6. Cory Schneider (USA) – 38 let  Když byl v roce 2004 Cory Schneider draftován v prvním kole Vancouverem, patřil k největším gólmanským talentům své generace a měl ve vitríně stříbrnou medaili z mistrovství světa hráčů do 18 let. Premiéru v elitní lize si odbyl v ročníku 2008/09 a v kanadském klubu pobyl až do roku 2013. K místu jedničky mezi tyčemi se ale nepropracoval. To se změnilo po odchodu do New Jersey. V podprůměrném mužstvu strávil nejlepší léta kariéry, ale za děravou obranou Devils to neměl vůbec snadné. Od sezony 2018/19 jeho role v týmu slábla a před ročníkem 2020/21 odešel ke konkurentům do New Yorku Islanders. Na led se ale v dresu Ostrovanů dostal během tří sezon jedenkrát. Po ročníku 2022/23, který strávil v nižší soutěži AHL, ukončil kariéru. V NHL má na kontě 410 utkání a 26 vychytaných nul.

6. Cory Schneider (USA) – 38 let
Když byl v roce 2004 Cory Schneider draftován v prvním kole Vancouverem, patřil k největším gólmanským talentům své generace a měl ve vitríně stříbrnou medaili z mistrovství světa hráčů do 18 let. Premiéru v elitní lize si odbyl v ročníku 2008/09 a v kanadském klubu pobyl až do roku 2013. K místu jedničky mezi tyčemi se ale nepropracoval. To se změnilo po odchodu do New Jersey. V podprůměrném mužstvu strávil nejlepší léta kariéry, ale za děravou obranou Devils to neměl vůbec snadné. Od sezony 2018/19 jeho role v týmu slábla a před ročníkem 2020/21 odešel ke konkurentům do New Yorku Islanders. Na led se ale v dresu Ostrovanů dostal během tří sezon jedenkrát. Po ročníku 2022/23, který strávil v nižší soutěži AHL, ukončil kariéru. V NHL má na kontě 410 utkání a 26 vychytaných nul.

 5. Guy Carbonneau (Kanada) – 64 let  Kanaďan Guy Carbonneau byl v roce 1979 draftován Montrealem jako 44. hráč v pořadí a jen o rok později si odbyl premiéru v NHL. V nováčkovské sezoně 1981/82 dokázal nasbírat v 77 zápasech 94 bodů za 27 branek a 67 asistencí. V roce 1986 se poprvé radoval ze zisku Stanley Cupu a zopakoval si to znovu v roce 1990. To už jako kapitán týmu. Carbonneau byl jedním z nejlépe bránících útočníků na přelomu 80. a 90. let minulého století. Není to náhoda, že získal během kariéry třikrát Frank J. Selke Trophy (1988, 1989, 1992). V Montrealu odehrál 12 sezon a jako kapitán vedl tým pět let (1989 až 1994). Dodnes drží klubový rekord v počtu gólů nastřílených v oslabení (28). V roce 1994 odešel na jednu sezonu do St. Louis odkud pak zamířil do Dallasu, kde pak odehrál ještě pět ročníků a v roce 1999 se radoval ze svého třetího Stanley Cupu.
 4. Bob Nevin (Kanada) - † 21.9. 2020  V roce 2020 skončila v 82 letech životní pouť jednoho ze slavných kanadských hokejistů, který se narodil 18. března 1938. Útočník Bob Nevin strávil v NHL nesmírně dlouhou a úspěšnou kariéru, která odstartovala ve druhé polovině 50. let a skončila až v roce 1976. Během ní oblékal dresy čtyř klubů a dvakrát zvedl nad hlavu Stanley Cup. Podařilo se mu to v letech 1962 a 1963 v Torontu, kde hrával v legendární formaci s Redem Kellym a Frankem Mahovlichem. Po odchodu z kanadského klubu válel v New Yorku Rangers, kde byl šest sezon kapitánem týmu. Nevin byl jedním z prvních hráčů v NHL, kteří nosili během hry kontaktní čočky. Když mu během utkání v roce 1962 vypadla z oka, rozhodčí přerušil hru, aby ji mohl Nevin najít.
 3. Kimmo Timonen (Finsko) – 49 let  V Nashvillu začali v roce 1998 praktikovat „sázku na defenzívu“, když angažovali finského beka Kimmo Timonena. Talentovaný zadák byl draftován Los Angeles Kings v roce 1993. Aniž by jedinkrát oblékl jejich dres, byl vytrejdován v létě roku 1998 spolu s českým bekem Janem Vopatem do Nashvillu, a okamžitě se stal jednou z klíčových postav mužstva. Ve městě country zůstal osm let, během nichž podával konsistentní a vysoce nadprůměrné výkony a jeho střela od modré čáry byla v NHL postrachem všech gólmanů. Se ziskem 301 bodů je momentálně třetím nejproduktivnějším bekem v klubové historii. Kromě dresu Predators hájil ještě barvy Philadelphie a Chicaga, s nímž v roce 2015 vybojoval Stanley Cup a následně ukončil kariéru s bilancí 1108 odehraných zápasů a 571 bodů (117+454).
 2. Guy Lapointe (Kanada) – 76 let  Kdybyste hledali v současném kádru Montrealu hráče s číslem 5 na dresu, nenašli byste ho. Toto numero bylo totiž v roce 2014 vyvěšeno pod strop stadionu a slavnostně vyřazeno na počest Guye Lapointeho. Spolu s obránci Larrym Robinsonem a Sergem Savardem byl Lapointe členem tzv. „velké defenzivní trojky“ a hrál významnou roli při zisku šesti Stanley Cupů mezi lety 1971 až 1979. Býval to nesmírně tvrdý a důrazný bek, známý však také velkým smyslem pro humor. V roce 1982 byl vytrejdován do St. Louis a kariéru ukončil po sérii zranění po sezoně 1983/84 v Bostonu. Kromě šesti prstenů pro vítěze Stanley Cupu má také zlatou medaili z Kanadského poháru z roku 1976. V NHL odehrál 884 utkání a nasbíral 622 bodů (171+451). Dalších 123 zápasů a 70 bodů (26+44) přidal v play-off. V roce 1993 byl uveden do Hokejové síně slávy.
6
Fotogalerie

Zdeno Chára a spol. 6 nejlepších hráčů v historii NHL, kteří se narodili 18. března

Dnes slaví (nebo by oslavilo) narozeniny 25 borců, kteří si zahráli v nejslavnější hokejové lize světa – NHL. Dva z nich tam odehráli jediné utkání. Na druhé straně najdeme ale pár borců narozených 18. března, kteří se do historie soutěže zapsali výrazným písmem.

Všechno nejlepší, sluší se popřát dnešním oslavencům, kteří spatřili světlo světa 18. března. Ty nejlepší s tímto datem narození, kteří si zahráli v NHL, najdete v následujících kapitolách.

Pokračování 2 / 7

6. Cory Schneider (USA) – 38 let

Cory Schneider (2).jpg

Řadu let patřil Cory Schneider k nejvytíženějším brankářům v NHL. Dnes, kdy slaví 38. narozeniny, je však jeho kariéra minulostí. Když byl v roce 2004 draftován v prvním kole Vancouverem, patřil k největším gólmanským talentům své generace a měl ve vitríně stříbrnou medaili z mistrovství světa hráčů do 18 let. Premiéru v elitní lize si odbyl v ročníku 2008/09 a v kanadském klubu pobyl až do roku 2013. K místu jedničky mezi tyčemi se ale nepropracoval.

To se změnilo po odchodu do New Jersey. V podprůměrném mužstvu strávil nejlepší léta kariéry, ale za děravou obranou Devils to neměl vůbec snadné. Od sezony 2018/19 jeho role v týmu slábla a před ročníkem 2020/21 odešel ke konkurentům do New Yorku Islanders. Na led se ale v dresu Ostrovanů dostal během tří sezon jedenkrát. Po ročníku 2022/23, který strávil v nižší soutěži AHL, ukončil kariéru. V NHL má na kontě 410 utkání a 26 vychytaných nul.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 3 / 7

5. Guy Carbonneau (Kanada) – 64 let

Guy Carbonneau.jpg

Kanaďan Guy Carbonneau byl v roce 1979 draftován Montrealem jako 44. hráč v pořadí a jen o rok později si odbyl premiéru v NHL. V nováčkovské sezoně 1981/82 dokázal nasbírat v 77 zápasech 94 bodů za 27 branek a 67 asistencí. V roce 1986 se poprvé radoval ze zisku Stanley Cupu a zopakoval si to znovu v roce 1990. To už jako kapitán týmu.

Carbonneau byl jedním z nejlépe bránících útočníků na přelomu 80. a 90. let minulého století. Není to náhoda, že získal během kariéry třikrát Frank J. Selke Trophy (1988, 1989, 1992). V Montrealu odehrál 12 sezon a jako kapitán vedl tým pět let (1989 až 1994). Dodnes drží klubový rekord v počtu gólů nastřílených v oslabení (28).

V roce 1994 odešel na jednu sezonu do St. Louis odkud pak zamířil do Dallasu, kde pak odehrál ještě pět ročníků a v roce 1999 se radoval ze svého třetího Stanley Cupu. Když v roce 2000 odcházel ve 40 letech do sportovního důchodu, měl na kontě 1318 odehraných utkání a 663 bodů (260+403) a dalších 231 zápasů a 93 bodů (38+55) v play-off. O dvacet let později byl uveden do Hokejové síně slávy.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 4 / 7

4. Bob Nevin (Kanada) - † 21.9. 2020

Bob Nevin1.jpg

V roce 2020 skončila v 82 letech životní pouť jednoho ze slavných kanadských hokejistů, který se narodil 18. března 1938. Útočník Bob Nevin strávil v NHL nesmírně dlouhou a úspěšnou kariéru, která odstartovala ve druhé polovině 50. let a skončila až v roce 1976. Během ní oblékal dresy čtyř klubů a dvakrát zvedl nad hlavu Stanley Cup. Podařilo se mu to v letech 1962 a 1963 v Torontu, kde hrával v legendární formaci s Redem Kellym a Frankem Mahovlichem.

Po odchodu z kanadského klubu válel v New Yorku Rangers, kde byl šest sezon kapitánem týmu. Nevin byl jedním z prvních hráčů v NHL, kteří nosili během hry kontaktní čočky. Když mu během utkání v roce 1962 vypadla z oka, rozhodčí přerušil hru, aby ji mohl Nevin najít. V elitní lize odehrál 1128 střetnutí a zaznamenal 726 bodů (307+419). 84 zápasů a 34 bodů (16+18) si připsal ve vyřazovacích bojích.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 5 / 7

3. Kimmo Timonen (Finsko) – 49 let

Kimmo Timonen-Chicago.jpg

V Nashvillu začali v roce 1998 praktikovat „sázku na defenzívu“, když angažovali finského beka Kimmo Timonena. Talentovaný zadák byl draftován Los Angeles Kings v roce 1993. Aniž by jedinkrát oblékl jejich dres, byl vytrejdován v létě roku 1998 spolu s českým bekem Janem Vopatem do Nashvillu, a okamžitě se stal jednou z klíčových postav mužstva.

Ve městě country zůstal osm let, během nichž podával konsistentní a vysoce nadprůměrné výkony a jeho střela od modré čáry byla v NHL postrachem všech gólmanů. Se ziskem 301 bodů je momentálně třetím nejproduktivnějším bekem v klubové historii. Kromě dresu Predators hájil ještě barvy Philadelphie a Chicaga, s nímž v roce 2015 vybojoval Stanley Cup a následně ukončil kariéru s bilancí 1108 odehraných zápasů a 571 bodů (117+454).

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 6 / 7

2. Guy Lapointe (Kanada) – 76 let

Guy Lapointe1.jpg

Kdybyste hledali v současném kádru Montrealu hráče s číslem 5 na dresu, nenašli byste ho. Toto numero bylo totiž v roce 2014 vyvěšeno pod strop stadionu a slavnostně vyřazeno na počest Guye Lapointeho.

Spolu s obránci Larrym Robinsonem a Sergem Savardem byl Lapointe členem tzv. „velké defenzivní trojky“ a hrál významnou roli při zisku šesti Stanley Cupů mezi lety 1971 až 1979. Býval to nesmírně tvrdý a důrazný bek, známý však také velkým smyslem pro humor.

V roce 1982 byl vytrejdován do St. Louis a kariéru ukončil po sérii zranění po sezoně 1983/84 v Bostonu. Kromě šesti prstenů pro vítěze Stanley Cupu má také zlatou medaili z Kanadského poháru z roku 1976. V NHL odehrál 884 utkání a nasbíral 622 bodů (171+451). Dalších 123 zápasů a 70 bodů (26+44) přidal v play-off. V roce 1993 byl uveden do Hokejové síně slávy.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 7 / 7

1. Zdeno Chára (Slovensko) – 47 let

Chára.jpg

Kdyby jen skauti v roce 1996 tušili, že nejlepším mladíkem, po němž mohou sáhnout, je slovenský obr Zdeno Chára. Jenže nikdo z nich neměl dost představivosti nebo předvídavosti, a tak se nadaný bek dostal na řadu až jako šestapadesátý, když si ho vybrali Ostrované z New Yorku, kde také strávil tři úvodní sezony v NHL.

V červnu roku 2001 se však lidé, zodpovědní za složení týmu Islanders, museli zbláznit. Dopustili totiž, aby z klubu Chára odešel. Tehdy čtyřiadvacetiletý bek byl vyměněn do Ottawy spolu s Billem Muckaltem. Současně klub pustil Senátorům výběr v prvním kole draftu.

Opačným směrem putoval ruský útočník Alexej Jašin, jenž byl tehdy zkušeným a uznávaným hráčem. Po trejdu se Chára vyprofiloval v jednoho z nejlepších a nejvytíženějších obránců v NHL, který trávil na ledě v průměru 25 minut za zápas. V Ottawě strávil čtyři sezony, odehrál 299 utkání a připsal si do statistik 146 bodů, pak zamířil do Bostonu, kde pomohl v roce 2011 vybojovat Stanley Cup.

Chárova „pracovní“ morálka byla v NHL legendární. Slovenský obr byl navzdory své výšce a hmotnosti překvapivě obratný. Na každou jeho hokejku padly přibližně dva vzrostlé stromy (to je vtip, samozřejmě). Když Bruins podepsali v roce 2006 s Chárou smlouvu, udělali jedno z nejlepších rozhodnutí v historii klubu. Kariéru ukončil v roce 2022 v 45 letech.

Foto: Profimedia.cz

Doporučujeme

Články odjinud