Podivuhodný příběh Dona Springa. Rodák z Venezuely to dotáhl až k rekordu v NHL

Co si budeme povídat - pokud se narodíte v Africe či Jižní Americe, jste s téměř stoprocentní pravděpodobností „odsouzeni“ k tomu, že se z vás nestane profesionální hokejista. A o NHL můžete maximálně fantazírovat. Občas se ale stane neuvěřitelné realitou. Jako třeba v případě Dona Springa, rodáka z Venezuely.

Don Spring se narodil v roce 1959 ve venezuelském Maracaibu a v osmdesátých letech minulého století se prokousal až do NHL. Nebyl však prvním hráčem v nejslavnější hokejové soutěži světa, který spatřil světlo světa v této jihoamerické zemi. Tím byl Rick Chartraw, který se narodil americkým rodičům o pět let dříve v Caracasu, strávil v NHL deset sezon a čtyřikrát se radoval ze zisku Stanley Cupu. Jeho příběh teď ale nechme stranou.

Jak už jeho jméno napovídá, ani Spring nebyl čistým Latinoameričanem. Jeho otec – Kanaďan - byl v Jižní Americe pracovně a prostě to tak vyšlo, že malý Don poprvé zakřičel na svět právě tam. Po čase se s tátou vrátil do jeho domoviny a začal se zajímat o hokej. V 70. letech minulého století byl součástí týmu Zlatých Medvědů z Univerzity v Albertě, kde nastupoval jako obránce.

Slušné výkony na univerzitní scéně ho dostaly až do reprezentace javorového listu na olympiádě v Lake Placid v roce 1980. Kanadský národní tým se tehdy představil na hrách poprvé od roku 1968. Turnaje v letech 1972 (Sapporo) a 1976 (Innsbruck) Kanada bojkotovala na protest proti účasti profesionálů ze zení socialistického bloku, kteří měli sice status amatérů, ale prakticky se hokejem živili. Přestože ani v roce 1980 se na tomto stavu nic nezměnilo, Kanaďané poskládali tým z mladých amatérů z univerzitních lig a vyslali ho bojovat s nadupanými Sověty.

Reprezentace z kolébky hokeje tehdy skončila až na šestém místě, ale se Sbornou sehrála vyrovnaný zápas, v němž Sověti nakonec vyhráli 6:4. Tentýž tým s Treťjakem v brance se však nakonec musel sklonit před americkými studenty, kteří tehdy šokovali svět ziskem zlatých medailí.

Z kanadského výběru se následně dostala řada borců i do NHL a někteří byli velmi úspěšní. Za všechny zmiňme třeba Glenna Andersona, který odehrál 1129 zápasů a nastřádal do statistik 1099 bodů.

Defenzivní zadák Don Spring na olympijském turnaji zaznamenal v šesti zápasech jeden bod za asistenci u gólu Tima Watterse při vítězství 5:1 nad Polskem. Výkony v Lake Placid na sebe upozornil skauty z NHL a i když nebyl nikdy draftován, dostal záhy po hrách nabídku od Winnipegu Jets, tehdy nového klubu na mapě elitní soutěže. První sezona v NHL se však Tryskáčům hrubě nepovedla a tak hledali posily pro ročník 1980/81, v němž si Spring odbyl debut.

Ani druhý ročník v NHL však Winnipegu nevyšel podle představ. Upřímně řečeno – byl naprosto katastrofální. Jets ukončili sezonu na posledním místě mezi všemi celky se ziskem pouhých 32 bodů, až 24 bodů za předposledním Detroitem.

Na konci svého premiérového ročníku měl Spring na kontě jeden gól a 18 asistencí. Jeho jediná trefa za záda gólmana se zrodila 22. března 1981, když pokořil Jima Rutheforda z Los Angeles. To ještě netušil, že to bude jediná branka, z níž se bude moci v NHL radovat coby střelec.

V sezoně 1981/82 Winnipeg přivedl do týmu útočníka Tima Watterse, Springova někdejšího parťáka z olympijského výběru, a také hvězdného Dalea Hawerchuka. Od té doby se Jets začali zvedat a v následujících letech byli pravidelným účastníkem vyřazovacích bojů.

Až do ročníku 1982/83 byl Spring neodmyslitelnou součástí celku. Ve druhé a třetí sezoně v NHL pokaždé přihrál na 16 branek, ale v kolonce gólů měl nulu. V sezoně 1983/84 odehrál v NHL jen 20 zápasů s bilancí čtyř asistencí, větší část ročníku ale strávil na farmě v AHL, kde se v 50 duelech prezentoval 17 nahrávkami, ale opět nedal jediný gól. Tím jeho zámořská kariéra skončila. Poslední sezonu (1984/85) strávil v německém Essenu a po ní, v pouhých 25 letech, pověsil brusle na skobu.

V NHL odehrál 259 utkání v základní části soutěže, v nichž dal jedinou branku a na dalších 54 nahrál. Na trestné lavici odseděl pouhých 80 minut, což z něho dělá jednoho z „nejslušnějších“ obránců své doby. Co je ale nejzajímavější – Spring je rekordmanem prestižní zámořské ligy a jeho výkon zřejmě hned tak někdo nepokoří. Mezi borci, kteří vstřelili v NHL jedinou branku, má totiž na kontě nejvíc odehraných utkání.

Po ukončení kariéry se krátce mihl jako asistent trenéra v univerzitním celku Golden Bears, kde odstartoval hráčskou kariéru, ale záhy od hokeje úplně odešel. Dnes je mu 64 let, bydli v Britské Kolumbii a vlastní distribuční palivovou společnost.

Doporučujeme

Články odjinud