen velmi těžko překonávat.

Foto: Profimedia.cz

Doporučujeme

Články odjinud