9. Jurij Titov (Sovětský svaz)  Rodák ze sibiřského Omsku se zúčastnil tří olympiád (1956, 1960 a 1964), na nichž posbíral celkem devět medailí. Kromě toho se může pyšnit čtyřmi tituly mistra světa a čtrnácti cennými kovy z evropských šampionátů. Po skončení sportovní kariéry zastával Jurij Titov dvacet let (1976 – 1996) funkci prezidenta Mezinárodní gymnastické federace. Napsal a publikoval čtyři knihy. Profimedia.cz
 8. Sawao Kato (Japonsko)  V Elitní desítce nejlepších gymnastů v dějinách je pouze jediný borec, jenž nepochází ze zemí bývalého sovětského impéria. Na světových šampionátech sice nezískal ani jeden individuální titul, ze tří olympiád si však přivezl dvanáct medailí, z nichž osm bylo zlatých. Sawao Kato poprvé zazářil na hrách v Mexiku v roce 1968, o čtyři roky později v Mnichově vybojoval tři zlaté a dvě stříbrné placky a ještě v Montrealu v roce 1976 opanoval bradla a pomohl ke zlatu japonskému družstvu. Dodnes je neúspěšnějším olympionikem ze země vycházejícího slunce. Profimedia.cz
 7. Jurij Korolev (Sovětský svaz)  Jurij Korolev byl jedním z nejnadanějších gymnastů historie. Sovětský bojkot olympiády v roce 1984 a zranění o čtyři roky později ho však připravily o účast na olympijských hrách, z nichž nemá ve sbírce žádnou medaili. Dodnes je však nejúspěšnějším gymnastou všech dob, který nikdy nestartoval na olympiádě. Na světových a evropských šampionátech posbíral 34 medailí v individuálních disciplínách. Profimedia.cz
 6. Dmitrij Bilozerčev (Sovětský svaz)  Říkalo se mu „zázračný chlapec.“ V roce 1983 se stal Dmitrij Bilozerčev nejmladším gymnastickým mistrem světa v historii. Bylo mu tehdy pouhých šestnáct let a vyhrál hned ve třech disciplínách. O dva roky později si při autonehodě vážně poranil nohu a vypadalo to na konec sportovní kariéry. Lékaři mu končetinu chtěli dokonce amputovat, jenže Bilozerčev se zázračně zotavil a v roce 1987 už byl znovu mistrem světa, přestože už jeho noha nikdy nebyla úplně v pořádku. V roce 1988 získal tři olympijské zlaté medaile za cvičení na koni na šíř, na kruzích a v soutěži družstev. V roce 1993 se přestěhoval do Spojených států, kde s manželkou vede gymnastickou akademii. Profimedia.cz
10
Fotogalerie

Toto je 10 nejlepších gymnastů všech dob. Světu a historii vládnou Rusové

Bývaly časy, kdy čeští gymnasté patřili k nejlepším na světě, ale ty doby jsou dávno a nenávratně pryč. Na éru olympijských vítězů Bedřicha Šupčíka, Ladislava Váchy či Aloise Hudce už můžeme jen nostalgicky vzpomínat.

Na bradlech, kruzích či na hrazdě už dlouhá desetiletí vládnou hlavně sportovci ze zemí bývalého Sovětského svazu. V žebříčku deseti nejlepších gymnastů všech dob, který najdete v následujících kapitolách, jich figuruje hned devět.

Pokračování 2 / 11

10. Alexander Diťjatin (Sovětský svaz)

Ditjatin.jpg

Olympijské hry v roce 1980 sice západní svět bojkotoval, přesto je tehdejší výkon Alexandra Diťjatina pozoruhodný. Na domácí půdě v Moskvě tehdy posbíral osm medailí, včetně dvou zlatých. Vytvořil tak dodnes platný rekord v počtu získaných medailí na jedněch hrách, který vyrovnal až v roce 2004 v Athénách a o čtyři roky později v Pekingu americký plavec Michael Phelps.

Diťjatin se stal vůbec prvním gymnastou v olympijských dějinách, jemuž byla za cvičení udělena nejvyšší možná známka 10. V roce 2004 byl uveden do Mezinárodní gymnastické síně slávy.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 3 / 11

9. Jurij Titov (Sovětský svaz)

Titov.jpg

Rodák ze sibiřského Omsku se zúčastnil tří olympiád (1956, 1960 a 1964), na nichž posbíral celkem devět medailí. Kromě toho se může pyšnit čtyřmi tituly mistra světa a čtrnácti cennými kovy z evropských šampionátů.

Po skončení sportovní kariéry zastával Jurij Titov dvacet let (1976 – 1996) funkci prezidenta Mezinárodní gymnastické federace. Napsal a publikoval čtyři knihy.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 4 / 11

8. Sawao Kato (Japonsko)

Kato.jpg

V Elitní desítce nejlepších gymnastů v dějinách je pouze jediný borec, jenž nepochází ze zemí bývalého sovětského impéria. Na světových šampionátech sice nezískal ani jeden individuální titul, ze tří olympiád si však přivezl dvanáct medailí, z nichž osm bylo zlatých.

Sawao Kato poprvé zazářil na hrách v Mexiku v roce 1968, o čtyři roky později v Mnichově vybojoval tři zlaté a dvě stříbrné placky a ještě v Montrealu v roce 1976 opanoval bradla a pomohl ke zlatu japonskému družstvu. Dodnes je neúspěšnějším olympionikem ze země vycházejícího slunce.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 5 / 11

7. Jurij Korolev (Sovětský svaz)

Korolev.jpg

Jurij Korolev byl jedním z nejnadanějších gymnastů historie. Sovětský bojkot olympiády v roce 1984 a zranění o čtyři roky později ho však připravily o účast na olympijských hrách, z nichž nemá ve sbírce žádnou medaili.

Dodnes je však nejúspěšnějším gymnastou všech dob, který nikdy nestartoval na olympiádě. Na světových a evropských šampionátech posbíral 34 medailí v individuálních disciplínách.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 6 / 11

6. Dmitrij Bilozerčev (Sovětský svaz)

Bilozerčev.jpg

Říkalo se mu „zázračný chlapec.“ V roce 1983 se stal Dmitrij Bilozerčev nejmladším gymnastickým mistrem světa v historii. Bylo mu tehdy pouhých šestnáct let a vyhrál hned ve třech disciplínách.

O dva roky později si při autonehodě vážně poranil nohu a vypadalo to na konec sportovní kariéry. Lékaři mu končetinu chtěli dokonce amputovat, jenže Bilozerčev se zázračně zotavil a v roce 1987 už byl znovu mistrem světa, přestože už jeho noha nikdy nebyla úplně v pořádku.

V roce 1988 získal tři olympijské zlaté medaile za cvičení na koni na šíř, na kruzích a v soutěži družstev. V roce 1993 se přestěhoval do Spojených států, kde s manželkou vedl gymnastickou akademii.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 7 / 11

5. Vladimir Artemov (Sovětský svaz)

Artemov.jpg

Impozantní gymnastická kariéra Vladimira Artemova na nejvyšší úrovni trvala pouhých šest roků. Mezi lety 1983 – 1986 však dokázal posbírat na světových šampionátech a olympijských hrách neuvěřitelných osmnáct medailí, z nichž deset bylo zlatých.

Gymnastický svět si ho dodnes připomíná kvůli jeho dokonalé technice na bradlech. Na tomto nářadí vyhrál tři tituly mistra světa. V roce 1988 se dostal na seznam deseti nejlepších sportovců Sovětského svazu, o dvě léta později emigroval do Spojených států, kde dodnes žije.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 8 / 11

4. Boris Šachlin (Sovětský svaz)

Šachlin.jpg

Boris Šachlin se narodil v roce 1932 na Ukrajině a reprezentoval Sovětský svaz. Kraloval gymnastickým disciplínám na konci padesátých a na začátku šedesátých let minulého století. Na třech olympiádách (1956, 1960 a 1964) vyhrál třináct medailí – šest zlatých, čtyři stříbrné a dvě bronzové.

Pro své obrovské odhodlání a konzistentní výkony dostal přezdívku „Železný muž.“ Pověstné bylo jeho mimořádné soustředění před cvičením. Vedle olympijských úspěchů byl také šestinásobným mistrem světa a Evropy.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 9 / 11

3. Nikolaj Andrianov (Sovětský svaz)

Andrianov.jpg

Trojnásobný účastník olympijských her (1972 v Mnichově, 1976 v Montrealu a 1980 v Moskvě) získal celkem patnáct medailí z toho sedm zlatých, pět stříbrných a tři bronzové. Až do her v Pekingu, kde ho překonal americký plavec Michael Phelps, byl Nikolaj Adrianov vůbec nejúspěšnějším olympionikem všech dob.

Kromě úspěchů na hrách se stal také čtyřikrát světovým a desetkrát evropským šampionem. Zemřel v roce 2011 ve věku 58 let.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 10 / 11

2. Alexej Němov (Rusko)

Němov.jpg

Držitel pětadvaceti medailí ze světových šampionátů a olympijských her (devět zlatých, šest stříbrných a deset bronzových) je jedním z největších gymnastů všech dob. Dvanáct z pětadvaceti cenných kovů vybojoval Alexej Němov na olympiádách, přičemž v roce 2000 v Sydney se stal se šesti medailemi vůbec nejúspěšnějším sportovcem her.

Fenomenální byl především na hrazdě, kde dokázal v rychlém sledu předvádět nesmírně těžké prvky. I díky tomu si získal obrovské sympatie diváků a stal se miláčkem tribun.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 11 / 11

1. Vitalij Ščerbo (Sovětský svaz / Bělorusko)

Ščerbo.jpg

Vitalij Ščerbo je patrně nejlepším sportovním gymnastou všech dob. Rodák z běloruského Minsku se může pyšnit tituly mistra světa i zlatými olympijskými medailemi, jež vybojoval na všech nářadích. Šest nejcennějších kovů posbíral na hrách v Barceloně v roce 1992.

Mimořádnými výkony si získal sympatie diváků na celém světě. Na olympiádě v Atlantě závodil už v dresu Běloruska. Poté, co vypadl z tréninkového procesu kvůli těžké autohavárii své manželky, už to nebyl bezchybný fenomén jako čtyři roky předtím. Posbíral „jen“ čtyři bronzové medaile, ale sklidil větší aplaus než všichni ostatní vítězové.

Foto: Profimedia.cz

Doporučujeme

Články odjinud