Každý sportovní klub má své oslavované hrdiny, hráče, kteří se nesmazatelně zapsali do historie i povědomí fanoušků a stali se nesmrtelnými. Má-li navíc oddíl slavnou a skoro sto let dlouhou tradici, pak už má zařazení mezi legendy opravdovou váhu.
Klub Boston Bruins působí v NHL už 98 let. Za tu dobu se v dresu Medvědů protočily stovky hráčů. Na většinu z nich se zapomnělo a zůstalo po nich jen jméno v archivech a klubových kronikách, na jiné se dodnes s hrdostí vzpomíná.
V následujících kapitolách najdete deset hokejistů, kteří oblékali tradiční dres s písmenem B na hrudi, a patří mezi nejzářivější legendy v dějinách klubu. Kdo ví, zda mezi nimi nebude jednou figurovat také talentovaný český útočník David Pastrňák...
Pokračování 2 / 11
10. Terry O’Reilly
Dostal přívlastek „Krvavý“. Kanadský útočník Terry O’Reilly strávil celou kariéru v dresu Bostonu Bruins a během všech třinácti sezon byl vždycky nejtrestanějším hráčem soutěže. V průměru si odseděl na trestné lavici 2 minuty 35 vteřin za zápas a když se v roce 1985 s NHL loučil, měl ve statistikách 2095 trestných minut v 891 zápasech základní části a 335 minut ve 108 duelech play-off. V pěti sezonách nasbíral přes 200 minut.
V roce 1979 se zapojil do rvačky s fanoušky New Yorku Rangers v Madison Square Garden. Se spoluhráči neunesl nadávky z hlediště, překonali plexisklo a vyřídili si to pěstmi. Byl to jeden z (ne)slavných incidentů v NHL. Následně nesměl hrát v osmi zápasech. V sezoně 1982/83 zase napálil rozhodčímu a dostal zákaz hraní v deseti duelech.
O’Reilly však nebyl jen bezduchou mlátičkou. V základní části NHL nastřílel v souhrnu 204 branek a k nim přidal 402 asistencí. V bojích o Stanley Cup zaznamenal 67 bodů (25+42). Může to být pro mnohé překvapující, ale místo v tomto výběru si rozhodně zaslouží.
Pokračování 3 / 11
9. Dit Clapper
Obránce Dit Clapper je dodnes synonymem věrnosti Bostonu Bruins, a to navzdory faktu, že poslední utkání v NHL odehrál před více než sedmdesáti lety. V klubu strávil celou kariéru, která čítala rovných dvacet sezon mezi lety 1927 až 1947. Ve třinácti z nich vedl tým jako kapitán. Stal se vůbec prvním hokejistou v historii, který odehrál dvě desítky ročníků.
Za Medvědy zvládl v NHL 833 zápasů v základní části soutěže, ve kterých nasbíral 474 bodů (228+246), v 82 duelech v play-off si připsal do statistik 30 bodů (13+17). S týmem získal třikrát Stanley Cup (1929, 1939, 1941) a třikrát se objevil v All-Star týmu sezony – podařilo se mu to na pozici křídla a obránce, což jasně vypovídá o jeho univerzálnosti.
Od roku 1948 je členem hokejové Síně slávy. O tom, že musel být výjimečnou personou, svědčí i fakt, že byla pominuta povinná tříletá čekací lhůta po skončení kariéry a Clapper se do ní dostal jen rok poté, co sekl s hokejem. Číslo 5, s nímž hrával, bylo v Bostonu navždy vyřazeno a replika jeho dresu visí pod stropem stadionu.
Pokračování 4 / 11
8. Tiny Thompson
Vizitka brankáře Tinyho Thompsona v dresu Bruins vypadá takto – 468 zápasů, 252 vítězství, průměr 1,99 inkasovaných branek na utkání. To jsou čísla, která vzbuzují respekt, a to i přesto, že kariéra kanadského gólmana v Bostonu se rozprostřela mezi „prehistorická“ hokejová léta 1929 až 1939. Tři čtvrtě století poté, co odehrál poslední zápas své kariéry, patří Thompson podle statistických čísel stále mezi nejlepší gólmany, kteří kdy v NHL působili.
O jeho nesmírných kvalitách svědčí fakt, že v dresu Bostonu získal čtyřikrát Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře v NHL a v roce 1929 přispěl k zisku Stanley Cupu. Tehdy navíc vytvořil klubový rekord s dvanácti vychytanými čistými konty. Kariéru v NHL ukončil s 81 shutouty, za což se dodnes dělí o šesté místo v historické tabulce ligy s Dominikem Haškem a Alecem Connellem. Thompson byl gólmanským průkopníkem, jelikož propagoval chytání puků spíše než jejich vyrážení. V roce 1959 byl uveden do hokejové Síně slávy.
Pokračování 5 / 11
7. Cam Neely
Kanaďan Cam Neely je snad jediným hráčem v historii NHL, který dokázal nastřílet během sezony přes padesát gólů a zároveň měl v kolonce trestných minut trojciferné číslo. Byl to neuvěřitelný hokejový talent a úžasný hráč, který skóroval s takovou lehkostí, až to bralo dech. Je jen škoda, že jeho kariéru poznamenala a nakonec i předčasně ukončila v pouhých 31 letech řada zranění, jinak by jeho statistická čísla mohla být ohromující.
Neely odehrál v NHL 726 zápasů, ve kterých zaznamenal 395 branek, 299 asistencí a 1241 trestných minut. Jak se později ukázalo, skoro polovinu ze všech utkání odehrál prakticky jen s jednou zdravou nohou. V dresu Bostonu Bruins strávil rovných deset sezon, během nichž naskočil do 525 utkání a získal 590 bodů (344+246).
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století byl vedle Gretzkyho či Messiera jedním z nejlepších hokejistů v NHL. Byl to fenomenální střelec a rozený bojovník, který byl ochoten se pro vítězství absolutně obětovat. Dodnes odborníci kroutí hlavou nad tím, že takového borce nechal v roce 1986 Vancouver, který ho tři roky předtím draftoval, odejít do Bostonu. Za vytrvalost a oddanost hokeji získal v roce 1994 Bill Masterton Trophy.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 6 / 11
6. Eddie Shore
V Bostonu se mohou chlubit tím, že měli v klubu nejlepší obránce v historii NHL – Ray Bourque, Bobby Orr, Brad Park, to jsou jen namátkou některá ze slavných jmen, jež nosila písmeno B na hrudi. Tradici vynikajících beků v dresu Bruins však odstartoval Eddie Shore.
K hokeji se dostal až v 18 letech poté, co vyzkoušel baseball a americký fotbal. O šest roků později už byl v kádru Bostonu a ve své premiérové sezoně 1926/27 odehrál 40 zápasů v NHL a získal 18 bodů za 12 gólů a šest asistencí.
Shore byl mimořádně talentovaný, neústupný, nebojácný a vášnivý hráč. Byl tak výjimečný, že po něm šli všichni protihráči. „Zastavit jeho znamenalo zastavit Boston. Po každém utkání měl tělo plné modřin a šrámů,“ vzpomínal kdysi jeho týmový kolega Milt Schmidt.
Když se hrnul do útoku, byl jako buldozer a běda tomu, kdo se mu připletl do cesty. Z ledu prakticky neodcházel na střídačku. Průměrně strávil během utkání ve hře 50 až 55 minut čistého času. Jeho 978 stehů, čtyřikrát zlomený nos a pětkrát přeražená čelist dává docela pěkný obrázek o jeho houževnatosti.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 7 / 11
5. Milt Schmidt
Kanadský centr Milt Schmidt patří k největším legendám Bostonu Bruins. V klubu strávil celou kariéru, která obnášela 16 sezon mezi lety 1936 až 1955. Čtyři roky nosil na dresu kapitánské céčko. Dvakrát s Medvědy vybojoval Stanley Cup, třikrát byl zvolen do All-Star týmu sezony a v roce 1951 získal Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče NHL.
Za Boston odehrál Schmidt 776 utkání s bilancí 229 gólů a 346 asistencí, v play-off nastřádal 86 startů a 49 bodů (24+25). Když odcházel do sportovního důchodu, byl třetím nejproduktivnějším hráčem v historii soutěže a druhým nejlepším nahrávačem. Ve 30. a 40. letech byl členem tzv. „Kraut Line“, tedy řady, která patřila k nejlepším formacím v historii NHL. Na křídlech kmitali Woody Dumart a Bobby Bauer
Nebýt toho, že mu tři roky sportovního života sebrala služba v americké armádě během druhé světové války, mohl být ještě slavnější. I tak se však dokázal v roce 1945 vrátit na kluziště v někdejší formě. V Bostonu pak od sezony 1954/55 strávil 11 let na postu hlavního trenéra a pak dalších šest roků jako generální manažer. V roce 1961 byl uveden do hokejové Síně slávy a jeho číslo 15 bylo z kolekce dresů slavnostně vyřazeno v roce 1980.
Foto: boston.com
Pokračování 8 / 11
4. Johnny Bucyk
Je zvláštní, že na některé fantastické hokejisty se málem zapomene. Přitom třeba Johnny Bucyk je jednou z největších legend Bostonu Bruins a dodnes je v mnoha ohledech nepřekonatelným rekordmanem. Bohužel měl smůlu, že ho zastínila následující generace ještě třpytivějších hvězd, jmenovitě Bobby Orr, Phil Esposito, Ray Bourque či Cam Neely.
Bucyk vyrůstal v chudých poměrech v Edmontonu. Když mu bylo 11 let, zemřel mu otec a on začal pracovat v továrně, kde balil maso za 36 centů na hodinu. Do 13 let si nemohl dovolit ani vlastní brusle, což vysvětluje fakt, že nikdy nebyl excelentním bruslařem.
Kariéru v NHL odstartoval v Detroitu, kde odehrál dvě sezony, v roce 1957 se stal součástí trejdu, který ho přivedl do Bostonu, kde strávil následujících 21 let, během nichž přepisoval klubové rekordy. V Bostonu vytvořil spolu s bývalými parťáky z Edmontonu Vicem Stasiukem a Bronco Horvathem „Uke Line.“ Bucyk se etabloval jako odolné a houževnaté levé křídlo, byl silný v rozích kluziště a měl stabilní, vysokou výkonnost.
V Bostonu však byl zpočátku osamělou hvězdou, která neměla šanci vytáhnout mužstvo k úspěchu. Během 23 let v NHL zaznamenal v 16 sezonách přes 20 nastřílených branek. Dodnes je nejstarším hráčem v NHL, který nastřílel v základní části sezony aspoň 50 gólů (dal 51 branek v ročníku 1970/71, kdy mu bylo 35 let). Nakonec se dočkal i dvou Stanley Cupů a až do svého odchodu do hokejového důchodu v roce 1978 patřil k nejlepším hráčům mužstva.
Pokračování 9 / 11
3. Phil Esposito
Phil Esposito je držitelem prstenu pro vítěze Stanley Cupu z let 1970 a 1972, kdy nejcennější trofej vybojoval v Bostonu. V dresu Bruins strávil přes osm sezon a byla to jeho nejpovedenější hokejová léta.
Během působení v klubu získal také řadu individuálních ocenění – pětkrát vyhrál Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hokejistu NHL a dvakrát Hart Memorial Trophy. Desetkrát si zahrál v Utkání hvězd – v době působení v Bostonu v tomto prestižním klání ani jednou nechyběl. Dres s číslem 7, který oblékal, Bruins vyřadili a vyvěsili pod strop stadionu.
Jeho rekord v počtu vítězných gólů během kariéry – nastřílel jich 118 - překonal až relativně nedávno Jaromír Jágr. Esposito však drží rekord v počtu střel na branku během jediné sezony (550). Třináctkrát nastřílel víc než třicet branek během základní části soutěže. Víckrát to zvládl jen Wayne Gretzky.
V Bostonu odehrál Esposito 625 utkání s bilancí 459 nastřílených gólů a 553 asistencí a šestkrát se dostal po základní části nad stobodovou hranici, což se mu v jiném klubu NHL nepodařilo. V ročníku 1970/71 přepsal záznamy v knize rekordů NHL, když nastřílel 76 branek a zaznamenal 152 bodů.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 10 / 11
2. Ray Bourque
Ray Bourque je některými fanoušky a hokejovými odborníky dodnes považován za možná nejlepšího beka v historii NHL. Od roku 1979 až do roku 2000 byl věrný Bostonu, ale ani jedenkrát se nedočkal Stanley Cupu. Výměna do Colorada měla být pro devětatřicetiletého matadora poslední šancí, jak dostat na pohár svoje jméno. Přáli mu to všichni – spoluhráči i soupeři.
Bezprostředně po přestupu k Lavinám se sice ze zisku Stanley Cupu neradoval, ale nechal se přesvědčit, aby odehrál ještě jednu sezonu, v níž se mu jeho celoživotní sen nakonec splnil. Hráči Colorada se po zisku nejcennější trofeje netajili tím, že právě Bourque a jeho vášnivá touha po poháru pro ně byla největší inspirací.
Během 23 sezon v NHL nasbíral v základní části NHL 1579 bodů (410+1169), devatenáctkrát si zahrál v Utkání hvězd, pětkrát získal Norris Trophy pro nejlepšího obránce soutěže a v roce 1980 se stal nejlepším nováčkem sezony.
Když se kdysi novináři zeptali kouče a později generálního manažera Bostonu Harryho Sindena, zda by měl na poslední minutu utkání v týmu raději Bobbyho Orra nebo Raye Bourquea, odpověděl takto: „Kdybychom potřebovali dát gól, bral bych Orra, ale kdybychom bránili jednogólové vedení, neváhal bych nad Bourquem.“
Pokračování 11 / 11
1. Bobby Orr
Bobby Orr je bezesporu nejlepším obráncem v historii světového hokeje. Legendární Kanaďan je dodnes jediným bekem, který dokázal vyhrát kanadské bodování základní části NHL, a to hned dvakrát – v sezoně 1969/70/ nasbíral 120 bodů za 33 branek a 87 asistencí, v ročníku 1974/75 se dostal dokonce na 135 bodů (46+89). Tehdy získal zároveň Art Ross Trophy i Norris Trophy, což se také dodnes nikomu nepodařilo. Norris Trophy pro nejlepšího obránce zvedl nad hlavu osmkrát, a to je stále nepřekonaný rekord. Přes sto bodů se dostal v šesti ročnících v řadě.
Orr byl jedinečný a nenapodobitelný hráč. Kromě neuvěřitelné produktivity si fantasticky plnil i defenzivní povinnosti. Rozhodně patřil k nejkomplexnějším hokejistům v dějinách a byl to právě on, kdo svým stylem zcela změnil pohled fanoušků, odborníků a trenérů na obrannou hru.
Mnozí experti soudí, že kdyby mě Orr kolem sebe v Bostonu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let podobně našlapaný tým jako měl v 80. letech Wayne Gretzky v Edmontonu, mohl mít ve statistikách podobná čísla jako legendární Great One. Přesto s Bruins dokázal vybojovat dva Stanley Cupy.
V dresu Bruins stihl odehrát 631 utkání, v nichž dal 264 gólů a nasbíral 624 asistencí. Jeho kariéru bohužel zkrátilo zranění kolena. S hokejem skončil ještě před třicátými narozeninami. Bůh ví, co všechno by stihl dokázat, kdyby mu osud dopřál pár sezon navíc…
Foto: Profimedia.cz