Ať se to někomu líbí, nebo ne, sport je do jisté míry náhražkou války. Napříč historií jde sport a umírání (nebo mrzačení) ruku v ruce. Kolem zesnulých sportovců (či fanoušků) vzniká často aureola bojovníků, kteří padli v bitvě.
Letos v květnu to bylo 37 let od tragédie na bruselském Heysel stadionu, kde zemřelo 39 diváků a dalších 350 utrpělo zranění. (Foto: Profimedia.cz)
Fanoušci Juventusu Turín zemřeli v roce 1985 na Heysel stadionu v Belgii při finále Poháru mistrů evropských zemí ve jménu svého klubu. Pilot Formule 1 Ayrton Senna zahynul při nehodě. Tyto tragédie přinesly zásadní přehodnocení bezpečnostních norem při fotbalových zápasech a automobilových závodech.
V následujících kapitolách najdete patnáct tragédií, které poznamenaly nejen sportovní odvětví, jichž se týkaly, ale také celé země.
Pokračování 2 / 16
1918 – Hong Kong
Tragédie na dostihové dráze Happy Valley v Hong Kongu je jedním z největších neštěstí v historii sportu. Poté, co se zhroutila část provizorní tribuny na bambusové stánky s občerstvením, vypukl obrovský požár, při němž zemřelo 590 lidí. Dodnes jde o největší požární katastrofu v historii Hong Kongu.
Pokračování 3 / 16
1949 – fotbalový tým AC Turín
Ve středu 4. května 1949 narazilo letadlo, ve kterém se nacházel téměř kompletní tým fotbalistů AC Turín, nazývaný Il Grande Torino, do kopce Superga poblíž Turína. Všech 31 pasažérů, včetně 18 hráčů klubu, novinářů a posádky zemřelo v troskách.
Italský stroj Fiat G212CP vletěl do bouře, v níž byla nulová viditelnost. Piloti museli sestoupit pod mraky, ale při tomto manévru letadlo havarovalo, když narazilo do stěny baziliky na vrcholu kopce. Podle italských vyšetřovatelů způsobilo nehodu několik faktorů – nízká oblačnost, porouchané palubní rádio a chyby v navigaci.
Fotbalové fanoušky tragédie hluboce zasáhla. Mužstvo, které vyhrálo Serii A v letech 1944 a 1946 až 1949, bylo plné tehdejších hvězd a nemělo konkurenci. V týmu bylo deset italských reprezentantů. Na další titul klub dosáhl až v roce 1976. Z celého mančaftu přežil jediný hráč – Sauro Toma – který kvůli zranění k utkání do Portugalska necestoval. Klub po katastrofě dohrával soutěž s juniorským týmem. Na znamení úcty nastupovali jeho soupeři také s jedenáctkami složenými z mladých hráčů.
Pokračování 4 / 16
1955 - Le Mans
11. června 1955, během legendárního závodu v Le Mans, došlo k havárii, která je dodnes největším neštěstím v dějinách motoristického sportu. Na nehodě měl zásadní podíl jezdec Jaguaru Mike Hawthorn, který zajel na pravou stranu trati a začal brzdit, protože chtěl zajet do boxů. Za ním jedoucí Lance Macklin zareagoval na jeho zpomalení a vybočil přímo do dráhy Pierra Levegha, který právě oba vozy ve velké rychlosti předjížděl ve svém Mercedesu. Levegh nestačil zareagovat a najel zezadu do Macklina, načež byl jeho vůz vystřelen do vzduchu jako raketa, v rychlosti 200 km/h přeletěl ochrannou bariéru a smetl všechno, co mu stálo v cestě.
Vůz se po několika nárazech rozpadl, jeho pilot z něj vypadl a byl mrtev. Letící auto a jeho odtržené části zabily 83 diváků a dalších asi 180 lidí zranily. Nehoda přiměla společnost Mercedes, aby se nadobro stáhla z motoristického sportu až do roku 1989.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 5 / 16
1960 – Knud Jensen a další cyklisté
Když v roce 1960 na olympiádě v Římě zkolaboval dánský cyklista Knud Jensen po předávkování amfetaminy a následně zemřel, svět s údivem zjistil, že se v tomto sportu naprosto běžně dopuje. Nejdříve se užívání podpůrných prostředků bagatelizovalo, nyní je doping v cyklistice málem kriminalizován.
Policie dnes dělá běžně razie na pokojích cyklistů během závodů a za doping padají tvrdé tresty. Přesto se dopuje dál. Od začátku roku 2003 během následujících 13 měsíců postihl osm špičkových cyklistů infarkt. Čtyři z nich neměli ještě ani 24 let. To jen těžko byla náhoda.
Pokračování 6 / 16
1972 – olympijské hry v Mnichově
Říká se, že sport a politika se nemá míchat dohromady. V roce 1972, během olympiády v Mnichově, to však zdaleka neplatilo a skončilo to katastrofou. Jedenáct sportovců zastřelilo komando palestinské teroristické skupiny nazvané Černé září.
Tehdejší laxní bezpečnostní opatření dovolila skupině osmi teroristů, aby se dostali do olympijské vesnice. Vzali si jako rukojmí izraelské sportovce a hrozili, že je zabijí, pokud vláda židovského státu nepropustí z vězení 234 Palestinců.
Při neúspěšné záchranné akci německých bezpečnostních sil zahynulo 11 sportovců, jeden policista a pět teroristů. Dodnes jde patrně jeden z nejděsivějších momentů spojených se sportem. Od té doby se na olympijských hrách radikálně zpřísnila bezpečnostní opatření.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 7 / 16
1982 - Lužniky
V říjnu to bude 37 let, co došlo k jedné z největších tragédií na fotbalových stadionech v historii. Svět se však o celém jejím rozsahu dozvěděl až o mnoho let později. A dodnes neví všechno. Sovětský svaz v roce 1982 smrt téměř sedmi desítek lidí dokonale ututlal.
Bylo 20. října 1982 a na tehdejším moskevském Centrálním stadionu V.I. Lenina v Lužnikách se hrálo šestnáctifinále Poháru UEFA mezi místním Spartakem a nizozemským Haarlemem. Utkání vyhráli domácí 2:0, ale nebyla to výhra Spartaku, kvůli níž vešlo do historie.
Za stavu 1:0 se už před koncem zápasu hrnuly davy diváků k východům. Byla zima, větrno, začalo drobně sněžit, tvořilo se náledí a lidé se chtěli dostat co nejdříve do metra a pak domů. Problém byl v tom, že organizátoři vtěsnali asi 15 tisíc fanoušků na tribunu C, která byla narvaná k prasknutí a dalo se z ní odejít jen jediným úzkým východem po namrzlých a kluzkých schodech.
Tragédie mohla podle pozdějších výpovědí začít dvěma způsoby. Jedna verze mluví o dívce, která pod schody upadla, lidé za ní se zastavili a chtěli jí pomoci, jenže davy za nimi je tlačily stále dopředu, až masa diváků prorazila zábradlí a lidé začali padat z tribuny dolů na beton nebo skončili ušlapaní pod nohama tisícihlavého zástupu.
Podle druhé verze může za neštěstí branka Sergeje Ševcova na 2:0, po níž se fanoušci odcházející ze stadionu otočili a chtěli zpátky do ochozů, ale smetl je dav lidí, kteří mířili opačným směrem. Výsledek? Oficiálně 66 mrtvých, převážně mladých, a více než šest desítek zraněných. Neoficiálně se dodnes hovoří o stovkách obětí.
Pokračování 8 / 16
1985 – Heysel Stadion
Dva z největších a nejslavnějších světových klubů – Liverpool a Juventus Turín - na sebe 29. května 1985 poprvé v historii narazily ve finále Poháru mistrů evropských zemí. Zápas hostil bruselský Heysel Stadion, který se stal pro stovky fanoušků smrtící pastí.
Ještě než utkání začalo, oba tábory fandů, jejichž sektory pořadatelé nepochopitelně umístili vedle sebe, se častovaly urážkami. Angličtí příznivci pak prolomili plot, který je dělil od italských tifosi a zaútočili na ně. Ti se stáhli k protilehlé zdi, která se pod náporem těl prolomila. V nastalé panice zemřelo 39 lidí a 350 bylo zraněno.
UEFA následně zakázala anglickým klubům na pět let účast v evropských pohárech, Liverpoolu dokonce na deset (trest pak zmírnila na šest roků). Tragická událost však měla i pozitivní efekt. Anglická fotbalová asociace s podporou vlády zásadně omezila řádění hooligans na stadionech.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 9 / 16
1989 – Surinam
V roce 1989 se zřítilo letadlo, na jehož palubě byli fotbalisté původem ze Surinamu, kteří působili v nizozemských klubech, a letěli do své rodné země sehrát přátelské utkání s místním výběrem. Poprvé se střetnutí konalo v roce 1986 a protože mělo velký ohlas, hrálo se i v dalších letech.
V letadle měli sedět například i Ruud Gullit, Frank Rijkaard, Brian Roy, Aaron Winter a Regi Blinkel, ale jejich oddíly jim cestu zakázaly. Tím jim manažeři zachránili život.
Pokračování 10 / 16
1989 - Hillsborough
Letos uplynulo 33 let od chvíle, kdy celý svět zdrtila zpráva o tragédii na stadionu Hillsborough v anglickém Sheffieldu. 15. dubna 1989 během semifinálového zápasu FA Cupu mezi Liverpoolem a Nottinghamem Forrest pustili policisté a pořadatelé na přeplněnou tribunu několik dalších tisíc fanoušků Reds.
V následném zmatku a tlačenici bylo 96 lidí ušlapáno k smrti nebo se v drtivém tlaku davu udusili vestoje. Dalších téměř osm stovek utrpělo zranění. Dodnes jde o nejhorší tragédii v historii britského sportu a jedno z největších neštěstí na fotbalových stadionech v dějinách.
Katastrofa měla dalekosáhlé důsledky. Podle nového nařízení musely mít všechny stadiony ve dvou nejvyšších soutěžích pouze místa k sezení, změnila se také pravidla pro prodej alkoholu, umístění bariér, plotů, turniketů či cen vstupenek.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 11 / 16
1991 – Michael Watson
V červnu 1991 podle mnoha boxerských odborníků a komentátorů rozhodčí obrali svými výroky Brita Michaela Watsona o titul mistra světa ve střední váze a přiřkli ho Chrisi Eubankovi. O tři měsíce později si oba boxeři bitvu o titul zopakovali.
Watson byl až do jedenáctého kola lepší, vedl na body a zdálo se, že je blízko vítězství. Ve dvanáctém kole však musel rozhodčí utkání zastavit. Po několika Eubankových tvrdých úderech šel Watson k zemi. Asi osm minut ležel v bezvědomí a nedýchal, než se do ringu prodral lékař a začal s oživováním. Dalších dvacet minut trvalo, než se dostal do nemocnice.
Následovalo čtyřicet dní v kómatu a šest operací mozku. Když nabyl vědomí, strávil Watson rok a půl na jednotce intenzivní péče a dalších šest roků na invalidním vozíku. Musel se znovu učit mluvit, číst a psát.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 12 / 16
1994 – Ayrton Senna
Smrt Ayrtona Senny na okruhu v Imole znamenala konec jedné éry ve Formuli 1. Brazilský pilot patřil ke generaci velkých jezdců jako byli Nigel Mansell, Alain Prost, Nelson Piquet nebo Gerhard Berger.
Varování přišlo už během pátečního tréninku, kdy měl těžkou havárii Sennův krajan Rubens Barichello. Odnesl to naštěstí jen pohmožděným ramenem. V sobotu už bylo hůř. Rakouský pilot Roland Ratzenberger nepřežil havárii poté, co mu praskl nosník předního přítlačného křídla a neovladatelný vůz se roztříštil o zeď.
O den později, v záludné levotočivé zatáčce Tamburello, při více než třísetkilometrové rychlosti vybočil Sennův Williams doprava a také narazil do zdi. Po transportu do nemocnice v Bologni čtyřiatřicetiletý jezdec zemřel na následky těžkých poranění hlavy.
Skutečná příčina nehody není dodnes stoprocentně známa. Podle vyšetřovatelů ji způsobil sloupek řízení, který praskl a auto se stalo neovladatelné.
Tragédie se paradoxně stala v době, kdy chtěl Senna svolat schůzku pilotů a řešit nedostatečnou bezpečnost během tréninků a závodů Formule 1. Po neštěstí se na zvýšení bezpečnosti začalo tvrdě pracovat.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 13 / 16
2001 – Afrika
Během několika jarních týdnů v roce 2001 běsnili fotbaloví fanoušci na černém kontinentě jako pominutí. V Jižní Africe zemřelo 43 lidí a 250 bylo zraněno, 14 lidí zahynulo v Kongu a dalších 51 utrpělo zranění. Pobřeží Slonoviny zaznamenalo po bitvě fanoušků s policií jednoho mrtvého a 39 zraněných.
Největší katastrofa se udála v Ghaně během ligového zápasu mezi Asante Kotoko a Hearts of Oak. Na nepokoje v hledišti zareagovali strážci zákona tím, že nastříleli do ochozů slzný plyn a uzavřeli všechny východy ze stadionu. V následné panice bylo ušlapáno 126 lidí a další stovky utrpěly zranění.
Pokračování 14 / 16
2002 – Hansie Cronje
Kriketový svět byl v šoku, když byl kapitán jihoafrické kriketové reprezentace a vzor pro desetitisíce hráčů tohoto sportu na celém světě obviněn ze sázení na zápasy. V říjnu 2000 dostal doživotní zákaz hraní i trénování.
O dva roky později zahynul Cronje ve dvaatřiceti letech při leteckém neštěstí v Jižní Africe. Protože byl jediným pasažérem na palubě, okamžitě se vynořily konspirativní teorie, podle kterých byl zavražděn na rozkaz kriketového sázkového syndikátu, protože prý toho příliš mnoho věděl. Kvůli Cronjeho spolčení se sázkařskými gangy přišli sázkaři o miliony dolarů a nad kriketem se dodnes vznáší stín jeho smrti.
Pokračování 15 / 16
2011 – Jaroslavl
Nedaleko ruského města Jaroslavl se krátce po startu zřítilo v září roku 2011 letadlo, ve kterém cestoval celý hokejový tým k premiérovému utkání Kontinentální hokejové ligy do běloruského Minsku. Letounu se nepodařilo nabrat výšku, spadlo dva kilometry od letiště a začalo hořet. Z 45 lidí na palubě jich 43 zemřelo na místě, jeden později v nemocnici a pouze jediný, palubní inženýr Alexandr Sizov, s těžkými popáleninami přežil.
V troskách zahynul celý první tým Lokomotivu Jaroslavl, čtyři členové mládežnického výběru, trenéři a technický personál. Oběťmi byli cestující z osmi zemí, mezi nimi i tři čeští hokejisté – Karel Rachůnek, Josef Vašíček a Jan Marek - a jeden slovenský (Pavol Demitra).
Havárie tvrdě zasáhla hokejový klub Jaroslavl, který vůbec nenastoupil do sezony 2011/12. V České republice zpráva o neštěstí zdrtila celou hokejovou veřejnost.
Pokračování 16 / 16
2016 - Chapecoense
Vypadalo to na pohádkový fotbalový příběh. Provinční brazilský tým Chapecoense se v roce 2016 probil až do finále Jihoamerického poháru a v prvním utkání měl nastoupit na hřišti kolumbijského celku Atlético Nacional. Brazilské mužstvo však k zápasu nedoletělo. 28. listopadu 2016 let LaMia Airlines 2933 skončil třicet kilometrů od Medelínu. Na palubě bylo 77 pasažérů včetně palubního personálu a žurnalistů. Při nehodě zemřelo 71 lidí z toho 21 novinářů a téměř celý fotbalový tým a zaměstnanci klubu.
Tragickou havárii přežilo šest cestujících, mezi nimiž byl obránce Alan Ruschel, náhradní brankář Follmann, kterému v důsledku zranění amputovali jednu nohu, a stoper Neto. Brankář Danilo havárii přežil, ale později zemřel v nemocnici. Devět fotbalistů klubu letadlem necestovalo.
Atlético po tragédii navrhlo jihoamerické fotbalové konfederaci jako gesto fair play titul přenechat Chapecoense, což se také stalo. Z výsledků vyšetřování, které bylo uzavřeno neobvykle rychle (za tři týdny) vyplynulo, že za nehodu byl zodpovědný pilot, který nechal natankovat nedostatečné množství paliva.
Foto: Profimedia.cz