Pat Lafontaine (545 asistencí)  Pat LaFontaine drží v NHL rekord mezi rodilými Američany s průměrem 1,17 bodu na zápas. Bohužel pro tohoto skvělého útočníka skončila kariéra už ve 33 letech po otřesu mozku. Během pouhých 865 zápasů v NHL vstřelil 468 branek a získal 1013 bodů. Nejvíc zářil v dresu New Yorku Islanders, za něž odehrál 533 zápasů a nasbíral 566 bodů (287+279). V roce 2003 byl uveden do Hokejové síně slávy. V sezoně 1987/88 nastřádal v základní části soutěže 92 bodů (47+45) a po desetiletém období, kdy se na čele kanadského bodování klubu střídala jen jména Bossy nebo Trottier, se stal nejproduktivnějším hráčem Islanders. To se mu podařilo i v následujících třech sezonách, přičemž v ročníku 1989/90 se dostal nad stobodovou hranici (105). V historické tabulce klubových střelců mu patří šestá příčka.
 Tom Lysiak (551 asistencí)  Kanadský centr Tom Lysiak válel v NHL 13 sezon, během nichž odehrál 919 utkání v základní části soutěže a dalších 76 v play-off. Druhý výběr v draftu v roce 1973 odstartoval kariéru v elitní lize v dresu Atlanty Flames jen pár měsíců poté, co si ho klub vybral. V premiérovém ročníku ohromil ziskem 64 bodů v 77 zápasech. Osobní maximum si vytvořil v sezoně 1975/76, kdy posbíral do statistik 82 bodů (31+51), tento výkon pak vyrovnal ještě v ročníku 1981/82, to už ale hrál v dresu Chicaga, kam byl vytrejdován v průběhu sezony 1978/79. Přestože byl Lysiak skvělým hokejistou, na kontě má jedinou medaili, a to z mistrovství světa v roce 1978, kde pomohl Kanadě k bronzu. Třikrát si zahrál v All-Star Game NHL. Jeho bratranec Gary je otcem obránce Colorada Cale Makara, dcera Jessica je vdaná za zadáka Philadelphie Justina Brauna. Lysiak zemřel v r
 Ken Linseman (551 asistencí)  Kanadský útočník Ken Linseman strávil v NHL 13 sezon a v sedmi z nich dokázal nastřílet více než 20 gólů a posbírat přes 70 bodů. V roce 1978 byl už jako sedmý hráč vybrán v draftu Philadelphií, kde záhy dostal šanci ukázat, co v něm vězí. A bylo toho opravdu hodně. Z individuálního pohledu se mu nejvíc povedla poslední sezona v barvách Flyers (1981/82), v níž posbíral 92 bodů (24+68). Následoval přestup do Edmontonu, kde zase dočkal největšího týmového úspěchu – v roce 1984 se podílel na zisku Stanley Cupu, když v 19 zápasech play-off nastřílel deset branek a k nim přidal čtyři nahrávky. Jeho gól v pátém utkání rozhodl celou sérii s New Yorkem Islanders.
 Thomas Steen (553 asistencí)  Švédský útočník Thomas Steen je legendou Winnipegu. V kanadském klubu strávil celou kariéru v NHL, která čítala 14 sezon. V jedenácti z nich dokázal zaznamenat v základní části přes 50 bodů a desetkrát pomohl mužstvu do play-off. Na Stenley Cup si ale nikdy nesáhl. Osobní maximum si vytvořil v ročníku 1988/89, kdy v 80 střetnutích nastřílel 27 branek a k nim přidal 61 asistencí. Na mezinárodní scéně dokázal s výběrem Tre Kronor vybojovat dvě stříbra a dva bronzy na mistrovství světa. Jeho syn Alexander hrál v NHL až do minulé sezony a v roce 2019 se podílel na spanilé jízdě St. Louis Blues za Stanley Cupem.
6
Fotogalerie

Nechá je za zády. 6 skvělých hráčů, jež by Jakub Voráček měl brzy přeskočit v historické tabulce nahrávačů v NHL

Jakub Voráček je třetím nejlepším českým hokejistou, který v základní části NHL nastřádal nejvíc gólových asistencí. Je jisté, že na nejlepšího krajana – Jaromíra Jágra – se nikdy nedotáhne, ale řadu bývalých hvězd a osobností elitní zámořské ligy by brzy mohl v tomto ohledu nechat za sebou.

Možná už v příští sezoně by Jakub Voráček mohl poskočit na druhé místo v počtu asistencí v NHL mezi českými hráči a nechat za sebou Patrika Eliáše. Ještě dříve však pokoří řadu jiných legend elitní zámořské ligy. Momentálně má na kontě 544 nahrávek a cestou k metě 600 asistencí může pokořit v historické tabulce NHL nejednu bývalou hvězdu. Borce, jež (zřejmě) velmi brzy nechá za svými zády, najdete v následujících kapitolách.

Pokračování 2 / 7

Mark Howe (545 asistencí)

Mark Howe.jpg

Legendárního Gordieho Howea s jeho 1049 asistencemi Jakub Voráček téměř určitě nikdy nepřekoná, ale jeho syna Marka už má těsně před sebou. Stačí mu jediná gólová nahrávka, aby ho dostihl a každou další se mu pak bude vzdalovat.

Na rozdíl od svého slavného otce hrál Mark na postu obránce, ale i tak byl nesmírně produktivní. V jeho předlouhé kariéře, která čítala v NHL 16 sezon, se během tří ročníků dostal nad průměr více než jednoho bodu na zápas. Nebýt toho, že na začátku kariéry působil šest let v konkurenční soutěži WHA, byly by jeho statistiky v NHL ještě působivější. I tak ale stojí za to. Odehrál 929 utkání a zaznamenal 742 bodů (197+545). Kariéru rozdělil mezi tři kluby – Hartford, Philadelphii a Detroit.

V sezoně 1979/80 byl nejproduktivnějším a nejlépe střílejícím zadákem v lize, v ročníku 1985/86 zase vyhrál +/- bodování s 85 kladnými body. V tomto ohledu byl také nejlepší v play-off v letech 1987 a 1989, což jasně vypovídá o jeho přínosu pro mužstvo. Čtyřikrát si zahrál All-Star Game, doma má stříbrnou medaili z olympiády a byl uveden do Hokejové síně slávy, ale ze Stanley Cupu se nikdy neradoval. Po skončení hráčské kariéry začal pracovat v Detroitu jako skaut a dnes je tam na této pozici šéfem.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 3 / 7

Pat Lafontaine (545 asistencí)

Pat Lafontaine.jpg

Pat LaFontaine drží v NHL rekord mezi rodilými Američany s průměrem 1,17 bodu na zápas. Bohužel pro tohoto skvělého útočníka skončila kariéra už ve 33 letech po otřesu mozku. Během pouhých 865 zápasů v NHL vstřelil 468 branek a získal 1013 bodů. Nejvíc zářil v dresu New Yorku Islanders, za něž odehrál 533 zápasů a nasbíral 566 bodů (287+279). V roce 2003 byl uveden do Hokejové síně slávy.

Ostrované si vybrali talentovaného mladíka jako třetího hráče v celkovém pořadí v draftu v roce 1983 a hned mu dali šanci v NHL. Od ročníku 1984/85 byl už nepostradatelnou součástí týmu. I když Stanley Cup s týmem nikdy nezískal, dodnes je fanoušky uctíván jako jeden z nejlepších hráčů v historii klubu. Ve finále si o nejcennější trofej zahrál pouze jednou, hned ve své premiérové sezoně 1983/84, Islanders však tehdy podlehli 1:4 na zápasy Edmontonu.

V sezoně 1987/88 nastřádal v základní části soutěže 92 bodů (47+45) a po desetiletém období, kdy se na čele kanadského bodování klubu střídala jen jména Bossy nebo Trottier, se stal nejproduktivnějším hráčem Islanders. To se mu podařilo i v následujících třech sezonách, přičemž v ročníku 1989/90 se dostal nad stobodovou hranici (105). V historické tabulce klubových střelců mu patří šestá příčka.

I přes několik otřesů mozku se vždycky dokázal vrátit na led a znovu dokazoval, že je mimořádným hokejistou. Bill Masterton Trophy si za svou oddanost hokeji vysloužil v roce 1995, kdy hrál čtvrtým rokem v Buffalu, kde byl kapitánem týmu.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 4 / 7

Tom Lysiak (551 asistencí)

Lysiak.jpg

Kanadský centr Tom Lysiak válel v NHL 13 sezon, během nichž odehrál 919 utkání v základní části soutěže a dalších 76 v play-off. Druhý výběr v draftu v roce 1973 odstartoval kariéru v elitní lize v dresu Atlanty Flames jen pár měsíců poté, co si ho klub vybral. V premiérovém ročníku ohromil ziskem 64 bodů v 77 zápasech. Osobní maximum si vytvořil v sezoně 1975/76, kdy posbíral do statistik 82 bodů (31+51), tento výkon pak vyrovnal ještě v ročníku 1981/82, to už ale hrál v dresu Chicaga, kam byl vytrejdován v průběhu sezony 1978/79.

Přestože byl Lysiak skvělým hokejistou, na kontě má jedinou medaili, a to z mistrovství světa v roce 1978, kde pomohl Kanadě k bronzu. Třikrát si zahrál v All-Star Game NHL. Jeho bratranec Gary je otcem obránce Colorada Cale Makara, dcera Jessica je vdaná za zadáka Philadelphie Justina Brauna. Lysiak zemřel v roce 2016 na leukémii. Bylo mu 63 let.

Pokračování 5 / 7

Ken Linseman (551 asistencí)

Linseman.jpg

Kanadský útočník Ken Linseman strávil v NHL 13 sezon a v sedmi z nich dokázal nastřílet více než 20 gólů a posbírat přes 70 bodů. V roce 1978 byl už jako sedmý hráč vybrán v draftu Philadelphií, kde záhy dostal šanci ukázat, co v něm vězí. A bylo toho opravdu hodně.

Z individuálního pohledu se mu nejvíc povedla poslední sezona v barvách Flyers (1981/82), v níž posbíral 92 bodů (24+68). Následoval přestup do Edmontonu, kde se zase dočkal největšího týmového úspěchu – v roce 1984 se podílel na zisku Stanley Cupu, když v 19 zápasech play-off nastřílel deset branek a k nim přidal čtyři nahrávky. Jeho gól v pátém utkání rozhodl celou sérii s New Yorkem Islanders.

Linseman dostal přezdívku „The Rat“ (Krysa) podle svého vzhledu, ale také podle způsobu hry. Nikdy neměl daleko ke špinavým a zákeřným faulům a rád provokoval protihráče. Po zisku Stanley Cupu hrál ještě v Bostonu, Philadelphii, na jeden rok se vrátil do Edmontonu a kariéru ukončil kratičkou anabází v Torontu.

Pokračování 6 / 7

Thomas Steen (553 asistencí)

Steen.jpg

Švédský útočník Thomas Steen je legendou Winnipegu. V kanadském klubu strávil celou kariéru v NHL, která čítala 14 sezon. V jedenácti z nich dokázal zaznamenat v základní části přes 50 bodů a desetkrát pomohl mužstvu do play-off. Na Stenley Cup si ale nikdy nesáhl.

Osobní maximum si vytvořil v ročníku 1988/89, kdy v 80 střetnutích nastřílel 27 branek a k nim přidal 61 asistencí. Na mezinárodní scéně dokázal s výběrem Tre Kronor vybojovat dvě stříbra a dva bronzy na mistrovství světa. Jeho syn Alexander hrál v NHL až do minulé sezony a v roce 2019 se podílel na spanilé jízdě St. Louis Blues za Stanley Cupem.

Pokračování 7 / 7

Mike Bossy (553 asistencí)

Mike Bossy.jpg

Kariéru Kanaďana Mika Bossyho zkrátily zdravotní problémy, proto ho v historických tabulkách produktivity nenajdeme na nejvyšších příčkách. S průměrem 0,762 gólu na zápas je však nejlepším útočníkem v historii NHL. V zámořské soutěži odehrál pouhých deset sezon v dresu New Yorku Islanders, ale čtyřikrát zvedl nad hlavu Stanley Cup.

Hned v první sezoně, když mu bylo teprve dvacet let, se stal oporou mužstva a s 53 góly utvořil nováčkovský rekord NHL. Také v každé z následujících osmi sezon se dostal přes magickou hranici padesáti branek. V sezoně 1980/81 se stal po Maurici Richardovi teprve druhým hráčem v historii, který nastřílel v úvodních padesáti zápasech 50 gólů. Kariéru ukončil v pouhých třiceti letech kvůli vleklým problémům se zády. Od roku 1991 je členem Hokejové síně slávy.

Foto: Profimedia.cz

Doporučujeme

Články odjinud